Základním dokumentem obchodních dokumentů je obchodní faktura. Vystavuje ji prodávající v několika originálech, které mají stejnou právní platnost. Obchodní faktura má svým obsahem odpovídat kupní smlouvě. Dále v článku naleznete informace o celních dokumentech s odkazy např. na uznávané inspekční firmy, podrobnosti k platebním a úvěrovým dokladům s odkazy na vybrané české banky, informace k pojišťovacím dokumentům a nabídku pojišťoven v ČR.
Mezinárodní obchodní operace jsou výrazně složitější, než vnitrostátní obchod se stejnou komoditou. Odráží se to i v počtu a složitosti potřebných dokumentů. V tuto chvíli pomineme ty dokumenty, které předcházely uzavření kupní smlouvy (např. poptávka, nabídka, specifikace dodávky kupujícího) a budeme se podrobněji věnovat dokumentům, které přímo souvisí s konkrétní již dohodnutou dodávkou zboží.
Není-li v kupní smlouvě stanoveno, která ze smluvních stran je povinna ten který doklad obstarat (a samozřejmě uhradit výlohy s obstaráním spojené), platí ustanovení INCOTERMS (samozřejmě za předpokladu, že smluvní strany sjednaly jejich platnost).
Podle účelu jsou dokumenty v zahraničním obchodě někdy děleny do několika základních skupin:
- obchodní,
- celní,
- platební a úvěrové,
- pojišťovací,
- přepravní,
- ostatní.
I když některé dokumenty často plní úlohu ve více než jedné skupině, je výhodou uvedeného rozdělení přehlednost a proto se ho přidržíme. Avšak z důvodu, který jsme právě uvedli lze se setkat i s jiným přiřazením dokumentů do jednotlivých skupin než jsme právě uvedli. Stručný přehled základních dokladů pro obchodní případ nalezneme v severoamerickém internetovém exportním manuálu společnosti Unz & Co. na adrese http://www.unzco.com/basicguide/c10.html#Documentation
Pro úplnost - celý tento severoamerický manuál lze nalézt (v anglickém jazyce) zde: http://www.unzco.com/basicguide/index.html
Vzory obchodních dokladů na témž serveru jsou na adrese http://www.unzco.com/basicguide/c10.html#Tariffs
Výše uvedené dělení dokladů je provedeno podle jejich charakteru, podle jejich vnitřního obsahu. Běžně jsou však též doklady setříděny (přesněji řečeno seskupeny) do určitých skupin podle jejich účelu, podle cíle který zabezpečují. Významnou skupinou jsou např. tzv průvodní doklady; název sám dostatečně vypovídá o jejich účelu. Jsou to zpravidla doklady potvrzené, nebo vydané oficiálními institucemi, které prokazují splnění náležitostí požadované legislativou té které země, dokládají splnění podmínek dohodnutých v kupní smlouvě, stanovené v akreditivu apod. Požadavky na průvodní doklady se mohou v jednotlivých zemích vzájemně poněkud lišit a proto je žádoucí znát místní odchylky, předepsané vzory, formuláře apod. Vhodné je využít k tomu svého obchodního partnera v zemi našeho zájmu. V širším slova smyslu se mezi průvodní doklady zařazují i přepravní doklady.
Jinou skupinou jsou např. doklady dispoziční - reprezentují vlastnictví ke zboží v nich uvedeném (mezi ně se řadí konosament, náložný list, skladní list atd.
Obchodní dokumenty
Základním dokumentem této skupiny je obchodní faktura. Vystavuje ji prodávající v několika originálech, které mají stejnou právní platnost. Pro kupujícího je to platební doklad, plnící několik účelů:
- evidenční,
- účetní
- daňový
- celní
- bankovní,
- příp. další.
Obchodní faktura má odpovídat kupní smlouvě, tedy svým obsahem. Velmi zjednodušeně řečeno, prodávající v ní vyúčtovává kupujícímu (kterému je adresována) dodané zboží, tedy stanovuje částku, který tento musí zaplatit ve stanovené lhůtě. Faktura má náležitosti, které se mohou země od země poněkud lišit v důsledku jiné právní úpravy, nebo odlišných místních zvyklostí. Rozdílné mohou být i požadavky formálního charakteru. Základní sdělení obsažené ve faktuře jsou však do značné míry celosvětově ustálena (označení „faktura", udání jejího pořadového čísla, datum vystavení, datum splatnosti, přesné označení kupujícího a prodávajícího, adresa peněžního ústavu prodávajícího vč. čísla jeho účtu, cena za jednotku množství zboží a cena celkem vždy s uvedením měny, poskytnutá skont a rabaty, způsob platby a další údaje). Je to doklad nezbytný pro celní projednání (pokud se k tomu nevyžaduje jiný dokument) a pro splnění podmínek akreditivu. Zpravidla se neověřuje. Je to podklad pro platbu za dodané zboží. Přílohou faktury bývá balící list, který specifikuje obsah jednotlivých přepravních obalů (beden apod.) zásilky, do kterého (nebo na který) se jeho jedno vyhotovení umisťuje.
Zvláštním druhem faktury je tzv. konzulární faktura, která může být kupujícím vyžadována pro udělení dovozní licence, ev. pro celní projednání. Bývá na zvláštním, úředně vydaném formuláři a je ověřena (legalizována) konzulátem země kupujícího, který je místně příslušný zemi sídla prodávajícího. Pro celní projednání může být v některých zemích požadována místo konzulární nebo obchodní faktury tzv. celní faktura, která je ověřována pouze obchodní komorou v místě prodávajícího, je však doplněna některými dalšími doklady (potvrzení o hodnotě zboží vč. potvrzení o hodnotě na trhu v zemi vývozce, potvrzení o zemi původu, potvrzení o nezávadnosti obalu apod.). Obsahuje dále některá prohlášení, kterými je doloženo, že prodávající neposkytuje kupujícímu žádné další výhody, slevy a odměny než ty, které jsou na faktuře uvedeny apod. Slouží jako podklad pro výpočet výše cla a daní v zemi určení. Jde tedy o kombinovaný doklad, který by bylo správnější zařadit mezi celní doklady.
Proforma fakturu (předběžná faktura, někdy se též označuje jako faktura pro forma) dodává prodávající kupujícímu před dodávkou zboží, aby ho informoval o typech výrobků, jejich množství, ceně o ostatních důležitých specifikacích. Slouží kupujícímu k získání dovozní licence (je-li potřebná), k žádosti o výměnu jeho tuzemské měny za zahraniční (je-li to potřeba), k otevření akreditivu. Může plnit i funkci nabídky. Vystavuje se v době, kdy ještě nejsou dohodnuty všechny podmínky připravované obchodní transakce. Není to obchodní faktura, i když může být vyplněna na stejném (nebo velmi podobném ) formuláři. Není to podklad pro platbu za zboží.
Řada firem nabízí na Internetu ke stažení formuláře faktur, ev. software pro vedení agendy faktur. To samozřejmě spoří čas i náklady a umožňuje vést tuto agendu přehledně. Takto získané produkty (faktury) mohou být při troše pečlivosti velmi kvalitní, příp. doplněné logem firmy a dají se pohodlně přenášet elektronicky. Příkladem mohou být nabídky firem na internetových adresách
- http://www.projux.com
- http://www.findaccountingsoftware.comnebo
- též (volně ke stažení) http://download.cnet.com/Invoice-2002/3000-2065_4-10044186.html?part=altavista&subj=dlpage&tag=search
Software údajně využívaný ve více než 50 zemích lze zakoupit prostřednictvím této stránky: http://www.bls-software.com
Celní dokumenty
Základní celní dokumenty
Celní řízení je nedílnou součástí každé mezinárodní obchodní transakce, má dopad na financování celé operace, je důležité z hlediska kontroly pohybu zboží a výběru cla a dalších daní a poplatků v zemi dovozu. Legislativa, která celní řízení reguluje se může v jednotlivých státech do značné míry vzájemně lišit.
Vynecháme-li případ, kdy prodávající dodá kupujícímu zboží již proclené (podmínka INCOTERMS - DDP Delivered Duty Paid - S dodáním clo placeno), spadá celní řízení v zemi dovozu do povinností kupujícího.
Úkolem této skupiny dokumentů je průkaz původu zboží, deklarace podle celního sazebníku, průkaz množství a ceny zboží. Celní orgány země dovozu proto zpravidla požadují alespoň tyto dokumenty:
- jednotný celní doklad (celní prohláška), je to základní celní dokument,
- osvědčení o původu zboží;
- další doklady, např. celní fakturu.
Tarifní klasifikace zboží
Na tomto místě je nutno se zmínit o tarifní klasifikaci zboží. V současné době jsou běžně používány pouze dvě klasifikace zboží:
- SITC - The Standard International Trade Classification Jde o pětimístnou číselnou specifikaci zboží zavedenou OSN. Tato klasifikace obsahuje asi 3500 položek zboží. V současné době slouží tato specifikace zboží spíše pro zajištění statistických dat, zpracování přehledů o obchodu atd. V celním systému se příliš nepoužívá, snad s výjimkou dodávek pro organizace OSN (tj. např. FAO, UNIDO, různé formy humanitární pomoci a další) nebo Světové Banky (WB) a vůbec dalších institucí nějakým způsobem propojených na OSN.
- HS - Harmonised Systém je mezinárodně dohodnutý systém číselné specifikace zboží, založen na 6-8 místném kódovacím systému. Celkem obsahuje cca 6 500 položek, každá označena popisem.a číslem, které je vyplňováno do jednotného celního dokladu. V případě Jednotné celní deklarace (JCD) při proclívání zboží v ČR je to horní řádek tohoto dokumentu.
Harmonizovaný sytém je předmětem výkladu celé řady internetových stránek. Jednou z možností je server provozovaný Trade Information Center 1-800-USA zde: http://www.export.gov/logistics/index.asp.
Případně též http://www.scinet-corp.com/associates/index.htmNa této stránce volíme (ve svislém menu vlevo) "50 Million Products", poté ve vodorovném menu nahoře „Foreign Trade" pak ve svislém menu vpravo „Tariff Search" a konečně „- Free download of International Tariff System".
Další severoamerický internetový informační zdroj ITDS - International Trade Data Systém pojednává o HS (je k dispozici plné znění US Harmonized Tariff Schedule) zde: http://www.itds.treas.gov/HTSindex.html
Jednotný celní doklad
Je to základní dokument v celním řízení při vývozu i dovozu, pořizovaný na tiskopisu (v ČR označený jako Jednotná celní deklarace - JCD, případně pro více druhů zboží pro další druhy zboží Jednotná celní deklarace doplňková). Tímto dokumentem deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu. Způsob vyplňování v ČR je stanoven vyhláškou č.135/1998 Sb. Ministerstva financí ze dne 4. června 1998.
Úplné znění vyhlášky: http://www.cs.mfcr.cz. V levém menu "Obchod se zbožím", pak „Celní předpisy", potom „Národní - obecně závazné" JCD samozřejmě slouží i jako primární zdroj všech celních a obchodních statistik. Jedná se o poměrně komplikovaný formulář, který se ve všech kolonkách vyplňuje v číselných kódech a jeho vyplnění může firmě s malými praktickými zkušenostmi činit potíže. V takovýchto případech se proto jeho vyplnění doporučuje svěřit buď špeditérovi nebo profesionálnímu celnímu deklarantovi. Vyplněný, orazítkovaný a podepsaný formulář v celé sadě (1+2), se předkládá celnici společně s fakturou (musí vzájemně souhlasit údaje včetně cen, dodacích podmínek, země určení apod.) a event. dalšími doklady (přepravní doklady, licence, certifikáty apod.).
Osvědčení o původu zboží
Uplatňování celně tarifních úlev, o které může dovozce požádat (v zemích, které tyto úlevy na dovoz zboží z ČR na základě příslušných mezinárodních dohod poskytují) je zcela logicky vázáno na prokazování původu tohoto zboží (viz též § 64 Celního zákona ČR pojednávající o tzv. preferenčním původu zboží). Původ zboží je potvrzován jednotnou formou, na předepsaných formulářích.
K prokazování původu zboží, na které jsou poskytovány jednostranné celní preference v rámci Všeobecného systému preferencí (Generalized System of Preferences - GSP) se používá doklad o původu zboží (Certificate of Origin) označovaný FORM A a potvrzený obchodní (u nás hospodářskou) komorou v zemi původu. Na vybrané zboží pocházející z ČR poskytují v současné době preference USA, Kanada, Austrálie, Japonsko a Nový Zéland. Naopak Česká republika poskytuje jednostranné celní preference na některé zboží pocházející z rozvojových, resp. nejméně rozvinutých zemí. Preferenční (tedy snížené) clo se vyměřuje po předložení tzv. dokladu FORM A, společně s obchodní fakturou.
Specifickým typem osvědčení o původu zboží je certifikát EUR1 používaný v zahraničním obchodě zemí EU a zemí přidružených k EU. Používá se od určité, legislativně stanovené hodnoty zásilek (v současné době od hodnoty 6000 EUR). Pro menší zásilky je nahrazováno čestným prohlášením event. prohlášením na faktuře. Certifikát EUR1 je potvrzován celním úřadem v zemi vývozu.
Několik zemí vyžaduje při dovozu zboží specielní certifikáty o původu zboží (např. JAR požaduje Osvědčení o původu pro vývoz zboží do JAR - Declaration of Origin for the export of goods to the Republic of South Africa).
Jak již bylo řečeno, v ČR potvrzují doklady FORM A a speciální doklady o původu zboží Hospodářská komora ČR: http://www.hkcr.cz
Resp. pro region Moravy HK Brno http://www.ohkbrno.cz/_ohkbrno/cz/cenikpřípadně další okresní hospodářské komory.
Při zjišťování specifik jednotlivých zemí - pokud se týče celních dokumentů - lze s výhodou využít internetové stránky národního celního úřadu země našeho zájmu. Hezký celosvětový přehled internetových adres nabízí na svém webu Světové celní organizace WCO zde: http://www.wcoomd.org/otherlinks/?lid=1. Pro úplnost home page této organizace je http://www.wcoomd.org.
Certifikát o prohlídce/inspekci
Tento certifikát potvrzuje shodu odesílaného zboží s údaji uvedenými na obchodní faktuře (tl. ověření zejména množství, kvality zboží, druhu a kvality obalů, úplnost a neporušenost dodávky zboží). Tato inspekce se provádí před odesláním zboží, řada zemí ji při dovozu zboží výslovně požaduje a vydává seznamy organizací pověřených k jejímu provedení.
Nejvíce certifikátů o prohlídce zboží vydává ročně firma SGS se sídlem v Ženevě, která má své hlavní pobočky ve více než 70 zemích světa. V ČR ji nalezneme na adrese:
SGS Czech Republic, s.r.o.
K Hájům 1233/2
155 00 Praha 5 – Stodůlky
tel. +420 234 708 111
e-mail: sgs.czech@sgs.com
web: http://www.cz.sgs.com
Dalšími ve světě uznávanými inspekčními firmami jsou:
- Bureau Veritas Quality International, která byl založena v Paříží již v roce 1828. http://www.bureauveritas.ch/
- Švýcarská Cotecna Inspection S.A. http://www.cotecna.com
- Z českých firem tuto činnost provádí Bureau Veritas Czech Republic http://www.bureauveritas.cz
Platební a úvěrové doklady
Všeobecně o platebních dokladech
Tyto dokumenty mají souvislost s financováním obchodního případu, placením a zajišťováním rizik. Jde o celou škálu dokumentů, navazujících např. na sjednané platební podmínky, na zapojení bank do financování obchodu apod. Častými doklady této skupiny jsou šeky, směnky a bankovní záruky.
Encyklopedie zahraničního obchodu vydaná v roce 1986 nakladatelstvím SNTL uvádí jako základní platební doklad fakturu, na jejímž základě se požaduje platba za zboží. Z toho je zřejmé, že faktura patří mezi doklady plnící v zahraničním obchodě více úkolů.
Na následující internetové adrese je nabídka na bezplatné stažení programu (česky) usnadňujícího vedení rozsáhlé podnikové agendy, mj. vyplňování a archivace poštovních poukázek, složenek a dalších účetních dokladů apod. http://formulare.prekladace.cz
Obdobná nabídka, ale za úhradu (bezplatně pouze DEMO verze) je na portálu firmy D2m zde: http://www.d2m.cz/software.htm
nebo zde (program FormFiller): http://www.ff.cz
Uvedli jsme, že pro tento druh dokumentů je určující sjednaná platební podmínka. Vychází se při tom ze standardních bankovních instrumentů, pro jejichž používání se ve světě ustálila jednotná pravidla. O účelný rozvoj a jednotnost těchto pravidel pečuje Mezinárodní obchodní komora v Paříži a její jednotlivé národní výbory.
Český národní výbor má svoji oficiální stránku http://www.icc-cr.cz
Komise pro bankovní techniky a praxi upozorňuje na projekty ICC z této oblasti: http://www.icc-cr.cz/Home/bankovn-technika-a-praxe
Nebo přímo ústředí ICC: http://www.iccwbo.org
Služby bank na českém bankovním trhu
Banky sice postupují podle jednotných pravidel, ale v rámci konkurenčního boje o zákazníka nabízí svým klientům při realizaci mezinárodního platebního styku mnoho dalších služeb, samozřejmě vč.poradenství. Tím se jejich nabídky liší a je proto dobré výběr banky důkladně zvážit. Základní kriteria pro výběr:
- komplexnost nabízených služeb,
- dlouholetá činnost a tedy i předpokládaná zkušenost v mezinárodním platebním styku,
- pověst banky v zahraničí.
Určitý obrázek o kvalitě poskytovaných služeb lze získat studiem propagačních materiálů banky, osobní návštěvou a nejrychleji návštěvou jejích internetových stránek. Pro rychlou orientaci uvádíme internetové stránky některých bankovních domů působících na českém finančním trhu:
Nejprve srovnání úrovně služeb některých českých bank. Nalezneme je na portálu AliaWeb finance http://www.kurzy.cz
nebo přímo http://www.kurzy.cz/urokove-sazby/?A=P
Podobnou službu nabízejí Finanční noviny, jejichž internetovou podobu nalezneme zde: http://www.financninoviny.cz
Podobně nezávislý zpravodajský a poradenský finanční portál Finance.cz nalezneme zde http://www.finance.cz
Česká bankovní asociace http://www.czech-ba.cz
Jednotlivé banky:
- Citibank Česká republika http://www.citibank.cz
- Commerzbank https://www.commerzbank.cz/cz/main.htm
- Česká exportní banka http://www.ceb.cz
- Česká spořitelna http://www.csas.cz
- Československá obchodní banka http://www.csob.cz
- GE Money Bank http://www.gemoney.cz
- LBBW Bank CZ (dříve Bawag) http://www.lbbw.cz/
- Komerční banka http://www.kb.cz
- Raiffeisenbank, a.s. http://www.rb.cz
- UniCredit Bank Czech Republic, a.s. http://www.unicreditbank.cz
- Volksbank CZ, a.s. http://www.volksbank.cz
Platební podmínky v zahraničním obchodu
Při studiu nabídek jednotlivých bank musí mít exportér neustále na paměti volbu optimální platební podmínky pro konkrétní obchodní případ. Tato volba je odvislá na řadě faktorů, které může exportér dobře vyhodnotit ve spolupráci s poradenskou službou banky. Není to jen druh exportované komodity, ale je to též charakter teritoria, do kterého bude zboží prodáváno; jeho místní zvyklosti a legislativa, důvěryhodnost obchodního partnera (importéra), rizika teritoria určující možnost pojištění úvěru atd. Základní charakteristiky platební podmínky jsou:
- kdy má být zaplaceno /ve vztahu k dodání zboží)
- způsob, jakým má být zaplaceno
- měna, ve které bude úhrada provedena.
V praxi se nejvíce používají:
- platba předem, nebo spíše částečná platba předem v kombinaci s jinou platební podmínkou,
- dokumentární akreditivy,
- dokumentární inkasa
- dodávky na úvěr.
Podrobnější výklad jednotlivých platebních podmínek nalezneme v angličtině např. zde: http://www.bizmove.com/export/m7m.htm.
Smyslem tohoto exportního manuálu není podat podrobný výklad jednotlivých pojmů a instrumentů z oblasti mezinárodního obchodu, ale spíše jakým způsobem lze získat potřebné informace prostřednictvím Internetu o těch, které se v praxi často vyskytují. Platí to i o mezinárodním platebním styku. Protože se v mezinárodním obchodě často setkáváme s využíváním směnek a šeků, pozdržme se - ve smyslu toho co bylo řečeno v předchozím odstavci - krátce i u těchto pojmů.
Směnka a šek v zahraničním obchodu
Je to nástroj k zajištění úvěru, může mít i funkci platební. Obvykle se definuje jako bezpodmínečný písemný závazek, kterým se výstavce směnky zavazuje, nebo dává příkaz třetí osobě zaplatit určitou částku peněz na určeném místě a v určitou dobu určité osobě. Směnka má přesně stanovenou formu a má vymezeny právní důsledky. Uplatnění směnečných nároků je vázáno na držbu směnky, nebo její předložení, přičemž tyto nároky mohou být jen a pouze v rozsahu stanoveném výslovně směnkou. Směnka neřeší proč a jakým způsobem k závazku došlo, pouze jej konstatuje. To je důležité pro ev. následné vymáhání dlužné částky, protože nelze u soudu uplatnit námitky z titulu vzniku závazku. Vymáhání dluhu se tím výrazně urychluje.
Několik termínu pro lepší orientaci:
- Směnka vlastní (SOLA) - obsahuje závazek výstavce směnky za tuto směnku zaplatit stanovenou částku ve stanovené době. Na směnce je uvedené „za tuto směnku zaplatím". Operace se zúčastní 2 subjekty:
- Trasant - je to výstavce směnky, dlužník, což je osoba, která směnku vystavila a v pravém dolním rohu podepsala
- Remitent - věřitel, je osoba, které má být zaplaceno, je to tedy (první) majitel směnky
- Směnka cizí (TRATA) - obsahuje příkaz daný výstavcem směnky třetí osobě (tou může být např. i banka) k zaplacení směnky. Na směnce je uvedeno „ za tuto směnku zaplaťte". Operace se zúčastní 3 subjekty:
- Trasant - výstavce směnky
- Remitent - první majitel směnky
- Trasát - směnečník, je to směneční dlužník, který má směnku zaplatit
V ČR dosud platí zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb., ze dne 28.12.1950, platný od 1.1.1951. Tento zákon vychází ze Ženevských konvencí o směnce a šeku z roku 1930 a 1931, které sjednotily směnečné právo v zemích kontinentální Evropy a části Latinské Ameriky. V USA a Velké Británii (a v řadě dalších zemích) se toto právo vyvíjelo odlišně. Znění Dohod přijaté Ligou národů v roce 1930 v Ženevě je na této adrese: http://www.jus.uio.no/lm/bills.of.exchange.and.promissory.notes.convention.1930/doc.html
Již zmíněná komise OSN UNCITRAL přijala v roce 1988 jakousi aktualizaci uvedeného dokumentu, tzv.: Dohody o směnkách. Plné znění těchto konvencí nalezneme zde: http://www.jus.uio.no/lm/un.bills.of.exchange.and.promissory.notes.convention.1988/doc.html
Vzory směnek lze nalézt např. na soukromé stránce právní firmy POLIKO http://www.poliko.cz/vzory.htm
V angličtině lze získat informace o směnce zde (jde o britský výkladový bankovní slovníček, vhodný pro získání odborných termínů v angličtině: http://www.fraudaid.com/Dictionary-of-Financial-Scam-Terms/bill_of_exchange.htm. Celý slovníček je zde: http://www.fraudaid.com/Dictionary-of-Financial-Scam-Terms/
Na Internetu lze nalézt znění různých zákonů u celé řady zemí, národní zákony o směnkách nejsou v tomto směru výjimkou. Jako příklad uvádíme stručné znění kanadského Zákona o směnách, šecích a dlužních úpisech, který je zde: http://www.canlii.org/en/ca/laws/stat/rsc-1985-c-b-4/latest/rsc-1985-c-b-4.html
Pojišťovací dokumenty
Pojištění škod na majetku
Pojištění slouží k úhradě škod způsobených na majetku. Nejčastějším případem pojištění v zahraničním obchodě je pojištění zboží při jeho přepravě (dopravní pojištění) Pojistnou hodnotou je v tomto případě hodnota zboží vč. nákladů na jeho dopravu, příp. ušlý zisk, clo, a další výlohy spojené s přepravou zboží do místa určení. Pojišťovna u tohoto typu pojištění poskytuje plnění (pojistnou prémii) za poškození, zničení nebo ztrátu zboží, pokud k tomuto došlo jakoukoliv nahodilou událostí (vzniklou tedy náhle, nečekaně a nepředvídatelně) pokud dotčený typ události není z pojištění v rámci uzavřené pojistky předem vyloučen.
Pojistná událost je událost, pro jejíž případ (vznik) bylo uzavřeno pojištění a která tedy zakládá povinnost pojišťovny k placení pojistné náhrady (prémie). Pojistná událost může být v pojistné smlouvě stanovena:
- všeobecně, bez vyjmenování pojistných nebezpečí, avšak s uvedením událostí na které se pojistka nevztahuje (tzv. výluky pojištění),
- jmenovitě, s vyjmenováním všech rizik, na které se pojistka vztahuje.
Výluky z pojištění
- absolutní - nelze je zahrnout do žádného typu pojištění. V prvé řadě jsou to vady výrobku, dále škody vzniklé úmyslným jednáním některé ze zúčastněných stran pojistné smlouvy, nebo třetí osoby. Jsou to také vady nevhodného balení, škody vzniklé nevhodným ložením zboží, nevhodným způsobem dopravy nebo skladováním apod.
- relativní - nejsou součástí základního pojištění pojišťovny, lze však na ně sjednat připojištění. Mohou vyplývat z vlastností zboží (choulostivé zásilky, úbytek hmotnosti odpařováním, možností napadení škůdci apod.) nebo to mohou být rizika politická, válečná. V praxi se dopravní pojištění zboží nejčastěji uzavírá buď podle dodací parity (Incoterms) nebo tzv. "ze skladu do skladu" (warehouse to warehouse - zahrnuje i pojištění nebezpečí spojená s nakládkou, překládkou a vykládkou).
Pojistka
Hlavní dokladem v této skupině dokladů je tedy pojistka, dokládající uzavření pojistné smlouvy. V ČR je uzavření pojistné smlouvy upraveno zákonem č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=40/1964.
Pojistná smlouva se uzavírá písemnou formou. Z důvodu omezení rozsahu smlouvy se tato zpravidla odvolává na konkrétní všeobecné pojistné podmínky pojistitele (tedy pojišťovny), které musí být schváleny orgánem státního dozoru v pojišťovnictví (v ČR Ministerstvo financí ČR) a tyto podmínky se stávají nedílnou součástí pojistné smlouvy. Hlavní, základní ustanovení pojistné smlouvy potvrzuje pojišťovna na pojistném certifikátu.
Pojistná částka představuje horní limit plnění pojišťovny a stanovuje si ji pojistník (tedy ten, v jehož prospěch je pojistka uzavřena). Do této částky se kromě hodnoty zboží v době uzavírání pojistky zahrnuje i přepravné, pojistné, skladné, očekávaný zisk a u některých dodacích parit i clo a další daně platné v zemi určení zboží.
Přepravované zboží se zpravidla pojišťuje na 110% hodnoty zboží, tak aby exportéři, kterým byla způsobena škoda pokryli vícenáklady spojené s likvidací vzniklé škody (jednání s pojišťovnou, náklady na spoje, dodávka nového, náhradního zboží apod.).
Při sjednávání pojistné smlouvy se od klienta obvykle požaduje:
- specifikace zboží a balení,
- způsob/metoda lodění nebo nakládky,
- teritoriální informace (z toho případné omezení pojištění),
- údaje týkající se hodnoty/ohodnocení zboží.
- dopravní prostředek/dopravce/místo nakládky/překládky/vykládky zboží,
- výše a způsob pojistného krytí.
Pro exportéra je nejdůležitější, aby v případě pojistné události u jeho zboží byla pojistka bez prodlení proplacena. Pro toto se doporučuje následující postup:
- škoda musí být nahlášena pojišťovně ihned po jejím zjištění,
- jestliže škoda překročí mezinárodně uznávanou hranici (zpravidla GBP 500 - nebo ekvivalent), je nezbytné předložit zápis - škodní protokol (survey report),
- uplatnění škody vůči přepravci (dopis),
- jestliže došlo ke ztrátě celé zásilky - exportér nedá z ruky čisté přepravní doklady (originály).
Při pojistné události obvykle pojistitel (pojišťovna) po dodavateli požaduje následující doklady:
- pojistný certifikát nebo smlouvu
- obchodní fakturu
- konosament nebo jiný doklad (RWB,AWB,stvrzenku atd.)
- korespondenci s přepravcem/rejdařem
- odhad ztrát
- škodní protokol
U všech výše uvedených dokladů se doporučuje předkládat kopie (třeba úředně ověřené), pojišťovna může požadovat některé další doklady dle svého vlastního uvážení a povahy celého případu.
Nabídka pojišťoven v ČR
Kompletní seznam pojišťoven působících na našem trhu je zde: http://www.seznam.cz/Banky-a-financni-sluzby/Pojistovaci-sluzby/
Internetové stránky vybraných pojišťoven působících v ČR:
- Alianz pojišťovna, a.s. http://www.allianz.cz
- Česká pojišťovna, a.s. http://www.ceskapojistovna.cz/
- Generali Pojišťovna, a.s. http://www.generali.cz
- Pojišťovna České spořitelny, a.s. http://www.pojistovnacs.cz
Jiným druhem pojištění je pojištění úvěrové. Je to pojištění proti škodám, které mohou vzniknout v případě nesplacení úvěru. V této skupině je opět několik typů pojištění, pro exportéra jsou důležitá pojištění vývozních úvěrů, vývozních pohledávek, úvěrů na zajištění exportní výroby a bankovních záruk. Tyto služby nabízí na českém trhu Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (více známá pod zkratkou EGAP), jejíž oficiální stránky nalezneme zde: http://www.egap.cz
Přepravní dokumenty
Hlavními úkoly přepravních dokumentů z pohledu exportéra jsou úloha dispoziční (kdo v daném okamžiku má ke zboží dispoziční právo), úloha řádné dopravit zboží na určené místo (tedy v každém okamžiku prokázat, kde se zboží fyzicky nachází) a provázet zboží po celém úseku přepravy, kterou exportér platil. Jaksi zrcadlově mají tyto dokumenty význam pro kupujícího. Doklady tedy umožní importérovi nabýt právo nakládat se zbožím v určitém předem dohodnutém okamžiku. Konečně špeditérovi slouží doklady k celnímu projednání event. k dalšímu jednání s úřady. Doklady tedy umožňují zboží volný pohyb do místa určení.
Pokud se přidržíme shora stanoveného rozdělení průvodních dokumentů, patří sem:
- námořní nákladní list (konosament)
- nákladní list letecký
- nákladní list železniční,
- nákladní list CMR
- poštovní stvrzenka
- ostatní (např. někdy vyžadovaná certifikovaná faktura za dopravné, potvrzení speditéra o převzetí k přepravě apod.)
Konosament
Tento dokument vyplňuje kapitán lodi jež převáží náklad zboží (ten zpravidla pověří nakládkou prvního důstojníka) a to v několika originálech a kopiích. Při tom musí všechny údaje konosamentu souhlasit s ostatními dokumenty a samozřejmě se skutečností - signa, adresy, váhy, kupující, prodávající, počet beden atd. Snahou je, aby konosamenty byly tzv. "čisté" - bez poznámek (např. bedny jsou mokré, některá z beden je poškozená apod.).
Balicí list
Někdy jsou též používána označení konsignace, specifikace. Je to podrobný seznam zboží podle jednotlivých druhů a množství v zásilce. Jedno vyhotovení se vkládá buď do zásilky, nebo se upevňuje na vnější straně obalu (bedny) zásilky. Jde o důležitý dokument, který usnadňuje a urychluje celní odbavení.
ATA Karnet
Vystavuje Hospodářská Komora ČR, za úplatu, na jejím formuláři. Karnet slouží k celnímu propuštění zboží do dočasného oběhu v zemi určení. Používá se např. při výstavách pro exponáty, ale i pro vybavení a nářadí při provádění prací v zahraničí. V případě, že je exponát v zahraničí prodán, pomůže karnet k rychlejšímu a snazšímu celnímu odbavení prodaného exponátu.
Nákladní listy
- letecký nákladní list
- železniční nákladní list
- nákladní list CMR
Všechny výše uvedené nákladní listy vystavují přepravci tj. letecké společnosti, České Dráhy, špeditéři apod.
Poštovní stvrzenka
V některých obchodních případech vystupuje jako dopravní doklad poštovní stvrzenka - např. dodání projektové dokumentace, apod.
Chceme-li zjistit aktuality vztahující se k dopravě, s výhodou využijeme Internetu. Existuje totiž celá řada stránek dopravců, nebo jejich svazů apod. Nejznámější z českých (zabývajících se v prvé řadě silniční dopravou) jsou rozsáhlé a velmi kvalitní stránky českého Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA na adrese http://www.prodopravce.cz/
Praktické informace o dopravě zboží nalezneme na stránkách německé firmy Gebreuder Weiss, působící též v ČR. České stránky této společnosti nalezneme na adrese: http://www.gw-world.cz
Některé internetové stránky nabízejí ke stažení standardní exportní doklady, vč. dopravních, nebo předvádějí demo verze svých software, které lze objednat. Výhodou je zřejmá úspora času. Často je k dispozici i návod na vyplnění jednotlivých vzorových formulářů. Jednou z těchto možností jsou stránky společnosti Shipping Solutions 2000 na adrese: http://www.shipsolutions.com/
Objednávky lze provést na adrese http://www.shipsolutions.com
Pokud máme zájem dovědět se o dopravě více (z hlediska techniky, práva apod.), lze využít internetové informační služby, kterých je k této problematice bezpočet. Jeden příklad za všechny, který zahrnuje informace o všech druzích dopravy a to v celosvětovém měřítku. Nalezneme jej na adrese: http://www.freightworld.com
Aktuality z dopravy přináší Dopravní noviny: http://www.dnoviny.cz
Nyní opět oficiální stránky hlavních firem na tuzemském trhu přepravy zboží, s nabídkou jejich služeb:
- Čechofracht, a.s., nejstarší a jedna z největších českých zasilatelských firem http://www.cechofracht.cz
- Austromar, spol. s r. o., dceřinná společnost rakouské firmy http://www.austromar.cz
- NHN spol. s r.o., vnitro a mezinárodní zasilatelství, přeprava zboží po železnici s návazností na říční a námořní dopravu http://www.nhn.cz
- ČSA Cargo - letecká přeprava zásilek http://www.csacargo.cz
