Pokračování dokumentu "Konkurs", který přináší základní informace k problematice konkursního řízení.
Nakládání s výtěžkem zpeněžení
Z výtěžku zpeněžení se hradí dva okruhy pohledávek, a to každý z těchto okruhů v různém časovém období. Prvním okruhem jsou pohledávky hrazené kdykoliv v průběhu konkursu; druhým okruhem jsou pohledávky hrazené na základě tzv. rozvrhu.
V průběhu konkursu se z výtěžku zpeněžení hradí:
- pohledávky za majetkovou podstatou,
- pohledávky jim na roveň postavené,
- náklady, které souvisí se správou majetkové podstaty.
Výtěžek zpeněžení je určen výhradně k úhradě shora uvedených položek. Z toho důvodu zákon insolvenčnímu správci výslovně zakazuje, aby výtěžek zpeněžení použil k podnikatelské činnosti nebo k jiné výdělečné činnosti. Důvodem pro tento zákaz je skutečnost, že užitím výtěžku zpeněžení k podnikatelským účelům by tento výtěžek nutně byl ohrožen podnikatelským rizikem; výtěžek zpeněžení má však sloužit zejména k uspokojení shora uvedených pohledávek.
Zajištění věřitelé mají právo na to, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. Výtěžek zpeněžení předá insolvenční správce zajištěnému věřiteli po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce.
Zákon stanoví limity pro odečtení uvedených nákladů z výtěžku zpeněžení, jenž má být předán zajištěnému věřiteli takto:
- náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení,
- náklady spojené se správou lze odečíst nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení.
V případě, že ve vztahu k jedné věci, pohledávce, právu či jiné majetkové hodnotě existuje více zajištěných věřitelů (např. je zřízeno více zástavních práv), uspokojí se tito věřitelé podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění. Věřitelé, jejichž právní důvod zajištění vznikl nejdříve, budou tedy uspokojeni nejdříve. Zajištěné pohledávky (nebo jejich části), jež nebude možné uspokojit z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, nezanikají a budou uspokojeny při rozvrhu spolu s ostatními nezajištěnými pohledávkami.
Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěných věřitelů ve vztahu k této věci. Pokud je takové zajišťovací právo zapsáno ve veřejném či neveřejném registru (např. katastr nemovitostí, rejstřík zástav vedený Notářskou komorou ČR), je insolvenční správce povinen informovat osobu, která tento registr vede, o zániku tohoto zajišťovacího práva.
Insolvenční správce je povinen v průběhu zpeněžování majetkové podstaty podávat zprávy insolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru, a to na základě jejich žádosti či z vlastní iniciativy.
Konečná zpráva
V závěru zpeněžení majetkové podstaty je insolvenční správce povinen předložit insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Tato konečná zpráva musí podat celkovou charakteristiku činnosti insolvenčního správce, musí obsahovat zejména:
- přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá;
- přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé;
- přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo;
- uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu nedošlo;
- výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo;
- přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu;
- přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení.
Konečná zpráva musí vyústit v konkrétní částku, jež má být rozdělena mezi věřitele, musí rovněž obsahovat označení těchto věřitelů s údajem o výši jejich podílů na této částce.
Vypracování konečné zprávy není na překážku, jestliže:
- dosud nejsou ukončeny incidenční spory, pokud jejich výsledek nemůže podstatně ovlivnit závěr konečné zprávy;
- se nepodařilo zpeněžit všechen majetek náležející do majetkové podstaty, pokud dosud nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat.
Spolu s konečnou zprávou předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu též vyúčtování své odměny a výdajů. Ke dni sestavení konečné zprávy je insolvenční správce povinen též sestavit účetní závěrku.
Soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a vyúčtování jeho odměny a výdajů. V případě, že soud v konečné zprávě objeví chyby či nejasnosti, vyzve insolvenčního správce k jejich odstranění. Finální verze konečné zprávy se zveřejňuje vyhláškou na úřední desce soudu a v insolvenčním rejstříku.
Do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy proti ní mohou účastníci řízení (dlužník a věřitelé) podat námitky. Jsou-li podány námitky, vyjadřuje se k nim insolvenční správce.
Soud nařídí jednání k projednání konečné zprávy insolvenčního správce. Na tomto jednání se insolvenční soud bude zabývat též námitkami proti konečné zprávě, pokud byly podány. Insolvenční soud po projednání konečné zprávy rozhodne jedním z následujících způsobů:
- schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, nebo pokud námitky nebyly vůbec podány;
- nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah;
- odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí.
Rozvrh
Další fází konkursního řízení je tzv. rozvrh. Ještě před rozvrhem však je třeba uspokojit dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoliv v průběhu konkursního řízení, tedy o pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jim postavené na roveň a zajištěné pohledávky do výše čistého výtěžku zpeněžení věcí, práv, pohledávek či jiných majetkových hodnot, jimiž jsou tyto pohledávky zajištěny.
V případě, že výtěžek zpeněžení majetkové podstaty nepostačuje k uspokojení všech pohledávek, které lze uspokojit kdykoliv v průběhu konkursu, budou tyto pohledávky uspokojovány v následujícím pořadí:
- odměna a hotové výdaje insolvenčního správce;
- pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle ust. § 122 odst. 2 insolvenčního zákona (jde o pohledávky ze smluv na dodávky energií a surovin, jakož i dalších smluv o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců a druhý účastník smlouvy je nemohl vypovědět, nebo od nich odstoupit);
- pohledávky věřitelů z úvěrového financování;
- náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty;
- pohledávky věřitelů na výživném ze zákona;
- ostatní pohledávky se uspokojí jen poměrně.
Ještě před rozvrhem vyčlení insolvenční správce z výtěžku zpeněžení částku na předpokládané výlohy spojené s ukončením řízení. Po nabytí právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Na základě toho vydá insolvenční soud rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny.
Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich zjištěné pohledávky.
Soud může vydat rozvrhové usnesení i přes to, že:
- ohledně některých pohledávek bylo podáno odvolání proti konečné zprávě,
- ohledně některých pohledávek nebyl dosud ukončen incidenční spor.
Částky, které by mohly připadnout na plnění těchto pohledávek insolvenční správce složí do úschovy u insolvenčního soudu. Jakmile odpadne překážka k výplatě těchto částek, vydá o nich insolvenční soud další rozvrhové usnesení; v případě, že se ukáže, že ohledně takové částky nebyly splněny podmínky pro její zařazení do rozvrhu, insolvenční soud takovou částku z rozvrhu vyloučí.
Rozvrhové usnesení se doručuje:
- insolvenčnímu správci,
- dlužníku,
- věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká.
Uvedené osoby jsou oprávněny proti rozvrhovému usnesení podat odvolání. Rozvrhové usnesení musí obsahovat určení lhůty insolvenčnímu správci k jeho splnění, tato lhůta nesmí být delší než 2 měsíce.
Částky určené pro jednotlivé věřitele jim insolvenční správce proplácí na jejich náklad. Částky nepřesahující 500,- Kč a rovněž částky, jež nebyly vyplaceny do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na straně jednotlivých věřitelů, mohou být složeny do soudní úschovy.
Zrušení konkursu
Insolvenční soud svým rozhodnutím zruší konkurs i bez návrhu:
- zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty;
- zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny;
- po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení;
- zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty.
Pokud dojde ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, z některého ze dvou posledně uvedených důvodů, neuspokojené pohledávky (jejich části) zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění a pokud dlužník zanikl bez právního nástupce.
Proti rozhodnutí o zrušení konkursu mohou podat odvolání pouze insolvenční správce a přihlášení věřitelé.
Insolvenční soud zruší konkurs na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojí listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas. Pravost podpisu osob podepsaných na této listině musí být úředně ověřena.
Smrt dlužníka
Pokud v průběhu konkursu dojde ke smrti dlužníka, nastupují na jeho místo dědicové dlužníka, a není-li jich, nastupuje stát. Tento princip je v souladu s principy dědického práva obsaženými v občanském zákoníku.
V případě smrti dlužníka předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu zprávu o dosavadních výsledcích projednání konkursu a vyúčtování své poměrné odměny a vynaložených výloh. Insolvenční soud o této zprávě rozhodne obdobně jako při přezkoumávání konečné zprávy insolvenčního správce. Po právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení zprávy insolvenční soud konkurs zruší a postoupí věc soudu, který je příslušný k projednání dědictví. Tím je insolvenční řízení skončeno a bude pokračovat řízení dědické před příslušným soudem.
Zrušením konkursu zanikají veškeré účinky prohlášení konkursu (popsané v úvodu tohoto článku), platnost a účinnost úkonů provedených během konkursu tím však není dotčena. Zrušením konkursu se tak zejména obnovuje jednatelské oprávnění statutárních orgánů, členů statutárního orgánu či likvidátora u dlužníka, který je právnickou osobou.
Pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že se zjistí, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, je toto rozhodnutí podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem (§ 312 odst. 3 insolvenčního zákona). Toto ustanovení zákona je zřejmě poněkud nepřesné. Rozumným výkladem lze dospět k tomu, že zrušení konkursu z uvedeného důvodu bude zřejmě podkladem též pro výmaz dlužníka i z jiných rejstříků než z rejstříku obchodního (např. rejstřík obecně prospěšných společností, je-li dlužníkem obecně prospěšná společnost).
Pokud po zrušení konkursu nedojde k výmazu dlužníka z příslušného rejstříku a dlužník nadále existuje, lze od takového dlužníka vymáhat pohledávky, které byly do konkursu řádně přihlášeny, a dlužník je nepopřel. Takové pohledávky lze na základě upraveného seznamu pohledávek vymáhat přímo návrhem na nařízení exekuce, upravený seznam pohledávek je tedy exekučním titulem.
Zrušením konkursu končí oprávnění insolvenčního správce nakládat se zbývající částí majetkové podstaty, nekončí však ještě výkon jeho funkce. Insolvenční správce je ke dni zrušení konkursu povinen:
- uzavřít účetní knihy,
- sestavit účetní závěrku,
- splnit povinnosti uložené daňovými předpisy,
- předat dlužníku potřebné účetní záznamy,
- předat dlužníku zbývající část majetku,
- zajistit evidenční a archivační činnosti související se zrušením konkursu, popřípadě i další nezbytné činnosti.
Teprve po provedení těchto činností insolvenční soud insolvenčního správce zprostí jeho funkce. Spolu se zproštěním funkce rozhodne insolvenční soud též o výdajích, které insolvenčnímu správci vznikly v souvislosti se zrušením konkursu a o způsobu jejich úhrady.
Zvláštní ustanovení o nepatrném konkursu
Insolvenční zákon obsahuje zvláštní ustanovení o tzv. nepatrném konkursu. Jde o zvláštní případ konkursu, který se použije v relativně jednoduchých případech konkursu. O tom, že jde o nepatrný konkurs, rozhoduje insolvenční soud buď spolu s prohlášením konkursu, nebo kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení. Toto rozhodnutí může insolvenční soud vydat na základě návrhu (zpravidla dlužníka) i bez návrhu.
O nepatrný konkurs jde, jestliže:
- dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo
- celkový obrat dlužníka podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2.000.000 Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů.
O nepatrný konkurs tedy půjde u fyzické osoby – nepodnikatele (spotřebitele) vždy, a to bez ohledu na počet věřitelů či výši dluhů). U ostatních dlužníků (právnických osob a fyzických osob – podnikatelů) bude nutné posoudit počet přihlášených věřitelů a výši obratu za poslední účetní období před prohlášením konkursu.
Pokud v průběhu insolvenčního řízení vyjde najevo, že konkurs neměl být prohlášen za nepatrný, insolvenční soud takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu zruší, a to i bez návrhu.
Insolvenční zákon stanoví pro nepatrný konkurs následující odchylky od běžných postupů platných pro standardní konkursy. Užití těchto odchylek může být vyloučeno rozhodnutím schůze věřitelů. Jedná se o následující odchylky:
1. Namísto věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů
Obecně pro standardní konkursy platí, že je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů (shromáždění všech věřitelů) povinna ustanovit věřitelský výbor a zvolit jeho členy. Věřitelský výbor má 3 až 7 členů a jeho hlavním cílem je chránit společný zájem věřitelů. Hlavním důvodem pro tuto zákonnou konstrukci je učinit zástupce věřitelů akceschopnými, což by v případě schůze věřitelů, jež se může skládat i ze stovek či tisíců věřitelů, nebylo dobře možné.
Podle zákona věřitelský výbor vykonává zejména následující činnosti:
- dohlíží na činnost insolvenčního správce;
- poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti;
- uděluje insolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování;
- schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty;
- může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu;
- může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem;
- může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce;
- plní další úkoly stanovené zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem.
Tato výjimka tedy umožňuje namísto vícečlenného věřitelského výboru jmenovat jednoho zástupce věřitelů, který bude plnit úkoly věřitelského výboru. Tím má být zaručena větší pružnost při projednávání konkursu.
2. K účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu
Ve standardním konkursu prohlášením konkursu zaniká společné jmění manželů a je nutné jej vypořádat. Právo uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění přechází na insolvenčního správce. Taková dohoda ve standardním konkursu ke své účinnosti vyžaduje schválení insolvenčního soudu ke kterému nedojde, pokud s dohodou o vypořádání společného jmění nesouhlasí věřitelský výbor.
Tato výjimka pro nepatrné konkursy tedy snižuje administrativní zátěž (ale i kontrolu) insolvenčního správce při uzavírání dohody o vypořádání společného jmění manželů.
3. K vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského orgánu
Ve všech typech insolvenčního řízení (a tedy i ve standardním konkursu) může insolvenční správce z majetkové podstaty kdykoliv v průběhu řízení vyjmout věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, které nemohou sloužit k uspokojení věřitelů, zejména neprodejné věci a nedobytné pohledávky. K tomu insolvenční správce potřebuje souhlas věřitelského výboru a insolvenčního soudu.
Tato výjimka proto výrazně posiluje insolvenčního správce v nepatrném konkursu a zároveň snižuje jeho administrativní zátěž.
4. O včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez nařízení jednání
Ve standardním konkursu je konečná zpráva a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce insolvenčním soudem zveřejněna vyhláškou a účastníci insolvenčního řízení mají právo proti nim podat námitky. Ve standardním konkursu je insolvenční soud k projednání podaných námitek povinen nařídit jednání.
V případě nepatrného konkursu lze o podaných námitkách rozhodnout i bez nařízení jednání. Toto ustanovení má za cíl snížit administrativní zátěž všech zúčastněných a mělo by též přispět k urychlení soudního rozhodnutí o námitkách.
5. Při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů, a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a projednat námitky proti nim
K přezkoumání přihlášených pohledávek nařizuje insolvenční soud tzv. přezkumné jednání. Touto výjimkou stanovenou pro případy nepatrného konkursu má dojít zejména ke zjednodušení a urychlení vyřízení případů nepatrného konkursu.
Insolvenční soud může pro nepatrný konkurs stanovit i další odchylky od pravidel pro standardní konkurs, pokud tyto odchylky povedou k rychlému a hospodárnému průběhu řízení a pokud to není v rozporu s rozhodnutím schůze věřitelů. Takovými výjimkami nesmí být dotčeno postavení zajištěných věřitelů ani zásady insolvenčního řízení. Insolvenční soud může toto rozhodnutí vydat spolu s rozhodnutím o nepatrném konkursu nebo kdykoliv později, může další stanovené odchylky též zrušit, pokud odpadnou důvody pro jejich stanovení.
Související zákony
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
