Často kladené otázky a odpovědi týkající se Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK).
Dotazy, na které jste zde nenalezli odpovědi, prosím zasílejte na opvzdelavani@msmt.cz a esf@msmt.cz
Dotaz: Kdo může žádat o podporu z OP VK?
Odpověď: O finanční prostředky z Evropského sociálního fondu v rámci OP VK mohou žádat zejména ústřední orgány státní správy (včetně jejich přímo řízených organizací), kraje, města a obce, školy a školská zařízení (včetně vyšších odborných škol a vysokých škol), nevládní neziskové organizace, zaměstnavatelé, profesní organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců, podnikatelů, profesní organizace odborové, zaměstnanecké, zaměstnavatelské a oborové organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, další organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže, instituce vědy a výzkumu, vědecké a výzkumné instituce, vývojová a inovační centra, zdravotnická zařízení atd. V každém případě však vždy právnická osoba. Okruh žadatelů je blíže specifikován v jednotlivých oblastech podpory, resp.
Dotaz: Organizují se pro žadatele nějaké semináře nebo školení?
Odpověď: Informativní semináře pro žadatele se konají vždy v době vyhlášení výzev, aby měli žadatelé možnost seznámit se s přesnými podmínkami výzvy, projektovou přihláškou Benefit7 a dalšími pravidly, které bude muset jejich projekt splňovat. Semináře organizuje buď MŠMT, nebo krajské úřady.
Dotaz: Kolik peněz lze získat na grantový projekt?
Odpověď: Na projekt předkládaný v rámci některého z globálních grantů krajů bude možné získat nejméně 400 tis. Kč a maximálně 25 mil. Kč.
Dotaz: Existuje speciální přihláška pro přihlášení projektu do výzvy?
Odpověď: Projekt je nutné předložit ve formě webové žádosti Benefit7, kterou naleznete na https://www.eu-zadost.cz/ . Podmínky vyplnění i zaslání přihlášky budou vždy dány výzvou.
Dotaz: Jak bude zajištěn systém hodnocení projektů hodnotiteli?
Odpověď: V rámci OP VK mohou hodnotit jen odborníci registrovaní v Centrální databázi hodnotitelů OP VK a proškolení pro pravidla tohoto programu. Hodnotitel musí mít certifikát pro hodnocení v dané prioritní ose programu. V případě, že bude výzva zaměřená na určitou specifickou oblast, mohou být hodnotitelé ještě proškoleni na podmínky této konkrétní výzvy a to ze strany MŠMT, nebo krajů.
Dotaz: Jak dlouho bude trvat, než projekt projde všemi hodnoceními a získá podporu?
Odpověď: Celý hodnotící proces od ukončení příjmu žádostí (tj. uzavření výzvy) přes hodnocení a výběr projektů k realizaci až po zahájení realizace projektu bude trvat cca 6 měsíců.
Dotaz: Je možné v rámci OP VK realizovat grantový projekt v Praze?
Odpověď: Ne, hl. město Praha má vlastní program, v jehož rámci budou realizovány aktivity v Praze (respektive pro cílové skupiny z tohoto území) a to OP Praha Adaptabilita. Pražské instituce mohou realizovat projekt v rámci OP VK, ovšem pouze za předpokladu, že cílová skupina, která bude v projektu podpořena, patří do některého z ostatních 13 krajů.
Dotaz: Může jeden projekt pokrývat všechny prioritní osy, případně alespoň více oblastí podpory v rámci jedné prioritní osy?
Odpověď: Ne, výzvy budou vyhlašovány vždy na jednotlivé oblasti podpory. Projekt se tedy bude muset tematicky vejít do této oblasti.
Dotaz: Může jedna organizace/škola/instituce podat i více projektových žádostí?
Odpověď: Ano, ale měly by se lišit ve svém obsahu.
Dotaz: Mohou o dotaci žádat fyzické osoby?
Odpověď: Ne, pouze osoby právnické.
Dotaz: Jaká je lhůta pro předkládání projektů?
Odpověď: Lhůta od vyhlášení výzvy po ukončení příjmu projektů je minimálně 6 týdnů.
Dotaz: Od kdy se počítá délka trvání projektu?
Odpověď: Ode dne vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace/uzavření smlouvy o realizaci grantového projektu, není-li v projektu stanoveno datum pozdější.
Dotaz: Je délka projektu časově omezena?
Odpověď: U grantových projektů a individuálních projektů v prioritní ose 2 je délka realizace projektu omezena na 3 roky. V případě individuálních projektů v ostatních prioritních osách bude délka stanovena ve výzvách.
Dotaz: Lze uplatnit v nákladech částku za zpracování projektu?
Odpověď: Bohužel, nelze.
Dotaz: Z jakého hlediska je posuzována efektivnost a hospodárnost vynaložených prostředků na dodavatele služeb?
Odpověď: Efektivnost lze zjistit porovnáním s jinými možnostmi na trhu.
Dotaz: Je možné po ukončení projektu předložit projekt další?
Odpověď: Ano, nicméně takovýto další projekt nemůže být kopií toho ukončeného, musí se jednat o projekt inovativní, zaměřený např. na jiné téma.
Dotaz: V jaké měně je dotace přidělena, budou se započítávat kurzové rozdíly?
Odpověď: Dotace se přidělují v korunách českých a kurzové rozdíly tak příjemci řešit nemusí.
Dotaz: Je pro realizaci projektu nezbytné, aby měl žadatel (příjemce) i partnera v realizaci?
Odpověď: Ne, projekt lze realizovat i bez partnera.
Dotaz: Je možné realizovat v rámci projektů zahraniční stáže? Budou náklady na tyto stáže uznatelným výdajem?
Odpověď: Ano, avšak pouze za předpokladu, že obdobnou stáž nelze absolvovat v ČR. Pak je také možné její náklady zahrnout do způsobilých výdajů.
Dotaz: Musí příjemce (případně příjemce s partnerem) realizovat celý projekt sám(i), tj. musí uskutečnit 100% celkových výdajů?
Odpověď: Ne, příjemce (případně příjemce s partnerem) musí v projektu uskutečnit nejméně 51% z celkových výdajů projektu (pokud výzva nestanoví jinak), zbytek může (mohou) zadávat a najímat za služby.
Dotaz: Jak je nutné postupovat v případě režijních nákladů projektu?
Odpověď: Režijní náklady lze zahrnout do způsobilých výdajů již na základě uhrazených záloh, bude-li však závěrečné vyúčtování nižší než uhrazené a vznikne-li přeplatek, bude nutné zpětně výši způsobilých výdajů snížit (část peněz vrátit). Kalkulační vzorec pro rozpočítání nákladů souvisejících s projektem si může příjemce určit sám, nesmí jej však později měnit. Předmětem kontroly na místě pak bude zejména porovnání vyplacených záloh se skutečným vyúčtováním a stanovení postupu při rozpočítání nákladů souvisejících s projektem.
Dotaz: Bude možné financovat stavební úpravy v rámci křížového financování?
Odpověď: Bude-li účelem stavebních úprav usnadnění přístupu např. handicapovaných osob, lze takovéto úpravy provést do výše 40 tis. Kč (zde není potřeba křížového financování). Nad tuto hranici by musela být nutnost úprav zdůvodněna, a pak by bylo možné uplatnit ve způsobilých výdajích daňové odpisy. Křížové financování by bylo možné pouze v případě, kdy by příjemce nemohl tyto odpisy uplatnit.
Dotaz: Bude v rámci projektu stanovena povinnost akreditace kurzů?
Odpověď: To, zda bude povinnost akreditace kurzů, bude stanoveno vždy v dané výzvě.
Dotaz: Hrozí příjemci v případě, že při realizaci projektu poruší pravidla nějaké penále?
Odpověď: Ano, v případě zjištění porušení pravidel hrozí příjemci placení penále. Penalizace pak bude řešena v Rozhodnutí o poskytnutí dotace v souladu se Zákonem 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Bude vyjádřena procentem z rozpočtu projektu, přičemž její výše bude stanovena podle závažnosti porušení povinností příjemce. Penále se vztahuje na příjemce.
Dotaz: Jak dlouho bude nutné archivovat dokumentaci k realizovanému projektu?
Odpověď: Veškerou projektovou dokumentaci bude nutné pro účely následných kontrol uchovávat po dobu 10 let od ukončení programu.
Dotaz: Je možné s z OP VK pořídit interaktivní tabuli, nebo jen jednotlivé komponenty jako je dataprojektor, software, notebook a samotnou interaktivní tabuli zaúčtovat jako jednotlivé samostatné účetní položky?
Odpověď: Obecně pro posouzení, zda za vstupní cenu majetku považovat součet vstupních cen jednotlivých zařízení, nebo uvádět jednotlivá zařízení zvlášť, je nezbytné postupovat podle zákona o daních z příjmů (zák. 586/1992 Sb.) a určit, zda jde-li samostatnou movitou věc, nebo o tzv. soubor movitých věcí, jak je definován v §26: Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku.
V případě pořízení interaktivní tabule bude veškeré další zařízení sloužící k zajištění funkčnosti interaktivní tabule považováno za součást souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením. Pokud takto zjištěná cena překročí 40 tis., spadá majetek do křížového financování (v případě, že majetek daňově neodepisuje). To znamená, že:
1) pokud půjde o soubor samostatných movitých věcí, tedy interaktivní tabule, dataprojektoru, PC atd., spadá pořizovací cena souboru movitých věcí přesahující 40. tis. do křížového financování (dle pravidel KF), pokud není majetek daňově odepisován.
2) pokud se jedná o nákup samostatné tabule (předpokládá se, že ostatními náležitostmi pro funkčnost tabule je příjemce již vybaven) a pořizovací cena nepřesáhne 40 tis., nespadá do křížového financování. Žadatelé mohou pro vybavení např. i interaktivními tabulemi využít podpory ROP.
Dotaz: Co přesně je přímá podpora? Týká se výjezdu žáků na zahraniční jazykový kurz?
Odpověď: Přímou podporou je myšlena úhrada výdajů, které zaplatí přímo osoby z cílové skupiny. Tyto výdaje jim pak zpětně proplatí příjemce (resp. partner) a zahrne je do způsobilých výdajů. Příkladem je úhrada jízdného, které příjemce proplatí účastníkovi školení (z cílové skupiny) proti jízdence. Pokud by si žáci zaplatili jízdenku a ta by jim byla příjemcem zpětně proplacena, šlo by ve Vašem příkladu o přímou podporu. Pokud by byla akce zorganizována a hrazena příjemcem dopravci, výdaje by měly jít do služeb.
Dotaz: Lze v projektu do 1.1 zaměřeném na zavádění nových vyučovacích metod umožnit učitelům technických předmětů, kteří budou vyučovat část látky v anglickém jazyce absolvování kurzů v odborné anglické terminologii?
Odpověď: Ano, pokud je projekt zaměřen na výuku technických oborů v AJ a jestliže učitelé technických oborů budou v rámci projektu tuto látku v AJ vyučovat (např. v rámci pilotáže), pak je jazykové vzdělávání oprávněné.
Dotaz: Musí být kurzy pro pedagogické pracovníky v rámci oblasti podpory 1.3 OPVK akreditovány - jedná se o vzdělávání v měkkých dovednostech (komunikační a prezentační dovednosti). Pokud ano, tak jaké jsou podmínky získání akreditace, co všechno je nutné doložit a přibližný časový horizont získání.
Odpověď: Pro oblast podpory 1.3 OP VK je podmínkou akreditace vzdělávacích programů. Podmínky k získání akreditace DVPP naleznete na webových stránkách MŠMT - viz odkaz: http://www.msmt.cz/vzdelavani/akreditace-v-systemu-dvpp
Dotazy, na které jste zde nenalezli odpovědi, prosím zasílejte na opvzdelavani@msmt.cz a esf@msmt.cz
