Maltská ekonomika se v průběhu roku 2011 vyvíjela lépe než hospodářství řady zemí Eurozóny. Růst HDP na Maltě ve 2. čtvrtletí 2011 meziročně zvýšil o 2,8 procenta, a to díky zahraniční poptávce, která přispěla k růstu 4,5 procenta. Naopak domácí spotřeba měla záporný vliv -1,6 procenta. Rostl deficit státního rozpočtu a Centrální banka Malty vládu vyzvala k pokračování konsolidace veřejných rozpočtů a ke zvyšování produktivity práce s cílem posílit odolnost maltské ekonomiky vůči vnějším šokům.
Centrální banka Malty (CBM) ve své poslední publikované čtvrtletní zprávě z prosince 2011 hodnotí vývoj maltské ekonomiky na pozadí vývoje Eurozóny. Eurozóna byla ve druhém čtvrtletí roku 2011 postižena zřetelným omezením hospodářské aktivity a meziroční růst se snížil z 2,4 % na 1,6 % HDP. Maltská ekonomika prokázala ve druhém čtvrtletí relativně vysokou odolnost vůči negativnímu vlivu hospodářského vývoje Eurozóny a naopak si udržela tempo růstu ekonomiky. HDP Malty se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 2,8 % (v prvním čtvrtletí 2011: 2,3 %).
Růst HDP byl založen především na pozitivním vývoji čistých vývozů. Export zboží a služeb se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 10,2 % a import o 6,5 %. Domácí poptávka se zvyšovala výrazně pomaleji. Soukromá spotřeba meziročně vzrostla o 0,4 % a vládní spotřeba o 2,6 %. Pozitivní vliv soukromé a veřejné spotřeby byl zcela překonán po započítání změny zásob: -10,5 % HDP. Na výsledném růstu HDP ve výši 2,8 % se čistý export podílel 4,5 % a domácí poptávka včetně změn zásob -1,6 %.
Za povšimnutí stojí prakticky zastavení růstu soukromé spotřeby. Tempo růstu se snížilo z 3,4 % v prvním čtvrtletí roku 2011 na 0,4 % ve druhém čtvrtletí. Soukromá spotřeba se tak na růstu HDP ve druhém čtvrtletí podílela pouze 0,2 %. Částečně za zpomalením soukromé spotřeby stojí vývoj nominálních mezd, které se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšily pouze o 1,5 % (v 1. čtvrtletí: 2,2 %).
Situace na trhu práce zůstává relativně dobrá. Mírně vzrostla nezaměstnanost ze 6,4 % v prvním čtvrtletí na 6,7 % ve druhém čtvrtletí. Další indikátory trhu práce však naznačují, že ve třetím čtvrtletí dojde k poklesu míry nezaměstnanosti.
Roční míra inflace byla na konci června 2011 vyšší než na konci prvního čtvrtletí (3,1 % respektive 2,8 %). V září 2011 inflace dosáhla hodnoty 2,7 %.
Konkurenceschopnost maltské ekonomiky měřená vývojem jednotkových nákladů práce se díky jejich snížení o 0,2 % zlepšovala. Růst produktivity práce ve druhém čtvrtletí předčil tempo zvyšování mezd. V návaznosti na vývoj směnných kurzů a růst inflačního diferenciálu mezi Maltou a jejími hlavními obchodními partnery se v reálném i nominálním vyjádření zvýšil harmonizovaný index konkurenceschopnosti Malty.
Vývoj platební bilance na běžném účtu však více než růst konkurenceschopnosti ovlivnil vysoký odliv čistých příjmů. Kladné saldo běžného účtu se ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2010 snížilo, protože se výrazně zvýšil odliv čistých příjmů z Malty.
Deficit státního rozpočtu se ve druhém čtvrtletí zvýšil. V poměru k HDP za čtyři po sobě jdoucí čtvrtletí činil rozpočtový deficit 4,0 % ve srovnání s 3,6 % na konci března 2011. Celkový vládní dluh byl také vyšší a v absolutním vyjádření v červnu dosáhl 4,5 mld. eur.
Pokud jde o hospodářskou politiku vlády, upozorňuje CBM na skutečnost, že růst napětí na finančních trzích Eurozóny představuje riziko budoucího vývoje. Závazek konsolidovat veřejné rozpočty by proto měl být splněn, aby se snižoval poměr veřejného zadlužení k HDP. CBM dále vyzývá k efektivnímu využívání vnitřních zdrojů a ke zvyšování produktivity práce, čímž se posílí odolnost hospodářství vůči vnějším šokům.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Římě (Itálie).
