Hospodářský profil spolkové země Svobodný stát Bavorsko



2. Hospodářství Bavorska

2.1. Celková charakteristika

Bavorské hospodářství má dlouhodobě rostoucí tendenci, v celoněmeckém i celoevropském hospodářském srovnání dosahuje čelních pozic. Je to 7. největší ekonomika v přepočtu na hlavu v Evropě a o 160 % převyšuje průměr EU. Zatímco v r. 2000 vytvořilo bavorské hospodářství hrubý domácí produkt ve výši 359 mld. EUR, v roce 2013 dosáhl HDP 488 mld. EUR, což je 17 % HDP celého Německa a zhruba se rovná HDP Švýcarska či Švédska.

Nepříznivá situace po zasažení celosvětovou hospodářskou krizí v r. 2009 netrvala dlouho, již v r. 2010 německá i bavorská ekonomika značně oživla, což se promítlo i v meziročním růstu HDP Bavorska o 5 %, v r. 2011 pak o 5,25 % na rozdíl od poklesu celoněmeckého HDP. V. r. 2012 naopak došlo k poklesu růstu, meziroční nárůst HDP činil 0,87 %, v r. 2013 již 0,99 %, více než spolkový průměr 0,4 %.

Ve srovnání s dalšími německými spolkovými zeměmi je Bavorsko druhou nejsilnější ekonomikou za Severním Porýní-Vestfálskem (HDP 599 mld. EUR v r. 2013). Sedm z deseti německých hospodářsky nejatraktivnějších regionů se nachází právě v Bavorsku, v čele se zemským okresem Mnichov (dle údajů Institutu německého hospodářství v Kolíně n. Rýnem).

Mezi hlavní oblasti průmyslu patří výroba automobilů, elektrotechnický průmysl, strojírenství, engineering, fotovoltaika. Jakkoliv v Bavorsku sídlí významné firmy, jako jsou BMW, Audi, Bosch nebo Siemens, úspěch bavorského hospodářství vytvářejí převážně středně velké firmy.

Bavorsko celoevropsky zaujímá přední místo v oblasti vědy, výzkumu a inovací. V posledních letech našlo mnoho zahraničních firem své nové působiště právě v bavorských regionech. Charakteristickým rysem je velmi úzké propojení hospodářství a vědy a rozvoj IT a znalostně náročných oborů jako biotechnologie či nanotechnologie.

Bavorsko patří k nejmodernější a nejatraktivnější hospodářské lokalitě v Evropě. K dosažení tohoto úspěšného vývoje se řídí Bavorská vláda následujícími zásadami:

• podpora malých a středně velkých podniků.
• podpora státu v oblasti investic, inovací, otevření nových mezinárodních trhů
• snížení vysokých hospodářských nákladů v rámci globální konkurence, např. dostupná energie
• privatizace státních účastí a veřejných správ a tím pádem odstranění nepotřebné byrokracie 
• modernizace infrastruktury hospodářství
• flexibilní pracovní trh, např. nahrazování nerentabilních pracovních míst, která neobstojí v mezinárodní konkurenci, novými pozicemi
• péče o výkonný systém vzdělávání a výuky a kvalitní výzkumná zařízení, např. důraz na odborné/duální vzdělávání

Pro léta 2014–2020 si bavorská vláda v oblasti hospodářství stanovila tzv. „Drei-I-Strategie“ („Strategii třech I“ – Investice – Internacionální konkurenceschopnost – Inovace“)

• Investice: Agentura Invest in Bavaria aktivně podporuje zakládání nových firem, mj. v rámci programů „Start-up Bayern“ a „Mezinárodní centrum pro internet a digitální média“.
• Internacionalizace: Mezinárodní rozměr bavorské ekonomiky je zřejmý mj. z rekordního nárůstu exportu v r. 2013 ve výši 167,5 mld. EUR.
• Inovace: Bavorsko je na prvním místě v SRN co do počtu přihlášených patentů – v r. 2013 jich 31 % bylo z Bavorska. Výdaje na vědu a výzkum již v r. 2011 dosáhly stanoveného cíle 3,2 %, do r. 2020 by se měly zvýšit na 3,6 % HDP. Těžiště v oblasti inovací je digitalizace a moderní energetika, podporovány jsou především výzkumná pracoviště v oborech medicínské techniky, letectví a aeronautiky, elektromobility, nových materiálů, designu a technologicky zaměřených služeb.

2.2. Průmyslová odvětví

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl je motorem hospodářského vývoje Bavorska. Vykazuje kontinuální nárůst, dnes tvoří zhruba čtvrtinu HDP (25,8 % v r. 2013) v sedmi tisících podniků s 1,2 mil. zaměstnanci a převyšuje tak průměr spolku (21,8 %). Podíl zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu činí 20,5 %, více než průměrně v SRN (17,4 %). Vedle Bádenska-Virtemberska (24,9 %) a Sárska (21,2 %) je tak Bavorsko nejprůmyslovější spolkovou zemí.

Za poslední čtyři roky se obrat zpracovatelského průmyslu v Bavorsku zvýšil o 24 % na 339 mld. EUR v r. 2013, což je zhruba pětina celoněmeckého obratu. Zpracovatelský průmysl je velmi úzce provázán s vývojem a výzkumem, 86 % všech zemských prostředků pro vědu a výzkum míří do průmyslu.

Podle hodnocení bavorských průmyslových a obchodních komor zůstává průmysl nadále nejdůležitějším garantem bavorského hospodářského růstu. V rámci zpracovatelského průmyslu mají stěžejní roli následující obory:

Automobilový průmysl – je největším průmyslovým odvětvím podle objemu výroby – v r. 2013 se 104 mld. EUR a podílem 30,7 % na celkovém objemu zpracovatelského průmyslu. Tomuto odvětví dominují velké podniky s více než 250 zaměstnanci, jež vytváří 95 % obratu. Bavorský automobilový průmyslu má největší podíl na celoněmecké automobilové výrobě – 23 % všech zaměstnanců, 28,6 % obratu a 30,7 % exportu. Centrem odvětví je Horní Bavorsko, obor je reprezentován zejména renomovaným automobilovým výrobcem BMW v Mnichově a velkým počtem subdodavatelů.

Strojírenský průmysl – 845 podniků a 215 tis. zaměstnanců s obratem ve výši 45,5 mld. EUR v r. 2013, strojírenství tak bylo s podílem 13,4 % na celkovém obratu bavorského průmyslu druhým nejvýkonnějším odvětvím. Na celoněmeckém obratu odvětví se Bavorsko podílelo 20,4 %. Příznačný je vysoký podíl exportu – 62 %, necelá polovina (45 %) míří do zemí EU, 12,5 % do Číny a 10,4 % do USA. Regionálně je strojírenství nejsilněji zastoupeno ve Švábsku, Horním Bavorsku a Dolním Francku. Jde zejména o výrobu dopravních železničních prostředků, resp. lokomotiv, vagónů pro železnici nebo metro, obráběcích strojů, kancelářských strojů, tiskařských, textilních strojů, elektrotechniku, jemnou mechaniku a optiku s exportní kvótou nad 48 %.

Elektronické zpracování dat, elektronika, optika – je v současnosti třetím nesilnějším průmyslovým odvětvím v Bavorsku, které generuje 7,3 % celkového zemského průmyslového obratu o objemu 24,6 mld. EUR s podílem celých 37 % na celoněmeckém obratu. Spadá sem 315 podniků se 76 tis. zaměstnanci, nejvíce je odvětví zastoupeno v Horním Bavorsku (40 % všech zaměstnaných). Největší segment oboru dle obratu je výroba elektronických stavebních prvků a rozvodných desek, dle počtu pracovníků pak výroba měřících, kontrolních a navigačních prvků. Odvětví je silně exportně zaměřené – 61 % výrobků míří za hranice, z toho 15 % do USA a 12 % do Číny. Velký potenciál vývoj oboru představuje rozvoj nových technologií, elektromobility a medicínské techniky. 

Potravinářský průmysl – jedná se o tradiční obor s vysokou úrovní kvality, opírající se do značné míry o domácí suroviny a vyspělé zemědělství. V tomto  odvětví bylo v r. 2013 zaměstnáno přes 100 tis. osob v 828 firmách. Je zde nejvyšší podíl malých a středních podniků (88,5 %), v nichž je zaměstnána zhruba polovina všech zaměstnanců odvětví. Největší koncentrace potravinářských firem je v regionu Horního Bavorska a Švábska. S obratem 23,5 mld. EUR a podílem 6,9 % na celkovém průmyslovém obratu Bavorska je odvětví čtvrtým nejsilnějším segmentem zpracovatelského průmyslu.

Elektrické výrobky – jedná se o výrobu investičních celků – elektromotorů, transformátorů a akumulátorů, ale i zboží koncové výroby jako např. přístrojů pro domácnost. Zaměstnává kolem 101 tis. pracovníků ve 353 firmách, je charakteristický vysokým počtem velkých firem (22 %). S 8,4 % zaměstnanců je na třetím místě ve zpracovatelském průmyslu v Bavorsku. V r. 2013 dosáhl tento segment výroby obratu ve výši 21,6 mld. EUR, celých 60 % výrobků bylo určeno pro export, především elektrické rozdělovníky, řadicí zařízení, elektromotory, transformátory a generátory. Regionálně je výroba soustředěna do Horního Falcka, Středního Francka a Horního Bavorska.

Dalšími objemově významnými obory zpracovatelského průmyslu v Bavorsku jsou chemický průmysl (4,3 % obratu zpracovatelského průmyslu), kovovýroba (4,2 %), dále gumárenský a plastikářský průmysl (3,9 %), papírenský, tiskařský průmysl a výroba skla a porcelánu.

Struktura bavorského zpracovatelského průmyslu (dle podílu na tvorbě obratu v r. 2013)

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat

Energetika

Pro průmyslové Bavorsko je cenově přijatelná a konkurenceschopná energetická soběstačnost nezbytností. Programem energetické politiky Bavorska, který zemská vláda v návaznosti na celoněmeckou „Energiewende“ přijala v r. 2011 pod názvem „Energie inovativně“, je tzv. cílový trojúhelník „bezpečně – cenově přijatelně – ekologicky“.

V souvislosti s novým spolkovým zákonem o obnovitelné energii si bavorská vláda mj. předsevzala pokrýt polovinu spotřeby elektrické energie do r. 2021 z obnovitelných zdrojů (v r. 2013 v Bavorsku 36 %, SRN 25 %). Podíl energie z obnovitelných zdrojů v koncové spotřebě hodlá Bavorsko zvýšit na 20 %, tedy ještě o deset procent více než Evropskou unií požadovaných 10 %.

V energetickém mixu obnovitelných zdrojů jsou na prvním místě vodní elektrárny (14,5 % v r. 2013), dále fotovoltaika (11,7 %), bioenergie (7,5 %), větrná energie (1,7 %) a geotermická energie (0,3 %). Velmi důrazně jsou sledovány ukazatele energetické úspornosti a efektivity využití. Dle objemu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů zaujímá Bavorsko v SRN druhé místo za Braniborskem.

Palčivým problémem zůstává malá přenosová kapacita energetických sítí. Na pobřeží Baltského a Severního moře se poměrně dramaticky zvyšuje kapacita produkce energie z větrných elektráren. Daleko pomaleji však probíhá výstavba páteřních přenosových sítí na jih. Příslušná legislativa byla schválena v červnu 2013 Spolkovou radou v rámci tzv. Spolkového plánu potřeb (Bundesbedarfsplangesetz). V současné době probíhá pod taktovkou bavorské ministryně hospodářství Aigner/ové vládní dialog se zástupci průmyslu k tématu přenosových sítí.

Výroba energie měla v posledních letech mírně stoupající trend, je o třetinu vyšší než její spotřeba a tak je Bavorsko i významným exportérem. Její podíl na tvorbě HDP činí kolem 3 % a v sektoru je zaměstnáno zhruba 1 % práceschopného obyvatelstva.

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat

Stavebnictví

Stavebnictví je do značné míry postiženo zmenšující se poptávkou stejně jako v jiných spolkových zemích. I přes historicky nízké úroky se potenciální investoři obávají dlouhodobých kreditních závazků v nabývání nemovitostí a stavebnictví tak zůstává problematickým odvětvím. Trvale se snižuje počet zaměstnanců a pracovních příležitostí, s tím souvisí i pokles obratu (18 mld. EUR v r. 2013). Zatímco v r. 2004 bylo v Bavorsku evidováno 15 tis. stavebních firem s 228 tis. pracovníky, v r. 2013 jejich počet klesl na 14 105 a počet pracovníků na 144 tis.

Služby a obchod

Sektor služeb má v Bavorsku představuje nezanedbatelný význam pro hospodářství a zaměstnanost. Kolem 65 % obratu je tvořeno službami, sektor se vyznačuje především malými podniky. 449 tis. bavorských poskytovatelů služeb vytvořilo v roce 2012 celkový obrat přes 507 mld. EUR.

V oblasti obchodu bylo v roce 2012 registrováno 113 719 firem s dosaženým obratem ve výši 272 mld. EUR, z toho ve velkoobchodu 17 984 firem s obratem 145 mld. EUR a v maloobchodu 66 235 firem s dosaženým obratem 87 mld. EUR.

Cestovní ruch

Cestovní ruch a pohostinství sehrává významnou úlohu v městské turistice (zejména hlavní město Mnichov a řada dalších bavorských měst) i na venkově, především pak v Alpách a Bavorském lese. Turismus přispívá do státní pokladny nezanedbatelnou částkou. Na odvětví cestovního ruchu je závislá více než polovina obyvatel Bavorska, je to jejich primární zdroj příjmu.

Pokud jde o příjezdy turistů, pohybuje se mezi spolkovými zeměmi Bavorsko na 1. místě, pokud jde o počet přenocování. V roce 2012 dosáhl v Bavorsku počet přenocování 84 mil. osob, samotné číslo návštěvníků Bavorska představovalo 31 mil. turistů, z toho 18 % cizinců. Počet přijíždějících turistů má od r. 1992 stále stoupající trend.

Významnými turistickými lokalitami jsou podle počtu návštěvníků oblast Alp, Bavorského lesa, velmi navštěvované jsou rovněž hrady, zámky a jezera.

Nejvíce zahraničních hostí přijíždí z USA, Holandska, Švýcarska, Rakouska, Velké Británie, Itálie a Japonska. Ve statistikách nefiguruje ČR, neboť v případě českých návštěvníků se jedná většinou o jednodenní, často nákupní výlety bez přenocování a tito turisté nejsou ve statistikách podchyceni.

Vzdělání a výzkum

Bavorsko má velmi silnou vzdělávací a výzkumnou základnu a patří mezi prestižní evropská vědecko-výzkumná centra. Je zde 9 státních univerzit, 17 státních odborných vysokých škol, 6 státních uměleckých vysokých škol a řada dalších soukromých a církevních vysokých škol. Odborné vysoké školy (Fachhochschulen) ve spolupráci s podnikatelskou sférou vytváří zázemí pro stále se rozšiřující aplikovaný výzkum, zatímco univerzity se orientují spíše na základní výzkum a vědeckou činnost. Novou do budoucna orientovanou doplňkovou vzdělávací nabídkou je tzv. Virtuální vysoká škola, určená především studiu při zaměstnání.

Bavorsko vytváří (spolu s Bádensko-Virtemberskem) nejlepší rámcové podmínky v oblasti vědy a výzkumu v celém Německu, charakteristické je pro Bavorsko také úzké propojení hospodářství a vědy. Bavorská vláda podporuje aplikovanou vědu a cíleně napomáhá zakládání a usazování nových inovativních firem vysoce specializovaného výzkumu s těžištěm v oblastech digitálních komunikačních technologií a obnovitelné energie. Na podporu znalostně náročných oborů jako např. IT, technologie životního prostředí a nanotechnologie nabízí státní podporu v programech „High-Tech-Offensive“, „AllianzBayernInnovativ“ a „Bayern FIT – Forschung, Innovation, Technologie“.  

Doprava

Dopravní infrastruktura je v Bavorsku na špičkové úrovni, do rozšiřování a rekonstrukce dopravní sítě se každoročně investují vysoké částky. Státní ministerstvo dopravy spravuje silniční síť s 2500 km dálnic, 6300 km spolkových silnic, 13 600 km státních silnic a 3100 km okresních silnic včetně 14 400 mostů, 60 tunelů a 6500 km cyklostezek. V rámci dopravně-bezpečnostní kampaně „Mobilní Bavorsko – bezpečně k cíli“ by do r. 2020 mělo být proinvestováno 440 mil. EUR.

Do sítě patří rovněž 6000 km dlouhá železniční síť s více než tisícovkou nádražních stanic, Bavorsko má největší železniční síť ze všech spolkových zemí, má ostatně i největší celkovou rozlohu. Železniční doprava v Bavorsku zahrnuje tři základní oblasti:

• dopravu ICE/IC na vysokorychlostních tratích s rychlostí až  250 km/hod
• dopravu na regionálních tratích
• dopravu na historických a úzkorozchodných tratích v rámci turistického ruchu

V posledních letech je jedním z největších témat česko-bavorské spolupráce projekt nové železniční tratě Praha – Mnichov a Praha – Norimberk, neboť stávající spojení je zastaralé a z časového hlediska naprosto nevyhovující. Na české straně je tras Praha – Mnichov součástí plánu rozvoje dopravní infrastruktury na období 2014–2020, německá strana na jaře 2013 schválila návrh na začlenění modernizace a elektrifikace úseků Mnichov – Řezno – Furth i. Wald – české hranice, Norimberk – Makrtredwitz – Hof – české hranice a úseku Regensburg – Marktredwitz do nového spolkového plánu dopravních cest, by měl být předložen ke schválení spolkové vládě v r. 2015.

Letecká doprava je koncentrována především v Mnichově, další dvě bavorská mezinárodní letiště jsou v Norimberku a Memmingen. Do nejmodernějšího mnichovského letiště v rámci celého Německa se neustále investují nemalé finanční prostředky, v současné době se rozhoduje o stavbě třetí přistávací dráhy, neboť stávající dvě dráhy již neumožňují absorbovat neustále zvyšující počet leteckých pasažérů. V roce 2013 představoval počet leteckých cestujících (odlety i přílety) na mnichovském letišti 38,7 mil. osob, Mnichov tak zaujímá 2. místo po frankfurtském letišti v SRN a 7. místo v celoevropském srovnání.

Značný význam má i říční vnitrozemská plavba, resp. řeka Dunaj. Díky Dunaji je Bavorsko napojeno jak na německé námořní přístavy, tak i na vnitroněmecké vodní cesty. Kanál Dunaj – Mohan překračuje hlavní německé povodí a umožňuje plavbu ze Severního a Baltského moře do Černého moře. Z bavorského pohledu zesiluje význam Dunaje od města Řezno, neboť od řezenského přístavu je Dunaj splavný již i pro větší lodě. V zájmu rozvoje vnitrozemské plavby provedlo proto Bavorsko sanaci přístavu v Řezně.

Zemědělství

Mimo vyspělý průmysl, se Bavorsko může chlubit i v evropském kontextu nadstandardní úrovní zemědělství. Strategií bavorského ministerstva zemědělství je zachování celoplošného, multifunkčního, výkonného a ekologického zemědělství. Bavorsko je v rámci spolku největším zemědělským producentem, podíl bavorského zemědělství na tvorbě HDP spolku v tomto oboru je 19 %. V r. 2012 dosáhly zemědělské a lesnické podniky celkového obratu 139 mld. EUR, což je zhruba 15 % celkového obratu Bavorska.

Jak větší zemědělské podniky, tak i malé statky produkují kvalitní zemědělské výrobky, ať již se jedná o rostlinnou nebo živočišnou výrobu. V předhůří Alp a v Allgäu převažuje produkce mléka. V nížinatých částech Bavorska se pěstuje závratných 70 % veškeré produkce chmelu v Evropské unii. V r. 2011 bylo v Bavorsku v rámci národní „Strategie pro Bavorsko“ založeno tzv. Kompetenční centrum výživy, jež mj. uděluje Regionální pečeť kvality.

2.3. Základní makroekonomická fakta

Hrubý domácí produkt

Bavorské hospodářství vytvořilo v roce 2013 hrubý domácí produkt ve výši 488 mld. EUR, což je 17 % HDP celého Německa a zhruba se rovná HDP Švýcarska či Švédska.

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat

Pracovní trh

Bavorsko je s pouhými 264 523 nezaměstnaných (3,8 %) spolkovou zemí s nejnižší nezaměstnaností (průměrná nezaměstnanost SRN v r. 2013 činila 6,9 %), ambiciózně směřující k plné zaměstnanosti, které už se fakticky podařilo docílit v mnoha bavorských okresech.

Celkový počet zaměstnanců v r. 2013 byl 7,02 mil., což je nárůst oproti minulému roku o 0,9 %. Současně mírně poklesl (o 0,6 %) počet zaměstnanců na částečný úvazek, jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných tak klesl na 12,3 %. Největší nárůst zaznamenal v r. 2013 počet zaměstnanců ve stavebnictví (3,1 %), největší úbytek oproti tomu v zemědělství (-7,5 %). Nejvíce zaměstnanců mají již tradičně služby (70,3 %), dále zpracovatelský průmysl (27,7 %, z toho 20,5 % výrobní odvětví), 2 % tvoří zaměstnanci v zemědělství a lesnictví. Nejvyšší podíl nezaměstnaných je mezi mládeží mezi 15 a 26 lety (meziroční nárůst 8,9 %) a cizinci (nárůst 11,1 %).

Průměrná měsíční hrubá zaměstnanecká mzda vzrostla v r. 2013 oproti předchozímu roku o 1,9 % na 3 643 EUR, ve zpracovatelském průmyslu lehce vyšší (3 779 EUR) než ve službách (3 549 EUR). Průměrná hodinová mzda se zvýšila o 1,8 % na 21,44 EUR.

Zdroj: statista.com

Cenový vývoj

Míra inflace je v Bavorsku dlouhodobě nízká, v posledních letech se pohybuje v intervalu 1 %. V srpnu 2014 dosáhla 0,8 %, poklesly ceny topného oleje (-4,2 %) a pohonných hmot (-3,7 %), naopak stouply ceny potravin (0,5 %), např. mléčných výrobků.

Zdroj: národohospodářské přehledy spolkových zemí, www.vgrdl.de

Na zvyšování cen se z dlouhodobějšího hlediska podílejí potraviny, včetně nápojů, nájemné a energie pro domácnosti. Méně příznivě se v posledních letech vyvíjí poměr mezi zvyšováním životních nákladů a výší mezd, neboť za poslední dva roky průměrná mzda zaznamenává meziroční nárůst jen o 1 %.

Zdroj: národohospodářské přehledy spolkových zemí, www.vgrdl.de