Dokumentární platební styk hraje v oblasti financování zahraničního obchodu klíčovou roli již dlouhou dobu a patří mezi nejstarší bankovní instrumenty vůbec. V článku se mimo jiné dozvíte, co způsobuje pokles počtu dokumentárních akreditivů v posledních letech a jaké jsou jeho nové podoby a alternativy v době elektronické komunikace a internetu.
- Pokles počtu dokumentárních akreditivů
- Zvyšování konkurence a celosvětová konsolidace
- Outsourcing a trade finance
- Elektronická komunikace a internet
- E-akreditiv
Do podoby, jak jej známe dnes, se dokumentární platební styk vyvinul ve druhé polovině 19. století v Anglii. Za svůj rozvoj vděčí rozmachu zahraničního obchodu v 18. a 19. století, kdy bylo nutné najít způsob, jak financovat dovoz zboží ze zaoceánských kolonií. Principem akreditivu je poskytnout "letter of credit", to znamená závazek banky určený beneficientovi-vývozci zboží, že mu proti akreditivem požadovaným dokumentům vyplatí jeho hodnotu. Banka vystavující akreditiv poskytuje tedy jakýsi "druh úvěru" příkazci (dovozci zboží) tím, že mu svým písemným závazkem (ve prospěch vývozce) umožní toto zboží získat, neboť vývozce spoléhá na schopnost i ochotu banky akreditiv proplatit.
Pokles počtu dokumentárních akreditivů
Není snadné získat přesné statistiky o počtu vystavených akreditivů v celosvětovém měřítku. Jedním z nejvíce určujících zdrojů může být počet zpráv MT700/701 mezibankovního telekomunikačního systému SWIFT, které jsou určeny pro vystavování dokumentárních akreditivů. Podle těchto údajů je zcela patrný klesající trend počtu těchto zpráv. V 90. letech minulého století klesal počet akreditivů vystavených prostřednictvím SWIFT asi o 5 % ročně. Mnoho tradičních trhů, kde se používají dokumentární akreditivy (například země střední a východní Evropy, Thajsko, Tchaj-wan), postupně přechází na platby po dodávce zboží, případně na alternativní způsoby financování (například prostřednictvím factoringu). Jiné tradiční trhy jako Saudská Arábie stále více používají úvěrové pojištění.
Tyto trendy jsou dány především rozvojem těchto trhů a vyspělostí bankovního a finančního systému dané země, který nabízí více alternativ k tradičnímu dokumentárnímu akreditivu. Mnoho zemí střední a východní Evropy se svým vývozem stále více orientuje na západní trhy, vůči kterým používání dokumentárních akreditivů či inkas ve velkém měřítku není tak obvyklé. V důsledku zostřeného konkurenčního boje či privatizace klesá i počet globálních hráčů v oblasti zahraničního obchodu. V absolutních číslech však objemy akreditivů mírně rostou, což je dáno celkovým rozvojem mezinárodního obchodu daného úspěšnými jednáními v rámci WTO.
Mnoho bank ve snaze najít zdroje nových příjmů, které by nahradily klesající příjmy z úrokových marží, se obrací na náhradní tzv. neúrokové zdroje. Banky zvyšují poplatky za vedení účtu, za výběry peněz v hotovosti na přepážce a podobně. Dokumentární akreditiv je z tohoto hlediska velmi vhodným instrumentem, jedná se de facto o úvěrový produkt, avšak bance jdou příjmy v podobě poplatků. Navíc akreditivy jsou pro banku výhodné i z hlediska bilance. Evidují se na rozdíl od úvěrů v podrozvaze a jejich nároky na kapitál banky (kapitálová přiměřenost) jsou nižší než u úvěrů, což má velmi pozitivní vliv na návratnost kapitálu. Jsme proto svědky zvýšeného důrazu převážné většiny bank z vyspělých zemí na tzv. podrozvahové obchody, kam společně například se zárukami a některými produkty FX akreditivy patří.
Zvyšování konkurence a celosvětová konsolidace
Z uvedených trendů jasně vyplývá zvýšení konkurence v oblasti trade finance. Banky leckdy doslova bojují o každého významného klienta, snižují své poplatky. Některé zahraniční banky na západních trzích prý snižují určité poplatky tak dramaticky, že některé operace jsou na hranici ziskovosti.
Prohlubující se konkurence vede banky k dalším krokům, především ke snižování nákladů. Toho lze dosáhnout zaváděním automatizace a s tím spojeným snižováním počtu zaměstnanců. Automatizace s sebou přináší velké počáteční investice a není-li dobře promyšlená a neodpovídá-li celkové strategii a postavení banky na trhu, může být dokonce kontraproduktivní. Na druhou stranu snižování počtu zaměstnanců bez odpovídající automatizace vede k velkému pracovnímu zatížení zaměstnanců, následně k větší chybovosti a celkově ke snížení kvality jejich práce. Zaměstnanci nemají dostatek času věnovat se obchodním případům s odpovídající péčí a v konkurenčním prostředí takové "řešení" často končí odchodem nejvýznamnějších klientů ke konkurenci.
V některých severoamerických a anglických bankách je velmi častým jevem zaměstnávání mladých, méně zkušených lidí na krátkodobý pracovní úvazek. Tito lidé, většinou čerství absolventi vysoké či střední školy, často pracují i v odděleních, kde jsou potřebné jim nedostupné znalosti či zkušenosti. Nazývají se slangově "agencies", neboť je poskytují specializované pracovní agentury. Trendy v zaměstnávání lidí známé z průmyslových či obchodních společností nacházejí tedy úrodnou půdu i ve finančnictví a prosazují se také ve velmi sofistikovaných oblastech bankovnictví, k nimž bezesporu dokumentární platby náleží.
Velké mezinárodní banky hledají řešení racionalizace nákladovosti svých služeb v celosvětovém měřítku. Je již zcela běžné, že v rámci velké banky akreditivy vystavuje jedno nebo několik mezinárodních center. Například veškeré akreditivy z amerického kontinentu vystavuje centrála v New Yorku, akreditivy z celé Evropy centrála v Londýně a akreditivy z oblasti Asie centrála v Hongkongu či Singapuru. Při volbě center se zvažuje odpovídající "rozdělení světa" z hlediska časových pásem, dostupnosti příslušných technologií a odborného personálu. Mnoho bank rovněž racionalizuje další prvky v provádění dokumentárního akreditivu, především při kontrole dokumentů. Opět příslušná centra provádějí kontrolu dokumentů proti příslušným akreditivům. Dochází tedy k oddělení místa, které má znalost příslušného obchodu a klienta, a místa, které akreditiv zpracuje. To vede na jedné straně ke značné efektivitě, nicméně na straně druhé buď k formálnosti kontroly, nebo naopak k velké přísnosti a aplikování "strict doctrine" při posuzování nesrovnalostí v dokumentech. Důsledkem takového řešení může být větší chybovost a tedy i ztráty, větší byrokracie, zhoršení vzájemné komunikace banky s klientem a podobně.
Některé banky přešly k centrální kontrole dokumentů v elektronické podobě. Dokumenty jsou stejně jako dříve zasílány do místa banky, které je klientovi relativně nejblíže, ale toto místo kontrolu dokumentů neprovádí, pouze dokumenty převede do elektronické podoby (naskenuje) a elektronicky zasílá do centra ke kontrole. Touto cestou šlo několik bank v Asii, ale dosavadní výsledky hovoří bohužel též o nárůstu chybovosti. Je otázkou, zda náklady plynoucí ze ztrát v důsledku pochybení či soudních sporů převýší úspory dané touto centralizací.
Outsourcing a trade finance
Konkurenční prostředí představuje velkou výzvu především pro velké a střední univerzální banky. Cenový tlak ze strany největších mezinárodních finančních skupin, stále se zvyšující cena nových technologií a informačních systémů potřebných pro zpracování dokumentárních obchodů a tlak ze strany vlastníků na vyšší výnosy vytváří náročné prostředí.
Canadian Imperial Bank of Commerce (CIBC) se sídlem v Torontu a s aktivy ve výši přes 200 mld. USD byla před dvěmi lety v podobné situaci. Rozhodli se zvýšit profitabilitu svých globálních služeb v oblasti trade finance. CIBC identifikovala několik skutečností, které měly zásadní vliv na profitabilitu jejích služeb v oblasti trade finance. Přestože jejich služby financování zahraničního obchodu i objemy vystavovaných akreditivů rostly, příslušné objemy klesaly v relaci k celkovým mezinárodním platbám. Klienti CIBC tedy stále více obchodovali na bázi nezajištěných obchodních úvěrů. Náklady na vystavování akreditivů a ostatní operace v oblasti dokumentárního akreditivu se zvýšily. Výsledkem bylo snížení konkurenceschopnosti CIBC v této oblasti, ale banka byla rozhodnuta neopustit tento segment trhu a hledat odpovídající řešení.
Na základě hluboké vnitřní analýzy a zkušeností jiných finančních ústavů se CIBC rozhodla pro outsourcing zpracování importních akreditivů Bank of New York (BNY). Hlavním důvodem byl dlouhodobý důraz BNY na oblast dokumentárního styku, rozsáhlá pobočková síť v hlavních světových centrech a v Asii a inovativní systém na zpracování akreditivů. Na základě této dohody o outsourcingu budou klienti CIBC prostřednictvím internetových stránek BNY zadávat instrukce k otevření importních akreditivů přímo BNY, která bude akreditivy vystavovat jménem CIBC. Obě strany odhadují, že takto bude každoročně vystaveno asi 10 až 12 tisíc akreditivů.
Jedná se o jeden z největších případů outsourcingu v oblasti trade finance. Bylo nutné překonat mnoho obtíží, které takový rozsáhlý a komplexní projekt vždy přináší. Navíc se jedná o přeshraniční záležitost, což představuje nutnost řešení mnoha právních či daňových otázek. Výsledkem tohoto projektu bylo však významné snížení nákladů CIBC v oblasti trade finance a zvýšení profitability. Klienti CIBC mají k dispozici moderní technologie pro vystavování a sledování stavu importních akreditivů. Banka zůstává významným hráčem trade finance a dodavatelem nadprůměrných služeb za velmi profitabilních okolností.
Vedoucí manažeři velkých bank si často stěžují, že poskytování služeb dokumentárního platebního styku je velmi nákladné. Na trhu nebývá k dispozici mnoho odborníků a ti zkušení nebývají levní.
Navíc jsou tyto služby velmi náročné na zpracování. Například vystavení akreditivu může někdy představovat odbornou činnost v délce několika hodin. Podívejme se však na tento argument z jiného pohledu. Vezme-li se v úvahu celková ziskovost, nároky na kapitál banky, přidružené zisky plynoucí z FX obchodů, převodů peněžních prostředků a držení málo úročených zůstatků, jedná se o jedny z nejvíce lukrativních bankovních obchodů. Záleží však na výši příslušných transakcí, jinými slovy především na klientech banky.
Pro získání a udržení žádoucí klientely jsou důležité příslušné znalosti a schopnosti pracovníků banky, především těch, kteří jsou za tyto obchody zodpovědní. Převážná většina bank si již uvědomila, že potřebuje odborníky nejenom na zpracování produktů trade finance, ale i na jejich prodej a udržování vztahů s klienty. Banky dříve často pohlížely na dokumentární akreditivy jako na "pouhý platební styk", to znamená na operativu, kterou není nutné vyhledávat či přímo nabízet. Pracovníci prodeje z oblasti corporate finance většinou neměli velké znalosti z oblasti trade finance, a proto se na prodej těchto produktů příliš nesoustředili.
Dnes je ve většině případů situace jiná. Banky si uvědomují, že se jedná o velice sofistikované produkty, kde klienti požadují nejenom zpracování, ale často i poradenství, a to již ve fázi kontraktačního vyjednávání. A zde je velký prostor právě pro outsourcing. Pro zaměstnávání starších, zkušených a zavedených odborníků pro poradenství, školení klientů a přípravu složitějších obchodních případů. Banky dnes ve značné míře využívají služeb takových odborníků pro svoji interní potřebu, pro školení svých zaměstnanců či revidování pracovních postupů.
Na čas i odbornost je pravděpodobně nejnáročnější oblast kontroly dokumentů pod dokumentárními akreditivy. Mnoho zahraničních bank provádí tuto činnost prostřednictvím outsourcingu. Specializovaná společnost, která má příslušné zkušenosti a know-how, provádí kontrolu "naskenovaných" dokumentů proti textu akreditivu. Konečná kontrola a rozhodnutí však většinou stále zůstává na vedoucím pracovníkovi banky. Existují však i jiné scénáře. Například tato specializovaná společnost pracuje pro velkého klienta banky - exportéra, kterému banka poskytuje určitou slevu, neboť ví, že komplementaci a kontrolu takových dokumentů již provedli odborníci příslušné poradenské firmy.
Elektronická komunikace a internet
Různé elektronické systémy komunikace mezi bankou a jejími klienty jsou ve světě běžné již od konce 80. let minulého století. Řeší především oblast platebního styku - tuzemských úhrad a úhrad do zahraničí. Některé systémy obsahují i moduly dokumentárních akreditivů. Banky prostřednictvím takových systémů přebírají od svých klientů bezpečné (autentické) instrukce k otevření či změně akreditivu, zasílají jim avíza o exportních akreditivech, avíza o provedených platbách, výpisy z účtu i další informace (například kurzovní lístek, aktuální sazebník a podobně).
Jedním z nejvyspělejších systémů v této oblasti disponuje jedna z největších mezinárodních finančních institucí, skupina HSBC, která se tradičně zaměřuje na oblast trade finance (HSBC byla založena jako obchodní banka se zaměřením na financování obchodů mezi britským impériem a Dálným východem již v 19. století). Systém HEXAGON (nazvaný podle loga společnosti HSBC) je vytvořen na platformě UN/EDIFACT a mohou jej prostřednictvím pražské pobočky HSBC Bank využívat klienti v České republice. HEXAGON umožňuje například zasílání instrukcí k vystavení nebo změně akreditivu (tato činnost je maximálně zjednodušena využitím nejrůznějších šablon), avizování exportních akreditivů, zasílání elektronických akreditivních dokumentů, sledování pozice klienta v oblasti trade finance (debts/receivables management), zasílání elektronických dokumentů k inkasu, monitorování kurzů měn, úrokových sazeb a aktivních FOREX obchodů. Příkladem dalšího efektivního využití systému HEXAGON je také uzavírání elektronických kontraktů mezi obchodními partnery (klienty HSBC kdekoliv na světě) s využitím databáze kontraktu pro generování příslušné žádosti o vystavení importního akreditivu.
Od druhé poloviny 90. let začal v oblasti IT dominovat nástup internetu. Objevily se nové platformy založené na "objektovém programování", což vedlo k větší otevřenosti systémů a snadnější vzájemné provázanosti. Největší problém sice představuje bezpečnost těchto systémů, ale i tento prvek se zdá být vyřešen. Jsme proto svědky zavádění mnoha internetových aplikací, prostřednictvím kterých banky umožňují svým klientům zadávat instrukce k vystavování akreditivů. Umožňují jim zasílat mnoho dalších informací, velké banky často pojaly své internetové stránky jako informační a cross-sellingové servery.
E-akreditiv
Vývoj zcela zřetelně směřuje k elektronickému akreditivu. Jak by měl takový akreditiv vypadat? Bezpochyby se objeví mnoho různých systémů, které se budou více či méně odlišovat. Princip akreditivu (závazek třetí renomované finančně silné strany - banky - zaplatit jiné straně, budou-li splněny přesně specifikované podmínky) využívá a bude využívat mnoho různých elektronických tržišť či jiných systémů, aniž se budou jakkoliv zmiňovat o elektronickém akreditivu. Často se jedná o uzavřené systémy určené pro určité segmenty trhu.
Na druhou stranu se již objevilo několik globálních otevřených systémů elektronického akreditivu, například Bolero či @Global Trade či TradeCard. Přestože se tyto systémy od sebe značně liší, jejich základní myšlenka je stejná - úplné nahrazení tradičního papíru elektronickými dokumenty (je asi vhodnější hovořit o elektronických záznamech), provedení celé akreditivní operace prostřednictvím elektronického systému, většinou na platformě internetu. Nejoptimističtější představy hovoří o brzkém úplném vynechání člověka z operačního řetězce, to znamená, že i elektronické záznamy bude kontrolovat samotný systém!
Uvedené trendy se budou zřejmě prohlubovat. Důsledky globalizace a konsolidace trhů se projevují ve všech oblastech bankovnictví, to znamená i v oblasti trade finance. Elektronické systémy, především ty, které jsou založené na otevřených platformách internetu, budou hrát stále větší roli. Zvyšování profitability poskytování těchto služeb povede k dalším inovacím a stále častějšímu používání outsouringu. Akreditiv bude hrát stále větší roli v mezinárodním obchodu, a to právě díky svému "mladšímu sourozenci" - elektronickému akreditivu. To povede ke stále větší standardizaci podmínek akreditivů. Na druhou stranu budou vždy potřební špičkoví odborníci pro zpracování akreditivních případů v tradiční papírové podobě při obchodech s méně rozvinutými zeměmi či v případě složitějších případů.
Z podkladových materiálů časopisu Bankovnictví zpracovala redakce BusinessInfo. Autor podkladového článku: Pavel Anderle.
