Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Mexika, mezi které patří především dopravní infrastruktura, energetika, technologie pro ochranu životního prostředí informatika, obranný průmysl a zdravotnická technika. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která se zaměřuje na rozbor silných i slabých stránek a příležitosti i rizika této země.
1) Úvod
Obchodně ekonomické vztahy mezi ČR a Mexikem mají dlouholetou tradici – první známé významnější obchodní kontakty jsou z konce 18. století (vývoz českého skla), ale např. české plátno se do Mexika vyváželo již v 16. století.
Vývoj obchodní výměny mezi Českou republikou a Mexikem má od druhé poloviny 90. let vzestupný trend, přičemž na růstu vzájemného obchodu se nejvíce podílejí nadnárodní společnosti (především koncern VW). Mexiko, které bylo vždy naším „vývozním" teritoriem, je od roku 1998 teritoriem „dovozním". Mexiko považuje Českou republiku zvláště v poslední době za klasicky dobrého a solventního obchodního partnera se stabilním ekonomickým prostředím a trhem členského státu EU. V obchodně politické oblasti vzájemných vztahů neexistují zásadní překážky pro rozvoj obchodní a hospodářské spolupráce.
Úroveň vzájemného obchodu – především českého vývozu do Mexika – je stále hluboko pod možnostmi, které skýtá současné postavení mexické ekonomiky ve světě. Bude proto třeba vyvinout další úsilí směrem k efektivnímu využití jejího potenciálu, zejména pro uplatnění našich výrobků na mexickém trhu.
Nesporně pozitivní skutečností je, že se v poslední době začínají realizovat české investice v oblasti energetiky – vývoz parních turbín představuje návrat tradiční české strojírenské komodity na latinskoamerický trh po mnohaleté absenci. Zájmem české strany je v tomto směru vyrovnat donedávna jednostranné investiční toky z Mexika do ČR.
2) Silné a slabé stránky, hrozby obchodní relace
Relativně silné stránky bilaterální obchodní relace
- Potenciál mexického trhu s více než 100 miliony spotřebitelů.
- Dlouhodobá politická stabilita v Mexiku.
- Stabilizované podmínky tržního hospodářství v Mexiku, značná liberalizace dovozu, nízká míra inflace a trvale regulovaný kurz mexického pesa vůči USD, EUR a dalším volným měnám.
- Zapojení Mexika do globálních a regionálních ekonomických struktur: Mexiko je členem OSN, WTO, MMF, SB, Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), Organizace pro spolupráci v asijsko–pacifické oblasti (APEC), Hnutí nezúčastněných – pozorovatel, Organizace amerických států (OAS), Meziamerické rozvojové banky (BID), Latinskoamerického integračního sdružení (ALADI), Latinskoamerického ekonomického systému (SELA), Skupiny Rio, Skupiny Tři (Mexiko, Kolumbie, Venezuela), Sdružení karibských států (AEC), Středoamerického společného trhu (MCCA–SICA). V Andském společenství národů (CAN) má statut pozorovatele.
- Snaha mexické vlády posílit obchodní vazby Mexika se zeměmi EU.
- Členství ČR v EU v kontextu s Dohodou EU–Mexiko znamená zvýšení důvěryhodnosti ČR jako partnera pro obchodní a hospodářskou spolupráci. Zapojení ČR do Společného výboru EU–Mexiko posiluje též postavení českých subjektů při řešení případných sporů a obchodních překážek.
- Smluvní základna (vedle Dohody EU–Mexiko jsou uzavřeny též dvoustranné dohody: dohoda o podpoře a ochraně investic, dohoda o zamezení dvojímu zdanění, bezvízová dohoda).
- Postupně se stabilizující podnikatelská základna v ČR, přičemž řada podniků přichází na trh s novými výrobky, které mohou díky své kvalitě a užitným hodnotám proniknout i na mexický trh.
- Rostoucí trend obchodní výměny od roku 1995 mezi ČR a Mexikem, výraznější nárůst českého vývozu do Mexika v posledních letech. V současné době činí český vývoz do Mexika 26 % všech českých exportů do zemí LA.
Relativně slabé stránky bilaterální obchodní relace
Na straně Mexika:
- Slabý dolar, s ohledem na narůstající propojení mexické ekonomiky s ekonomikou USA.
- Nedokončená legislativa v oblasti přímých zahraničních investic, neřešená otázka změn ústavních zákonů v oblasti zákoníku práce, v energetice a ve fiskální politice státu, legislativně nezajištěný vstup a podíl soukromého sektoru v největších státních podnicích PEMEX (státní ropná společnost) a CFE (státní energetická společnost).
- V oblasti geografického pokrytí mexického trhu je třeba brát v úvahu vzdálenost mezi Českou republikou a Mexikem a značnou rozlohu Mexika. Dále vysokou kriminalitu, korupci, nízkou průhlednost vypisovaných veřejných výběrových řízení a tendrů a nízkou úroveň rozvoje místní justice. Z tohoto důvodu se doporučuje využívat ke konzultacím a průzkumu trhu místní specializované firmy a obchodní komory, včetně asociací a svazů nebo přímo do obchodní relace zapojit místní zástupce.
- Vysoká míra nezaměstnanosti, a to jak ve městech, tak hlavně v zemědělských oblastech, malá tvorba nových pracovních příležitostí, pomalé snižování daňové zátěže daňovým poplatníkům.
Na straně České republiky:
- Silná koruna snižuje vývozní potenciál českých firem.
- Nepružnost českých firem při uspokojování zvýšené poptávky mexického trhu.
- Absence úvěrových linek v oblasti krytí platebních podmínek a financování exportu.
- Nepřipravenost českých firem oslovit mexický trh nabídkami ve španělském jazyce.
- Omezená možnost rozvíjet obchodní aktivity bez fyzické přítomnosti na mexickém trhu a vysoká nákladnost takové přítomnosti.
- Nedostatečné obchodně ekonomické zastoupení ČR v Mexiku – pouze 1 pracovník (VOEÚ, který má v gesci i obchodně ekonomickou relaci ČR–Guatemala); ZK CzechTrade v Mexiku – kancelář obnovila činnost v 3. čtvrtletí 2008 – pouze 1 pracovník.
- Oboustranně nedostatečné využívání veletrhů a výstav, organizování podnikatelských misí.
Hrozby
- Zesilující agresivní hospodářská expanze Číny a výsadní postavení ekonomiky USA v této oblasti.
- Únosy osob a průmyslníků, prudký nárůst zločinnosti v důsledku válek drogových gangů (hlavně na severní hranici s USA a na jižní hranici s Guatemalou, ale také ve státě Michoacán a Guerrero).
- Korupce a nízká rozhodovací transparentnost soudů na všech stupních.
- Nejistá návratnost prostředků vynaložených na vybudování obchodního zastoupení a na služební cesty do tohoto vzdáleného teritoria.
3) Perspektivní obory:
- Energetika – Rekonstrukce a modernizace stávajících zařízení na výrobu elektrické energie a budování nových s důrazem na ochranu životního prostředí, těžba ropy a plynu, uhlí a rud.
- Dopravní infrastruktura – Možnosti např. u dodávek komponentů pro železnice a metro či dodávek pro automobilový průmysl. Potřeby v oblasti propojení elektrických a telekomunikačních systémů. Přímá výrobní kooperace s mexickými i zahraničními firmami, které působí na území Mexika.
- Technologie pro ochranu životního prostředí – Spalovny a třídírny odpadů, čističky a úpravny vod, zásobování vodou venkovských a městských aglomerací, technologie pro výrobu biopaliv, zalesňování, ochrana půdy proti erozi, protipovodňová ochrana.
- Informatika – Včetně spolupráce na třetích trzích.
- Obranný průmysl – Potřeba modernizace vybavení bezpečnostních složek mexického státu vyvolává poptávky po dodávkách speciálního materiálu (jmenovitě z oblasti leteckého průmyslu, vojenské a zabezpečovací techniky).
- Zemědělské stroje a traktory, technika a zařízení pro zavlažování a zalesňování, stroje na zpracování dřeva – Rozvojové plány mexické vlády si vyžádají značné množství nových zařízení a technologií.
- Chemikálie a hnojiva – Souvisí s rozvojem zemědělské výroby.
- Zdravotnická technika a farmaceutika
