Dokument popisuje obsáhlou problematiku hospodářských trestných činů. Pozornost je věnována především jednotlivým trestným činům a jejich stručné charakteristice s uvedením případné hrozící sankce. Dále jsou nastíněny obecné instituty trestního práva, jako je odpovědnost, výjimky z trestní odpovědnosti, pachatel trestného činu a další. V neposlední řadě je rovněž zmíněn postup orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování hospodářských trestných činů.
Odpovědnost v trestním právu
Chceme-li hovořit o odpovědnosti v trestním právu, je důležité si uvědomit, že musí být splněny určité požadavky kladené zákonem. Především je potřeba vymezit pojem trestný čin, dále je nutné správně vymezit osobu pachatele trestného činu, případně jeho zavinění.
Pojem trestný čin
Trestní zákoník na rozdíl od dřívějšího období zná dvě kategorie trestných činů. Závažnější trestné činy se nazývají „zločiny“, méně závažné trestné činy se nazývají „přečiny“. Pojem „trestný čin“ zůstává zachován jako obecný pojem zahrnující jak zločiny, tak přečiny.
Přečiny jsou všechny nedbalostní (blíže viz pojednání o zavinění) trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
Zločiny jsou pak všechny ostatní trestné činy, tj. trestné činy, které nespadají do kategorie přečinů.
Trestným činem je takový protiprávní činy, který je trestním zákoníkem označen za trestný a který vykazuje znaky v zákoně uvedené.
Pachatel trestného činu
Pachatelem hospodářského (ostatně jako i jakéhokoli jiného) trestného činu může být podle českého práva výlučně fyzická osoba. Právnickou osobu trestněprávně stíhat v současné době nelze. Nutno však podotknout, že toto téma je právnickou veřejností i zákonodárci stále diskutováno, a že tak nelze v budoucnu vyloučit i v České republice zakotvení institutu trestní odpovědnosti právnických osob, tak jak se v nedávné minulosti stalo např. v Rakousku (2006), Švýcarsku (2003) nebo Belgii (1999).
Proto, aby mohla být fyzická osoba stíhána za trestný čin, je nutné současně naplnit více zákonných předpokladů. Tak především musí být fyzická osoba starší 15 let (v tom případě hovoříme o mladistvých, jejichž trestní odpovědnost však nevzniká v plném rozsahu) resp. 18 let (plná trestní odpovědnost). Trestní odpovědnost osob mladších je vyloučena. Druhou podmínkou je, aby fyzická osoba v době spáchání trestného činu nebyla nepříčetná. Nepříčetností se rozumí takový stav, kdy osoba nemůže rozpoznat protiprávnost svého činu nebo ovládat své jednání.
Zavinění
K naplnění trestní odpovědnosti za určitý následek nestačí tento následek pouze způsobit, ale je nutné ho taktéž zavinit. Zákon stanoví, že k trestnosti činu je třeba jeho úmyslné zavinění, nestanoví-li trestní zákoník výslovně, že postačí zavinění nedbalostní.
Rozlišuje se zavinění úmyslné a zavinění nedbalostní, přičemž každá z těchto kategorií se dále dělí.
Toto dělení lze jednoduše popsat následujícím schématem.
Trestný čin lze spáchat úmyslně dvěma způsoby, lišícími se mírou vůle pachatele. V případě přímého úmyslu pachatelova vůle směřuje ke spáchání trestného činu. V případě nepřímého úmyslu pachatel ví, že svým jednáním může trestný čin spáchat, a pro případ, že jej spáchá, je s tím srozuměn.
V případě nedbalosti vůle pachatele nesměřuje ke spáchání trestného činu. Nedbalost vědomá je charakterizována tím, že pachatel ví, že svým jednáním může spáchat trestný čin, avšak bez přiměřených důvodů spoléhá na to, že k trestnému následku jednání (a tím i k trestnému činu) nedojde. V případě nevědomé nedbalosti pachatel neví, že svým jednáním může spáchat trestný čin, avšak vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům o tom vědět mohl a měl.
Hospodářské trestné činy lze spáchat pouze úmyslně, nedbalost se tak může vztahovat jen k případné přitěžující okolnosti, která může vést k použití vyšší trestní sazby.
Stádia trestné činnosti
Pachatel trestného činu může podle intenzity svého jednání způsobit různé následky. Svým jednáním může především naplnit všechny náležitosti vyžadované zákonem, tedy daný trestný čin spáchat. Pachatel se ale může dopustit i jednání, které sice nemá za následek spáchání trestného činu, může být však posouzeno jako příprava či pokus trestného činu.
Přípravu lze spáchat jen ve vztahu ke zvlášť závažnému zločinu; zvlášť závažnými zločiny se rozumí úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Příprava spočívá v organizování zvlášť závažného zločinu, v opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu. O přípravu se jedná jen tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušného trestného činu výslovně stanoví. O přípravu nejde, pokud došlo k pokusu trestného činu nebo k dokonání trestného činu.
Přípravou k trestnému činu se rozumí takové jednání, které sice nemá intenzitu dokonání ani pokusu, ale spočívá v úmyslném vytváření si podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu, zejména v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu. Příprava je postižitelná jen tehdy, jestliže to zákon u daného trestného činu výslovně stanoví.
Konkrétně je příprava možná u následujících hospodářských trestných činů:
- Padělání a pozměnění peněz
- Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
- Neoprávněná výroba peněz
Pokusem se rozumí takové jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu, pokud k dokonání nedošlo. Rovněž pokus trestného činu je trestný stejně jako dokonaný trestný čin, na rozdíl od přípravy se však k trestnosti pokusu nevyžadují žádné další podmínky (konkrétně jako v případě přípravy minimální horní hranice trestu odnětí svobody).
Osoba se dále může dle současné platné úpravy dopustit tzv. účastenství. Jako účastníka na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu (nikoli tedy přípravy) označíme takovou osobu, která:
- daný trestný čin zorganizovala
- navedla jiného ke spáchání daného trestného činu
- poskytla jinému pomoc ke spáchání daného trestného činu
a to za podmínky, že pachatel (tedy osoba rozdílná od účastníka) tento trestný čin skutečně spáchal, nebo se o to alespoň pokusil.
Pokračování v trestném činu
Pokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky jsou vedené jednotným záměrem a naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku. Pokračování v trestném činu je tedy vymezeno čtyřmi základními znaky a to:
- útoky musí naplňovat stejnou skutkovou podstatu (tedy jeden trestný čin)
- tyto útoky musí být vedeny jednotným záměrem
- musí být provedeny stejným nebo obdobným způsobem
- musí být provedeny v blízké souvislosti časové a v předmětu útoku
Nezbytné je, aby všechny tyto znaky byly naplněny současně. Škody, respektive prospěch, způsobné pokračováním v trestném činu se sčítají, není tedy nutné, aby např. pachatel trestného činu poškozování spotřebitele jedním jednáním získal částku přesahující 5 000 korun, této částky tak může dosáhnout i postupným jednáním. Mezníkem pro ukončení pokračování v trestném činu, pokud nebylo ukončeno již dříve, je vždy sdělení obvinění.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
Hospodářské trestné činy
Hospodářské trestné činy, jakožto i jiné činy trestné podle českého právního řádu, jsou upraveny v zákoně č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku. Nový trestní zákoník s účinností od 1. 1. 2010 nahradil dřívější zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Trestní řízení je potom upraveno trestním řádem, tedy zákonem č. 141/1961 Sb.
Trestní zákoník v části druhé, hlavě VI. upravuje tzv. trestné činy hospodářské.
Sám Trestní zákoník rozděluje trestné činy v této hlavě obsažené ještě do čtyř dílů:
- trestné činy proti měně a platebním prostředkům
- trestné činy daňové, poplatkové a devizové
- trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
- trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu
Zákon často podmiňuje trestnost tím, že si pachatel počínal neoprávněně, protože předmětné jednání, může být za splnění zákonných podmínek činností naprosto nezávadnou. Například osoba, která splní předepsané náležitosti uložené obchodním zákoníkem či živnostenským zákonem, je považována za podnikatele a může tedy provozovat podnikatelskou činnost. Osoba, která tyto podmínky nesplní vůbec, případně je překročí, dopustí se (za současného splnění dalších znaků vyžadovaných zákonem) trestného činu neoprávněného podnikání.
Níže se budeme zabývat jednotlivými trestnými činy, přitom je důležité si uvědomit, že podávaný přehled zahrnuje jen základní skutkové podstaty jednotlivých trestných činů, rovněž sankce jsou uváděny pouze za tyto základní skutkové podstaty, v konkrétním případě se potom mohou lišit.
Trestné činy proti měně a platebním prostředkům
Obsah kapitoly:
- Padělání a pozměnění peněz
- Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
- Udávání padělaných a pozměněných peněz
- Výroba a držení padělatelského náčiní
- Neoprávněná výroba peněz
- Ohrožování oběhu tuzemských peněz
Padělání a pozměnění peněz
Tohoto trestného činu se pachatel může dopustit alternativně dvěma možnými jednáními. Jednak zákon postihuje toho, kdo si opatří padělané nebo pozměněné peníze (nebo prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich paděláním), kdo takové peníze přechovává nebo je opatří jiné osobě, a jednak zákon stíhá samotné padělání nebo pozměňování peněz s cílem je udat jako pravé, platné nebo jako peníze vyšší hodnoty.
Pod pojmem peníze se pro účely trestního zákoníku rozumí jak česká měna, tak i měna jiná. Pozměňováním peněz se rozumí takové jednání, kterým se pachatel tuzemské či jiné peníze, které již byly staženy z oběhu, snaží pozměnit tak, aby byly lehce zaměnitelné s dosud platnými penězi, nebo takové jednání, kdy pachatel peníze nižší hodnoty pozmění tak, aby vypadaly jako peníze hodnoty vyšší. Paděláním peněz se rozumí úplné vyhotovování peněz bez oprávnění a to s cílem, aby vypadaly jako pravé.
- Trestněprávně odpovědný je tedy jednak ten, kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané nebo pozměněné peníze nebo prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání. Za tuto činnost zákon stanoví trest odnětí svobody na jeden rok až pět let.
- Za samotné padělání či pozměnění peněz stanoví zákon trest ještě přísnější a to trest odnětí svobody v délce trvání tři roky až osm let.
Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo sobě nebo jinému bez souhlasu oprávněného držitele opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává platební prostředek jiného, zejména nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šekovou kartu. Zde se tedy jedná o opatření pravého platebního prostředku (např. platební karty) bez souhlasu oprávněného držitele.
Dále se tohoto trestného činu dopustí ten, kdo sobě nebo jinému opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává padělaný nebo pozměněný platební prostředek. V tomto případě se jedná o padělané či pozměněné platební prostředky, z toho důvodu pachateli hrozí přísnější trest než za jednání popsané v prvním odstavci.
Tohoto trestného činu se dopustí rovněž ten, kdo padělá nebo pozmění platební prostředek v úmyslu použít jej jako pravý nebo platný nebo kdo jej jako pravý nebo platný použije. V tomto odstavci tedy trestní zákoník sankcionuje již samotné padělání platebního prostředku, zatímco předchozí odstavec se vztahoval pouze na opatření, zpřístupnění, přijetí či přechovávání padělaného či pozměněného platebního prostředku.
- Za čin popsaný v prvním odstavci, tedy za oprávněným držitelem neautorizovanou manipulaci s platebním prostředkem, hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta.
- Za manipulaci s padělaným či pozměněným platebním prostředkem hrozí pachateli trest odnětí svobody na jeden rok až pět let.
- Za samotné padělání či pozměnění platebního prostředku s úmyslem použít jej jako pravý, nebo za jeho skutečné použití hrozí pachateli trest odnětí svobody na tři léta až osm let.
Udávání padělaných a pozměněných peněz
Tento trestný čin spáchá ten, kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé. Předpokladem pro posouzení jednání jako udávání padělaných a pozměněných peněz je okolnost, že pachatel nesměl vědět, že dostává padělané nebo pozměněné peníze. O tom, že peníze nejsou pravé, se pachatel musí dozvědět až po obdržení peněz. Pokud by totiž již od počátku věděl, že peníze jsou padělané nebo pozměněné a přesto takové peníze přijal, posoudilo by se jeho jednání jako trestný čin padělání a pozměňování peněz.
Samotné přijetí padělaných nebo pozměněných peněz nezakládá trestněprávní odpovědnost. V tomto případě by daná osoba byla vlastně sama obětí trestného činu. Trestněprávně relevantní je až další jednání pachatele a to snaha o udání takových peněz jako pravých.
- Zákon stanoví za trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz trest odnětí svobody v délce trvání až dvou let.
Výroba a držení padělatelského náčiní
Tento trestný čin má velice blízko k přípravnému jednání k trestnému činu padělání a pozměňování peněz, neboť spočívá v opatřování si a přizpůsobování prostředků a nástrojů určených k padělatelské činnosti. Z důvodů obecnosti tohoto činu se ale nejedná o přípravu k trestnému činu padělání a pozměňování peněz, ale o zvláštní, samostatně sankcionovaný trestný čin. Tento čin spáchá pachatel, který vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění peněz nebo prvků sloužících k ochraně peněz proti padělání anebo vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění platebních prostředků.
- Za trestný čin výroba a držení padělatelského náčiní stanoví zákon trestní sazbu až na dvě léta
Neoprávněná výroba peněz
Kdo neoprávněně, s použitím zařízení nebo materiálů k výrobě peněz určených a držených v souladu se zákonem, vyrobí peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání, nebo
- kdo neoprávněně vyrobené peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání sobě nebo jinému opatří, uvede do oběhu nebo přechovává,
- bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
Ohrožování oběhu tuzemských peněz
Pod tento název zahrnul zákonodárce dva případy jednání. První typ jednání spočívá v neoprávněném vyrábění náhražek tuzemských peněz, nebo jejich udávání do oběhu, druhý pak v odmítání tuzemských peněz bez zákonného důvodu nebo poškozování tuzemských peněz. Na rozdíl od některých jiných trestných činů je v tomto ustanovení poskytována ochrana jen tuzemským penězům.
Trestní odpovědnost připadá v úvahu u pachatele, který neoprávněně vyrábí náhražky tuzemských peněz nebo takovéto náhražky uvádí do oběhu. Náhražkami peněz se myslí takové platební prostředky, které mají plnit funkci peněz a to ať trvale nebo jen přechodně. Náhražkou tak mohou být různé žetony, známky, poukazy a jiné. Pachatelem tohoto trestného činu je jak samotný organizátor tohoto jednání, tak i jiné osoby, např. tiskař, který danou zakázku vyhotoví, ačkoli věděl, že objednatel není oprávněn k takovému vydávání náhražek peněz.
V druhém odstavci zákon chrání tuzemské peníze před nezákonným odmítáním nebo poškozováním. Z těchto alternativ se v praxi vyskytuje pouze ta druhá – poškozování tuzemských peněz. Poškozováním peněz se rozumí úmyslné trhání, znečišťování, pálení a jiné formy ničení. Motivem takového jednání bývá často snaha o to dát okázale najevo svoji zámožnost, např. připalováním si doutníků bankovkou vyšší hodnoty.
- Za všechna tato jednání stanoví zákon trest odnětí svobody až na šest měsíců.
Trestné činy daňové, poplatkové a devizové
Obsah kapitoly:
- Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
- Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
- Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení
- Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží
- Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti
- Padělání a pozměnění známek
- Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství
Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
Tímto ustanovením chrání zákon stát před specifickým způsobem podvodu a to konkrétně před zkrácením daně, cla, pojistného na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatku nebo jiné obdobné povinné platby. Rovněž v tomto případě zákon vyžaduje, aby k tomuto zkrácení došlo ve větším rozsahu, tedy aby šlo o částku překračující nebo alespoň dosahující hranice 50 000 korun. Tato částka pak představuje rozdíl mezi daní, kterou by měl poplatník skutečně zaplatit a daní, která mu byla vyměřena na základě jeho nepravdivého podání.
Zkrácením se rozumí taková aktivita povinné osoby, kterou se ovlivňuje její daňová povinnost. Pachatel tedy předstírá v rozporu se skutečností, že má nižší rozsah této povinnosti, nebo že takovou povinnost nemá vůbec. Pachatelem tohoto trestného činu může být kdokoli, například i daňový poradce, kterého klient zmocnil ke zpracování přiznání, pokud při zpracovávání daňového přiznání svému klientovi úmyslně zkreslí výši daňové povinnosti.
Jako druhý případ jednání zákon uvádí situaci, kdy pachatel vyláká výhodu na některé z výše uvedených povinných plateb. U vylákání daňové výhody podle tohoto ustanovení se nevyžaduje větší rozsah, tedy dosažení částky 50 000 korun. V tomto případě jde o situaci, kdy pachatel nezkracuje plnění vůči státu, ale naopak od státu daňovou výhodu v podobě peněžní výplaty uvedením nepravdivých tvrzení vyžaduje.
- Za tato jednání (resp. každé z nich) hrozí pachateli trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta.
Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
Pachatelem tohoto trestného činu může být jen plátce, tedy zaměstnavatel, který za poplatníka, svého zaměstnance, ve větším rozsahu nesplní zákonem uloženou povinnost odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění nebo pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců.
Tento trestný čin připadá v úvahu za předpokladu, že zaměstnavatel svým zaměstnancům z hrubé mzdy skutečně příslušné částky srazil a pak je neodvedl, ale použil na jiné účely. Pokud by totiž zaměstnavatel neodvedl tyto povinné platby jen proto, že neměl dostatek prostředků a mohl vyplatit svým zaměstnancům pouze čistou mzdu, trestného činu by se nedopustil. V tomto případě by ale zaměstnavatel měl postupovat tak, aby poměrně uspokojil všechny své závazky, tedy i odvedení povinných plateb. Pokud se v textu hovoří o větším rozsahu, myslí se tím částka ve výši minimálně 50 000 korun.
Zákon rovněž předpokládá zánik trestnosti tzv. účinnou lítostí. Trestnost neodvedení povinných plateb zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. Pokud tedy pachatel dodatečně doplatí povinné platby a to dříve, než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek, zaniká trestnost tohoto trestného činu a pachatel odvrací hrozbu svého případného sankcionování.
- Pokud nedojde k zániku trestnosti účinnou lítostí, zákon stanoví pro pachatele trest odnětí svobody až na tři léta.
Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení
Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně a ohrozí tak ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání. Pachatelem tohoto trestného činu může být jen fyzická osoba rozdílná od poplatníka či plátce, která má oznamovací povinnost vůči správci daně a tuto svoji povinnost poruší. K trestní odpovědnosti musí nesplnění zákonné oznamovací povinnosti ohrozit ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému. Větším rozsahem se i zde rozumí částka dosahující minimálně 50 000 korun.
- Takové jednání pachatele, které vede k neplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení, je postihováno trestem odnětí svobody až na dvě léta.
Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží
Tímto paragrafem je jednak chráněn zájem státu na kontrole pohybu zboží podléhajícímu spotřebním daním a dále, a to především, zájem státu na příjmu z těchto daní. Tento trestný čin spáchá ten, kdo nakládá s nálepkami k označení zboží, kontrolními páskami nebo jinými předměty k označení zboží pro daňové účely v rozporu s právním předpisem a to v úmyslu sebe nebo jiného neoprávněně obohatit nebo jinému způsobit škodu. Pachatelem tohoto trestného činu může být jen ten, kdo má povinnost, o jejíž porušení se jedná. Nakládáním v rozporu s právním předpisem se rozumí jednání v rozporu se zákonem o spotřebních daních, případně s dalšími předpisy.
V praxi se jedná zejména o případy porušení zákazu výrobce nálepek k označení tabákových výrobků prodávat tyto nálepky jinému než výhradně určenému orgánu. V tomto případě tedy nejde o padělání nebo pozměňování nálepek jako takových, ale o neoprávněné nakládání s nimi.
Podle druhé alternativy se tohoto trestného činu dopustí rovněž ten, kdo dováží, skladuje, přepravuje nebo uvádí do oběhu zboží bez těchto nálepek. Pachatelem může být kdokoli, zpravidla půjde o výrobce tabákových výrobků nebo o jejich prodejce. Za uvádění do oběhu se považuje nejen prodej, i když půjde o případ v praxi zdaleka nejrozšířenější, ale i darování, výměna za jiné zboží a jiné jednání.
- Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží je sankcionováno trestem odnětí svobody až na tři léta.
Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti
Tento trestný čin vykazuje určitou podobnost k trestnému činu padělání a pozměnění peněz. V tomto ustanovení zákona jsou chráněny tuzemské nálepky k označení zboží a dále tuzemské předměty osvědčující splnění poplatkové povinnosti. Jednání pachatele může být opět dvojí, tedy padělání nebo pozměňování známek či jiných předmětů sloužících k prokázání splnění poplatkové povinnosti, nebo uvádění takovýchto předmětů a známek do oběhu či jejich užívání jako pravých. V praxi se jedná o velice častý případ, kdy např. prodejce takto „zfalšuje“ tabákové nálepky, kterými musí být označeny tabákové výrobky.
- Jednání pachatele je v tomto případě postižitelné trestem odnětím svobody až na jeden rok.
Padělání a pozměnění známek
Tento trestný čin je obdobou trestnému činu padělání a pozměňování peněz s tím rozdílem, že ochrana je v tomto případě poskytována poštovním a kolkovým známkám. Jednání pachatele i v tomto případě záleží buďto v samotném padělání, resp. pozměňování, nebo v uvádění takových známek do oběhu. Padělání a pozměňování je blíže objasněno u trestného činu padělání a pozměňování peněz a proto se mu zde nebudeme více věnovat.
- Za toto jednání hrozí pachateli trest odnětí svobody až na jeden rok.
Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství
Česká republika je v současné době jedním z nejliberálnějších států světa co se týče měnové konvertibility, tedy možnosti směňovat tuzemskou měnu za měnu cizí a naopak. Omezení této směnitelnosti je možné pouze na základě zákona a jeho důsledky jsou promítnuty i do trestního zákoníku. Tímto ustanovením je trestněprávně postižitelný ten, kdo v době nouzového stavu v devizovém hospodářství poruší zákazy, které jsou stanoveny devizovým zákonem. Nouzový stav v devizovém hospodářství je oprávněna vyhlásit vláda a tento stav trvá nejdéle tři měsíce. Po tuto dobu musí veškeré osoby, ať tuzemci tak i cizozemci, dbát pokynů a omezení plynoucích z devizového zákona. Toto omezení poruší tedy každý, kdo provede určitou operaci blíže vymezenou v devizovém zákoně a která je po dobu nouzového stavu v devizovém hospodářství zakázána.
- Trestem je v tomto případě pouze odnětí svobody a to na jeden až šest let.
Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
Obsah kapitoly:
- Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže
- Neoprávněné podnikání
- Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry
- Poškozování spotřebitele
- Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
- Zneužití informace a postavení v obchodním styku
- Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě
- Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži
- Pletichy při veřejné dražbě
- Vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy
- Poškození finančních zájmů Evropských společenství
- Další trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
Do oblasti uvedené v nadpisu spadá celá řada trestných činů, z nichž některé budou v praxi velmi vzácné a neobvyklé. Níže tedy budou podrobněji popsány pouze některé trestné činy, které se v praxi mohou vyskytovat častěji či jsou z jiného důvodu pro čtenáře potenciálně zajímavé. Ostatní, méně obvyklé, trestné činy budou na závěr pouze zmíněny ve výčtu bez bližších podrobností.
Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže
Tento trestný čin lze rozdělit na dvě skupiny jednání. V prvním odstavci je stanovena trestnost nekalé soutěže za určitých podmínek, v odstavci druhém je pak stanovena trestnost kartelových dohod či závažného porušení zákona o veřejných zakázkách.
Co se rozumí nekalou soutěží není upraveno trestním zákoníkem ale obchodním zákoníkem. Jde o jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Blíže o nekalé soutěži pojednává tento článek.
Konkrétně obchodní zákoník stanoví, že nekalou soutěží je zejména:
- klamavá reklama
- klamavé označení zboží a služeb
- vyvolání nebezpečné záměny
- parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele
- podplácení
- zlehčování
- srovnávací reklama
- porušování obchodního tajemství
- ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí
Bližší vymezení pojmů je upraveno v příslušných pasážích obchodního zákoníku. Takováto nekalá soutěž je zakázána obchodním zákoníkem a je přenesena rovněž do tohoto ustanovení trestního zákoníku. Podmínkou trestnosti nekalosoutěžního jednání je, že jím byla způsobena újma jiným soutěžitelům či spotřebitelům nebo byla získána neoprávněná výhoda v hodnotě přes 50.000,-Kč.
Tento trestný či spáchá rovněž ten, kdo se svým konkurentem uzavře protiprávní dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž nebo kdo poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení týkající se veřejných zakázek.
Tento trestný či spáchá konečně také ten, kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, kolektivního investování, penzijního připojištění a pojišťovnictví, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti.
- Za tento trestný čin stanoví zákon trest odnětí svobody až na tři léta.
Neoprávněné podnikání
Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu a neoprávněně poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné podnikání. Zákon tedy stanoví dvě podmínky, které za současného naplnění zakládají trestněprávní odpovědnost za tento trestný čin. Neoprávněně podniká ten, kdo toto podnikání provozuje v rozporu s živnostenským zákonem nebo jiným předpisem. Může jít o případ, kdy osoba vůbec nemá oprávnění k podnikatelské činnosti, nebo toto oprávnění sice má, ale překračuje jeho rozsah.
Druhou podmínkou pro klasifikování jednání jako neoprávněného podnikání je požadavek, aby se toto dělo ve větším rozsahu. Větším rozsahem se rozumí taková činnost, která je srovnatelná s výkonem zaměstnání a kterou osoba získá trvalý zdroj příjmů. Dle judikatury potom musí toto „podnikání“ trvat alespoň šest měsíců. Jako neoprávněné podnikání podle trestního zákona nemůže být postižen jednorázový prodej, byť většího počtu věcí, právě proto, že není naplněna druhá podmínka, tedy provozování takové činnosti ve větším rozsahu.
- Základní sazba u tohoto trestného činu je představována trestem odnětí svobody až na dvě léta.
Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry
Tento trestný čin spáchá osoba, která neoprávněně provozuje loterii nebo podobnou sázkovou hru. Neoprávněné provozování sázkové hry je zvláštním případem neoprávněného podnikání, pokud tedy osoba provozuje bez oprávnění nějakou sázkovou hru, posoudí se jeho jednání nikoli jako obecný trestný čin neoprávněné podnikání, ale právě jako neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry. Loterií a jinou podobnou hrou se myslí taková hra, jíž se dobrovolně účastní každá osoba, která zaplatí určitý vklad, jehož návratnost záleží na náhodě nebo předem neznámé skutečnosti.
Na rozdíl od neoprávněného podnikání se v tomto případě nevyžaduje, aby tato činnost byla provozována ve větším rozsahu. U tohoto činu tedy naprosto postačí byť jediný akt tohoto druhu. Jako příklad z praxe lze uvést tzv. černé bookmakery v dostihovém sportu. Naopak není trestněprávně postižitelné běžné vsazení se více osob (např. v souvislosti se sledováním sportovního utkání).
- V případě tohoto trestného činu hrozí jeho pachateli základní sazba trestu odnětí svobody až na tři léta.
Poškozování spotřebitele
Trestného činu poškozování spotřebitele se může osoba dopustit dvěma různými způsoby. Jednak tím, že poškozuje spotřebitele (zejména ho šidí na množství, hmotnosti atp.) a tímto svým jednáním způsobí škodu nikoli nepatrnou, tedy škodu v hodnotě alespoň 5 000 Kč. Toto jednání je vlastně zvláštní způsob podvodu, kterého se dopouští osoba vůči spotřebiteli. Spotřebitelem se rozumí jakákoli osoba, fyzická i právnická, která nakupuje výrobky či využívá služeb a to v souvislosti se svojí osobní potřebou (nikoli tedy pro podnikatelské účely).
Nevyžaduje se, aby pachatel způsobil škodu (respektive sebe obohatil) přesahující 5 000 Kč jedním skutkem. V tomto případě se jednotlivé akty a dosažená celková škoda sčítají. Pachatel tak tento trestný čin může spáchat jedním jednáním (např. provedení jednoho nátěru střechy místo fakturovaných tří vrstev) stejně tak jako pokračováním v tomto jednání po delší časový úsek (např. soustavné nedodržování míry piva v restauraci). Způsob poškození spotřebitele může být velice různorodý, může se jednat o již zmíněné šizení na hmotnosti, množství, jakosti, dále pak účtování většího množství služeb, než bylo poskytnuto, vyfakturování delší doby práce a jiné.
Druhou variantou je uvedení výrobků, práce či služeb na trh a zatajení jejich podstatných vad. Zároveň je vyžadována podmínka většího rozsahu takového jednání. V tomto případě se jedná o zvláštní případ podvodu, kdy spotřebitel nebyl dosud zpravidla poškozen. Tímto ustanovením se poskytuje ochrana jak spotřebitelům (jejich důvěra v poctivý obchodní styk), tak i poctivým podnikatelům. Nelze však toto ustanovení chápat jako zákaz výroby méně kvalitních produktů, ale jako zákaz zatajovat jejich nedostatky. Uváděním na trh se rozumí nabízení takových výrobků a služeb blíže neurčenému počtu osob, přičemž se vyžaduje větší rozsah takového jednání (vyjádřen částkou alespoň 50 000 Kč). Podstatnými vadami se rozumí takové vady, které mohou ztěžovat využití výrobku či služby, nebo takové využití podstatně snižují.
- Za obě varianty (resp. každou z nich) tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok.
Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
Podle tohoto ustanovení bude postižen ten, kdo nevede řádně nebo vůbec účetní knihy, zápisy a jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření, ačkoli je k tomu povinen, nebo ten, kdo uvede v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo kdo účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají.
První případ se vztahuje k účetnictví, resp. vedení účetních knih a jiných podkladů prokazujících stav hospodaření osobami k tomu povinnými. Podle tohoto ustanovení budou postiženy osoby, které účetní knihy nebo jiné podklady nevedou, nebo sice vedou, ale uvádí v nich nepravdivé nebo zkreslující údaje, nebo je zničí či zatají a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně. Osoby, které jsou povinny vést účetnictví stanoví samostatný zákon (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.).
Druhá varianta trestného činu vymezuje tři možné varianty chování pachatele vedoucí k jeho trestněprávnímu postihu. Pachatel je trestný, pokud
- uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti,
- v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje,
- jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.
Tato varianta tedy chrání především správnost údajů uváděných v obchodním rejstříku a dalších zmiňovaných rejstřících. Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého jsou zapisovány údaje týkající se podnikatelů, o nichž to stanoví zákon.
- Jako základní sankci za tento trestný čin zákon uvádí trest odnětí svobody až na dvě léta.
Zneužití informací v obchodním styku
Pod tento trestný čin zákon shrnul dvě samostatné skutkové podstaty postihující dvě rozdílná jednání. Jde o případ tzv. insider trading a tzv. selftrading.
Tzv. insider trading spáchá ten, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně užije informace dosud nikoli veřejně přístupné, kterou získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku, a uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na regulovaném trhu s investičními nástroji nebo na organizovaném trhu se zbožím. Tímto je tedy chráněn zájem na rovných podmínkách hospodářské soutěže a využívání privilegovaných informací.
Touto informací může být ale pouze taková informace, která dosud nebyla zpřístupněna širší veřejnosti a navíc jen taková, která je schopna podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku (např. nezveřejněná informace o regulaci dovozu určitého zboží, informace o chystané fúzi právnických osob atd.). Pachatelem tohoto trestného činu může být kdokoli, kdo má přístup k neveřejným informacím a kdo jedná v úmyslu opatřit prospěch sobě či jinému.
Tzv. selftradingu se dopustí ten, kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků. Toto ustanovení trestně postihuje zejména zneužívání postavení ve dvou nebo více podnicích, ve kterých pachatel působí.
Pachatelem zde může být pouze ta osoba, která je účastníkem na podnikání ve dvou nebo více podnicích se stejným nebo obdobným předmětem podnikání. Podmínkou trestnosti tohoto pachatele je potom uzavření (nebo nechání uzavření) smlouvy na úkor jedné ze společností a to v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch.
- Za tato jednání hrozí pachateli trest odnětí svobody v délce trvání až tří let.
Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě
Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch sjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů. Trestní zákoník zde trestá toho, kdo porušuje základní zásady veřejné zakázky, veřejné soutěže či veřejné dražby tím, že zvýhodňuje některého z jejích účastníků.
- Pachateli tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až na tři léta.
Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné dražbě
Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo se dopustí pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží.
Pletichami se rozumí to, že pachatel:
- lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži,
- jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži,
- žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, nebo
- na základě dohody s jiným zájemcem nebo uchazečem vyvíjí činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu.
- Pachateli tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na tři léta.
Pletichy při veřejné dražbě
Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo se dopustí pletich při veřejné dražbě věci.
Pletichami se rozumí to, že pachatel:
- lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti na podávání návrhů při dražbě,
- jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě, nebo
- žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě.
- Pachateli tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na tři léta.
Vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy
Trestného činu vystavení nepravdivého potvrzení nebo zprávy se dopustí ten, kdo vystaví jinému nepravdivé potvrzení o jeho finanční situaci nebo majetkových poměrech. Takovéhoto jednání se pachatel může dopustit pouze jménem banky nebo jiné právnické osoby oprávněné k provozování finanční činnosti. Bankou se pro tyto účely rozumí vedle běžných obchodních bank i Česká národní banka, jinou právnickou osobou oprávněnou k provozování finanční činnosti se pak rozumí např. družstevní záložny, stavební spořitelny, penzijní fondy a jiné subjekty.
Tohoto trestného činu se dopustí rovněž ten, kdo jako auditor vystaví jinému nepravdivou zprávu auditora nebo nepravdivé potvrzení o finanční situaci nebo majetkových poměrech.
- Za spáchání tohoto trestného činu hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta.
Poškození finančních zájmů Evropských společenství
Trestného činu poškození finančních zájmů Evropských společenství se dopustí ten, kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo v takových dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje vztahující se k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu Evropských společenství nebo rozpočtů spravovaných Evropskými společenstvími nebo jejich jménem anebo takové doklady nebo údaje zatají, a tím umožní nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z některého takového rozpočtu nebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu.
Tohoto trestního činu se dále dopustí ten, kdo neoprávněně zkrátí nebo použije finanční prostředky, které tvoří příjmy nebo výdaje souhrnného rozpočtu Evropských společenství nebo rozpočtů spravovaných Evropskými společenstvími nebo jejich jménem.
- Za poškození finančních zájmů Evropských společenství hrozí pachateli trest odnětí svobody až na tři léta.
Další trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
Zde uvádíme pouze výčet dalších trestných činů spadajících do uvedené oblasti, které Nobely v tomto článku popsány podrobněji.
- Neoprávněné vydání cenného papíru (§ 249 trestního zákoníku)
- Manipulace s kurzem investičních nástrojů (§ 250 trestního zákoníku)
- Porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261 trestního zákoníku)
- Porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262 trestního zákoníku)
- Porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263 trestního zákoníku)
- Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 264 trestního zákoníku)
- Provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265 trestního zákoníku)
- Porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266 trestního zákoníku)
- Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem (§ 267 trestního zákoníku)
Trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu
Obsah kapitoly:
- Porušení práv k ochranné známce a jiným označením
- Porušení chráněných průmyslových práv
- Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi
- Padělání a napodobení díla výtvarného umění
Porušení práv k ochranné známce a jiným označením
V tomto trestném činu je promítnut zájem státu na ochraně řádného průběhu hospodářské soutěže, konkrétně zájem na ochraně ochranné známky, obchodní firmy a označení původu výrobků. Ochranná známka, obchodní firma i chráněné označení původu plní v hospodářské soutěži důležité a nezastupitelné funkce, konkrétně funkci ochrannou, rozlišovací, garanční, propagační a soutěžní. Pokud jde o následek porušování práv k těmto ochranným prvkům, je vždy narušena základní funkce rozlišovací, případně garanční a jiné.
Trestného činu porušení práv k ochranné známce a jiným označením se dopustí ten, kdo uvede do oběhu výrobky nebo poskytuje služby neoprávněně označené ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou s ní zaměnitelnou nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nabízí, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává, anebo takovou službu nabídne nebo zprostředkuje.
Tohoto trestného činu se dopustí rovněž ten, kdo pro dosažení hospodářského prospěchu neoprávněně užívá obchodní firmu nebo jakékoliv označení s ní zaměnitelné nebo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně opatřené označením původu nebo zeměpisným označením anebo takovým označením s ním zaměnitelným nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nebo služby nabídne, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává.
- Pachatel tohoto trestného činu může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Porušení chráněných průmyslových práv
Trestného činu porušení průmyslových práv se dopustí ten, kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku.
Toto ustanovení tak chrání technickou tvůrčí činnost v oblasti průmyslových práv a požitky z této činnosti plynoucí. Co se rozumí vynálezem, průmyslovým vzorem, užitným vzorem a topografií polovodičových výrobků stanoví zvláštní právní předpisy. Jednání pachatele záleží v úmyslném porušování práva k těmto průmyslovým právům. Zpravidla půjde o neoprávněné využití některého z těchto chráněných průmyslových práv nebo o jejich užívání v rozporu s uzavřenou licenční smlouvou.
- Za porušení chráněných průmyslových práv hrozí případnému pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta.
Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi
Toto ustanovení chrání především vědeckou a uměleckou činnost a požitky z ní plynoucí před neoprávněnými zásahy ze strany třetích osob. Jde o další případ, kdy trestní zákon odkazuje na jiné právní předpisy, konkrétně na právní předpisy upravující autorské právo a práva související.
Tento trestný čin spáchá ten, kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi.
Neoprávněným zásahem do zákonem chráněných práv může být celá řada jednání, je to především přivlastnění si autorství k dílu nebo zveřejnění díla bez souhlasu autora, dále třeba neoprávněné zhotovení rozmnoženiny nebo napodobeniny díla a jiné.
- Za tyto neoprávněné zásahy je stanoven trest odnětí svobody až na dvě léta.
Padělání a napodobení díla výtvarného umění
Nový trestní zákoník vymezuje tento nový trestný čin s tím, že je třeba přísněji trestat padělatele obrazů. Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo padělá výtvarné autorské dílo nebo napodobí výtvarný projev jiného autora v úmyslu, aby nové dílo bylo považováno za původní dílo takového autora.
- Pachateli tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na tři léta.
Poznámka k uvedeným sankcím:
Výše trestů za jednotlivé trestné činy uvedené na konci každého z vyjmenovaných trestných činů je pouze orientační. Výše trestů je uvedena za základní skutkové podstaty jednotlivých jednání a v konkrétním případě se může lišit (tedy být i vyšší) podle konkrétních souvislostí daného případu. Pro lepší, jistější orientaci v konkrétním případě je vždy lepší nahlédnout do textu platného zákona nebo se poradit s právníkem.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
Postup orgánů činných v trestním řízení
Postup orgánů činných v trestním řízení, tedy policejních orgánů, státních zástupců a soudů, při zjišťování, zda došlo ke spáchání trestného činu a kdo je za tento trestný čin odpovědný, upravuje zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád. Základní schéma jednotlivých kroků v trestním řízení potom vypadá následovně:
- Trestní oznámení (adresované státnímu zástupci či policejnímu orgánu)
- Fáze prověřování – v této fázi jde ještě o nižší stupeň pravděpodobnosti, že určitá osoba spáchala trestný čin, případně ještě není znám okruh potenciálních pachatelů. Policejní orgán nebo státní zástupce teprve prověřuje, zda byl vůbec spáchán trestný čin a bylo-li tomu tak, začne činit potřebná šetření k odhalení jeho pachatele.
- Zahájení trestního stíhání (sdělené obvinění musí obsahovat popis skutku, ze kterého je konkrétní osoba obviněna, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován, řádná identifikace obviněného, označení skutečností, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání) – je zde tedy vyžadován určitý, vyšší stupeň pravděpodobnosti.
Trestní stíhání je zahájeno doručením opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému a to do vlastních rukou. K doručení může případně dojít při úkonu trestního řízení, avšak nejpozději na počátku jeho prvního výslechu - Vyšetřování trestného činu, které činí služba kriminální policie a vyšetřování Policie ČR. Vyšetřování je úsek trestního řízení po zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání. Při vyšetřování postupuje policejní orgán z vlastní iniciativy a to tak, aby byly co nejrychleji vyhledány potřebné důkazy k objasnění všech skutečností důležitých pro náležité posouzení daného případu.
Policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřování a to zejména v případě, nemá-li obviněný obhájce. Pokud obviněný obhájce má, je policejní orgán povinen umožnit obhájci účast na vyšetřovacích úkonech, avšak pouze na těch, které lze později použít jako důkaz v řízení před soudem. - Skončení vyšetřování nastává, pokud výsledky vyšetřování se jeví jako dostačující k podání obžaloby. Tehdy je umožněno obviněnému a jeho obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Je nutné poznamenat, že obviněný o obhájce nemusí fakticky spisy prostudovat, musí ale být bezpodmínečně na tuto možnost upozorněni.
- Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, podá státní zástupce obžalobu. O podání obžaloby se vyrozumí obviněný a jeho obhájce, za předpokladu, že je jejich pobyt nebo sídlo známé. Státní zástupce může podat obžalobu jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání.
- Předběžné projednání obžaloby probíhá u soudu formou neveřejného zasedání v zákonem vymezených případech (např. když existují určité pochybnosti o právní kvalifikaci skutku, o zákonnosti provedeného předcházejícího řízení, o dostatečné objasněnosti základních skutkových okolností apod.), oprávněn k nařízení předběžného projednání obžaloby je předseda senátu příslušného soudu. Pokud je v daném řízení místo senátu příslušný samosoudce, obžalobu předběžně neprojednává, ale přezkoumává ji a to ze stejných důvodů, jako je tomu u předběžného projednání.
- Hlavní líčení je fáze řízení před soudem, je to fáze řízení, ve které se rozhoduje o případném odsouzení obžalovaného za spáchaný trestný čin. V rámci hlavního líčení mohou nastat tyto následující situace:
- vrácení věci státnímu zástupci, pokud je nezbytné danou věc ještě prošetřit
- postoupení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu. O příslušnosti rozhodne soud, který je nejblíže společně nadřízený soudu, který danou věc postupuje a soudu, jenž je podle postupujícího soudu příslušný.
- zastavení trestního stíhání a to za přesně vymezených podmínek
- podmíněné zastavení trestního stíhání a schválení narovnání
- přerušení trestního stíhání
- vyhlášení rozsudku: obžalovaný se uznává vinným nebo se obžalovaný obžaloby zprošťuje
- Odvolací řízení, které je řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Osoby oprávněné k podání odvolání jsou vymezeny zákonem. V neprospěch obžalovaného může rozsudek napadnout odvoláním jen a pouze státní zástupce. Ostatní osoby mohou podat odvolání jen ve prospěch obžalovaného.
Odvolání (které musí být řádně odůvodněné) je možné podat u soudu, proti jehož rozsudku odvolání směřuje a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Připadne-li však konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
Důležité je upozornit na to, že odvolací soud nemůže uznat obžalovaného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn, ani nemůže uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl v napadeném rozsudku uznat vinným soud prvního stupně. - Mimořádné opravné prostředky, kterými jsou:
- dovolání (lze jím napadnout pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, za obviněného může dovolání podat pouze jeho obhájce)
- stížnost pro porušení zákona (tu může podat jen ministr spravedlnosti proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce)
- obnova řízení, za zákonem vymezených podmínek
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
Související zákony
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
