Nehmotné statky - užitné a průmyslové vzory 

Pokračování dokumentu "Nehmotné statky", který přináší základní informace k problematice práv a ochrany užitných a průmyslových vzorů.

zpět na Obsah dokumentu

Užitné vzory

Užitné vzory jsou v České republice upraveny zejména zákonem č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v platném znění. O užitných vzorech se někdy mluví též jako o „malých vynálezech“. Právní úprava užitných vzorů je založena na obdobných principech jako právní ochrana vynálezů.

Užitným vzorem lze chránit technická řešení, která současně splňují následující podmínky:

1. musí být nové,
2. musí přesahovat rámec pouhé odborné dovednosti,
3. musí být průmyslové využitelné.

Ad 1) Podmínka novosti
Technické řešení je nové, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky se rozumí veškeré informace, ke kterým byl přede dnem podání přihlášky užitného vzoru Úřadu průmyslového vlastnictví umožněn přístup veřejnosti jakýmkoliv způsobem (písemně, ústně, využíváním atd.). Součástí stavu techniky je i obsah všech dříve podaných přihlášek vynálezů či užitných vzorů, ať už v České republice, nebo v zahraničí, pokud byla u takové zahraniční přihlášky Česká republika určena jako stát, pro nějž je rovněž žádána ochrana.

Ad 2) Podmínka, že technické řešení přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti
Zde spočívá základní rozdíl mezi vynálezy a užitnými vzory. Na užitné vzory jsou kladeny nižší požadavky, pokud jde o jejich inovativnost. Zatímco vynález musí být výsledkem vynálezecké činnosti, u technického řešení, jež má být chráněno užitným vzorem, postačí, že přesahuje pouhý rámec odborné dovednosti.

Ad 3) Podmínka průmyslové využitelnosti
Tato podmínka platí shodně pro vynálezy i užitné vzory. Užitný vzor se považuje za průmyslově využitelný, lze-li jej vyrábět nebo jinak využívat v průmyslu, zemědělství, ve službách či v jiných oblastech hospodářství.

Co nemůže být technickým řešením dle zákona o užitných vzorech

Obdobně jako u vynálezů také zákon o užitných vzorech stanoví, že technickými řešeními nejsou zejména:

1. objevy, vědecké teorie a matematické metody,
2. pouhé vnější úpravy výrobků,
3. plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
4. programy počítačů,
5. pouhé uvedení informace.

Která technická řešení nelze chránit užitným vzorem

Zákon vymezuje též kategorie technických řešení, která nelze chránit užitným vzorem, a to ani v případě, že by byly splněny veškeré shora uvedené podmínky. Jde o následující technická řešení:

1. technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
2. odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
3. způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Účinky užitného vzoru

Majitel užitného vzoru má právo technické řešení jím chráněné při své hospodářské činnosti:

1. vyrábět,
2. uvést do oběhu,
3. upotřebit,
4. poskytnout souhlas (licenci) k využívání technického řešení chráněného užitným vzorem třetím osobám,
5. převést užitný vzor na třetí osoby.

Ke shora uvedenému je pro vysvětlení vhodné uvést, že poskytování licence se děje licenční smlouvou dle obchodního zákoníku obdobně jako v případě vynálezů. Pro licenční smlouvy týkající se užitných vzorů platí totéž co pro licenční smlouvy týkající se patentů.

Přihláška technického řešení

Přihláška technického řešení se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví; přihláška musí být podána písemně. Přihláška užitného vzoru musí obsahovat následující náležitosti:

1. žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů, s uvedením názvu užitného vzoru,
2. popis technického řešení, popřípadě jeho dokumentaci,
3. nároky na ochranu, v nichž musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem,
4. označení původce technického řešení, které má být chráněno užitným vzorem.

Vstup do příslušné on-line databáze naleznete na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

Hlavní rozdíly mezi patenty a užitnými vzory

Řízení o přihlášce

Řízení o přihlášce technického řešení k ochraně užitným vzorem je tím, co užitné vzory nejvíce odlišuje od patentů. Řízení je založeno na registračním principu, nevyskytuje se zde žádná obdoba předběžného a úplného průzkumu přihlášky. Z toho vyplývá, že Úřad zkoumá jen splnění základních podmínek, nezabývá se podrobně, nakolik je přihlašované technické řešení inovativní či jaká je jeho průmyslová využitelnost.

Pokud přihlašovatel požádal již dříve o patent na stejné technické řešení, může při podání přihlášky technického řešení požadovat přiznání práva přednosti z této přihlášky vynálezu.

Doba platnosti

Základní doba platnosti užitného vzoru trvá 4 roky, na žádost jeho majitele může být prodloužena celkem dvakrát, vždy o 3 roky. Doba platnosti užitného vzoru tak nepřekročí 10 let.

Správní poplatky související s užitnými vzory

Narozdíl od patentů tedy není za udržování užitných vzorů třeba platit žádné udržovací poplatky. Získání užitného vzoru na maximální dobu 10 let tak vyjde přihlašovatele na správních poplatcích na částku 13 000,-Kč.

zpět na Obsah dokumentu

Průmyslové vzory

Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Výrobkem je přitom jakýkoliv průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak. Výrobkem dle tohoto zákona není počítačový program.

Průmyslový vzor není založen na žádném technickém řešení či vynálezecké činnosti – jde o vnějškové odlišení jednotlivých výrobků, tedy o design. Průmyslovými vzory jsou tak například tvar lahví a sklenic Coca Coly, nebo tvar přední masky automobilů Škoda.

Průmyslové vzory jsou upraveny zákonem č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění.

Úřad průmyslového vlastnictví zapíše průmyslové vzory do rejstříku za podmínky, že splňují následující znaky:

1. novost,
2. individuální povaha.

Ad 1) Podmínka novosti
Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně.

Ad 2) Podmínka individuální povahy
Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.

Z uvedeného vyplývá, že při zkoumání, zda je splněna tato podmínka, Úřad vychází z fiktivní osoby informovaného uživatele. U informovaného uživatele se předpokládá znalost dřívějších průmyslových vzorů.

Při hodnocení, zda průmyslový vzor splňuje shora uvedené podmínky, a zda je tedy způsobilý k zápisu do rejstříku, Úřad nepřihlíží ke znakům výrobku, které jsou předurčeny jeho technickou funkcí. Jinými slovy, jako znaky individuální povahy či znaky nové nelze hodnotit znaky, které výrobek musí mít, aby mohl plnit svou funkci.

Úřad nezapíše do rejstříku průmyslový vzor v případě, že:

• takový průmyslový vzor je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy,
• v rejstříku již je zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti (průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně).

zpět na Obsah dokumentu

Ochrana průmyslového vzoru

Ochrana průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky s tím, že může být opakovaně obnovována vždy o 5 let, až do maximální délky 25 let.

S průmyslovými vzory jsou spojeny následující správní poplatky

Obnovení ochrany průmyslového vzoru na maximální dobu 25 let přihlašovatele bude stát 30 000,-Kč. V uvedené částce nejsou započteny správní poplatky na samotnou přihlášku průmyslového vzoru a na případnou právní pomoc v řízení před Úřadem.

Právo k průmyslovému vzoru

Právo k průmyslovému vzoru má jeho původce. Průmyslový vzor může být též výsledkem společné činnosti několika osob – spolupůvodců. Spolupůvodci mají k průmyslovému vzoru právo v rozsahu odpovídajícím jejich podílu na vytvoření průmyslového vzoru.

Zaměstnanecký průmyslový vzor
Právní úprava zaměstnaneckého průmyslového vzoru je obdobná úpravě podnikového vynálezu v patentovém právu.

Původcem průmyslového vzoru je vždy fyzická osoba, z povahy věci nemůže být původcem osoba právnická. Fyzická osoba však může průmyslový vzor vytvořit ke splnění svého úkolu vyplývajícího pro ni z jejího pracovního poměru k zaměstnavateli či z jiného obdobného vztahu. V takovém případě přechází právo na průmyslový vzor na zaměstnavatele, pokud není ve smlouvě výslovně stanoveno jinak.

Zaměstnanec je povinen svého zaměstnavatele bez zbytečného prodlení písemně informovat o skutečnosti, že vytvořil průmyslový vzor, rovněž je povinen předat veškeré podklady s průmyslovým vzorem související. Zaměstnavatel má lhůtu 3 měsíců k tomu, aby podal přihlášku průmyslového vzoru, pokud tak neučiní, přechází právo na průmyslový vzor zpět na jeho původce – zaměstnance.

Zaměstnanec, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil nárok, má právo na přiměřenou odměnu. Pokud se později dostane vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem, který zaměstnavatel užíváním průmyslového vzoru získal, má původce právo na dodatečné vypořádání.

zpět na Obsah dokumentu

Účinky zapsaného průmyslového vzoru

Zápis průmyslového vzoru jeho vlastníkovi poskytuje následující práva:

1. výlučné právo průmyslový vzor užívat,
2. bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu,
3. poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru jiným osobám,
4. převést průmyslový vzor na třetí osoby.

Ad a) Právo průmyslový vzor výlučně užívat
Toto právo zahrnuje zejména výrobu, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobku, ve kterém je tento průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování takového výrobku k uvedeným účelům.

Ad b) Právo bránit třetím osobám v užívání průmyslového vzoru
Toto právo logicky plyne z práva předchozího i z povahy věci. Je-li vlastník průmyslového vzoru oprávněn jej výlučně užívat, znamená to, že je oprávněn z užívání průmyslového vzoru vyloučit kohokoliv jiného.

Ad c) Právo poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru
Vlastník průmyslového vzoru s ním může nakládat, jak uzná za vhodné, může tedy též poskytnout třetím osobám souhlas s jeho užíváním. Tento souhlas se děje licenční smlouvou podle ust. § 508 – 515 obchodního zákoníku. O licencích plně platí, co bylo uvedeno již výše u vynálezů.

Ad d) Právo převést průmyslový vzor na třetí osoby
Zatímco poskytnutí práva k využití průmyslového vzoru dle předchozího odstavce je dočasné a nezpůsobuje změnu v osobě vlastníka průmyslového vzoru, převod průmyslového vzoru je trvalý a jeho znakem je právě změna vlastníka průmyslového vzoru. Zde je vhodné podotknout, že ani převod průmyslového vzoru nemůže ovlivnit osobu původce vzoru.

Přihláška průmyslového vzoru, rejstřík

Přihláška se podává písemně u Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihláška musí zejména obsahovat následující náležitosti:

1. žádost o zápis průmyslového vzoru do rejstříku,
2. označení přihlašovatele,
3. vyobrazení každého průmyslového vzoru, o jehož zápis je v přihlášce žádáno, z něhož lze jednoznačně poznat podstatu průmyslového vzoru a které lze reprodukovat; vyobrazení může být rovněž doplněno popisem,
4. název průmyslového vzoru,
5. určení výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, včetně jeho zatřídění podle příslušných tříd mezinárodního třídění průmyslových vzorů,
6. jméno a příjmení původce průmyslového vzoru, popřípadě prohlášení přihlašovatele, že původce se vzdává práva být uveden.

Dnem podání řádné přihlášky (musí obsahovat shora popsané náležitosti) vzniká přihlašovateli právo přednosti.

Úřad podrobí přihlášku průzkumu, zaměří se na to, zda splňuje všechny zákonné předpoklady pro zápis do rejstříku. Pokud přihláška splňuje veškeré náležitosti, provede Úřad zápis průmyslového vzoru do rejstříku, vydá přihlašovateli osvědčení o zápisu a zveřejní zapsaný průmyslový vzor ve Věstníku úřadu. Vstup do příslušné on-line databáze naleznete na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

Zánik a výmaz průmyslového vzoru

Právo ze zapsaného průmyslového vzoru zaniká, jestliže

1. uplyne doba ochrany,
2. vlastník průmyslového vzoru se ho vzdá.

Úřad vymaže z rejstříku zapsaný průmyslový vzor:

1. jestliže průmyslový vzor neodpovídá pojmu průmyslového vzoru dle zákonné definice, tedy nejde o vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení,
2. pokud průmyslový vzor nesplňuje požadavky kladené na něj podle § 3 až 8 zákona, tedy zejména podmínku novosti a individuální povahy, je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy,
3. pokud osoba zapsaná jako jeho vlastník nemá na průmyslový vzor právo,
4. je-li průmyslový vzor již přihlášen nebo chráněn s účinky v České republice jako starší průmyslový vzor, avšak byl zpřístupněn veřejnosti po dni vzniku práva přednosti napadeného průmyslového vzoru,
5. je-li v průmyslovém vzoru použito rozlišovací označení, které před vznikem práva přednosti průmyslového vzoru poskytuje vlastníku označení právo takové užití zakázat,
6. představuje-li průmyslový vzor neoprávněné užití díla chráněného podle autorského práva,
7. představuje-li průmyslový vzor zneužití např. vlajek, erbů, státních znaků či jiných znaků státní svrchovanosti jednotlivých států.

zpět na Obsah dokumentu

• pokračování dokumentu „Nehmotné statky – ochranné známky a další práva k nehmotným statkům“

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech