Potravinářský průmysl je v Německu jedním ze čtyř největších průmyslových odvětví. Jeho obrat za prvních devět měsíců roku 2011 činí 122 miliard eur. Export dosahuje rekordních hodnot. Potraviny jsou velmi kvalitní a zároveň levné. Roste poptávka po biopotravinách a regionálních produktech. Tak bychom mohli stručně charakterizovat německý trh s potravinami.
Vývoz potravin: nové rekordy
Německo je důležitým hráčem v celosvětovém potravinářském průmyslu. Jako dovozce potravin je na druhém místě za USA a jako vývozce na třetím místě za USA a Nizozemskem. „V roce 2010 zaznamenal německý potravinářský průmysl rekordní export a také letos bude zahraniční obchod motorem branže,“ říká Jürgen Abraham, ředitel Spolkového svazu německého potravinářského průmyslu (Bundesvereinigung der Deutschen Ernährungsindustrie – BVE). V prvních devíti měsících roku 2011 dosáhl německý potravinářský průmysl obratu 122 miliard eur. Vývoz meziročně vzrostl o devět procent a dosáhl nové rekordní hodnoty 33,9 miliardy eur. V posledních letech se vývoz zdvojnásobil a na obratu branže se podílí celou jednou čtvrtinou.
Kolem 80 procent německého exportu směřuje do EU, především do Rakouska, Nizozemska a Francie. Naopak export mimo EU vykazuje stále ještě nevyužité potenciály a především Švýcarsko, Rusko, USA a Čína představují pro německé výrobce trhy budoucnosti. K nejdůležitějším vývozním artiklům patří obilí a obilné výrobky, pivo, krmivo a maso. Nejvíce potravin se do Německa dováží z Nizozemska a Francie, následují Itálie, Španělsko a Belgie. Dováží se především obilí a obilné výrobky, ovoce a zelenina, maso a rostlinné tuky a oleje.
Česko je důležitým partnerem Německa
A jak vypadá obchod Německa s Českou republikou? Bereme-li v úvahu pouze obchod se zemědělskými produkty, tzn. nezpracovanými zemědělskými surovinami, je Česko třetím nejdůležitějším evropským dovozcem do Německa. V roce 2009 dovezlo Německo z Česka zemědělské produkty v hodnotě 258 milionů eur, což je více než desetina dovozu z evropských zemí. Naopak do ČR byly z Německa vyvezeny zemědělské produkty v hodnotě 188 milionů eur.
Co se týká dovozu a vývozu již zpracovaných potravinářských výrobků, je Česká republika shodně na 10. místě. Česko v roce 2009 vyvezlo do Německa potravinářské výrobky v hodnotě 814 milionů eur a dovezlo z Německa potraviny v hodnotě 1178 milionů eur. Z České republiky se do Německa dováží především hospodářská zvířata, obilné výrobky a olejoviny. Z Německa do ČR se vyváží především vepřové maso, rostlinné oleje a tuky, sýry a tvaroh.
Dvě velké výzvy
Německý potravinářský průmysl stojí v současné době před dvěma velkými výzvami. Jednak se podniky musí připravit na rostoucí ceny energie a surovin, které se samozřejmě promítají do cen potravin. A jednak se na exportních trzích stále zostřuje konkurence. Oba tyto faktory mohou negativně ovlivnit konkurenceschopnost německých podniků. V letošním průzkumu Spolkového ministerstva výživy, zemědělství a ochrany spotřebitelů uvedlo 38 procent dotázaných podniků, že rostoucí ceny energie jim ztížily odbyt v zahraničí a 41 procent počítá s tím, že se v příštích šesti měsících vlivem rostoucích cen energie zhorší jejich konkurenční pozice.
Velké koncerny dominují maloobchodu
V Německu v současné době působí kolem 5900 potravinářských podniků, které zaměstnávají 544 tisíc lidí. Své výrobky dodávají především do maloobchodních řetězců, které za rok prodají potraviny v hodnotě 166 miliard eur. Zatímco u výrobců potravin převládají malé a středně velké firmy, jejich odběrateli jsou většinou velké koncerny: Edeka, Rewe, skupina Schwarz, skupina Aldi a skupina Metro mají na trhu podíl 74 procent. V mezinárodním srovnání je v Německu vysoký podíl diskontů – 44 procent. Zároveň ale roste význam mnohostranného sortimentu supermarketů a hypermarketů. Stále důležitější jsou i privátní značky obchodů, v roce 2010 se na obratu podílely 36 procenty.
Nízké ceny potravin
V roce 2009 vydali Němci za potraviny 131,3 miliardy eur, což představuje 14,4 procenta jejich příjmů. Kromě toho Němci utratili podle údajů Spolkového statistického úřadu za nápoje 38,7 miliardy eur, 22,9 miliardy eur za tabákové výrobky a 63,9 miliardy eur za stravování v restauracích, kavárnách a kantýnách.
Ceny potravin jsou v Německu poměrně stabilní a v evropském srovnání velmi příznivé. V roce 2010 meziročně vzrostly o 1,4 procenta a již řadu let je růst cen potravin nižší než inflace, která v roce 2010 činila 1,9 procenta. K nízkým cenám přispívají i časté akční nabídky a reklamní akce v obchodech. Zajímavý průzkum provedl magazín Víkend Hospodářských novin. Redaktoři porovnávali ceny a kvalitu potravin v České republice a v Německu a dospěli k závěru, že řada potravin je v Německu levnější než u nás. Rozdíly byly i v kvalitě – potraviny v německých pobočkách nadnárodních řetězců byly nejen levnější, ale často také kvalitnější.
Němci požadují kvalitní a regionální potraviny
O poměrně vysokou kvalitu potravin v Německu se zasloužili především spotřebitelé, kteří ji zkrátka vyžadují. Jak vyplývá z aktuálních průzkumů, kvalita je pro německé spotřebitele v posledních letech stále důležitější. Z letošní spotřebitelské studie BVE a společnosti GfK vyplývá, že téměř polovina dotázaných považuje při nákupu potravin za nejdůležitější kritérium právě kvalitu. Jako kvalitativní kritérium označilo 96 procent spotřebitelů „Musí být chutné“, 93 procent „Musí být zdravotně nezávadné“ a 72 procent „Nesmí být geneticky modifikované“. Pro 41 procent dotázaných je kromě toho důležité, aby potraviny pocházely z Německa. Celkově spotřebitelé hodnotili kvalitu potravin spíše pozitivně, ale zároveň uvedli, že pro jednotlivce je těžké správně posoudit kvalitu (81 procent) a požadují proto přísnější kontrolu potravin (75 procent dotázaných).
Biopotraviny v Německu
Rostoucí význam ekologického zemědělství
Německo zasáhla vlna biopotravin – Německo je za USA druhým nejdůležitějším trhem pro biopotraviny na světě. V celé Evropské unii se ročně prodají biopotraviny za 17,9 miliardy eur. Z toho přibližně třetina připadá na Německo. Rostoucí význam biopotravin dokazuje i stále větší rozloha ekologicky obhospodařovaných ploch a stále vyšší počet ekologicky hospodařících zemědělských podniků. V roce 2010 více než 20 tisíc firem (tj. sedm procent všech zemědělských podniků) v Německu ekologicky obhospodařovalo téměř jeden milion hektarů zemědělských ploch, což je téměř šest procent celkové zemědělsky využívané plochy.
Srovnáme-li jednotlivé evropské země podle podílu biovýrobků na celkovém obratu a průměrných výdajů na obyvatele, není už Německo evropskou jedničkou. Co se týče podílu biovýrobků na celkovém obratu, byly v roce 2009 na prvních místech Dánsko (7,2 procenta), Rakousko (6 procent) a Švýcarsko (4,9 procenta). Nejvíce za biopotraviny ročně v průměru utratí Švýcaři – 139 eur/obyvatele, následují Dánové (132 eur) a Rakušané (104 eur). V Německu se biovýrobky na potravinářském trhu podílejí 3,4 procenta a jeden Němec za ně v průměru za rok zaplatí 71 eur. Česká republika v tomto srovnání zaostává, Čech za biopotraviny průměrně utratí 6,5 eura ročně, přičemž ve sledovaných 33 evropských zemích vydá jedna osoba za biopotraviny v průměru 24 eur ročně.
Vysoký podíl dovozu
Německo je největším evropským dovozcem biopotravin – dovoz pokrývá 40 procent poptávky. Dováží se především ovoce a zelenina. Z Itálie, ze Španělska, Jihoafrické republiky a Řecka se dováží citrusové plody. Z Nizozemska, Španělska, Itálie a Izraele čerstvá zelenina. Dále se dováží vejce, ořechy, čaj, káva, kakao, koření, oleje a tuky, sladidla a pekařské výrobky. Velký podíl zde vykazují nově se rozvíjející země. Německé podniky na trh dodávají především mléko a mléčné výrobky, čerstvé ovoce a zeleninu, chléb a pečivo, alkoholické i nealkoholické nápoje, dětskou výživu, vejce a obilí.
Největší nárůst zaznamenaly v roce 2009 segmenty dětská výživa, alkoholické nápoje, maso a pomazánky. Pokles byl naopak zaznamenán u čerstvých potravin jako například ovoce a zelenina. A jaký vývoj lze na trhu biopotravin očekávat? Odborníci z Výzkumného ústavu biologického zemědělství se shodují na tom, že v Německu poroste obrat v diskontech, zvýší se cenový dumping biovýrobků v supermarketech, ale zároveň i ztráty regionálních zpracovatelů.
Nejasné rámcové podmínky
Vysoký podíl dovozu do Německa dokazuje nejen velkou poptávku po biovýrobcích, ale také zdrženlivost zemědělců při přechodu na ekologické zemědělství, a to hlavně kvůli nejistým rámcovým podmínkám a vysokým investičním nákladům, které jsou s tím spojené. „Je nutné lépe využít šancí pro tuzemské zemědělství. Požadujeme od německé vlády i spolkových zemí pokrokovou strategii pro ekologické zemědělství,“ zdůrazňuje Hans Hohenester, ekozemědělec a předseda prezidia organizace Naturland.
Organizování v profesních svazích
Přesto počet ekologických farem v Německu v poslední době kontinuálně roste. Nejvíce podniků působí v Bavorsku a Bádensku-Württembersku. Velká část ekologických podniků se organizuje v profesních svazech. Největšími a nejstaršími jsou Bioland a Demeter, vedle nich působí organizace jako Naturland, Biokreis, ECOVIN – Spolkový svaz biovinařů, Gäa, Ecoland a Biopark. V roce 2002 založili zástupci ekologických svazů zastřešující organizaci branže Svaz ekologického potravinářského průmyslu.
Boom biosupermarketů
V poslední době dochází k razantnímu rozvoji supermarketů, které prodávají pouze biovýrobky. V roce 2010 bylo v Německu rozšířeno nebo nově otevřeno 65 takovýchto biosupermarketů, v první polovině letošního roku 29. Jak uvádí zpráva Svazu Ekologického potravinářského průmyslu, velký potenciál pro kompletní biosortiment je především ve městech a centrech měst, šance jsou i v regionech. Současný trend směřuje spíše k velkoplošným bioobchodům. Menší obchody zavírají, dále se specializují nebo se rozšiřují. Nejvíce biosupermarketů je v Bavorsku, Bádensku-Württembersku a v Berlíně. Jedničkou na trhu je společnost Alnatura, která koncem loňského roku v Německu provozovala 59 obchodů, následují Dennree s 57 a basic se 14 obchody.
Značka kvality pro označení biovýrobků a regionálních specialit
Nejznámějšími značkami biovýrobků jsou v Německu Bio-Siegel a Demeter. Značka Bio-Siegel letos oslavila desáté narozeniny a v současné době ji v Německu využívá více než 3972 firem, je jí označeno 63 308 výrobků a tuto značku zná 87 procent Němců. Od července 2010 musí být všechny předem balené potraviny v Evropské unii povinně označeny tzv. Eurolistem. Toto logo má stejnou funkci jako značka Bio-Siegel, v povědomí Němců zatím ale tak dobře ukotveno není.
Pro 65 procent německých spotřebitelů je při nákupu důležitý regionální původ výrobků. To vyplývá z průzkumu Forsa, který zadalo Spolkové ministerstvo hospodářství v roce 2010. Podle tohoto výzkumu zavádějí spolkové země pro své výrobky vlastní označení původu a kvality, například v Durynsku je to „Geprüfte Qualität mit Herkunftsangabe“ (Kontrolovaná kvalita s údajem o původu), nebo ke značce Bio-Siegel připojují údaje o původu. Na rostoucí zájem spotřebitelů o regionální výrobky reaguje také maloobchod a potravinářské řetězce stále častěji nabízejí regionální potraviny.
Převzato z magazínu PLUS, časopisu Česko-německé obchodní komory (ČNOPK). Autor: Leonie Liemich.
