Pokračování dokumentu "Nemovitosti", který přináší základní informace k problematice nemovitostí v zákoně o zákoně o zápisech vlastnických a jiných věcných práv.
Problematika nemovitostí v zákoně o zápisech vlastnických a jiných věcných práv
V katastru nemovitostí je při zápisu vkladu práva uplatňována řada zásad, zejména:
- zásada konstitutivní (intabulační), podle níž všechny smluvní převody nemovitostí, které jsou předmětem evidování v katastru nemovitostí, smluvní zástavní práva k těmto nemovitostem, smluvně zřízená oprávnění odpovídající věcným břemenům a předkupní práva s účinky věcného práva k nemovitostem, vznikají, mění se, případně zanikají dnem vkladu práva či výmazu vkladu práva v katastru nemovitostí na základě pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního pracoviště, s účinky ke dni podání návrhu na vklad práva
- zásada veřejné víry, podle které ten, kdo vychází ze zápisu v katastru nemovitostí učiněného po 1. 1. 1993 (tj. po účinnosti zákona č. 265/1992 Sb. – dále jen „zákon o zápisech“) je v dobré víře (je přesvědčen o tom), že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti. Tzn., že nabude-li někdo v dobré víře v údaje evidované v katastru nemovitostí do vlastnictví nemovitost a po čase se ukáže, že nabyl vlastnictví od „nevlastníka“, je tato jeho dobrá víra předpokladem vydržení vlastnického práva k nemovitosti – pokud držel nemovitost po deset let nepřetržitě v dobré víře. Pokud dosud desetiletá nepřetržitá držba neuběhla, má oprávněný držitel právo ponechat si plody a užitky nemovitosti za dobu oprávněné držby, nemovitost však přes svou dobrou víru musí vydat jejímu skutečnému vlastníkovi.
Údaje zapisované u jednotlivých věcných práv
Vklad práva představuje jednu z forem zápisu do katastru nemovitostí České republiky, kterým se „zapisuje k nemovitostem evidovaným v katastru vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva“. Tak zní jedno ze základních ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
Vlastnické právo
U vlastnického práva se eviduje vlastník předmětné nemovitosti, velikost spoluvlastnického podílu, nemovitost nebo jednotka s údaji katastru nemovitostí, která je předmětem vlastnického práva a listina, která byla podkladem k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Novelou katastrálního zákona byl zakotven nový princip, a to, že jako vlastník nově evidované stavby v katastru nemovitostí se zapisuje vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, pokud není listinou prokázáno, že jejím vlastníkem je někdo jiný.
Věcné břemeno
U práva odpovídajícího věcnému břemeni se eviduje stručný obsah (popis) práva, údaje o nemovitosti nebo jednotce zatížené věcným břemenem, údaje o nemovitosti nebo jednotce oprávněného z tohoto práva, případně údaje o oprávněné osobě (je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby), dále doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva.
Právo odpovídající věcnému břemeni se v katastru nemovitostí eviduje jak u nemovitosti oprávněného z věcného břemene, tak u nemovitosti zatížené věcným břemenem. Věcné břemeno zřízené ve prospěch osoby se eviduje pouze na listu vlastnictví, na kterém je evidováno zatížení nemovitosti.
Získávání údajů z katastru nemovitostí
Katastr nemovitostí je veřejný a každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje, pokud zákon nestanoví jinak. Oproti dřívější právní úpravě přinesla novela katastrálního zákona zvýšenou kontrolu nad poskytováním údajů z katastru. Formou nahlížení nelze získávat údaje z přehledu vlastnictví a ze sbírky listin. V případě přehledu vlastnictví poskytuje katastr výpisy – v případě že není přehled vlastnictví z území České republiky poskytnut dálkovým přístupem, lze jej poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány. Dálkový přístup představuje možnost poskytování údajů katastru, které jsou vedeny v elektronické podobě. kterýmkoli katastrálním úřadem (údaje mohou poskytovat i notářské kanceláří či kontaktní místa Czech-Point). Údaje ze sbírky listin se poskytují formou výpisů, a to na základě písemné žádostí, která také obsahuje údaje o žadateli a uvedení účelu, pro který jsou informace požadovány.
Poplatky jsou stanoveny v položce 119 Sazebníku správních poplatků zákona č. 634/2004 Sb.
Zástavní a podzástavní právo
U zástavního práva se v katastru nemovitostí eviduje zástava (nemovitost, jednotka), výše jistiny zajištěné pohledávky, případně podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části jistiny, údaje o věřiteli, údaje o vlastníkovi (spoluvlastníkovi) nemovitosti nebo jednotky (údaje o zástavním dlužníkovi), doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Je-li zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje se místo výše jistiny zajištěné pohledávky druh pohledávek a jejich limit. Jedná-li se o zajištění nepeněžité pohledávky, zapisuje se do katastru nemovitostí i tato skutečnost. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede.
Pořadí zástavních práv na listu vlastnictví nevyjadřuje pořadí vzniku zástavních práv ani pořadí zápisu zástavních práv v katastru nemovitostí. Pořadí vzniku zástavních práv lze určit podle data jejich vzniku (den vzniku právních účinků vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, den nabytí právní moci rozhodnutí o zřízení zástavního práva apod.) a pořadí jejich zápisů do katastru nemovitostí podle data zápisu uvedeného v příslušném protokolu.
Novela katastrálního zákona (zákon č. 344/1992 Sb.) provedená zákonem č. 8/2009 Sb. s účinností od 1.3.2009 s sebou přinesla významnou změnu spočívající v nové možnosti oddělení pozemku hranicí rozsahu zástavního práva ( §27 písm. a). Tedy účinností této novely je umožněn vznik nové parcely bez potřeby převodu, proto lze provádět parcelaci pozemku za účelem poskytnutí zástavního práva pouze k části původního pozemku.
U podzástavního práva se při jeho zápisu do katastru nemovitostí postupuje obdobně jako u práva zástavního.
Věcné předkupní právo
U věcného předkupního práva se v katastru nemovitostí evidují údaje o zatížené nemovitosti nebo jednotce, údaje o oprávněném z předkupního práva, údaje o vlastníkovi (spoluvlastníkovi) zatížené nemovitosti nebo jednotky, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva.
Věcné předkupní právo je vyznačeno na listu vlastnictví, na kterém je evidována zatížená nemovitost.
Vklad práva do katastru
Vklad práva do katastru nemovitostí (dále jen „katastr“) je úkon katastrálního úřadu (dále jen „katastrální pracoviště“), který má za následek vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitostem (včetně bytů a nebytových prostorů), které jsou předmětem evidování v katastru.
Účastníci řízení – žadatelé o vklad do katastru (dále jen „vklad“) – by měli znát především následující skutečnosti a související pravidla:
- Podmínkou pro zápis vkladu práva (podobně i pro další formy zápisu práv záznamem nebo poznámkou) je soulad údajů o vlastníkovi nebo o jiném oprávněném, údajů o jeho právech k předmětné nemovitosti a údajů o nemovitostech evidovaných v katastru s údaji v předkládaných listinách.
K rozporům dochází např. na základě neevidované smlouvy o převodu nemovitostí, kterou účastníci smlouvy nepředložili k zápisu do bývalé evidence nemovitostí, nebo neevidované smlouvy registrované bývalým státním notářstvím, která nebyla zapsána pro zjevné nesprávnosti do bývalé evidence nemovitostí, byla vrácena k doplnění a již nebyla znovu předložena.
Problémy také způsobuje, pokud bývalému středisku geodézie nebo katastrálnímu pracovišti nebyly předloženy listiny prokazující změnu názvu a identifikačního čísla právnické osoby nebo příjmení a rodného čísla fyzické osoby nebo listiny prokazující prvotní nabytí nemovitosti (budovy) jejím zhotovením (postavením) atd. Ve všech případech nesouladu je nutné, aby před vkladem práva do katastru byla dořešena předcházející neevidovaná změna údajů katastru. - Vklad práva lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního pracoviště o povolení vkladu práva nebo výmazu vkladu do katastru nebo na základě rozsudku soudu. Katastrální pracoviště nerozhoduje o vlastnictví ani o jiném právu k nemovitosti, ale pouze o povolení vkladu práva nebo výmazu práva do katastru. Vklad je přitom nutné chápat jako úkon, který je právním způsobem nabytí a následné existence vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitosti vždy podmíněný existencí platné smlouvy nebo jiné listiny. Výmaz vkladu práva je pak právním způsobem zániku vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitosti vždy podmíněný existencí platné smlouvy nebo jiné listiny.
- Předmětem vkladu práva do katastru jsou věcná práva, zapisovaná na základě skutečností uvedených v § 36 katastrální vyhlášky.
- Vkladem se rozumí zápis do katastrálního operátu.
Příslušnost katastrálních pracovišť
Ke vkladu práva je příslušné katastrální pracoviště, v jehož obvodu leží nemovitost, které se smlouva nebo dohoda nebo jiná listina (dále jen „smlouva“) týká. Obvody katastrálních pracovišť jsou uveřejněny ve sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 263/2005 Sb., jímž se zveřejňuje seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu.
Jsou-li předmětem smlouvy nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních pracovišť, předkládají se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou každému z příslušných katastrálních pracovišť. Katastrální pracoviště rozhodne o povolení vkladu práva nebo výmazu vkladu práva pouze k těm nemovitostem, které leží v obvodu jeho působnosti. Výjimku zde tvoří smlouva, jejímž předmětem je směna nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních pracovišť. V tomto případě stačí předložit návrh na vklad jednomu z nich. O povolení vkladu práva rozhodne katastrální pracoviště, kterému byl návrh na vklad doručen dříve. Katastrální pracoviště, kterému byl návrh předložen později, zastaví řízení.
Podání učiněné k místně nepříslušnému katastrálnímu pracovišti předá toto pracoviště bezodkladně příslušnému katastrálnímu pracovišti a uvědomí o tom navrhovatele.
Při vkladu věcného břemene, jehož předmětem jsou nemovitosti evidované v obvodu dvou katastrálních pracovišť, se použije analogie vkladu vlastnického práva při směně nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních pracovišť, tedy návrh na vklad práva stačí předložit pouze jednomu z nich. O povolení vkladu práva rozhodne katastrální pracoviště, kterému byl návrh na vklad doručen dříve, a to se souhlasem druhého katastrálního pracoviště, v jehož obvodu je nemovitost dotčená věcným břemenem evidovaná.
Řízení o povolení vkladu
Katastrální pracoviště postupuje v řízení o povolení vkladu práva (výmazu vkladu práva) podle správního řádu, pokud zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv nestanoví jinak.
Návrh na vklad
Řízení o povolení vkladu práva je zahájeno dnem doručení návrhu poštou nebo dnem osobního předání návrhu podatelně katastrálního pracoviště. Katastrální pracoviště přijímá návrh učiněný písemně nebo ústně do protokolu nebo v elektronické podobě jako datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem podle zákona o elektronickém podpisu. Přijímá i návrh učiněný telegraficky, faxem nebo elektronickou poštou bez použití zaručeného elektronického podpisu. V tomto případě je nutné návrh nejpozději do pěti dnů písemně nebo ústně potvrdit nebo doplnit do protokolu a doručit příslušné listiny.
Řízení o povolení vkladu práva zahájí katastrální pracoviště na návrh účastníků řízení, případně na návrh některého z nich. V tomto případě uvědomí katastrální pracoviště o zahájení řízení o povolení vkladu práva bez zbytečného odkladu ostatní účastníky řízení a musí jim dát možnost vyjádřit se k návrhu před vydáním rozhodnutí. Současně jim stanoví lhůtu, ve které mohou navrhovat důkazy nebo činit jiné návrhy. Z důvodu omezení nadměrné administrativní činnosti katastrálních pracovišť při řízení o povolení vkladu práva, ale zejména z důvodu ochrany práv jednotlivých účastníků právního úkonu je preferován společný návrh účastníků řízení. Účastníci si tak zajistí od samého začátku řízení plná procesní práva a mohou tak lépe chránit své oprávněné zájmy.
Ukázka návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu práva
KATASTRÁLNÍ ÚŘAD PRO JIHOČESKÝ KRAJ
Katastrální pracoviště Český Krumlov
Za soudem 265
381 01 Český Krumlov
V Českém Krumlově 28. března 2007
Věc: Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí
Podle § 4 platného znění zákona č. 265/1992 Sb. předkládáme návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem uvedeným v článku II. darovací smlouvy ze dne 10. ledna 2007 a vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni k části pozemku podle článku IV. téže darovací smlouvy, která je přílohou tohoto návrhu.
Účastníky smlouvy jsou Josef Novotný, trvalým pobytem Horní 42, 381 01 Český Krumlov, rodné číslo 450509/437, jako darující, a Andrea Čuříková, trvalým pobytem tamtéž, rodné číslo 785711/0289, jako obdarovaná.
Předmětem smlouvy jsou nemovitosti v ní uvedené, zapsané v obci Český Krumlov, v katastrálním území Český Krumlov.
Přílohy návrhu:
- darovací smlouva ze dne 10. ledna 2007, počet vyhotovení: 4
- ověřená kopie nabývací listiny RI 218/82 Státního notářství v Českém Krumlově, počet vyhotovení: 1
Podpisy: Josef Novotný v. r. Andrea Čuříková v. r.
Návrh na vklad práva musí být vždy určitý. Z návrhu by mělo být patrné, ke kterým nemovitostem se navrhuje právo vložit nebo na kterých nemovitostech budou jiná práva váznout.
Při jedné nebo dvou nemovitostech je vhodné uvést jejich parcelní čísla přímo v návrhu. Je-li v návrhu více nemovitostí, doporučuje se uvést odkaz na příslušné ustanovení v listině, kde jsou nemovitosti uvedené nebo kde jsou uvedena jiná věcná práva. Lze se tak vyvarovat zbytečných chyb z přepisu údajů.
Katastrální pracoviště je návrhem vázáno a nemůže rozhodovat o povolení vkladu jiných práv, než která jsou v návrhu uvedena. Nerozhoduje o vlastnictví ani o jiném právu k nemovitosti, ale pouze o povolení vkladu nebo výmazu práva do katastru.
Přílohy k návrhu na vklad práva k nemovitosti
K návrhu na vklad práva do katastru se přikládají další doklady. K návrhu se přikládá listina (písemná smlouva, dohoda, prohlášení), na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru. Její neoddělitelnou součástí je geometrický plán pro zaměření nového stavu nebo pro vymezení rozsahu věcného břemene.
Listina se katastrálnímu pracovišti předkládá v počtu vyhotovení o dvě větším, než je počet účastníků smlouvy. Listina musí být čitelná. Může být pořízena psacím strojem nebo výstupem počítače s diakritickými znaménky nebo psaná rukou a musí být vlastnoručně podepsaná účastníky smlouvy. Podpisy účastníků na prvopisu listiny musí být úředně ověřeny. Na manžele se pohlíží samostatně jako na dva účastníky smlouvy bez ohledu na to, jedná-li se o nemovitost v podílovém spoluvlastnictví nebo ve společném jmění manželů.
Smlouva, ve které jsou práva, která jsou předmětem vkladu do katastru obsažena, musí být účinná nejpozději ke dni podání návrhu na vklad.
Je-li některý z účastníků zastoupen v řízení před katastrálním pracovištěm zmocněncem, přikládá se také plná moc ke každému vyhotovení listiny, se kterým je neoddělitelně spojena. Z plné moci musí být zřejmé, že zmocněnec je oprávněn k příslušnému právnímu úkonu včetně zmocnění podepsat listinu a sjednat veškeré podrobnosti. Pravost podpisu zmocnitele musí být úředně ověřena.
Jedná-li zmocněnec za zmocnitele pouze při řízení o povolení vkladu práva, přikládá se k návrhu plná moc pouze v jednom vyhotovení a podpis zmocnitele na ní nemusí být úředně ověřen.
Pokud je účastníkem řízení právnická osoba, jejíž vznik je podmíněn zápisem do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, přikládá se k návrhu výpis z takového rejstříku (nebo úředně ověřený opis – kopie – takového výpisu).
Jestliže právní účinky právního úkonu nastaly před 1. lednem 1993 (tj. před účinnost katastrálního zákona č. 344/1992 Sb.), přikládá se listina prokazující oprávnění vlastníka nebo jiné osoby oprávněné z právního vztahu nakládat s předmětem právního úkonu (nebo úředně ověřený opis – kopie takovéto litiny).
Pokud listina není sepsána v českém jazyce (to se týká i smluv sepsaných ve slovenském jazyce), přikládá se úředně ověřený překlad listiny jako její neoddělitelná součást, na základě které má být zapsáno právo do katastru.
Vyznačení plomby
Nejpozději následující pracovní den po doručení návrhu na vklad vyznačí katastrální pracoviště u příslušné parcely v katastru tzv. plombu, která vyjadřuje, že práva k předmětné nemovitosti jsou dotčena změnou. Plomba je vyznačena u parcelního čísla nemovitosti nebo u čísla bytu nebo nebytového prostoru na výpisu z katastru nemovitostí písmenem „P“ a znamená, že bez bližšího zjištění, o jakou změnu práv se jedná, není možné využít údaje o dotčené nemovitosti pro sepsání nové smlouvy. Vyznačená plomba však v žádném případě sama o sobě neznamená, že vlastník dotčené nemovitosti je omezen v nakládaní s touto nemovitostí.
Ověření projevu vůle účastníků řízení
V řízení o povolení vkladu práva katastrální pracoviště zkoumá, zda se v prvopisu smlouvy nebo v jejím úředně ověřeném opisu jedná skutečně o písemné projevy vůle osob, které jsou v ní uvedeny, se zvláštním zřetelem k těm, jejichž právo na základě smlouvy zaniká nebo se omezuje.
Projev vůle se považuje za zjištěný tehdy, jestliže:
- jejich vlastnoruční podpisy na prvopisu smlouvy byly úředně ověřeny,
- smlouva byla sepsána ve formě notářského zápisu,
- smlouva byla sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil, že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly (katastrální pracoviště ověří, zda osoba, která výslovně potvrdila totožnost a pravost podpisu smluvních stran, je advokátem zapsaným v seznamu advokátní komory),
- právnická osoba předložila podpisový vzor shodný s podpisem na smlouvě a výpis z obchodního rejstříku nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, případně jiný doklad o právní subjektivitě a o osobě oprávněné jednat za právnickou osobu,
- účastník smlouvy uzná pravost svého podpisu před katastrálním pracovištěm.
V případě, že se nezjistí projev vůle žádným z uvedených způsobů a nelze-li dosáhnout ani toho, aby účastník uznal pravost podpisu před katastrálním pracovištěm (např. když účastník právního úkonu zemřel, je dlouhodobě v cizině nebo odmítá přes výzvu katastrálního pracoviště potřebnou součinnost), ověří katastrální pracoviště pravost jeho podpisu na podkladě jiného důkazního prostředku podle správního řádu, např. podle posudku znalce, svědectvím osob, které byly přítomny podpisu smlouvy.
Pokud účastník popře pravost svého podpisu, vyzve katastrální pracoviště ostatní účastníky, aby podali žalobní návrh k obecnému soudu, zda právní úkon je z hlediska jednajících osob platný.
Průběh řízení o povolení vkladu práva
V řízení o povolení vkladu práva zkoumá katastrální pracoviště řadu skutečností, které stanovuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv. Zkoumá, zda navrhovanému vkladu práva není na překážku stav zápisů v katastru, zda navrhovaný vklad je odůvodněn obsahem předložených listin, zda právní úkon týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení či zániku jiného práva je určitý a srozumitelný, zda je právní úkon učiněn v předepsané formě, zda jsou účastníci řízení oprávněni nakládat s předmětem právního úkonu, zda účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu a zda byl k právnímu úkonu účastníka udělen souhlas podle zvláštního předpisu.
Jako příklad omezení pro vklad práva lze uvést:
- rozhodnutí stavebního úřadu o změně využití území v souvislosti se změnou některých druhů pozemků nebo rozhodnutí téhož úřadu o dělení nebo scelování pozemků, kdy dělit nebo scelovat pozemky pro účely vyhotovování geometrických plánů lze jen na základě tohoto územního rozhodnutí (pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením),
- souhlas orgánu státní správy lesů při převodu reálné části lesního pozemku oddělené geometrickým plánem, jestliže oddělením výměra jednoho dílu klesla pod jeden hektar,
- rozhodnutí finančního úřadu o vydání exekučního příkazu na prodej nemovitosti,
- rozhodnutí soudu (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, které obsahuje zákaz s nakládáním s určitou nemovitostí; usnesení o prohlášení konkursu na majetek úpadce, který tímto ztratil oprávnění nakládat s majetkem konkursní podstaty; usnesení o předběžném opatření; usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti; usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti; usnesení o nařízení exekuce zakazující vlastníkovi nakládat s nemovitostí).
Uvedené skutečnosti zkoumá katastrální pracoviště ke dni podání návrhu na vklad. Ke skutečnostem, které nastaly po tomto dni, např. omezení dispozičních práv na základě usnesení soudu o nařízení exekuce, katastrální pracoviště nepřihlíží, třebaže dosud nebylo o povolení vkladu rozhodnuto.
Katastrální pracoviště nezkoumá platnost listin. Zkoumá pouze některé znaky neplatnosti právního úkonu, a zda návrh na vklad splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti.
Správní poplatky za návrh na vklad práva
Poplatky jsou stanoveny v položce 120 Sazebníku správních poplatků zákona č. 634/2004 Sb., ve které je uvedeno i osvobození od poplatků.
Správní poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí činí 500,00 Kč.
Správní poplatek za přijetí návrhů na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí na základě listin, které souvisejí s výstavbou veřejně prospěšné stavby (smluv uzavřených za účelem realizace veřejně prospěšné stavby) pro zneškodňování odpadu, zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, veřejné školství, veřejnou správu a obdobné veřejné účely činí 500,00 Kč za každý návrh, nejvýše v úhrnu 5.000,00 Kč.
Povolení vkladu práva
Jsou-li splněny podmínky vkladu práva, rozhodne katastrální pracoviště, že vklad povoluje. Rozhodnutí vyznačí na prvopisech smlouvy nebo na všech jejích úředně ověřených opisech (kopiích) v doložce.
Vzor doložky
Katastrální úřad pro ......
Katastrální pracoviště .......
Vklad práva povolen rozhodnutím sp. zn. (č. j.) .....
Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne ......
Právní účinky vkladu vznikly ke dni ........
Smlouvu opatřenou doložkou o vkladu doručí katastrální pracoviště všem účastníkům řízení do vlastních rukou. Při doručení smlouvy může postupovat i tak, že dopisem vyzve účastníky, kteří mají trvalý pobyt nebo sídlo v místě sídla katastrálního pracoviště, aby si u něj uvedenou listinu vyzvedli osobně. Proti rozhodnutí katastrálního pracoviště, kterým se vklad práva povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek ani žaloba ve správním soudnictví (§ 5 odst. 3 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem).
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
