Pokračování dokumentu "Insolvence", který přináší podrobnější informace k problematice řešení úpadku formou konkursu, reorganizace a oddlužení.
Způsob řešení úpadku (hrozícího úpadku)
Konkurs
Způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.
Účinky prohlášení konkursu
Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku a úřední desce soudu.
Prohlášení konkursu má zejména tyto účinky:
- přerušuje se likvidace právnické osoby, končí nucená správa, zaniká předběžné opatření;
- dlužníkova způsobilost k právním úkonům a jeho procesní způsobilost zůstává nedotčena;
- oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou, přechází na insolvenčního správce;
- právní úkony, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné;
- právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl;
- insolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu, podnájemní smlouvu, leasingovou smlouvu nebo smlouvu o koupi najaté věci;
- druhý účastník nemůže nájemní, podnájemní, leasingovou smlouvu nebo smlouvu o koupi najaté věci po rozhodnutí o úpadku vypovědět nebo od ní odstoupit pro prodlení dlužníka s placením nájemného nebo jiné úhrady, ke kterému došlo před rozhodnutím o úpadku, anebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka;
- zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela;
- nesplatné pohledávky proti dlužníku se považují za splatné;
- zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury;
- insolvenční správce je oprávněn požadovat vrácení vypůjčené věci;
- věcná břemena zatěžující majetkovou podstatu, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se stávají v insolvenčním řízení neúčinnými;
- přerušují se soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty, nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník.
Provoz dlužníkova podniku nekončí prohlášením konkursu, ale skončí až
- prodejem podniku jednou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty;
- rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným na návrh insolvenčního správce po vyjádření věřitelského výboru.
Úkony navazující na prohlášení konkursu
Insolvenční správce zejména:
- vykonává činnost k zjištění, zajištění a soupisu, k dokončení seznamu přihlášených pohledávek, k přípravě přezkumného jednání a k přípravě schůze věřitelů;
- sestaví mezitímní účetní uzávěrku ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu;
- sestaví zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu.
Zpeněžení majetkové podstaty
Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů.
Zpeněžením majetkové podstaty zanikají:
- účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce,
- věcná břemena.
Majetkovou podstatu lze zpeněžit:
- veřejnou dražbou,
- prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí,
- prodejem majetku mimo dražbu.
Dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
Uspokojení pohledávek
Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna. Před rozvrhem se uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení; a to:
- pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jím postavené na roveň
- zajištěné pohledávky.
Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.
Zrušení konkursu
Insolvenční soud rozhodne o zrušení konkursu:
- zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty,
- zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny,
- po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení,
- zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty,
- na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas.
Nepatrný konkurs
Nepatrný konkurs je určen k řešení menších konkursů dle rozsahu majetku a počtu věřitelů (celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje dva miliony korun a dlužník nemá více než 50 věřitelů), případně k řešení konkursů vedených na majetek fyzických osob – nepodnikatelů. Jedná se o efektivní a rychlé řešení konkursu zjednodušeným procesním postupem s odchylkami od klasického konkursu. Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu.
Další informace jsou uvedeny ve specializované kapitole věnované konkursu.
Reorganizace
Způsob řešení dlužníkova úpadku, při kterém dlužník může i nadále vyvíjet podnikatelskou činnost, avšak pouze v mezích tzv. reorganizačního plánu, který sleduje mj. ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli.
Možnosti řešení dlužníkova úpadku v rámci reorganizace je mnoho a limity klade jen to, zda navržené řešení není českým právem zakázáno, a zda s ním souhlasí věřitelé. Podle výsledku se rozdělují do skupin, které pak plán reorganizace schvalují. Věřitelé tak činí na schůzi věřitelů, která je za tímto účelem svolána. Věřitelé dále mají právo průběžně provádět kontrolu, jak dlužník plní reorganizační plán. Pro věřitele má takové řešení výhodu v tom, že pokud se podaří reorganizaci zrealizovat, s velkou mírou pravděpodobnosti budou jejich pohledávky uspokojeny ve větším rozsahu než by tomu bylo v případě, kdy byla podnikatelská činnost dlužníka zastavena, a dlužníkův úpadek by se řešil konkursem.
Reorganizace připadá v úvahu jen u podnikatelů, kteří:
- nejsou v likvidaci,
- nejsou obchodníky s cennými papíry nebo osobami oprávněnými k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu,
- jejichž celkový obrat za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň sto milionů korun, nebo zaměstnávají-li alespoň 100 zaměstnanců v pracovním poměru.
Oprávněným k podání návrhu na povolení reorganizace je dlužník nebo přihlášený věřitel. Návrh na povolení reorganizace podaný dlužníkem musí vedle obecných náležitostí obsahovat:
- dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které dlužníka ovládají nebo které tvoří s dlužníkem koncern;
- údaj o způsobu navrhované reorganizace.
Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že návrhem na povolení reorganizace je sledován nepoctivý záměr insolvenční soud jej zamítne.
Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení reorganizace lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu:
- v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek, a to v závislosti na výsledku takového řízení,
- podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy;
Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje
- výrok o povolení reorganizace,
- informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem,
- výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá,
- informaci o tom, za jakých podmínek mohou předložit reorganizační plán další osoby,
- výrok o jiných opatřeních týkajících se majetkové podstaty a nezbytných k zajištění účelu reorganizace.
Splatnost závazků a pohledávek se rozhodnutím o povolení reorganizace vždy vrací do původních termínů.
Dlužník v průběhu reorganizace je dlužníkem s dispozičními oprávněními. Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení.
Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, sestaví dlužník mezitímní účetní uzávěrku. Rozhodnutím o povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční správce.
V řízení o reorganizaci se dlužníci dělí do několika skupin, a to tak, aby v každé skupině byli věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin obsahuje reorganizační plán.
Reorganizační plán
Reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace.
Reorganizační plán musí povinně obsahovat:
- rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách,
- určení způsobu reorganizace,
- určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní,
- údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek,
- uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit,
- údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna,
- údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace.
Způsob provedení reorganizace není závazně stanoven, nicméně lze ji provést zejména prostřednictvím těchto opatření:
- restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti,
- prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dlužníkova podniku,
- vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast,
- fúzí dlužníka – právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži,
- vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou,
- zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části,
- změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka.
V reorganizačním plánu může být uplatněno i několik způsobů reorganizace současně, pokud to jejich povaha připouští.
Od účinnosti reorganizačního plánu se zejména:
- obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva,
- zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi,
- zanikají ze zákona práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty.
Účinnost reorganizačního plánu se nedotýká práv věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka. Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávek.
Skončení reorganizace
Insolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu
- do 6 měsíců od jeho účinnosti, zjistí-li, že některému věřiteli byly poskytnuty zvláštní výhody, aniž s tím ostatní věřitelé stejné skupiny souhlasili, nebo že schválení reorganizačního plánu bylo dosaženo podvodným způsobem.
- do 3 let od jeho účinnosti, pokud byl dlužník, jeho statutární orgán nebo člen statutárního orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl schválení reorganizačního plánu nebo podstatně zkrátil věřitele.
Rozhodne-li insolvenční soud o zrušení reorganizačního plánu, mohou věřitelé bez dalšího požadovat uspokojení pohledávek a jiných práv, která měli před jeho schválením. Práva věřitelů a třetích osob založená reorganizačním plánem nejsou dotčena.
Insolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže
- reorganizace byla povolena na návrh dlužníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl,
- oprávněná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení soudem nebo předložený reorganizační plán vezme zpět,
- insolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předložení,
- v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit,
- dlužník neplatí řádně a včas úroky nebo v podstatném rozsahu neplní své jiné splatné peněžité závazky, nebo
- dlužník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoli podle reorganizačního plánu podnikat měl.
Oddlužení
Oddlužení umožňuje řešit úpadek právnických i fyzických osob, v obou případech pak za splnění předpokladu, že nejde o podnikatele.
Oddlužení je způsob řešení úpadku, při němž se konsolidují dlužníkovy dluhy tak, aby nezajištění věřitelé byli uspokojeni částečně (ne však méně než 30 %, ledaže by s takovým plněním věřitel vyslovil souhlas) a zajištění v zásadě zcela z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění a od placení zbytku dluhů byl dlužník osvobozen. Jedním z cílů tohoto institutu je kromě konsolidace ekonomické situace dlužníka rovněž dlužníkovo „hospodářské ozdravení". Toto řešení má umožnit dlužníkovi „nový start" a současně snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi.
O návrhu na oddlužení, který může podat pouze dlužník-nepodnikatel na stanoveném formuláři, doloženým zákonem předepsanými dokumenty, rozhoduje soud. Věřitelé následně hlasují o způsobu oddlužení, které může být provedeno jednak zpeněžením majetku dlužníka, kdy se postupuje obdobně jako v případě konkursu, anebo plněním formou splátkového kalendáře, kdy je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet věřitelům částku ve výši stanovené zákonem, tj. ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny tzv. přednostní pohledávky.
Výhoda, kterou institut oddlužení přináší pro věřitele, spočívá v tom, že od dlužníka získají alespoň částečné uhrazení svých pohledávek. Institut oddlužení vychází z předpokladu, že pokud je dána dlužníkovi možnost osvobození od placení zbytku dluhu, dlužník sám se mnohem aktivněji zapojí do umořování svého dluhu vůči věřiteli. V konečném důsledku může věřitel docílit větší míry uspokojení svých pohledávek. Principiálně se vychází z toho, že oddlužení sleduje uspokojení těch dlužníků, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské činnosti, ale činnosti běžné – zejména provozu domácnosti.
Návrh na oddlužení je oprávněn podat jen dlužník.
Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři zveřejněném Ministerstvem spravedlnosti a musí obsahovat:
- označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat,
- údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech,
- údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky.
Osoby ochotné zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka musí návrh spolupodepsat. Dále musí návrh podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí.
Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže:
- jím je sledován nepoctivý záměr, nebo
- hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.
- jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo
- dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.
Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu:
- v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo
- podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy.
Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.
Zpeněžení majetkové podstaty
Postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení.
V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud:
- uvede informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, a rozhodne o jeho dosavadní odměně a náhradě hotových výdajů a o tom, jak budou uspokojeny,
- označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty,
- označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli.
Plnění splátkového kalendáře
Dlužník je povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.
Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen:
- vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,
- hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,
- bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,
- vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců,
- nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení,
- neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,
- nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.
Zvláštní způsoby řešení úpadku
Zvláštním způsobem jsou řešeny úpadky finančních institucí – bank, subjektů bankám obdobných a pojišťovacích institucí.
Odpovědnost
Odpovědnost dlužníka za škodu
Osoba, která v rozporu se svými povinnostmi nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. Dlužník, který v době trvání moratoria poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí.
Odpovědnost insolvenčního správce za škodu
Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí.
Odpovědnost věřitele za škodu
Jestliže řízení o insolvenčním návrhu věřitele bylo zastaveno nebo insolvenční návrh byl odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Právo na náhradu škody nebo jiné újmy má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel také tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut.
Trestní odpovědnost
Trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení se dopustí kdo v insolvenčním řízení maří nebo ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení.
Trestného činu pletich v insolvenčním řízení se dopustí ten:
- kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch,
- kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch.
- kdo jako insolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší.
Insolvenční rejstřík
Insolvenční rejstřík má zajistit širokou informovanost o insolvenčním řízení a obsahuje celostátní seznam dlužníků, celostátní seznam insolvenčních správců a insolvenční spisy.
Prostřednictvím insolvenčního rejstříku insolvenční soud zveřejňuje zejména:
- rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech,
- veškerá podání, která se vkládají do soudního spisu vedeného insolvenčním soudem ohledně dlužníka.
Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný a každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Na žádost vydá Ministerstvo vnitra nebo insolvenční soud úředně ověřený výstup s údaji z insolvenčního rejstříku nebo informaci o tom, že požadovaný údaj není v insolvenčním rejstříku veden.
Je-li pravomocně ukončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání
Pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před 1. 1. 2008 se nadále postupuje podle ustanovení zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.
Související zákony
- Listina základních práv a svobod
- Občanský soudní řád
- Obchodní zákoník
- Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
- Zákon o soudních poplatcích
- Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
