Nyní v mezinárodním obchodu převažuje vyměřování cla hodnotovým způsobem. Specifická cla však některé země uplatňují i jako dočasné opatření pro regulaci dovozu levných výrobků v případech, ve kterých by zavedení antidumpingového cla bylo zdlouhavé a důvody málo průkazné. Netarifní překážky: Obecně se dá říci, že vše, co nad rámec tarifních překážek znesnadňuje, komplikuje v porovnání se stejným zbožím domácí výroby vstup zahraničního zboží na konkrétní trh má charakter netarifní překážky.
Základní charakteristika
Proč se země uchylují k vytváření mimořádných opatření pro omezení vstupu zboží na svůj vnitřní trh
Součástí teritoriálního výzkumu, který exportující firma prováděla (nebo by měla provést) ještě před vstupem na zahraniční trh je i specifikace překážek, které ta která země může vytvářet pro faktické omezení nebo dokonce zamezení vstupu vybraného zboží na svůj trh. V dokumentu „Předběžný výběr vhodného zahraničního trhu“ jsme mlčky předpokládali, že si česká firma pro export své produkce zboží vybere takové teritorium, ve kterém nejsou tyto překážky až takového charakteru, aby zamýšlený export zcela znemožnily. Pokud však je již v takové fázi svých příprav, že v konkrétním vybraném teritoriu jedná s vybraným potencionálním partnerem, měla by se otázkou překážek hlouběji zabývat. Důvodů pro to je celá řada, zdůrazněme ty nejzávažnější:
- ev. dopad těchto překážek do kalkulace exportní ceny,
- dopad do prodejní ceny na zahraničním trhu a tím ovlivnění konkurenceschopnosti výrobku v porovnání s výrobkem zde vyrobeným, ev. i dovezeným za podmínek výhodnějších, než jaké má česká firma (např. celní diskriminace vůči české firmě, ať již je tato diskriminace legální či nelegální),
- minimalizace nákladů, spojených s překážkami pro vstup zboží - změna taktiky při exportu (např. využití zvláštních hospodářských zón, vládních programů na podporu rozvoje vybraných odvětví apod.),
- případné úvahy o změně strategie při vstupu na zahraniční trh (licenční výroba, společná montáž ve vybrané zemi apod.)
Je samozřejmé, že pokud by se firma musela rozhodnout ke změně celkové strategie podle 4. odstavce, měla by potřebu této změny zpravidla zjistit již před výběrem potencionálního zahraničního partnera, jinak řečeno tohoto partnera vybírat již se záměrem např. budoucí výrobní kooperace. Z věcného hlediska jsme problematiku překážek na zahraničním trhu a z toho plynoucích protiopatření zahrnuli do této společné kapitoly.
Souběžně s rozvojem mezinárodního obchodu byly rozvíjeny i metody jak regulovat vstup zboží na domácí trh a tím chránit domácí výrobce před zahraniční konkurencí. Postupně se však ukazovalo, že takováto ochrana - pokud trvá dlouhou dobu - v naprosté většině domácím výrobcům nepomáhá, naopak je výrazně škodlivá. Dočasně sice zbaví domácí výrobce zahraniční konkurence, ale nemožnost přímého srovnání jejich produktů na vnitřním trhu vede v řadě případů k zakonzervování jejich ekonomických i technických parametrů a tím ke snížení konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku.
Bylo tedy stále zřejmější, že i domácím producentům spíše svědčí co nejširší liberalizace mezinárodního obchodu a že mimořádná opatření pro regulaci vstupu zboží do země je možno považovat za přínosná jen ve výjimečných případech, nejčastěji tehdy, kdy exportující strana dohodnutá pravidla liberalizace poruší jako první.
Překážky pro vstup zahraničního zboží na trh země zpravidla dělíme na:
- tarifní (celní opatření)
- netarifní (mimocelní opatření)
GATT
Minimalizací překážek v mezinárodním obchodu, jinými slovy jeho liberalizací se po druhé světové válce zabývala Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade), známa pod zkratkou GATT. Jejím klíčovým cílem bylo zpočátku snížení cel v mezinárodním obchodu, později se zabývala i rozvojem služeb pro mezinárodní obchod a ochranou duševního vlastnictví. Dohoda GATT byla sjednána v roce 1947 a smluvní strany se v ní zavázali poskytovat si vzájemně tzv. mnohostrannou doložku nejvyšších výhod. Následná jednání GATT probíhala v tzv. kolech, kterých bylo celkem 8. Poslední Uruguayské kolo z let 1986 - 1994 bylo uzavřeno Závěrečným aktem, který zahrnoval i rozhodnutí vytvořit zcela novou organizaci na podporu mezinárodního obchodu, Světovou obchodní organizaci WTO (World Trade Organization). Ta vznikla k 1.1. 1995. Nová organizace dostala do vínku stát se významnou mezinárodní organizací dohlížející na mezinárodní obchod, zejména na plnění podepsaných mezinárodních smluv. Součástí této činnosti je i řešení obchodních sporů mezi členskými zeměmi a stížností na nedodržování přijatých zásad v oblasti obchodu. Využívá k tomu Mechanismus řešení sporů (Dispute Settlement Body), který mj. opravňuje jakoukoliv členskou zemi uplatnit obchodní sankce vůči státu, který zavedl bariéry omezující mezinárodní obchod. To je jedna ze zásad, kterou se WTO liší od svého předchůdce GATT, které mělo spíše charakter mezinárodního jednacího fóra.
Že jednání o výši cel jak v rámci GATT, tak nově i v režii WTO jsou nesmírně náročná dokládají např. výsledky Uruguayského kola o clech zboží a služeb, v jehož rámci bylo mj. uplatněno 22 500 stránek námitek a výjimek jednotlivých členských zemi.
Internetová domovská stránka GATT je společná s WTO.
WTO
Činnost WTO je v současné době změřena zejména na:
- zjednodušování procedur v mezinárodním obchodě a tím urychlení oběhu zboží a odstranění administrativních překážek obchodu,
- snižování cel,
- zdokonalování mechanismu pro pravidelné komplexní posouzení obchodní politiky a obchodních praktik každého jednotlivého člena WTO včetně jejich zpětného dopadu na mnohostranný obchodní systém,
- řešení obchodních sporů mezi státy,
- řešení problematiky antidumpingu,
- poskytování mezinárodního fóra pro jednání o obchodu,
- poskytování technické a vzdělávací pomoci rozvojovým zemím,
- zajišťování kooperace v otázkách mezinárodního obchodu s jiným mezinárodními organizacemi. V této souvislosti je nutno uvést, že se má často za to, že WTO je organizační složkou OSN. Není tomu tak, pravdou však je, že s OSN velmi úzce spolupracuje. K tomuto účelu uzavírá s OSN a jejími agenciemi dohody o spolupráci, kterých je téměř 30.
Nejvyšším orgánem WTO je Ministerská konference, konaná každé dva roky. Účastní se jí ministři obchodu členských zemí a přijímá svá rozhodnutí (zpravidla) na základě konsensu, přičemž každá členská země má 1 hlas bez ohledu na velikost a ekonomickou sílu.
V rámci WTO byla uzavřena celá řada mezinárodních dohod v oblastech, které s mezinárodním obchodem souvisejí. Jsou to v prvé řadě:
- Dohoda o duševním vlastnictví v oblasti mezinárodního obchodu,
- Dohoda o zdravotních a fytohygienických standardech,
- Všeobecná dohoda o obchodu a službách,
- Dohody o zemědělství.
Nově jsou zahajována tato jednání (v rámci tzv. Kol nového tisíciletí) :
- multilaterální dohoda o investicích,
- globální dohoda o volné těžbě dřeva,
- prosazování volné soutěže v mezinárodním měřítku,
- zkvalitnění pravidel pro veřejné zakázky.
Na svých webových stránkách WTO charakterizuje svoje aktivity „desaterem“ základních pravidel. Např. podle 4. pravidla snižuje volný obchod životní náklady, podle 7. pravidla stimulují aktivity WTO trvalý hospodářský růst ve světě.
Domovská stránka WTO je na adrese
Pokud má firma zájem hlouběji prostudovat dohody uzavřené v rámci WTO, lze je všechny v plném znění nalézt na této adrese:
Z pohledu přípravy firmy na vstup na zahraniční trh jsou rovněž zajímavé informace o připravovaných jednáních v rámci WTO, která jsou stručně uvedena na adrese:
Jak již bylo uvedeno, je WTO hlavním světovým garantem liberalizace mezinárodního obchodu. Jednou z jeho klíčových aktivit je snižování celkové úrovně celních sazeb jak je zřejmé ze stránky této organizace na adrese:
Aktivity, které WTO vyvíjí v oblasti antidumpingu jsou shrnuty na adrese
Tarifní překážky
Celní předpisy
Celní systém státu je upraven celními předpisy. Jsou to především celní zákon a prováděcí předpisy k němu, zákon o celnímu sazebníku a celní sazebník (vydaný formou zákona, nebo vládní vyhlášky. Součástí celních předpisů jsou dále celně tarifní smlouvy, smlouvy obsahující doložku nejvyšších výhod apod.
Celní předpisy mj. upravují celní formality, tj. souhrn všech požadavků, jejichž splnění je nutné pro projednání zboží přecházející přes hranice státu.
Úplné znění českých celních předpisů je na stránce Celní správy ČR, která je součástí informačního systému Ministerstva financí ČR.
Celní režimy
Celní zákon ČR stanovuje tyto typy celního režimu:
- volný oběh (§ 128 a následující),
- tranzit (§ 139 a n.),
- uskladňování v celním skladu (§ 145 a n.),
- aktivní zušlechťovací styk ( 163 a n.),
- přepracování pod celním dohledem (§ 179 a n.),
- dočasné použití (187 a n.),
- pasivní zušlechťovací styk (§ 197 a n.)
- vývoz (§ 214 a n.).
Uveďme základní charakteristiky nejběžnějších režimů, pro ostatní lze obdobné informace nalézt v příslušných paragrafech Celního zákona.
Volný běh, propuštění zboží do volného běhu. Po propuštění do volného oběhu je zahraniční zboží považováno za české zboží. Propuštění zahrnuje jak uplatnění příslušných obchodně-politických opatření a dalších formalit stanovených na dovoz zboží, tak vybrání dlužného cla.
Tranzit je režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu (celní úřad odeslání) k celnímu úřadu druhému (celní úřad určení). Tato přeprava se nazývá tranzitní operací. Pokud je celní úřad odeslání totožný se vstupním celním úřadem (tj. pohraničním úřadem, ve kterém zboží vstupuje do tuzemska) a celní úřad určení je totožný s výstupním celním úřadem (opět pohraniční celní úřad), jde o přímý tranzit. Během tranzitu je zboží zajištěno proti manipulaci celní závěrou.
Clo - definice základních pojmů
Clo je dávka (poplatek), vybíraná státempři přechodu zboží přes jeho celní hranici, a to buď při dovozu zboží do jeho celního území (dovozní clo), nebo naopak při vývozu zboží z jeho celního území do celní ciziny (vývozní clo), ev. při tranzitu zboží přes jeho celní území. V praxi je převážně využíváno clo dovozní.
Zpravidla je v celních zákonech států uvedeno (a je tomu tak i v českém celním zákonu), že:
- dovoznímu clu podléhá každé zboží, pokud není v celním sazebníku uvedeno, že jde o zboží bez cla; clo není dále vybíráno u zboží, které je v mezinárodních smlouvách označeno jako zboží bez cla,
- vývoznímu clu podléhá jen takové zboží, u kterého to celní sazebník výslovně uvádí.
Celní hranice státu nemusí být plně totožná s jeho státní hranicí. Může se lišit o tzv.:
- celní výluky, což je ta část státního území, která je z jeho celního území zvláštním předpisem vyloučena a např. připojena k celnímu území jiného státu,
- celní přípojka, což je opačný případ předchozího bodu.
Clo plní několik funkcí:
- příjmovou - je součástí příjmu státního rozpočtu,
- ochrannou (regulační) - chrání domácí výrobce znevýhodněním zahraničních výrobců, jejichž výrobky tak mají na vnitřním trhu státu vyšší konečnou cenu,
- prohibitivní - jeho sazba je tak vysoká, že zcela znemožňuje dovoz zboží.
Podle způsobu výpočtu výše cla jej dělíme na:
- clo hodnotové - sazby jsou vyjádřeny procentem z hodnoty zboží,
- cla specifická - celní sazba je vyjádřena jako konkrétní peněžní částka za fyzikální jednotku zboží, zpravidla za jednotku hmotnosti, jednotku objemu nebo za kus,
- kombinovaný výpočet z obou předchozích způsobů.
V současné době v mezinárodním obchodu převažuje vyměřování cla hodnotovým způsobem (případně kombinovaně). Specifická cla však některé země čas od času uplatňují i jako dočasné opatření pro regulaci dovozu levných výrobků v případech, ve kterých by zavedení antidumpingového cla bylo zdlouhavé a důvody pro jeho zavedení málo průkazné. Je to i nástroj boje s podfakturací zboží. Specifická cla tak používají některé státy např. u dovozu obuvi a textilu jako omezení bezkonkurenčně levných dovozů z asijských zemí.
Podle účelu jsou v celních zákonech zemí zpravidla rozlišeny tyto druhy cla:
- všeobecné, vyměřované na základě všeobecných celních sazeb,
- smluvní celní sazby,
- preferenční sazební opatření obsažená v mezinárodních smlouvách, které upravují poskytování celních sazebních preferencí (preferenční smluvní celní sazby),
- preferenční sazební opatření přijatá jednostranně vůči některým státům, skupinám států nebo území,
- jednostranná sazební opatření poskytující snížení dovozního cla u některého zboží,
- jednostranná opatření pro zvýšení celkového cla, zahrnující:
- vyrovnávací clo, kterým se rozumí zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání prémie anebo subvence, která byla přímo nebo nepřímo ve vývozní resp. výrobní zemi poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz dováženého zboží,
- antidumpingové jako obrana proti dumpingu, tedy proti cenovému podbízení; to může mít různé formy, definice dumpingu nalézt v materiálech WTO,
- odvetné clo, kterým se rozumějí přirážky k celním sazbám, popřípadě zavedení zvláštního cla ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá, stanovené po přechodnou dobu z důvodů hospodářské odvety na zboží dovážené ze státu, který v hospodářských vztazích dovážející zemi diskriminuje. Vyrovnávací clo a odvetné clo podle českého celního zákona stanovuje v případě potřeby vláda nařízením.
- diskriminační, jestliže země použije na dovoz zboží z jednoho státu vyšší celní sazby než všeobecné sazby, které běžně používá při dovozu z ostatních států (nejedná se tedy o zvýhodnění některých států vůči jiným na základě smluvních celních sazeb, nýbrž jde v podstatě o nelegální diskriminaci jednoho nebo několika zemí). Tyto sazby se v celním sazebníku neuvádějí.
Jak již bylo řečeno, plní cla úlohu ochrannou, nebo alespoň úlohu regulační. Jsou tedy nástrojem obchodní politiky každého státu. Z pohledu zahraničního vývozce se tedy cla jeví jako tarifní překážky.
Tarifní překážky - hledání na Internetu
Světová celní organizace (WCO - World Customs Organization sdružuje 161 členů - států
- Vrcholné národní celní úřady vč. úplných kontaktů. Je dobré navštívit při přípravě exportu zboží pro vybraný zahraniční trh internetovou stránku příslušného celního úřadu a pokusit se zjistit případná specifika v celní proceduře. Některé národní celní orgány uvádějí na svých stránkách i seznamy plátců daní, což je možné využít jako doplňkový informační zdroj při ověřování vybraného zahraničního partnera.
- V rámci WCO byla uzavřena celá řada důležitých mezinárodních dohod a ujednání, týkajících se celní problematiky. Jejich seznam.
- Jedním ze základních dokumentů WCO je Dohoda o harmonizovaném systému popisu a značení zboží.
Regulace obchodu v některých vybraných zemí a regionů světa (přehledné stručné zprávy).
Celní tarify platné v jednotlivých zemích se na Internetu již vyhledávají poměrně obtížně.
Z celého světa je to možné na následující adrese, je však nutná předchozí registrace http://www.scinet-corp.com/associates/index.htm
Jiná možnost je na vládním portálu USA - Trade Information Center. Zde lze nalézt přehled národních internetových zdrojů s celními sazbami, ne všechny jsou však volně přístupné: http://www.export.gov/logistics/eg_main_018142.asp
Informace o clech a DPH v zemích EU http://ec.europa.eu/taxation_customs/index_en.htm
Informace o aktuálních clech a celním systému USA je na portálu Komise pro zahraniční obchod, na stránce: http://www.usitc.gov/index.htm. Jiná možnost se zaměřením na USA je na další adrese: http://www.gpo.gov/
Z dalších zajímavých zemí, jejichž celní problematika je často uváděna samostatně mimo celosvětové informační systémy jsou tyto:
- Čína http://english.customs.gov.cn/publish/portal191/
- Izrael http://ozar.mof.gov.il/customs/eng/mainpage.htm
- Japonsko http://www.mof.go.jp/english/tariff/tariff.htm
Rovněž Česká republika patří mezi ty země, které na Internetu bezplatně nabízí nejen svoji celní legislativu, ale i celní sazebník: http://www.cs.mfcr.cz.
Pokud firma, nebo fyzická osoba zvažuje zaslat do zahraničí např. dárek, může u vybraných zemí zjistit na portálu Trade.gov od jaké hodnoty podléhají takovéto zásilky clu: http://www.export.gov/logistics/eg_main_018137.asp
Otázky antidumpingu na západní polokouli lze nalézt zde: http://www.sice.oas.org/antidumping/defad_e.asp
Netarifní překážky
Vymezení pojmů
Výčet netarifních překážek je rozmanitější, bohatší. Obecně se dá říci, že vše, co nad rámec tarifních překážek znesnadňuje, komplikuje v porovnání se stejným zbožím domácí výroby vstup zahraničního zboží na konkrétní trh má charakter netarifní překážky. Tuto problematiku WTO trvale řeší. Na domovské stránce této prestižní světové organizace je uveden seznam priorit, které si z této oblasti WTO ve své činnosti stanovila (na níže uvedeném seznamu vyznačeno tučným písmem). Mezi netarifní překážky dovozu se zpravidla zařazují tyto (i když u některých z nich je obtížné stanovit, zda nejde o proceduru, která sice z pohledu exportéra vypadá jako překážka, ale která mu naopak usnadňuje administrativní proceduru v některém z dalších kroků obchodního případu - např. inspekce před odesláním):
- intervence státu v zemi určení, zvýhodňující domácí výrobce
- dotace domácím výrobcům,
- zvýhodnění domácích dodavatelů při výběrových řízeních na státní zakázky,
- překážky plynoucí ze standardizace
- technické normy a standardy (zejména jejich odlišnosti od běžně používaných ve většině zemích),
- ostatní předpisy technického charakteru (požadavky na balení, značení apod.),
- specifické obchodní překážky
- dovozní licence,
- množstevní omezení dovozu, někdy kombinované se změnou tarifních překážek typu:
- určité stanovené množství konkrétní komodity lze dovést za všeobecnou celní sazbu, další dovoz za zvýšenou sazbu,
- zvýhodnění dovozu stanoveného množství konkrétní komodity jako reciprocitu za výrobu či montáž určitého množství téže nebo podobné komodity v zemi určení exportu (známé případy např. u automobilového průmyslu), nebo odebrání stanoveného množství zcela jiné domácí komodity,
- stanovení povinného podílu „domácí práce“ při dovozu nefinálního zboží,
- trvalý nebo dočasný zákaz dovozu určité komodity,
- stanovení minimálních cen, referenčních cen, nebo cenových pásem zboží,
- překážky plynoucí z odlišnosti administrativních procedur
- pravidla pro stanovení celní hodnoty zboží,
- inspekční prohlídky zboží před jeho odesláním,
- pravidla pro určení původu zboží,
- neodůvodněné administrativní průtahy,
- konzulární a celní formality a dokumenty
- různé poplatky z dovozu (speciální poplatky z dovozu, tzv. statistické dovozní daně, přístavní poplatky, složení depozit, atd.)
Za netarifní překážky lze pokládat i neodůvodněné požadavky na předložení zdravotních certifikátů u zboží rostlinného a živočišného původu.
Netarifní překážky - důležitý faktor při přípravě exportu zboží
Definice netarifních překážek, se zaměřením na technické překážky je obsahem protokolu z jednání Ministerské konference v Kataru v roce 2001. Přináší kanadský informační servis: http://www.dfait-maeci.gc.ca/tna-nac/TBT-Info-e.asp
Podobně lze využít i kanadský portál Industry Canada (mimochodem v tomto oboru jeden z nejlepších na Webu), stejně se i v něm vyhledává. Výzkum trhů jednotlivých zemí světa zahrnuje i regulaci trhu a bariery pro mezinárodní obchod, které ta která země využívá: http://www.ic.gc.ca/epic/site/imr-ri2.nsf/en/gr-01000e.html
O záběru tohoto informačního systému svědčí mj. i abecední seznam zpracovávané problematiky a odkazů, jakýsi obsah, který nalezneme zde: http://www.ic.gc.ca/epic/site/ic1.nsf/en/h_00012e.html
Zčásti placený je přístup na celosvětovýportál Market Access Database. Popis překážek při dovozu do vybrané země (země jsou řazeny abecedně) je volně přístupný. Hlavní stránka má adresu: http://madb.europa.eu/
Na tomto portálu je volně přístupná ještě jedna zajímavá databáze - totiž databáze překážek (nebo přesněji řečeno dovozních opatření) platných ve vybraných odvětvích jednotlivých zemí. Např. při dovozu letadel, automobilů apod. Přístup do této databáze: http://madb.europa.eu/mkaccdb2/datasetPreviewFormATpubli.htm?datacat_id=AT&from=publi
Problematice překážek v zahraničním obchodu se v celosvětovém měřítku věnuje též SICE - Foreign Trade Information System, který má na svých webových stránkách má rovných 150 zpráv na toto téma. Jsou to zprávy jak teoretické, tak i konkrétní případy použití bariér. Domovská stránka tohoto informačního systému je (kromě angličtiny je možno zvolit španělštinu): http://www.sice.oas.org
Pro evropské země je zpracovala Evropská komise tzv. Databázi zpráv o přístupu na trh (Market Access Report). Každá z těchto zpráv obsahuje tarifní i netarifní překážky a investiční pobídky, platné pro vybranou evropskou zemi. I když některé ze zpráv jsou několik staré, obsahují řadu dosud platných informací. Databáze je součástí informační služby http://www.eubusiness.com, avšak tento portál nepůsobí přehledně a volný přístup k Market Access Reports není zcela jednoduchý.
Spíše pro studijní účely jsou určeny materiály dostupné na další adrese. Prezentují konkrétní případy využívání bariér, v prvé řadě netarifních jako jsou kvóty, licence a pod. http://www.ncpa.org/sub/dpd/index.php?Article_Category=42, http://www.ncpa.org/sub/dpd/index.php?Article_Category=26 .
Technické překážky v mezinárodním obchodu
Pro úplnost musíme uvést, že mezi netarifní překážky řadíme i tzv. překážky technické, tedy technické předpisy, normy, standardy a procedury s nimi spojené. Všechny tyto nástroje si kladou za cíl sjednotit technické a bezpečnostní parametry zboží různých výrobců, které je prodáváno na jednom trh té které země, resp. skupiny zemí. Pokud jsou požadavky těchto předpisů v souladu s celosvětově užívanými a procedury schvalování výrobku podle nich jsou rovněž přiměřeně náročné a finančně nákladné, je to v pořádku. Samozřejmým předpokladem by mělo být, že technické požadavky kladené na dovážené výrobky by měly být naprosto stejné, jako jsou požadavky na domácí produkty. Pokud dovozní země tyto zásady dodržuje, nelze v zásadě nic namítat, i když se tyto podmínky mohou výrobci nebo exportérovi z jiné země jevit jako překážka obchodu. Tato problematika je blíže rozebrána v dokumentu "Výběr vhodného trhu k podnikání v zahraničí" (kapitola: Soulad výrobku s platnou legislativou a zvyklostmi vybraného trhu. Technický průzkum a výzkum zvyklostí" až "Standardy a normy ve vybraných zemích"). Stává se však, že dovozní země uvedené zásady nedodržuje a tyto nástroje využívá k regulaci dovozu. Nejčastěji mohou problémy tohoto druhu nastat u
- elektrických strojů a přístrojů, kde může být rozdíl ve tvaru zásuvek, specifické bezpečností předpisy, odlišné napětí a kmitočet sítě,
- potravin, kdy mohou být odlišné požadavky na označení, balení, obsah škodlivých resudií, apod.,
- dopravních prostředků všech druhů a typů a některé další komodity.
