Pokračování dokumentu "Pojistné smlouvy" popisujícího úpravu právních vztahů v soukromém pojištění. Tato část je věnována zániku a přerušení soukromého pojištění a popisu rozdílů v škodovém a obnosovém pojištění.
Zánik soukromého pojištění
Uplynutí pojistné doby
Soukromé pojištění zaniká uplynutím pojistné doby.
U soukromého pojištění sjednaného na dobu určitou lze v pojistné smlouvě dohodnout, že uplynutím doby, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno, soukromé pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání soukromého pojištění nemá zájem. Pokud soukromé pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných podmínek o stejnou dobu, na kterou bylo sjednáno, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
Nezaplacení pojistného
Soukromé pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného.
Dohoda
Pojistitel a pojistník se mohou na zániku soukromého pojištění dohodnout. V této dohodě musí být určen okamžik zániku soukromého pojištění a dohodnut způsob vzájemného vyrovnání závazků.
Výpověď
Pojistnou smlouvu může pojistník i pojistitel vypovědět v těchto případech:
- ke konci pojistného období, a to 6 týdnů před jeho uplynutím (pojistitel takto nemůže vypovědět životní pojištění)
- dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.
- do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy
- dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní 8 denní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.
- do 3 měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události (pojistitel takto nemůže vypovědět životní pojištění)
- dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta 1 měsíce, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.
Pojistitel může smlouvu vypovědět v průběhu pojistné doby také při zvýšení pojistného rizika (viz výše – práva a povinnosti pojistitele).
Pojistník může soukromé pojištění vypovědět do 1 měsíce ode dne doručení sdělení o převodu pojistného kmene nebo jeho části podle zákona o pojišťovnictví nebo do 1 měsíce ode dne zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.
Odstoupení
Pojistitel má právo od pojistné smlouvy odstoupit:
- jestliže pojistník nebo pojištěný zodpoví při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění a jestliže by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu pojistitele neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne.
Pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit:
- jestliže mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného soukromého pojištění. Toto právo může pojistník uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne.
- bez udání důvodů a to ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření pojistné smlouvy, jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku právo
- ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy obdržel sdělení o uzavření obchodu na dálku, nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření pojistné smlouvy, jedná-li se o pojištění spadající do odvětví životních pojištění podle zákona o pojišťovnictví (neplatí pro cestovní pojištění sjednané na dobu kratší než 1 měsíc)
Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší.
Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již ze soukromého pojištění plnil. V případě odstoupení pojistitele se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou soukromého pojištění. Pojistník nebo pojištěný, který není současně pojistníkem, popřípadě obmyšlený, je ve stejné lhůtě jako pojistitel povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného.
Odmítnutí pojistitele plnit
Pojistitel může plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže:
- příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, nebo
- oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.
Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojištění zanikne.
Jiné důvody zániku
Soukromé pojištění zaniká dnem, kdy:
- zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc nebo jiná majetková hodnota
- dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce
Přerušení soukromého pojištění
Soukromé pojištění může být během pojistné doby přerušeno, např. při pojištění vozidla, které v důsledku dlouhodobější opravy nebude užíváno v provozu. Za dobu přerušení soukromého pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není dáno právo na plnění z událostí, které nastaly v době přerušení soukromého pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi. Doba přerušení soukromého pojištění se započítává do pojistné doby.
Soukromé pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. V pojistné smlouvě lze dohodnout podmínky, za kterých může být soukromé pojištění přerušeno.
Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní pojištění, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
Škodové pojištění a obnosové pojištění
Zákon o pojistné smlouvě rozlišuje dvě základní formy pojištění, a to pojištění škodové a pojištění obnosové.
Škodové pojištění je soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škod vzniklých v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Na rozdíl od pojištění obnosového pojistitel nemůže ze škodového pojištění poskytnout pojistné plnění z pojistné události v částce vyšší než je vzniklá a prokázaná škoda, s drobnými výjimkami, které tento zákon umožňuje např. v souvislosti s pojištěním na novou cenu.
Obnosové pojištění je soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody.
Škodové pojištění
Změna vlastnictví pojištěného majetku
Soukromé pojištění, které se vztahuje k majetku, zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku, nebylo-li dohodnuto jinak. Pokud podle pojistné smlouvy v důsledku této změny pojištění nezaniká, musí pojistná smlouva současně stanovit, za jakých podmínek soukromé pojištění dále trvá, a upravit způsob přechodu práv a povinností ze soukromého pojištění. Nejsou-li pak tyto podmínky v pojistné smlouvě stanoveny, změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku soukromé pojištění zaniká.
Nabývá-li se vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitému majetku vkladem do katastru nemovitostí, soukromé pojištění zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí.
Hranice pojistného plnění
Pojistitel má možnost omezit jak horní tak i spodní hranici svého plnění. Škodové pojištění nesmí vést k obohacení. V případě pojištění věci nebo jiného majetku, jehož hodnota je ocenitelná v době sjednání pojištění, by horní hranice plnění měla odpovídat hodnotě takovéto věci nebo majetku vyjádřené v penězích formou pojistné částky. Tuto stanoví pojistník a ten je také povinen změny této hodnoty pojistiteli oznámit, v opačném případě se vystavuje nebezpečí přepojištění nebo podpojištění. Zákon spojuje taková ujednání pojistné smlouvy, která by pojistnou částku vztahovala k hodnotě pojištěného majetku v době vzniku, s její neplatností. Důvodem je zabránit možným podvodům, neboť taková ustanovení pojistné smlouvy by nutila pojistitele plnit bez ohledu na výši pojistného rizika, které bylo základem pro stanovení výše pojistného v době sjednání pojistné smlouvy.
Hranice pojistného plnění se obecně vztahuje na jednu škodnou událost. Vznikne-li při jedné škodné události více pojistných událostí, pak celkové plnění pojistitele za všechny pojistné události nemůže překročit stanovenou horní hranici. Překračuje-li skutečná škoda tuto hranici, pak se pojistné plnění poskytuje jednotlivým oprávněným osobám v poměru, v jakém je tato horní mez plnění k výši celkové škody. Zvláštní zákon (např. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nebo pojistná smlouva může však stanovit jinak.
Limit pojistného plnění
V těch druzích pojištění, kde v době uzavření pojistné smlouvy nelze určit pojistnou hodnotu pojištěné věci, např. pojištění odpovědnosti, pojištění právní ochrany, pojištění finančních ztrát, atp., lze horní hranici pojistného plnění omezit tzv. limitem pojistného plnění. V takovém případě pojistitel nemůže používat institut přepojištění a podpojištění a je v závislosti na obsahu pojistné smlouvy povinen plnit do výše skutečné škody, nejvýše však do sjednaného limitu pojistného plnění.
Přesahuje-li skutečná škoda tento limit a nebylo-li sjednáno jiné pojištění, které by tento přesah krylo, jde tato škoda k tíži pojištěného. Uvedený způsob určení hranice pojistného plnění může být použit i v pojištění věci nebo jiného majetku ocenitelného v době sjednání pojištění, jestliže účelem tohoto pojištění je krytí pouze části hodnoty pojištěného majetku, tzv. zlomkové pojištění.
Spoluúčast
V pojistné smlouvě se lze dohodnout, že se oprávněná osoba bude podílet na úhradě vzniklé škody. Tato spoluúčast má za cíl vést pojištěné osoby k předcházení škodám.
Množné pojištění
Je-li totéž pojistné riziko pojištěno pro stejné období u více pojistitelů nebo několika pojistnými smlouvami, jedná se o tzv. množné pojištění.
Množné pojištění může vzniknout jako:
- soupojištění nebo
- souběžné pojištění nebo
- vícenásobné pojištění.
Soupojištění
Soupojištění vzniká uzavřením pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli. Pojistná smlouva určí, kdo je vedoucím pojistitelem. Vedoucí pojistitel stanoví pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přijímá pojistné, přijímá od pojištěného oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění. Vedoucí pojistitel v tomto rozsahu jedná jménem ostatních pojistitelů. Způsob příjmu pojistného lze dohodnout i jinak.
V soupojištění je dohodnuta výše podílů jednotlivých pojistitelů na právech a závazcích plynoucích ze soupojištění. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají v poměru výše svých podílů, nebylo-li dohodnuto jinak.
Oprávněná osoba má právo na pojistné plnění v celé výši vůči vedoucímu pojistiteli.
Soupojištění přitom může vzniknout jak s vědomím pojistníka, tak i bez jeho vědomí, tj. v případech, kdy pojistitel po uzavření pojistné smlouvy s pojistníkem rozloží převzaté pojistné riziko mezi více pojistitelů na základě smlouvy o soupojištění. Soupojištění lze provozovat i formou tzv. poolu, kdy se více pojistitelů dohodne, že bude za určitých podmínek krýt společně určitý druh pojistného rizika, většinou se bude jednat o velká pojistná rizika, např. atomová rizika. V takovém případě může funkci vedoucího pojistitele vykonávat společný orgán k tomu vytvořený nebo pojišťovací zprostředkovatel s vyšším stupněm odborné způsobilosti (tzv. pojišťovací makléř).
Souběžné pojištění
Souběžné pojištění vzniká mezi pojistníkem a dvěma nebo více pojistiteli, s nimiž pojistník uzavřel pojistné smlouvy týkající se téhož pojistného rizika, a výše podílů jednotlivých pojistitelů na celkovém pojistném plnění nepřesáhne úhrnem pojistnou částku nebo limit pojistného plnění, tedy souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody.
V tomto případě plní každý z pojistitelů v souladu s pojistnou smlouvou až do výše sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění.
Vícenásobné pojištění
Vícenásobné pojištění vznikne tehdy, jestliže se dvě nebo více pojištění vztahují na totéž pojistné riziko, a to pro stejné období a jestliže souhrn pojistných částek přesahuje hodnotu pojištěné věci nebo souhrn limitů pojistného plnění přesahuje skutečnou výši škody. V takovém případě je každý pojistitel povinen plnit v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou a jednotliví pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě stanovené horní hranice pojistného plnění.
Vznik vícenásobného pojištění je pojistník povinen oznámit, jakmile se o tom dozví, každému pojistiteli, který uzavřel pojistnou smlouvu týkající se vícenásobného pojištění. Pojistitel nemůže v případě pojistné události pojistnou smlouvu týkající se vícenásobného pojištění změnit nebo zrušit, jestliže by to bylo k neprospěchu ostatních pojistitelů.
Zachraňovací náklady
Obecným zájmem je, aby byla učiněna všechna opatření nezbytná k zabránění vzniku škod, popř. ke zmírnění jejich následků nebo k zabránění dalších následných škod. Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které pojistník:
- vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
- vynaložil na zmírnění následků již nastalé pojistné události,
- byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.
Pojistník nebo pojištěný nebo jiná osoba má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s vynaložením nákladů na odvrácení vzniku hrozící pojistné události. Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena. Výše limitu zachraňovacích nákladů na záchranu života nebo zdraví osob nesmí být nižší než 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil se souhlasem pojistitele a k nimž by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení.
Tyto náklady se nehradí osobě, která je povinna tyto náklady vynaložit v souladu s právním předpisem, kterým se ve své činnosti řídí (např. hasiči, záchranná služba, armáda, policie atp.). Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody.
Přechod práv na pojistitele
Škodové pojištění slouží k náhradě škod vzniklých v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Je proto nutné, aby právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo (např. odvrácení hrozící škody; odpovědnost za škodu způsobenou zaviněním jiného), které vznikne oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, přešlo na pojistitele, a to až do výše jím vyplaceného pojistného plnění.
Oprávněná osoba je povinna zabezpečit přechod těchto práv na pojistitele, v opačném případě má pojistitel právo pojistné plnění snížit nebo má právo na vrácení již vyplaceného pojistného plnění.
V případě povinného pojištění může být zvláštním zákonem stanovena jiná úprava, která zabezpečuje uspokojení nároků oprávněných osob v plné výši a pojistiteli právo na náhradu vyplaceného plnění vůči tomu, kdo přechod práva na pojistitele nezabezpečil nebo jinak zmařil.
Obnosové pojištění
Na rozdíl od pojištění škodového, je pojištění obnosové sjednáváno za účelem získání prostředků, kapitálu, rozšiřujících majetkovou sféru oprávněných osob. Plnění pojistitele může mít formu jednorázového plnění nebo formu opakujících se plateb (důchodu). Základem pro výpočet pojistného v obnosovém pojištění je částka, která má být v případě pojistné události vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.
Právo na náhradu škody
Jedná se o další základní odlišnost obnosového pojištění od pojištění škodového. V pojištění obnosovém není vznikem práva na pojistné plnění vůči pojistiteli dotčeno právo na náhradu škody proti tomu, kdo za škodu odpovídá. To znamená, že např. v případě smrti pojištěné osoby, která byla způsobena protiprávním jednáním třetí osoby, nezaniká oprávněné osobě uplatněním práva na plnění z pojištění pro případ smrti pojištěné osoby vůči pojistiteli právo na náhradu škody vůči třetí osobě, která odpovídá za smrt pojištěného.
Pojistná smlouva a právo na redukci, odkupné nebo obnovení soukromého pojištění
Za podmínek stanovených zákonem o pojistné smlouvě a za podmínek, které pojistitel stanoví v pojistné smlouvě, vzniká z předčasně ukončeného obnosového pojištění:
- právo na odkupné,
- právo na výplatu části nespotřebovaného pojistného uloženého jako rezerva životních pojištění,
- právo na redukci pojištění
- právo na snížení pojistné částky bez povinnosti platit další pojistné nebo na zkrácení doby pojištění,
- právo na obnovení pojištění po redukci.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
