V rámci své třetí cesty do subsaharské Afriky zavítal francouzský ministr zahraničních a evropských záležitostí Alain Juppé do Jihoafrické republiky a ve dnech 11. a 12. listopadu 2011 také do Nigérie, kde se setkal s nigerijským prezidentem Jonathanem a se svým protějškem zaminirem Olugbengou Ashiru. Hlavními tématy jednání byly společný boj proti terorismu a bilaterální hospodářská spolupráce.
Francouzský ministr zahraničních věcí Allain Juppé navštívil ve dnech 10.–12. listopadu 2011 Jihoafrickou republiku a Nigérii. Po cestě do Pobřeží slonoviny v květnu 2011 a do Jižního Súdánu, Etiopie a Mauretánie v červenci 2011, se již jedná o třetí oficiální cestu tohoto „staronového“ francouzského zaminira do zemí subsaharské Afriky od jeho nástupu do funkce v roce 2011.
V Nigérii se Allain Jupé setkal s prezidentem země Goodluckem Jonathanem a se svým protějškem Olugbengou Ashiru. Setkání byla pokračováním nového politického dialogu mezi oběma zeměmi, dialogu, který byl zahájen podpisem dohody o strategickém partnerství během návštěvy nigerijského prezidenta Yar’Aduy ve Francii v roce 2008.
Francouzskou prioritou v průběhu rozhovorů byly dle sdělovacích prostředků boj proti terorismu a bezpečnost v pásmu Sahelu. Francie nabídla pomoc při výcviku nigerijských bezpečnostních sil a také spolupráci a výměnu informací ve zpravodajské činnosti. Tato nabídka byla uskutečněna na pozadí dalšího pumového útoku, ke kterému došlo dne 12. listopadu 2011 v Bauchi, hlavním městě stejnojmenného nigerijského státu, útoku, za kterým údajně opět stojí islamistická organizace Boko Haram. Juppé také informoval, že Francie by chtěla rozšířit bezpečnostní spolupráci z jednotlivých zemí frankofonní Afriky na celý západoafrický region.
V průběhu setkání požádal nigerijský zaminir Ashiru francouzskou vládu o organizaci expertního setkání, na němž by byly diskutovány významné záležitosti oboustranného zájmu. Toto jednání by se mělo uskutečnit ještě před pravidelným zasedáním fóra „Franco-Nigeria“, které by se nyní mělo konat ve Francii.
Na společné tiskové konferenci s nigerijským ministrem zahraničních věcí Juppé veřejně kondoloval jednotlivým nigerijskýmstátům i federální vládě a rodinám a pozůstalým po obětech teroristických útoků, ke kterým došlo na severu země před týdnem a při nichž dle některých zdrojů zahynulo až 150 lidí.
Ministr Juppé také neopomněl ve svých projevech zdůraznit „rozhodné vystoupení Nigérie jak na půdě hospodářského společenství západoafrických států ECOWAS, tak na půdě Rady bezpečnosti OSN ve prospěch míru a demokracie v průběhu ivorijské a libyjské krize“.
Nigerijský ministr Ashiru využil rozhovorů k vybídnutí Francie (pozn.: předsednictví G 20 v roce 2011) a dalších „významných partnerů“ ke zvážení rozšíření skupiny „G-20“ tak, aby skupina zahrnovala minimálně tři největší ekonomiky z každého světového regionu. Také požádal o podporu nigerijského úsilí o získání stálého křesla v RB OSN.
Do povědomí běžných Nigerijců se již pozvolna dostává v místních hromadných sdělovacích prostředcích omílaná skutečnost, že Nigérie je nejvýznamnějším obchodním partnerem Francie v subsaharské Africe. Zcela v souladu s tímto faktem byla druhým nosným tématem francouzské návštěvy hospodářská spolupráce mezi oběma zeměmi. Francie měla slíbit, že bude do nigerijského hospodářství ročně investovat dvě miliardy EUR a francouzští investoři byli nigerijským zaminirem vyzváni zejména k investicím do sektorů energetiky, důlního průmyslu, infrastruktury a zemědělství. Oběda pořádaného na počest ministra Juppého jeho nigerijským partnerem se účastnili také významní francouzští a nigerijští podnikatelé.
Francouzský zaminir svou přítomností zviditelnil podpis dohody o financování projektu rozvoje městské dopravy v Lagosu v hodnotě 100 milionů USD.
V průběhu nigerijského pobytu navštívil Juppé také severonigerijskou metropoli Kano, kde jej přijal jak guvernér státu Kano Mohammed Rabiu Musa Kwankwaso, tak i tradiční vládce tohoto již sahelského regionu – emír Alhaji Ado Bayero. V místním „Mambaya House“ pronesl Juppé řeč na téma „France and African Emergence“.
Součástí programu francouzského ministra bylo také setkání s francouzskou komunitou žijící v Nigérii.
Jedinou africkou zemí přítomnou v G-20 je Jihoafrická republika – „rival Nigérie“ na subsaharské části kontinentu. Nigerijský názor, že G-20 je nutno rozšířit, není nikterak nový. Odráží se v něm nigerijská asertivita a pocit vlastní velikosti – Nigérie samozřejmě počítá s tím, že v případě rozšíření by byla ona jednou z vyvolených zemí.
Nigérie, ekonomický hegemon západoafrického regionu, je obklopena frankofonními zeměmi (hospodářsky nesrovnatelně slabšími) – bývalými francouzskými koloniemi Beninem, Nigerem, Čadem a Kamerunem. Z toho mohla v minulosti plynout určitá nedůvěra Nigerijců vůči Francii, obzvláště, když se Francie, která má s nigerijskými sousedy uzavřeny dohody o „poskytování technické vojenské pomoci“, angažovala při řešení místních pohraničních sporů.
Také vzhledem k francouzským ekonomickým expansionistickým tendencím v těchto okolních zemích (de facto ovládání jejích hospodářství) se mělo ještě před několika lety v Nigérii za to, že Francie nemůže být Nigérii opravdu dobrým ekonomickým spojencem. Nyní je však situace, zdá se, opačná.
Přesto, že Francie je v současnosti druhým největším zahraničním investorem v Nigérii (za USA, UK je od roku 2008, kdy je Francie předběhla, na místě třetím), je nigerijskou vládou nadále pobízena, a to i v průběhu návštěvy Juppého, k ještě větším investičním aktivitám. Jako příklady ekonomické a investiční přítomnosti Francie v Nigérii lze namátkou jmenovat ropné aktivity firmy Total s.a. (začínaly zde jak Elf, tak TotalFina), montovnu automobilů Peugeot, aktivity firmy Michelin, cementárny Lafarge, které jsou v zemi známy vysokou úrovní své CSR politiky, a další. Od roku 2006, kdy vzájemný obrat stoupl skokem o 68 %, je Nigérie největším obchodním partnerem Francie v subsaharské Africe.
Uvedený růst hospodářských aktivit Francie v Nigérii jde ruku v ruce s budováním politické bilaterální relace. Na tomto poli Francie v současnosti zcela evidentně nespoléhá na suplování svých vztahů Evropskou unií a od počátku druhého tisíciletí zde vyvíjí značné úsilí. Po návštěvě francouzského prezidenta v Nigérii v roce 1999 následovala první návštěva nigerijského nejvyššího představitele, jímž byl tehdy Obasanjo, ve Francii. V červnu 2001 přijel do Nigérie francouzský ministr zahraničních věcí Védrine a účastnil se zde založení a také prvního setkání fóra „Franco-Nigeria“. Obasanjo pak navštívil Francii ještě v roce 2005 a jeho nástupce Yar’Adua v roce 2008. V květnu 2009 vykonal oficiální návštěvu Nigérie francouzský ministerský předseda Fracois Fillon.
Allain Juppé je zkušeným matadorem francouzské politické a také zahraničně politické scény a je si bezesporu vědom významu subsaharské Afriky (a Nigérie) pro Francii a její firmy, což dokládá i počet jeho cest do tohoto regionu od jeho (znovu)jmenování do funkce zaminira v únoru 2011.
Své politické a hospodářské zájmy v Nigérii se Francie snaží paralelně a synergicky podpořit i na poli kultury a vzdělávání. Francie má v Nigérii tři významná jazyková centra, a to ve městech Enugu, Ibadan a Jos. V zemi působí celkem 13 center „Alliance Francaise“, ve kterých kontinuálně studuje francouzštinu cca 15 000 žáků. V roce 2010 údajně na francouzských vysokých školách studovalo 135 studentů zNigérie na vládní francouzské stipendium. Francie také podepsala s Nigérií v roce 2008 dohodu o školení 6 000 nigerijských učitelů ve Francii, jak tehdy v článcích s tituly „Jazyk není bariérou“ informoval místní tisk. Rozvíjí se také spolupráce mezi vysokými školami, např. s univerzitou v severonigerijském městě Zaria.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Abuji (Nigérie).
