Tak se to zdá být už jisté. Ekonomická krize chytila druhý dech. Dluhy hýbou Evropou a málokdo si troufne odhadnout, kam to všechno směřuje. Wall Street a více než sedm desítek zemí s nespokojenými demonstrujícími v ulicích. Diskuze o budoucnosti kapitalismu, kritika sociální nerovnosti, nesplnitelných slibů socialistů i nedůvěra v liberální recepty vládnutí. Budoucnost Evropy je náhle otevřená, nejasná, nečitelná.
Volíme ty, kdo opravdovou moc nemají, zatímco skutečné mocné nikdo nevolí. Trhy ovládá jedno procento vyvolených na úkor 99 procent ostatních. To křičí hesla na plakátech, kterých je teď v evropských ulicích spousta. Slovo bankéř se v neoblíbenosti dotahuje na profesi úředníka či politika, kteří se v žebříčcích popularity dostávají za povolání uklízečky.
Problémy, v nichž se dnes Evropa nachází, vyvolávají více otázek, než kolik nás vůbec napadne odpovědí. O osudu eura, eurozóny i samotné unie. Jak neztratit hlavu a udržet pevný směr cesty i v nejistých chvílích života?
Přicházejme s novými řešeními pro nové klienty
Když se podíváme na země, které dnes mají největší problémy, najdeme jeden společný rys: ztrátu konkurenceschopnosti. Zboží a služby z těchto zemí nejsou schopny obstát v mezinárodní soutěži, tradiční obory ztrácejí, nové se rodí s obtížemi, zhoubný zvyk žít z dotací nesvědčí vymýšlení nových řešení a růstu produktivity.
Evropská unie se patrně jen pár let bude těšit z pozice největší zóny volného obchodu, největšího společného (byť stále nedokonalého) trhu. Z výhledů analytiků a prognostiků lze však vyčíst, že hospodářský vliv Evropy rychle slábne. Na špici největších ekonomik budou dnešní evropští giganti (Německo, Velká Británie, Francie) vystřídáni nejen zeměmi BRIC (Brazílie, Rusko, Čína, Indie), ale třeba i Mexikem nebo Indonésií..
Ing. Martin Tlapa, MBA., narozen 28. září 1964, je ženatý, má dva syny. V roce 1984 absolvoval SEŠ v Praze 10, v roce 1989 promoval na Fakultě obchodní Vysoké školy ekonomické Praha, v roce 2002 ukončil studium Management Business Administration na ČVUT a na Hallam University v Sheffieldu.
Praxi zahájil v roce 1989 ve Výzkumném ústavu vnějších ekonomických vztahů, v letech 1991 až 1992 pracoval na Federálním ministerstvu zahraničního obchodu, do roku 1996 byl tajemníkem pro obchod a ekonomické záležitosti na zastupitelském úřadu ČR v Kanadě, do roku 2004 byl generálním ředitelem agentury pro podporu obchodu CzechTrade. Od 1. 6. 2004 je náměstkem ministra průmyslu a obchodu, řídí sekci Evropské unie.
Další články autora:
Jdeme na vrchol
Je nám třeba destrukce? Ano, ale té kreativní!
Učme se u Finů, jak podporovat český export
Změna je příležitost pohádat se, jak dělat věci správně
Co s tím může dělat Česká republika jako malá otevřená ekonomika, jejíž export tvoří až tři čtvrtiny HDP? Žebříčky konkurenceschopnosti, byť je můžeme brát s rezervou, ukazují sestupný trend. Ztratit schopnost konkurovat na světových trzích přitom není ničím menším než rozsudkem vlastní ekonomické smrti. Vlastním rozsudkem plynoucím z vítězství zmaru, pohodlnosti a slabosti. A neschopnosti měnit se v měnícím se světě.
Inspirujme se u úspěšných
Čím je země menší, tím více se musí ohlížet po světě, učit se z příběhů jiných a radovat z úspěchů vlastních. To platí i pro naše hospodářství. Abychom uspěli, musíme hledat nejen nové trhy, ale především neztratit schopnost vytvářet odlišná (a nová) řešení. Dnešní rozcestí je zřejmé: budeme nejjižnější zemí úspěšného Severu, či upadneme do obtíží a staneme se nejsevernější zemí Jihu? V často zmiňovaném modelu úspěšných Skandinávců musíme zdůraznit jejich vědomou, dlouhodobě pěstovanou schopnost obětovat se pro reformní kroky, pro vyšší cíle na úkor vlastního pohodlí. Myslím, že tyto vlastnosti, morálka a také víra jim pomohly snášet těžké chvíle a v kombinaci s odporem ke krádeži a nemorálnímu bohatnutí by nás měly inspirovat. Symbolem finského úspěchu tedy není jen příběh továrny na gumáky, která se stala štikou ve světovém telekomunikačním rybníce (Nokia), ale i morální prostředí a vlastnosti Seveřanů, které jsou podle mě jednou z příčin tohoto úspěchu.
Reagujme rychle na novou poptávku
Nedávný průzkum mezi našimi exportními firmami ukázal, že nejčastějším protikrizovým opatřením bylo propouštění zaměstnanců (53 %) a omezení objemu investic (39 %). Pouze jediné procento dotázaných firem uvedlo, že inovovalo své procesy a výrobu. Historie přitom ukazuje, že právě v krizi vznikají nové firmy (Hewlett-Packard nebo General Electric), které cítí, že krize vytváří novou poptávku. Kdo ji dokáže nejlépe předvídat, má velkou výhodu.
Umět předvídat budoucí poptávku po nových řešeních je mnohokrát uváděným klíčem k úspěchu. Naše uvažování bývá opačné. Nespoléhejme se tedy příliš na vše tradiční, minulé, osvědčené a přesvědčme ostatní o výhodách umět předvídat ve stále rychlejším, globalizujícím se světě.
Co lze vystopovat ze zkušeností jiných, stejně otevřených a úspěšných globálních firem? V první řadě je to posedlost a vzrušení při hledání, přemýšlení a snění nad tím, co přijde – „foresighting“ (pozn. red.: neplést s „forecastingem“, který je prodloužením stávajících dat, trendů a směrů činnosti do budoucnosti). Docela trefně to vystihl Wayne Gretzky, možná nejlepší hokejista všech dob, když řekl, že dobrý hráč je tam, kde je puk, zatímco skvělý hráč má namířeno tam, kde se puk teprve objeví. A to mimochodem odděluje ty, na které se zapomíná, od těch, kteří jsou uctíváni ve dvoranách slávy. A kteří, což je jistě stejně významné, mají i vyšší platové ohodnocení...
Foresight je proces, který je běžný pro velké firmy a v některých zemích je základem vytváření podpory podnikatelského prostředí. A z tohoto pohledu patří ke klíčovým projektům Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou na konci září schválila česká vláda.
Uvědomme si, že globální příležitosti rostou i pro nás
Foresight patří také k novým úkolům agentury CzechTrade, která společně s ministerstvem průmyslu a obchodu bude sledovat trendy a vyhodnocovat signály z celého světa a promítat je do predikcí budoucí poptávky. Tento pohled na měnící se poptávku a nové příležitosti je spojen s vytvářením nových, klíčových a slibných technologií (key enabling technologies), tedy jakousi polohou puku, kterou nejen předpovídá, ale též šikovným manévrem správného vyhodnocení a řešení proměňuje v ekonomický gól.
Při procesu čtení, snění a hledání klíčových řešení pro budoucnost se učme rozeznávat turbulence od trendů, příležitosti od reakcí na hrozby. Vezměme příklad Německa, které nedávno oznámilo odklon od jaderné energie. Tato informace nám sama o sobě mnoho neříká, pokud ji nevyhodnotíme z pohledu příležitostí, které z ní pro nás plynou (viz tabulka). Samotný sebedokonalejší foresight nám však nepostačí. Z analýzy konkurenceschopnosti České republiky je zřejmé, jak naléhavě nám schází efektivní inovační (eko)systém. „Eko“ říkají Seveřané proto, že jednotlivé prvky v systému se doplňují a násobí místo toho, aby se požíraly a trávily čas vzájemnou destrukcí.
Druhým úkolem je dobře cílenými prostředky do vědy a výzkumu vytvořit chytrou podporu internacionalizace firem založenou na dostupném exportním financování a špičkových službách našich zástupců v zahraničí. Dosavadní situace totiž připomínala, pokud zůstaneme u hokejové terminologie, spíš nesourodý tým na rezavějících bruslích, který diriguje několik trenérů, z nichž každý má o taktice odlišné představy a odmítá se měřit se špičkovými týmy soutěže, protože „na ty mít nikdy nebudeme“.
Tržní příležitosti, které přinesla českým firmám skutečnost, že se Německo zkřeklo jaderné energie
Přemýšlejme, kam poletí další puk
V příštím roce nás čeká v tomto směru spousta úkolů. Především naplnění dohody s ministerstvem zahraničních věcí o vytvoření odborného zázemí na rozdělení kompetencí. Péče o B2B (business to business) a o projekty s veřejným sektorem (B2G, G2G) musí začít sloužit firmám a systém služeb státu musí být hodnocen jejich uživateli. To přispěje k tomu, aby silná první formace manažerského stylu řízení a komunikace mezi ministerstvy zahraničí a průmyslu a obchodu dokázala podržet diplomaty v zahraničí i v případě oslabení a připravila český tým na další třetinu zápasu o světové inovace. A tato část utkání bude rozhodující, inovativní výrobky a služby mají vyšší přidanou hodnotu a plyne z nich vyšší zisk. Navíc se tato změna příznivě projeví ve snížení teritoriální závislosti na evropských zemích, zejména Německu. Dopady regionálních krizí pak nemusí být tak tvrdé.
S novátorskými výrobky, schopností nalézt příležitost a s ní se měnit, abychom přinesli špičkové řešení, se nám bude také lépe pronikat na atraktivní trhy mimoevropských zemí. Ty leckdy bouřlivě rostou, avšak bez kvalitní analýzy příležitostí a zacílení služeb se nedopouštějme zjednodušeného vztyčování vlajek zemí BRIC. Ono platí, že rozhodující je odpověď, zda globální poptávka má řešení, které dokáže Česká republika nabídnout. Komercializace toho, co umíme vymyslet, a internacionalizace podnikání, pokud by zasáhla celý hodnotový řetězec toho, co umíme, jsou ideálem. Opatření, jak ho dosáhnout, jsou jádrem projektů Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky a plně v souladu s letošními doporučeními OECD.
Schopnost vítězného tažení znamená situaci, kdy česká firma na základě informací z foresightingu přichází s originálním nápadem, získává výhodněji kapitál (například na základě kvalitního ratingu České republiky), vymýšlí společně s jinými firmami a výzkumně zaměřenými ústavy či univerzitami inovativní produkt či službu, které odpovídají zahraniční poptávce lépe než konkurence... A to pomocí technologií a na trzích, které k tomu byly předem vytipovány díky profiremnímu přístupu veřejného sektoru. Puk je v brance! Najednou se zdá, že hráči mají šestý smysl a míří stále častěji do prostoru, kde se následně objeví další a další příležitost... Zase vyhráváme!
Zamyšlení nakonec: S kým se vydat na cestu?
Kolik a jak kvalitních hráčů máme po ruce? V podobenství o rozsévači v Evangeliu svatého Matouše nalezneme inspiraci pro volbu a přístup k výběru hráčů. Rozsévač, říká se v bibli, rozséval a některá zrna padla na okraj cesty, přilétli ptáci a sezobali je. Jiná padla na skálu, místa, kde nebylo mnoho půdy, a když vyšlo slunce, tak je spálilo, protože neměla kořeny. Další padla do trní, které se rozrostlo a zadusilo je. A jiná padla na dobrou půdu a vydala užitek, některé stonásobný, jiné šedesátinásobný, jiné třicetinásobný...
Tajemství úspěchu vítězného tažení spočívá ve správné volbě lidí. A pro úkol pochopit tajemství nebeského království i pro umění prožít smysluplně tento život můžeme nalézt stejné uvažování... Ten pták, který přilétl a spolkl zrno, to je možná onen ďábel, kterého potkáváme, zlo, co se snaží nás přemoci, odejmout srdce a udolat nás. Skála bez kořenů je život bez hloubky, bez schopnosti darovat a po krátkém vzplanutí také záhuba... Trní nás přemůže tehdy, když podlehneme majetku, pachtění za bohatstvím a vlastnímu pohodlí. A plodná půda, to je vlastně dobrá, zdravá duše, která slyší, rozumí a přináší úrodu. Ale jen tento typ člověka sám o sobě umí a chce. Ti, co zapadli na skálu či do trní, možná potřebují pomoc, učení a motivaci, aby úkol zvládli. A tak vlastně „pouze“ ten, jehož přemohl ďábel, je člověk bez srdce, zlý a nenapravitelný, který na tento úkol nestačí.
Vlastně celkem jednoduché. Jen váhám, jak jsem na tom já sám. A jestli vidím a umím pomoci blízkému člověku, který by chtěl, abychom šli po té cestě společně.
Článek byl publikován v časopise TRADE REVIEW, dvouměsíčníku pro zahraniční obchod vydávaném agenturou CzechTrade.
