Nehmotné statky - ochranné známky a další práva k nehmotným statkům 

Pokračování dokumentu "Nehmotné statky", který přináší základní informace k problematice ochranných známek a další práv k nehmotným statkům.

zpět na Obsah dokumentu

Ochranné známky

Ochranné známky jsou upraveny zejména zákonem č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, v platném znění.

Ochrannou známkou se rozumí jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.

Výrobky a služby jsou rozděleny celkem do 45 tříd (34 tříd výrobků + 11 tříd služeb); při přihlášce ochranné známky je třeba určit, ke kterým třídám výrobků nebo služeb se má vztahovat. Ochranná známka potom chrání přihlášené označení pouze ve vztahu k určeným třídám výrobků či služeb. Není proto vyloučena existence obdobné či shodné ochranné známky, pokud se nepřekrývají třídy výrobků či služeb, pro které jsou takové známky přihlášeny.

V České republice požívají ochrany následující skupiny ochranných známek:

1. národní ochranné známky,
2. mezinárodní ochranné známky,
3. ochranné známky Evropských společenství,
4. všeobecně známé ochranné známky.

Ad 1) Národní ochranné známky
Nejběžnější kategorie ochranných známek. Národní ochranné známky vnikají na základě přihlášky ochranné známky české fyzické či právnické osoby k Úřadu průmyslového vlastnictví. Národní ochranná známka má účinky (poskytuje ochranu předmětnému označení zboží či služeb) pouze na území České republiky. Jde o ochrannou známku s původem v České republice.

Ad 2) Mezinárodní ochranné známky
Česká republika je členem mezinárodních smluv, které umožňují zápis ochranných známek ve všech členských zemích prostřednictvím Úřadu Mezinárodní organizace průmyslového vlastnictví. Tyto mezinárodní smlouvy umožňují českým subjektům podat přihlášku ochranné známky prostřednictvím jednoho formuláře do celé řady zemí, které předmětné mezinárodní smlouvy též podepsaly.

Stejně tak je osobám z jiných států, které jsou členy předmětných mezinárodních smluv, umožněno, aby prostřednictvím Úřadu Mezinárodní organizace průmyslového vlastnictví podaly mezinárodní přihlášku ochranné známky s účinky i pro Českou republiku.

Ad 3) Ochranné známky Evropských společenství
Z členství České republiky v Evropských společenstvích (obecně a poněkud nepřesně je uváděno „v Evropské unii“) plyne též možnost podat přihlášku tzv. ochranné známky společenství. Osoba, která získá ochrannou známku společenství, tím získává její ochranu též ve všech členských státech Evropských společenství.

Ad 4) Všeobecně známé ochranné známky
Ochrana všeobecně známých ochranných známek je založena na mezinárodních úmluvách. Podstatou je, že vlastník všeobecně známé ochranné známky je oprávněn zamezit ostatním osobám užívání této ochranné známky ve všech třídách výrobků a služeb bez ohledu na to, ve kterých třídách je všeobecně známá ochranná známka registrována.

Důvody odmítnutí ochrany označení

Do rejstříku ochranných známek se nezapíše označení:

1. které nemůže tvořit ochrannou známku ve smyslu § 1, tedy nejde o označení schopné grafického znázornění,
2. které nemá rozlišovací způsobilost,
3. které je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, které slouží v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo k označení jiných jejich vlastností,
4. které je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých obchodních zvyklostech,
5. které je tvořeno výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku nebo který je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo který dává výrobku podstatnou užitnou hodnotu,
6. které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy,
7. které by mohlo klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby,
8. přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisné označení, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ,
9. které obsahuje označení požívající ochrany podle článku 6ter Pařížské úmluvy, k jehož zápisu nebyl dán souhlas příslušnými orgány (jde zejména o státní vlajky, znaky, erby),
10. které obsahuje jiné znaky, emblémy a erby než uvedené v článku 6ter Pařížské úmluvy, jestliže jejich užití je předmětem zvláštního veřejného zájmu, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jeho zápisu,
11. které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženský symbol,
12. jehož užívání se příčí ustanovení jiného právního předpisu nebo je v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv,
13. jestliže je zjevné, že přihláška ochranné známky (dále jen „přihláška“) nebyla podána v dobré víře.

Práva z ochranné známky

Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo se službami, pro něž je chráněna. Vlastník ochranné známky je oprávněn spolu s ní používat značku (R) či ®.

Bez souhlasu vlastníka ochranné známky nesmí v obchodním styku nikdo ochrannou známku užívat. Užíváním se rozumí:

1. umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
2. nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,
3. dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
4. užívání označení v obchodních listinách a v reklamě.

Přihláška ochranné známky

O zápis ochranné známky se žádá písemnou přihláškou na předepsaném formuláři u Úřadu průmyslového vlastnictví. V přihlášce je třeba uvést seznam výrobků a služeb, pro které se požaduje zápis ochranné známky, v pořadí dle jednotlivých tříd. V praxi není třeba vyjmenovávat přesně, pro které výrobky či služby se ochrana požaduje; postačí do přihlášky stanovit čísla požadovaných tříd a jejich záhlaví.

Přihlašovateli ochranné známky vzniká právo přednosti (priorita) dnem podání přihlášky.

Úřad průmyslového vlastnictví podanou přihlášku přezkoumá z hlediska, zda obsahuje veškeré předepsané náležitosti a zda přihlašovaná ochranná známka obsahuje prvky starší ochranné známky jiného vlastníka, jestliže by mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou. Pokud budou uvedené náležitosti splněny, Úřad přihlášku zveřejní ve Věstníku. Od zveřejnění přihlášky běží lhůta 3 měsíců, ve které se mohou třetí osoby (vyjmenované přesně v § 7 zákona) podat námitky z důvodů, že se zveřejněná ochranná známka podobá starší ochranné známce, kterou vlastní osoba podávající námitky.

Vstup do příslušné on-line databáze naleznete na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

zpět na Obsah dokumentu

Doba platnosti ochranné známky

Ochranná známka se zapisuje vždy na dobu 10 let ode dne podání přihlášky. Ochranná známka zaniká uplynutím uvedené doby, pokud přihlašovatel nepožádá o obnovu zápisu ochranné známky. O obnovu zápisu ochranné známky lze požádat v posledním roce trvání ochrany. Celková doba trvání ochrany není omezena žádnou horní hranicí, ochrannou známku lze tedy po jednotlivých desetiletých prodlužovat mnohokrát po sobě.

Nakládání s ochrannou známkou

Obdobně jako u práv k nehmotným statkům popisovaným výše v tomto článku, lze s ochrannou známou právně nakládat zejména následujícími způsoby:

• změna vlastníka ochranné známky,
• licenční smlouva,
• zřízení zástavního práva.

Převod ochranné známky

Vlastník ochranné známky může ochrannou známku převést na jinou osobu; smlouva o převodu musí být uzavřena v písemné formě. Převod ochranné známky se zapisuje do rejstříku ochranných známek. Může dojít též k přechodu ochranné známky na třetí osobu, jako příklad lze uvést situaci, kdy vlastník ochranné známky, fyzická osoba, zemře – ochranná známka poté bude předmětem dědického řízení.

Licenční smlouva

S ochrannou známkou lze nakládat i bez toho, aby bylo nutné jí převádět na třetí osoby. Takovou možnost poskytuje uzavření licenční smlouvy dle ust. § 508 – 515 obchodního zákoníku. Licence (poskytnuté právo k využívání ochranné známky) se obvykle dělí na:

1. výlučná (výhradní) licence,
2. nevýlučná (nevýhradní) licence.

Poskytnutím výlučné licence poskytovatel uděluje nabyvateli právo ochrannou známku využívat a současně se zavazuje, že pro vymezené území neudělí licenci žádnému jinému subjektu. Současně se udělením výlučné licence její poskytovatel zavazuje, že na daném území nebude ochrannou známku využívat ani sám, pokud si toto právo nevyhradí v licenční smlouvě.

Poskytnutím nevýlučné licence poskytovatel uděluje nabyvateli právo ochrannou známku využívat s tím, že si ponechává právo udělit další licenci pro stejnou ochrannou známku a způsoby využití a pro stejné území.

V licenčních smlouvách je třeba rovněž sjednat místní a časové omezení licence (na jakém území a po jakou dobu může být ochranná známka využívána), způsob využití ochranné známky atd.

Dále je vhodné v licenční smlouvě upravit možnost poskytování podlicence – tedy, zda nabyvatel licence je oprávněn poskytnout oprávnění k využívání ochranné známky i další osobě či nikoliv. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, platí, že nabyvatel není oprávněn k poskytnutí podlicence bez souhlasu poskytovatele licence.

Kolektivní ochranné známky

Za účelem podání kolektivní ochranné známky musí právnické (příp. fyzické) osoby založit právnickou osobu (zájmové sdružení právnických osob) či sdružení. Taková právnická osoba či sdružení může podat přihlášku kolektivní ochranné známky.

Členové právnické osoby či sdružení mezi sebou uzavřou v písemné formě smlouvu o užívání kolektivní ochranné známky; tato smlouva stanoví podmínky, za jejichž splnění mohou členové právnické osoby či sdružení ochrannou známku užívat ve spojení se svými výrobky či službami.

Mezinárodní přihláška ochranné známky

Český úřad průmyslového vlastnictví přijímá též žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek od osob s místem trvalého pobytu či sídla v ČR. Mezinárodní přihlášky je třeba podat na příslušném formuláři. Za podání žádosti o mezinárodní zápis ochranné známky je třeba zaplatit správní poplatek v českých korunách Úřadu průmyslového vlastnictví a posléze bude ještě třeba zaplatit poplatek Úřadu Mezinárodní organizace průmyslového vlastnictví ve švýcarských francích - výše tohoto poplatku se odvíjí od počtu zemí, pro které je žádána ochrana, rovněž od typu ochranné známky, počtu tříd výrobků a služeb atp.

Na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví lze nalézt on-line kalkulátor poplatků za jednotlivé země a typy ochranných známek.

Správní poplatky

zpět na Obsah dokumentu

Další práva k nehmotným statkům

V další části článku je uveden základní přehled o některých dalších právech k nehmotným statkům, která nejsou v praxi tak často využívána jako práva v tomto článku popsaná výše.

Topografie polovodičových výrobků

Ochrana topografií polovodičových výrobků je upravena zákonem č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků.

Topografií polovodičového výrobku se rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňující trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné vrstvy polovodičového výrobku nebo jeho části, popřípadě povrchu polovodičového výrobku v jednotlivých stupních výroby nebo jeho částí.

Chráněny jsou topografie polovodičových výrobků, které jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a které nejsou v průmyslu polovodičových výrobků běžné. Právo na ochranu topografie náleží jejímu původci; topografie však může být vytvořena též ke splnění závazku z pracovního poměru – v takovém případě náleží právo na ochranu topografie zaměstnavateli, nestanoví-li smlouva jinak.

Topografie se zapisují do rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví. Vstup do příslušné on-line databáze naleznete na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Ochrana topografie trvá 10 let od konce kalendářního roku, v němž ochrana vznikla. Ochrana topografie vznikne:

1. ke dni prvního nikoli skrytého obchodního využití topografie, jestliže tato topografie byla předmětem řádné přihlášky podané u Úřadu ve lhůtě 2 let od tohoto využití, nebo
2. ke dni podání řádné přihlášky, jestliže topografie nebyla dříve obchodně využita, popřípadě byla-li využita pouze skrytě.

Ohledně práv spolumajitelů topografií, licenčních smluv, převodů topografií a dalších otázek se obdobně užijí ustanovení zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích.

Biotechnologické vynálezy

Základem ochrany biotechnologických vynálezů je zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, který je doplněn zákonem č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů.

Druhý z uvedených zákonů obsahuje definice základních pojmů jako biotechnologický materiál, mikrobiologický postup či v zásadě biologický způsob pěstování rostlin nebo chovu zvířat. Dále stanoví, obdobně jako zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích, podmínky patentovatelnosti biotechnologických vynálezů, výluky z patentovatelnosti a některé odlišnosti týkající se řízení o přihlášce biotechnologického vynálezu a účinků patentů.

Dodatková ochranná osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin

Dodatková ochranná osvědčení jsou prostředkem ochrany vynálezů ve formě léčiv nebo přípravků na ochranu rostlin.

Od 1. května 2004 uděluje Úřad průmyslového vlastnictví dodatková ochranná osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin na základě přímo aplikovatelných norem komunitárního práva – nařízení Rady (ES) č. 1768/92 z 18. června 1992 o vytvoření dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 z 23. července 1996 o vytvoření dodatkového ochranného osvědčení pro výrobky na ochranu rostlin.

zpět na Obsah dokumentu

Označení původu a zeměpisná označení

Vedle ochranné známky lze výrobky nebo služby označovat také označením původu nebo zeměpisným označením.

Označení původu výrobků je název určité oblasti, místa nebo země používaný k označení zboží, jestliže:

• zboží pochází z tohoto území,
• kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory, a
• výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území.

Zeměpisným označením je název území používaný k označení zboží jestliže:

• zboží pochází z tohoto území,
• toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a
• výroba zpracování anebo takového zboží probíhá ve vymezeném území.

Základním právním předpisem upravujícím označení původu a zeměpisná označení je zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Kromě uvedeného zákona jsou označení původu a zeměpisná označení chráněna také zákonem 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem.

Vznik a trvání ochrany

O zápis označení původu nebo zeměpisného označení do rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví může požádat sdružení výrobců zboží vyráběného nebo zpracovávaného na daném území, jestliže jsou naplněny shora uvedené zákonné požadavky. Jednotlivá fyzická nebo právnická osoba může požádat, jestliže v době podání žádosti na daném území jako jediná vyrábí, zpracovává či připravuje zboží, které má být předmětem ochrany.

Ochrana označení původu a zeměpisného označení vzniká dnem zápisu do rejstříku označení původu a zeměpisných označení. Doba ochrany není časově omezena. Vstup do příslušné on-line databáze naleznete na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

Práva ze zápisu onačení původu a zeměpisného označení

Zapsaná označení původu a zeměpisná označení jsou chráněna proti:

1. jakémukoliv přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení na zboží, na něž se zápis nevztahuje, pokud je toto zboží srovnatelné se zbožím zapsaným pod tímto označením nebo pokud užívání tohoto označení těží z dobré pověsti chráněného označení;
2. jakémukoliv zneužití, napodobení nebo připomínání, i když je skutečný původ zboží uveden nebo je chráněné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako „druh“, „typ“, „metoda“, „na způsob“, „napodobeno“ nebo podobným výrazem;
3. jakémukoliv jinému lživému nebo klamavému údaji o zeměpisném původu, povaze nebo základních vlastnostech zboží uvedených na vnitřním či vnějším obalu, reklamních materiálech nebo dokumentech týkajících se příslušného zboží, jakož i proti použití přepravních obalů způsobilých vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu;
4. všemu ostatnímu jednání, které by mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží.

Správní poplatky

Související zákony

zpět na Obsah dokumentu

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech