Dopady hospodářské krize pocítili i exportéři a subjekty zaměřené na financování vývozu. Dnes ale i oni, stejně jako řada dalších odvětví, zaznamenávají oživení trhu. I v exportním financování ale platí - nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, proto i zde došlo ke změnám a jistě nelze v nejbližší době zcela očekávat návrat k předkrizovému stavu.
Jaká je současná situace z pohledu komerční banky? Předně je třeba říci, že se poněkud liší pohled bank, názor Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a představy exportérů, a to zejména na vhodná obchodní teritoria a průmyslová odvětví. Banky a do jisté míry i EGAP mají zájem, aby vývozy směřovaly do míst, kde jsou přijatelná rizika, která je možno dostatečně zajistit, a mají také snahu své úvěrové portfolio co nejvíce diverzifikovat. Exportér zase hledá teritoria, kde se může co nejlépe uplatnit. Je samozřejmě v zájmu všech, aby se jejich záměry protnuly, ale iniciátorem těchto snah je především exportér.
Přestože se na celkových vývozech České republiky z hlediska teritoriálního nejvíce podílí EU, v oblasti exportního financování je stále největší zájem o země SNS, zejména Rusko. I když v průběhu krize došlo k celkovému propadu obchodní výměny s Ruskem, v současné době již dochází k opětovnému nárůstu vývozů do této země. Příznivou roli při financování exportu hraje také zařazení Ruska do vyšší kategorie v rámci hodnocení bonity zemí EGAPem, přítomnost českého konzulátu v Jekatěrinburgu a zlepšující se pozice českých exportérů vystupujících v roli hlavních dodavatelů a nikoliv pouze jako dílčích subdodavatelů, jak tomu bylo v minulosti.
Zlepšuje se také situace na Ukrajině, která byla z hlediska financování za krize velmi problematická, poměrně aktivní je Bělorusko, i když po prezidentských volbách jsou určité obavy ohledně dalšího vývoje, ale i některé zakavkazské republiky. Problematická je situace v severní Africe a v některých arabských zemích, kde obchod výrazně ovlivňují politické nepokoje. Postupná politická a ekonomická stabilizace regionu by měla přispět nejen k obnovení, ale i dalšímu rozšíření vzájemných obchodních vztahů. Často však bývá pravidlem, že zásadní politické změny mají negativní dopad i na ekonomickou stabilitu, což se pak negativně promítne do hodnocení rizika takových zemí.
Nadále přetrvává určitá opatrnost v obchodování s Jižní Amerikou, a to zejména kvůli velké vzdálenosti, omezené znalosti místního trhu a jazykovým bariérám. Časové a finanční nároky nutné k proniknutí na tyto trhy jsou poměrně velké a řadu exportérů odrazují. Určitou pomoc v této souvislosti nabízí EGAP v rámci pojištění prospekce zahraničních trhů, exportéři mohou také využít kontakty, zkušenosti a znalosti místního trhu či jazykové dovednosti přímo v daném teritoriu.
Zlepšující se ekonomická situace ve světě je patrná také z přístupu EGAPu. Po dočasném navýšení pojistného krytí EGAP v průběhu krize dochází postupně opět k jeho snížení na předkrizovou úroveň, a to v oblasti pojištění komerčních i politických rizik. Stát zároveň v minulém období navýšil pojistnou kapacitu EGAPu, což se v současné době zdá být dostatečné pro pokrytí veškerých plánovaných vývozních obchodů.
Určité změny, včetně výměny generálního ředitele, zaznamenáváme také u státem vlastněné České exportní banky (ČEB), která v poslední době deklaruje připravenost ke spolupráci s komerčními bankami na společném financování projektů. V případě spolupráce by došlo ke snížení podílu financování vývozu ze strany ČEB ve prospěch komerčních bank. Těžiště činnosti ČEB by se poté přesunulo především do financování rizikovějších projektů, které již komerční banky nejsou schopné samy realizovat, a na financování projektů v zemích, kde státní charakter instituce hraje stále důležitou roli při získání konkrétní zakázky (některé projekty např. ve Vietnamu či zemích SNS). Čeští exportéři by se tedy měli ve větší míře obracet v prvé řadě na své komerční banky a teprve po jejich odmítnutí hledat řešení u ČEB.
Současně také probíhá proces, který by měl v budoucnu komerčním bankám vytvořit lepší podmínky pro poskytování pevných úrokových sazeb v rámci financování formou exportního odběratelského úvěru, čímž by došlo k dalšímu přiblížení podmínkám obvykle poskytovaným ČEB. Zdá se tedy, že současná situace je českým exportérům celkem příznivě nakloněna a nezbývá než doufat, že se česká ekonomika definitivně vymanila z krize.
Převzato z magazínu PLUS, časopisu Česko-německé obchodní komory (ČNOPK). Autor: Ivan Chleboun, ředitel Exportního a obchodního financování (LBBW Bank CZ a.s.).
