Obchodní tajemství - zvláštní případy ochrany obchodního tajemství 

Pokračování dokumentu "Obchodní tajemství", který přináší základní informace k problematice zvláštních případů ochrany obchodního tajemství.

zpět na Obsah dokumentu

Zvláštní případy ochrany obchodního tajemství

a) ochrana obchodního tajemství před akcionáři

Akcionáři akciové společnosti mají podle § 180 odst. 1 obchodního zákoníku právo účastnit se valné hromady společnosti a mimo jiné také požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Jak má představenstvo postupovat, jestliže se požadované informace dotýkají obchodního tajemství?

V odst. 4 uvedeného paragrafu je stanoveno, že informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. Informace může být zcela nebo zčásti odmítnuta, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by mohlo její poskytnutí přivodit společnosti újmu nebo jde o vnitřní informaci podle zvláštního právního předpisu anebo je předmětem obchodního tajemství společnosti nebo utajovanou informací podle zvláštního právního předpisu. Zda jde o takovou informaci, rozhoduje představenstvo. Odmítne-li představenstvo z uvedených důvodů informaci sdělit, může být informace vyžadována, jen pokud bude s jejím poskytnutím souhlasit dozorčí rada. Jestliže s poskytnutím informace nesouhlasí ani dozorčí rada, rozhodne o tom, zda je společnosti povinna poskytnout informaci, soud na základě žaloby akcionáře.

Obchodní tajemství je tedy chráněno i před akcionáři společnosti. Pokud akcionář žádá na představenstvu poskytnutí informace, která tvoří obchodní tajemství společnosti, má představenstvo povinnost takovou informaci odepřít. Obrátí-li se akcionář na soud (v tomto případě bude k žalobě příslušný krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo), bude soud přezkoumávat, zda se skutečně jedná o obchodní tajemství, tedy zda skutečnost naplňuje všechny znaky podle § 17 obchodního zákoníku, které jsme uvedli výše. Totéž bude soud zkoumat v případě, že akcionář bude v souvislosti s neposkytnutím informace napadat platnost rozhodnutí valné hromady.

b) ochrana obchodního tajemství ve vztahu k obchodním partnerům

O tzv. „důvěrných informacích“ předávaných mezi jednajícími stranami jsme se zmínili výše. Při jednání s obchodními partnery a při uzavírání smluv s nimi však často dochází i k výměně informací, které mohou tvořit obchodní tajemství. Pro tento případ je nezbytné ve smlouvě vymezit, že se jedná o obchodní tajemství, a výslovně upravit jeho režim ve vztahu k druhé smluvní straně, aby se předešlo případným sporům. Doložka, která se k tomuto účelu používá, je běžně označována jako „non disclosure agreement“ (lze přeložit jako „dohoda o nevyzrazení“), zkráceně NDA. V příloze k tomuto článku naleznete vzor, jak by mohla NDA vypadat.

c) ochrana obchodního tajemství ve vztahu k zaměstnancům

Zaměstnanci společnosti (případně fyzické osoby – podnikatele) často přicházejí do styku s obchodním tajemstvím, které se váže k podniku, v němž pracují. Takové osoby jsou s obchodním tajemstvím obeznámeny alespoň v rozsahu, který je nutný pro jejich výkon práce. To nic nemění na tom, že se stále jedná o obchodní tajemství.

V § 310 zákoníku práce je upravena tzv. konkurenční doložka. Tou se rozumí dohoda uzavřená se zaměstnancem, ve které se zaměstnanec zavazuje po určitou dobu po skončení zaměstnání (nejdéle však po dobu 1 roku) zdržet se výkonu výdělečné činnosti, která by měla vůči zaměstnavateli soutěžní povahu, přičemž zaměstnavatel se zavazuje poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání (nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku). Dohodu o konkurenční doložce lze se zaměstnancem uzavřít jen v případě, že to od něj lze spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele, a jejichž využití zaměstnancem by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

Pro případ porušení dohody ze strany zaměstnance je možné sjednat přiměřenou smluvní pokutu. Pokud zaměstnanec dohodu poruší a zaplatí smluvní pokutu, závazek z konkurenční doložky tím pro obě strany zaniká. Konkurenční doložka tedy spočívá v závazku bývalého zaměstnance nevykonávat po určitou dobu výdělečnou činnost, při které by mohl ztížit činnost bývalému zaměstnavateli tím, že využije poznatky nabyté prací u něj. Využívání nabytých pracovních zkušeností a poznatků ovšem samo o sobě zakázáno není, naopak je právem každého zdokonalovat se ve své profesi. Proto je také potřeba sjednat případnou konkurenční doložku písemně a za odpovídající náhradu. Jedná se o svobodné rozhodnutí zaměstnance, zda závazek z konkurenční doložky převezme.

Obchodní tajemství patří výlučně podnikateli a jeho zaměstnanec k němu nemá žádná práva. Každý zaměstnanec má mimo jiné povinnost střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, což se týká i obchodního tajemství jako majetku podnikatele.

Zaviněné porušení takové povinnosti (byť i z nedbalosti) by mohlo být posuzováno jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem. Intenzita porušení povinnosti může být přitom různá, přičemž porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem může být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru se zaměstnancem. Postih podle jiných než pracovněprávních předpisů (tedy ochrana podle § 20 nebo § 53 obchodního zákoníku nebo např. trestní odpovědnost) tím není dotčen. Zaměstnanec tedy může současně s porušením pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem naplnit např. skutkovou podstatu trestného činu.

V pracovní smlouvě by měly být v tomto směru jasně vymezeny povinnosti zaměstnance, pokud jde o obchodní tajemství. Zde je příklad, jak by mohlo takové ustanovení znít:

„Zaměstnanec je povinen zachovávat naprostou mlčenlivost o veškerých důvěrných skutečnostech týkajících se činnosti zaměstnavatele (zejména o obchodních plánech a kalkulacích, obchodní strategii, spolupráci s klienty a postupy jejich získávání, seznamu klientů a vztazích s třetími stranami vůbec, o dosud nezveřejněných marketingových plánech zaměstnavatele, o bilanční situaci zaměstnavatele, o jeho know-how, o výrobních postupech, apod.), a to i po skončení pracovního poměru.

zpět na Obsah dokumentu

Možné trestněprávní důsledky ohrožení či porušení obchodního tajemství

Trestní právo hmotné, jehož základem je zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, poskytuje obecně ochranu různým společenským vztahům, zájmům a hodnotám tím, že některé útoky proti nim prohlašuje za trestné činy a za jejich spáchání stanoví tresty (resp. ochranná opatření u mladistvých), jež lze ukládat v trestním řízení.

Trestně odpovědná může být pouze fyzická (nikoli právnická) osoba, která v době spáchání činu dovršila patnáctý rok svého věku a je příčetná. U trestní odpovědnosti se vždy vyžaduje zavinění takové osoby, tedy existence určitého vnitřního psychického vztahu osoby k trestnému jednání. Většina trestných činů vyžaduje zavinění úmyslné (tedy pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně  porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákone, nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn), pokud zákon výslovně nestanoví, že postačí zavinění z nedbalosti (pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl).

Nový trestní zákon ve znění od 1. ledna 2010 na rozdíl od předchozí zejména nekonkrétní a vágní dikce ustanovení  o trestném činu porušování závazných pravidel hospodářského styku (§ 127 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění do 31. prosince 2009) obsahuje skutkovou podstatu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248), která v odstavci 1 upravuje porušení jednotlivých skutkových podstat nekalé soutěže upravených v § 45 až 52 obchodního zákoníku, nikoli pouze podle tzv. generální klauzule podle §  44 odst. 1 obchodního zákoníku. Taková upřesněná skutková podstata tak přímo chrání i obchodní tajemství. Přesto lze vyzrazením, neoprávněným získáním, využitím nebo jinými útoky proti obchodnímu tajemství spáchat různé trestné činy. Pro kvalifikaci jednání jako konkrétního trestného činu je třeba zkoumat jednotlivé otázky – především v jakém byl pachatel postavení (např. zda šlo o osobu, která má nějaký vztah k majiteli obchodního tajemství), jaký byl obsah obchodního tajemství, jak bylo obchodní tajemství uchováváno (jakým způsobem podnikatel zajistil jeho utajení), jakým způsobem pachatel zasáhl do obchodního tajemství, jakou formu mělo zavinění pachatele, výše škody nebo jiné újmy, která byla podnikateli způsobena nebo mu v důsledku trestného činu hrozila, dále jaký prospěch pachatel (nebo jiná osoba) trestným činem získal, nebo se pokusil získat, a rozsah následků trestného činu.

Obchodní tajemství může být přímo předmětem trestné činnosti, ale může být také pouze prostředkem k jejímu páchání. Zaměříme se na několik skutkových podstat, u nichž může být obchodní tajemství předmětem.

Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákona)

V prvním odstavci zákon sankcionuje pachatele, který poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že při účasti v hospodářské soutěži svým jednáním naplní některou z jednotlivých skutkových podstat nekalé soutěže podle § 44 až 52 obchodního zákoníku, a to:

1. klamavé reklamy,
2. klamavého označování zboží a služeb,
3. vyvolávání nebezpečí záměny,
4. parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
5. podplácení,
6. zlehčování,
7. srovnávací reklamy,
8. porušování obchodního tajemství, nebo
9. ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.

Za spáchání trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže lze uložit trest odnětí svobody až na tři léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty.

Stejně bude potrestán, kdo

• v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž,
• v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení, nebo
• v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, kolektivního investování, penzijního připojištění a pojišťovnictví, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, zadavateli nebo jinému dodavateli nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.

Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,

• spáchá-li některý z činů uvedených výše jako člen organizované skupiny,
• spáchá-li takový čin opětovně,
• způsobí-li takovým činem značnou škodu (tj. škodu dosahující částky nejméně 500 000,- Kč), nebo
• získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

• způsobí-li některý z činů uvedených výše škodu velkého rozsahu (tj. škodu dosahující nejméně částky 5 000 000,- Kč),
• získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
• způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

Zneužití informace a postavení v obchodním styku (§ 255 trestního zákona)

Tento trestný čin obsahuje dvě základní skutkové podstaty. Za prvé, podle odstavce 1 jej spáchá ten, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně užije informace dosud nikoli veřejně přístupné, kterou získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku, a uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na regulovaném trhu s investičními nástroji nebo na organizovaném trhu se zbožím. Podle ustanovení § 255 odstavce 2 jej spáchá ten, kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu uvedeném v odstavci 1 uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků.

Za spáchání tohoto trestného činu hrozí pachateli odnětí svobody až na tři léta nebo zákaz činnosti.

Získá-li pachatel takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. Získá-li pachatel takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.

Dle ustanovení odstavce 1 je trestáno jednání, které se také označuje jako insider trading, tedy obchodování těch, kteří disponují důvěrnými informacemi, k nimž mají přednostní přístup a jejich zneužitím narušují rovné podmínky subjektů na trhu. Jedná se přitom o informace, které pachatel získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce, nejsou dosud veřejně přístupné, jejich obsah je významný z hlediska obchodování na regulovaném trhu s investičními nástroji nebo na organizovaném trhu se zbožím (protože je určitým způsobem obchodně využitelný) a jejich zveřejnění má podstatný vliv na rozhodování v obchodním styku, protože hospodářské subjekty by v případě znalostí těchto informací učinily či neučinily určité závažné obchodní rozhodnutí. Pachatel je užije neoprávněně, neboť byl povinen tyto informace nepoužívat ani nesdělovat.

Odstavec 2 sankcionuje tzv. selftrading, tedy porušování zákazu konkurence a informace zneužité podle tohoto ustanovení, které nejsou vázány na žádnou míru důvěrnosti, jako je tomu u prvního odstavce. Vychází se z toho, že pachatel má přístup ke zneužitelným informacím již proto, že působí alespoň ve dvou podnikatelských subjektech, které si mohou aspoň částečně konkurovat.

Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 trestního zákona)

Tento trestný čin obsahuje dvě základní skutkové podstaty.

V odstavci 1 je chráněna důvěrnost počítačových dat a počítačového systému. Trestný čin spáchá ten, kdo překoná bezpečnostní opatření, a tím neoprávněně získá přístup k počítačovému systému nebo k jeho části.

Za spáchání tohoto trestného činu bude pachatel potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

V odstavci 2 je poskytována ochrana počítačovým datům a počítačovým programům před neoprávněnými zásahy, které mohou mít vliv na existenci a obsah dat a dále ochrana před neoprávněným užíváním počítačových dat.

Trestný čin spáchá ten, kdo získá přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací a

1. neoprávněně užije data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací,
2. data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací neoprávněně vymaže nebo jinak zničí, poškodí, změní, potlačí, sníží jejich kvalitu nebo je učiní neupotřebitelnými,
3. padělá nebo pozmění data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací tak, aby byla považována za pravá nebo podle nich bylo jednáno tak, jako by to byla data pravá, bez ohledu na to, zda jsou tato data přímo čitelná a srozumitelná, nebo
4. neoprávněně vloží data do počítačového systému nebo na nosič informací nebo učiní jiný zásah do programového nebo technického vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat.

Za spáchání tohoto trestného činu bude pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Získáním přístupu se zde rozumí takové jednání, které umožní pachateli volnou dispozici s počítačovým systémem nebo nosičem informací a využití jeho informačního obsahu.

Nosičem informací se rozumí jakýkoli nosič dat v informační technice, tedy materiál, do kterého nebo na který lze zaznamenávat data a z kterého lze data zpět získat. Může to být jak pevný disk počítače, operační paměť, tak například disketa, flashdisc, či jiná zařízení, která umožňují uchovávat data v elektronické podobě. Pokud jde o použitý termín „získání přístupu k nosiči informací“, je třeba zdůraznit, že může jít nejen o neoprávněný přístup (včetně tzv. počítačového pirátství), ale i o přístup oprávněný, který má například zaměstnanec podnikatele.

Spáchá-li pachatel trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací  v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo v úmyslu neoprávněně omezit funkčnost počítačového systému nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací

1. jako člen organizované skupiny,
2. způsobí-li takovým činem značnou škodu,
3. způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
4. získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
5. způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem.

Trest odnětí svobody na tři léta až osm let bude pachateli uložen způsobí-li trestným činem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací škodu velkého rozsahu, nebo získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti (§ 232 trestního zákona)

Ustanovení § 232 chrání data a technické či programové vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat před poškozením, v jehož důsledku je způsobena značná škoda.

Trestným je takové jednání, kterým pachatel z hrubé nedbalosti porušením povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložené podle zákona nebo smluvně převzaté

1. data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací zničí, poškodí, pozmění nebo učiní neupotřebitelnými, nebo
2. učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat,

a tím způsobí na cizím majetku značnou škodu,

Značnou škodou se rozumí škoda ve výši nejméně 500 000,- Kč.

Za spáchání trestného činu poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásahu do vybavení počítače z nedbalosti bude pachateli uložen trest odnětí svobody až na šest měsíců, zákaz činnosti nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty.

Způsobí-li pachatel trestným činem poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásahu do vybavení počítače z nedbalosti škodu velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci či jiné majetkové hodnoty.

Porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákona)

Obchodní tajemství může být porušeno či ohroženo také v souvislosti s dopravováním zpráv. Jedná se např. o situaci, kdy si obchodní partneři vyměňují poštou či mailem různé informace tvořící obchodní tajemství.

Tento trestný čin obsahuje dvě základní skutkové podstaty.

První skutková podstata je vymezena v odstavci 1 a chrání proti úmyslnému porušení tajemství

1. uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením,
2. datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo
3. neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data.

Skutková podstata vymezená v odstavci 2 postihuje úmysl způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch prozrazením tajemství, o němž se pachatel dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo využitím takového tajemství využije.

Za trestný čin porušení tajemství  dopravovaných zpráv bude pachatel potrestán  odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

1. spáchá-li trestný čin porušení tajemství  dopravovaných zpráv jako člen organizované skupiny,
2. spáchá-li takový čin ze zavrženíhodné pohnutky,
3. způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
4. spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,

1. spáchá-li trestný čin porušení tajemství  dopravovaných zpráv jako úřední osoba,
2. způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
3. spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Trestní zákoník dále v souvislosti s trestným činem porušení tajemství  dopravovaných zpráv stanoví zvláštní tresty pro pachatele, který je zaměstnancem provozovatele poštovních služeb, telekomunikační služby nebo počítačového systému nebo osobou vykonávající komunikační činnosti.

Takový pachatel bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti pokud:

1. spáchá trestný čin porušení tajemství  dopravovaných zpráv,
2. jinému úmyslně umožní spáchat takový čin, nebo
3. pozmění nebo potlačí písemnost obsaženou v poštovní zásilce nebo dopravovanou dopravním zařízením anebo zprávu podanou neveřejným přenosem počítačových dat, telefonicky, telegraficky nebo jiným podobným způsobem.

Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,

1. způsobí-li trestný čin porušení tajemství  dopravovaných zpráv škodu velkého rozsahu, nebo
2. spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

zpět na Obsah dokumentu

Obchodní tajemství v procesním právu

a) v občanském soudním řízení

Skutečnosti tvořící obchodní tajemství se mohou stát i předmětem řízení před soudem. Především jde o občanskoprávní spory vyplývající z porušení či ohrožení obchodního tajemství. Pokud se žalobce u soudu domáhá nápravy toho, že bylo porušeno nebo ohroženo jeho obchodní tajemství, má také povinnost uvést všechna potřebná tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. Ve sporném řízení v občanskoprávních i obchodních věcech totiž platí, že na žalobci leží břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

Nestačí např. tvrdit, že bylo porušeno obchodní tajemství. Je třeba uvést a prokázat skutečnosti, kterými žalobce soud přesvědčí o tom, že se jednalo o skutečnosti, které tvoří obchodní tajemství, a že (a jakým způsobem a kým) bylo toto obchodní tajemství ohroženo nebo porušeno. Podnikatel tedy musí počítat s tím, že pokud se obrátí na soud ve věci ochrany svého obchodního tajemství, bude je muset soudu alespoň v nejnutnějším rozsahu zpřístupnit, jinak hrozí, že „neunese“ břemeno tvrzení nebo břemeno důkazní a spor prohraje.

Podobně to platí také v trestním řízení, aby mohly orgány činné v trestním řízení prokázat, že určitá osoba spáchala trestný čin (např. trestný čin nekalé soutěže v souvislosti s obchodním tajemstvím).

Na obchodní tajemství jako takové se nevztahuje státem uznaná povinnost mlčenlivosti, ani ochrana podle zákona o utajovaných informacích. Vzhledem k tomu, že jednání před soudem ovládá zásada veřejnosti, mohlo by dojít k tomu, že se skutečnosti tvořící obchodní tajemství dozví kdokoli, kdo se přijde podívat na ústní jednání. Občanský soudní řád však obsahuje ustanovení, která umožňují soudu veřejnost řízení omezit či vyloučit, pokud je to v jednotlivém případě ze zákonných důvodů nutné.

V § 116 odst. 2 je stanoveno, že veřejnost může být z jednání vyloučena (z celého jednání nebo z jeho části), pokud by veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných informací (podle zvláštního zákona), obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost. I při vyloučení veřejnosti může soud povolit jednotlivým osobám, aby byly jednání přítomny. Pokud jde o tyto osoby, soud je poučí o povinnosti zachovávat mlčenlivost o všem, co se při jednání dozvěděly o utajovaných informacích, zájmech účastníků, i o obchodním tajemství. Předpokladem tohoto postupu soudu ovšem je, že účastník soud předem informuje o tom, že při jednání budou probírány nebo mohou vyjít najevo skutečnosti, které jsou obchodním tajemstvím. Osoby, které se jednání účastnit musí (soudci, zapisovatel), mají ze zákona povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v řízení dozví. Obchodní tajemství je tedy v občanském soudním řízení takto chráněno. Proti osobám, které by porušily mlčenlivost, se může podnikatel bránit stejně jako proti komukoli jinému, kdo by porušil nebo ohrozil jeho obchodní tajemství.

Dalším případem, kdy se v občanském soudním řízení projevuje zájem na ochraně obchodního tajemství, je nahlížení do spisu. Podle § 44 odst. 2 občanského soudního řádu předseda senátu povolí nahlížení do spisu na žádost každému, kdo na tom má právní zájem nebo pro to má vážné důvody. Přitom musí být učiněna opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací. Zákon zde nestanoví výslovně, že má být zajištěna i ochrana obchodního tajemství. Lze to však dovodit z povinnosti soudu ochránit obchodní tajemství během jednání. Vyloučení veřejnosti z jednání z důvodu ochrany obchodního tajemství by ani nemělo smysl, pokud by se další osoby mohly s obchodním tajemstvím seznámit ze spisu.

b) v trestním řízení

Skutečnosti tvořící obchodní tajemství se mohou vyskytnout i v trestním řízení. Trestní řád na rozdíl od občanského soudního řádu vůbec nepoužívá pojem obchodního tajemství. Orgány činné v trestním řízení (zejména soud a Policie ČR) mohou v rámci vyšetřování a dalšího řízení vyžadovat od osob vysvětlení, svědeckou výpověď, vydání věci (např. seznam klientů a obchodních partnerů podnikatele), která je důležitá pro trestní řízení. Takové osoby jsou povinny vyhovět, i pokud by se jednalo o skutečnosti tvořící obchodní tajemství. Podnikatelův souhlas se v takových případech nevyžaduje.

Ani při samotném jednání před soudem není (na rozdíl od občanského soudního řízení) možné ohrožení obchodního tajemství zákonným důvodem k vyloučení veřejnosti z jednání. Pro osoby, jenž se povinně účastní řízení, platí to, co bylo uvedeno výše – tedy povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, které se dozví během řízení. Jinak ovšem v trestním řízení není stanovena žádná zvláštní ochrana obchodního tajemství. Pokud by někdo, kdo by byl během jednání přítomen v soudní síni jako “veřejnost“, zneužil, prozradil nebo jinak neoprávněně naložil s obchodním tajemstvím, které se tam dozvěděl, mohl by tím spáchat některý z výše uvedených trestných činů.

zpět na Obsah dokumentu

Vzor dohody o mlčenlivosti, ochraně informací a zákazu jejich zneužití

Vzor dohody je k dispozici též ve formátu MS Word ke stažení:

• Vzor dohody o mlčenlivosti, ochraně informací a zákazu jejich zneužití

DOHODA O MLČENLIVOSTI, OCHRANĚ INFORMACÍ A ZÁKAZU JEJICH ZNEUŽITÍ

kterou uzavřely dle ustanovení § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění níže uvedeného dne

Smluvní strany:
XXX, a.s.
Sídlo: ___________________
Zapsaná v obchodním rejstříku ___________________
Jednající: ___________________
IČ: ___________________

a YYY, a.s.
Sídlo: ___________________
Zapsaná v obchodním rejstříku ___________________
Jednající: ___________________
IČ: ___________________

Článek I.

1. Účelem této Dohody je ochrana důvěrných informací smluvních stran, se kterými se smluvní strany seznámí v rámci jednání o spolupráci a následné spolupráci, v jejímž rámci bude společnost XXX a.s. poskytovat společnosti YYY a.s. služby ___________________ (dále též jako „vzájemná spolupráce").
2. Předmětem této Dohody je bližší vymezení důvěrných informaci smluvních stran a převzetí závazku smluvních stran zachovat o těchto důvěrných informacích mlčenlivost a nesdělit je ani neumožnit k nim přístup třetím osobám, nebo je nevyužít ve svůj prospěch nebo ve prospěch třetích osob, není-li v této Dohodě stanoveno jinak.
3. Důvěrnými informacemi se pro účely této Dohody a po celou dobu trvání vzájemné spolupráce smluvních stran rozumí, bez ohledu na formu a způsob jejich sdělení či zachycení a až do doby jejich zveřejnění, jakékoli a všechny skutečnosti, které se smluvní strana v průběhu vzájemné spolupráce dozví, a/nebo které jí druhá smluvní strana v průběhu vzájemné spolupráce zpřístupní, jakož i sama existence těchto skutečností a vzájemné spolupráce smluvních stran (dále jen „Důvěrné informace“).
4. Obchodní tajemství a Důvěrné informace ve smyslu § 271 obchodního zákoníku touto smlouvou chráněné tvoří rovněž veškeré skutečnosti technické, ekonomické, právní a výrobní povahy v hmotné nebo nehmotné formě, které byly jednou ze smluvních stran takto označeny a byly poskytnuty druhé smluvní straně. Tyto skutečnosti nejsou v příslušných obchodních kruzích zpravidla běžně dostupné a obě smluvní strany mají zájem na jejich utajení a na odpovídajícím způsobu jejich ochrany. Obchodní tajemství a Důvěrné informace jsou dále společně označeny též jako „chráněné informace“.

Článek II.

1. Obě smluvní strany se zavazují, že veškeré skutečnosti spadající do oblasti obchodního tajemství a Důvěrné informace nebudou dále rozšiřovat nebo reprodukovat a nezpřístupní je třetí straně. Současně se zavazují, že zabezpečí, aby převzaté dokumenty a případné analýzy obsahující obchodní tajemství nebo Důvěrné informace byly řádně evidovány. Smluvní strany se dále zavazují, že obchodní tajemství a Důvěrné informace nepoužijí v rozporu s jejich účelem ani účelem jejich poskytnutí pro své potřeby nebo ve prospěch třetích osob
2. Obě smluvní strany omezí počet zaměstnanců pro styk s těmito chráněnými informacemi a přijmou účinná opatření pro zamezení úniku informací.
3. V případě, že jedna smluvní strana bude nezbytně potřebovat k zajištění některé činnosti třetí stranu, může jí předat informace, které jsou předmětem ochrany dle této smlouvy, pouze s předchozím písemným souhlasem druhé smluvní strany, a to za podmínky, že se třetí strana smluvně zaváže k jejich ochraně.
4. Povinnost plnit ustanovení této smlouvy se nevztahuje na chráněné informace, které:
   1. mohou být zveřejněny bez porušení této smlouvy;
   2. byly písemným souhlasem druhé smluvní strany uvolněny od těchto omezení;
   3. jsou veřejně dostupné nebo byly zveřejněny jinak, než porušením povinnosti jedné ze smluvních stran;
   4. příjemce je zná zcela prokazatelně dříve, než je sdělí smluvní strana;
   5. jsou vyžádány soudem, státním zastupitelstvím nebo věcně příslušným správním orgánem na základě zákona a jsou použity pouze k tomuto účelu.
5. Poskytnutí informací spadajících do oblasti obchodního tajemství nebo Důvěrných informací nezakládá žádné právo na licenci, ochrannou známku, patent, právo užití nebo šíření autorského díla, ani jakékoliv jiné právo duševního nebo průmyslového vlastnictví.
6. Veškeré informace dle této smlouvy zůstanou vlastnictvím poskytující smluvní strany, včetně subjektů jejího organizačního uspořádání a budou přijímající smluvní stranou vráceny straně poskytující po zaslání písemného požadavku poskytující smluvní strany nebo v případě, nebude-li informace nebo poskytnuté údaje přijímající smluvní strana potřebovat.

Článek III.

1. Za porušení povinností týkajících se ochrany obchodního tajemství nebo Důvěrných informací podle této smlouvy má poškozená smluvní strana právo uplatnit u druhé smluvní strany, která tyto povinnosti porušila, nárok na zaplacení smluvní pokuty.
2. Výše smluvní pokuty je stanovena na ___________________ Kč (slovy: ___________________ ) za každý jednotlivý prokázaný případ porušení povinností.
3. Smluvní pokutu, na kterou vznikne poškozené smluvní straně nárok dle této smlouvy, je druhá smluvní strana povinna uhradit do ___________________ kalendářních dnů ode dne prokazatelného doručení výzvy k úhradě smluvní pokuty. V případě pochybností se má výzva za doručenou třetí den po jejím odeslání.
4. Způsobí-li jedna smluvní strana druhé smluvní straně škodu porušením této smlouvy, odpovídá za ni dle obecných právních předpisů. Zaplacením smluvní pokuty není dotčen nárok na náhradu škody.

Článek IV.

1. Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oprávněnými zástupci obou smluvních stran.
2. Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
3. Závazky stanovené touto smlouvou k ochraně skutečností tvořících obchodní tajemství a Důvěrné informace, které byly předány přede dnem ukončení účinnosti této smlouvy, platí i nadále po ukončení účinnosti této smlouvy, a to po dobu tří let ode dne ukončení účinnosti této smlouvy.
4. Veškeré změny a doplňky této smlouvy vyžadují písemný souhlas obou smluvních stran ve formě následně číslovaných dodatků.
5. Právní vztahy vzniklé z této smlouvy a vyplývající z této smlouvy se řídí právním řádem České republiky.
6. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou výtiscích, z nichž každá smluvní strana obdrží po podpisu jeden výtisk.

V Praze dne ___________________

XXX a.s.

___________________

V Praze dne ___________________

YYY a.s.

___________________

Související zákony

• Občanský soudní řád
• Obchodní zákoník
• Trestní zákon
• Zákoník práce

zpět na Obsah dokumentu

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech