Přestupky a správní delikty v podnikání - delikty právnických a fyzických osob 

Pokračování dokumentu "Přestupky a správní delikty v podnikání", který přináší základní informace k problematice správních deliktů právnických a fyzických osob.

zpět na Obsah dokumentu

Správní delikty právnických osob a fyzických osob – podnikatelů

Hlavní rozdíl mezi přestupkem a správním deliktem smíšené povahy (podnikatelů) je tedy subjekt (osoba pachatele), který jej může spáchat. Zatímco pachatelem přestupku může být pouze fyzická osoba, pak pachatelem správního deliktu podnikatelů může být jen právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud porušení právního předpisu souvisí s výkonem její podnikatelské činnosti.

Jiné správní delikty právnických osob

Podle platných zákonů lze stíhat právnickou osobu a ukládat tresty právnické osobě pouze za správní delikty, nikoli za přestupky nebo trestné činy. Správní delikt právnické osoby tedy odlišuje od dalších správních deliktů především znak odpovědné osoby. Právnická osoba jedná v právních vztazích prostřednictvím statutárních orgánů, zaměstnanců, členů apod. Subjektem odpovědnosti je však právnická osoba jako celek, nikoli její statutární orgány, jednotliví zaměstnanci nebo členové. Ti mohou být dále v souvislosti se stejným jednáním subjektem odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt fyzické osoby.

Správním deliktem právnické osoby se rozumí protiprávní jednání právnické osoby, jehož znaky jsou stanoveny zákonem a za které ukládá správní úřad sankci stanovenou zákonem.

Subjektem deliktu je právnická osoba, je-li deliktně způsobilá. Za právnické osoby jsou občanským zákoníkem považovány

1. sdružení fyzických a právnických osob,
2. účelová sdružení majetku,
3. jednotky územní samosprávy,
4. jiné subjekty, o nichž to stanoví zákon.

Deliktní odpovědnost právnických osob se realizuje tak, že jednání fyzické osoby (statutární orgán, zaměstnanci, členové) poruší právní povinnost a toto jednání se přičte právnické osobě.

zpět na Obsah dokumentu

Jiné správní delikty podnikatelů

Toto označení provází určitá nepřesnost, protože právnické osoby odpovídají za správní delikt bez ohledu na to, zda jsou podnikateli či nikoli.

Pachatelem správního deliktu podnikatelů tedy mohou být právnické osoby a podnikající fyzické osoby pokud se porušení zákona dopouštějí v souvislosti s výkonem podnikání.

Ani správní delikty podnikatelů nejsou jednotně kodifikovány. Pramenem právní úpravy jsou zvláštní zákony (v současnosti asi 200 zákonů obsahuje úpravu správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob) – například celní zákon, stavební zákon, živnostenský zákon, zákon o obcích, zákon o pojišťovnictví, katastrální zákon, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o cenných papírech, zákon o státní statistické službě, zákon o cenách, zákon o lesích, zákon o elektronických komunikacích, zákon o státní památkové péči, zákon o léčivech, zákon o pozemních komunikacích, zákon o silničním provozu, zákon o ovzduší, zákon o civilním letectví a mnohé další. Právní úprava se omezuje zpravidla na výčet skutkových podstat a sankce, lhůty pro jejich ukládání a určení orgánu, který o nich rozhoduje.

Subjekt

Pro správní delikty podnikatelů platí, že se vztahují na protiprávní jednání právnických osob a fyzických podnikajících osob, kdy v případě fyzických podnikajících osob je rozhodujícím kritériem, zda se dopustily správního deliktu nebo přestupku, je to, zda k protiprávní činnosti došlo v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, či nikoliv. Pokud protiprávní jednání souvislost s podnikatelskou činností fyzické podnikající osoby nemá, jde v jejím případě o přestupek. Způsobilost podnikající fyzické osoby by se pak analogicky řídila ustanovením § 5 zákona o přestupcích. Pro způsobilost podnikatele však platí, že podnikatel musí být ve zvláštním postavení. Často je takové postavení vyjádřeno vydáním povolení, souhlasu či koncese.

Podnikající fyzické osobě se přičítá, stejně jako právnické osobě, protiprávní jednání jejích zaměstnanců, příp. dalších osob, které za ni jednají.

Objekt

Objektem správních deliktů právnických osob (chráněným statkem) a smíšených správních deliktů je – stejně jako u správních deliktů vůbec – řádný výkon veřejné správy, řádné plnění jejích úkolů a plnění veřejnoprávních povinností.

Subjektivní stránka

Pro odpovědnost podnikatele za správní delikt se zásadně nevyžaduje zavinění. Zavinění je vnitřní, psychický vztah pachatele k protiprávnímu jednání a jeho následku. V tomto smyslu se zavinění obtížně podnikateli prokazuje. Porušení povinnosti právnickou osobou je často řetězem rozhodnutí jednotlivců, jejichž složení navíc není stálé a jejich konkrétní podíl na rozhodnutí a následném jednání je i vzhledem ke vztahu nadřízených a podřízených pracovníků problematické.

Odpovědnost podnikatelů za správní delikt je tedy objektivní. Jediná možnost jak dosáhnout, aby právnická osoba, nebo podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídala je prokázání, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Prokazovat vynaložení potřebného úsilí musí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.

Zánik trestnosti

Situace, kdy dojde ke ztrátě oprávnění delikt postihnout, se označují jako zánik trestnosti. Kdy k němu dojde, upravují vždy konkrétní zvláštní zákony. Zánik trestnosti, tedy i odpovědnosti, může nastat pouze zánikem právnické osoby a smrtí fyzické osoby, protože tím přestal existovat subjekt deliktu, nebo uplynutím doby, a to tak, že zákony stanoví buď lhůtu pro uložení pokuty nebo lhůtu pro zahájení řízení o jejím uložení; případně se jedná o kombinaci obou možností – tj. stanoví, do kdy lze zahájit řízení o deliktu a do kdy nejpozději musí být pokuta uložena.

Lhůty pak mohou být buď subjektivní, kdy čas běží ode dne, kdy se správní orgán o porušení dozvěděl, nebo objektivní, které běží ode dne, ve kterém došlo k protiprávnímu jednání. Lhůty jsou prekluzivní (propadné), takže jejich běh se ani nepřerušuje ani nestaví s výjimkou doby řízení před soudem podle soudního řádu správního. Procesním důsledkem zániku trestnosti je povinnost správního orgánu nezahajovat, případně zastavit řízení o takovém deliktu.

Sankce

Sankcí za správní delikty podnikatelů je zpravidla peněžitý trest, v některých případech lze uložit i propadnutí věci či kontrolovaného zboží (podle celního zákona) či zákaz činnosti (podle zákona č. 246/1992 Sb.) či odnětí osvědčení (podle zákona č. 215/2005 Sb.). Výše pokuty je často definována v závislosti na závažnosti protiprávního jednání. Maximální hranice sankce je vždy stanovena zákonem. Některé zákony umožňují upuštění od potrestání či snížení nebo prominutí pokuty nebo odklad jejího zaplacení.

Řízení o správních deliktech podnikatelů se koná podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Vždy je ale nutno kontrolovat jestli zvláštní zákon neupravuje určitou část řízení odchylně (např. určení místní příslušnosti správního orgánu, zahájení řízení, uložení povinnosti odstranit nedostatky a závady jako povinná součást výroku rozhodnutí apod.). V takovém případě má právní úprava zvláštního zákona přednost před úpravou obsaženou ve správním řádu.

zpět na Obsah dokumentu

Skutkové podstaty jiných správních deliktů podnikatelů podle zvláštních zákonů

Skutkové podstaty správních deliktů musí být stanoveny zákonem, nikoli právním předpisem nižší právní síly. Lze však konkretizovat skutkovou podstatu správního deliktu prostřednictvím prováděcího předpisu.

I vzhledem k tomu, že úprava správních deliktů je obsažena v tolika různých zákonech, uvádíme jen některé skutkové podstaty správních deliktů podnikatelů podle vybraných zákonů.

Živnostenský zákon (č. 455/1991 Sb.)

Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.) obsahuje (vzhledem k jiným zákonům) poměrně podrobnější úpravu správních deliktů podnikatelů.

Podle § 62 ŽZ se právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákonem

1. nezajistí výkon činností, u živností u kterých to zákon vyžaduje, pouze fyzickými osobami splňujícími podmínky odborné způsobilosti,
2. neoznámí ustanovení odpovědného zástupce nebo neoznámí živnostenskému úřadu ukončení výkonu jeho funkce pro živnost ohlašovací,
3. nepředloží živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce nebo neoznámí ukončení výkonu jeho funkce pro živnost koncesovanou,
4. neustanoví nového odpovědného zástupce, je-li k tomu povinna,
5. v rozporu s § 17 odst. 3 ŽZ
   1. neprokáže vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny,
   2. nedoloží souhlas vlastníka, spoluvlastníka nebo správce bytu nebo nemovitosti, nebo
   3. neprokáže oprávněnost umístění mobilní provozovny,
6. neoznámí zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně,
7. nezajistí způsobilost provozovny nebo neustanoví osobu odpovědnou za činnost provozovny,
8. neoznačí provozovnu dle příslušných ustanovení ŽZ,
9. nezajistí, aby prodej zboží nebo poskytování služeb pomocí automatů neumožňovaly získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštním zákonem,
10. poruší podmínku stanovenou živnostenským úřadem pro provozování koncesované živnosti podle,
11. v rozporu s § 31 odst. 2 ŽZ,
    1. neoznačí místo podnikání, sídlo nebo organizační složku podniku, nebo
    2. neprokáže vlastnické nebo užívací či jiné obdobné právo k objektům nebo prostorám, v nichž má na území České republiky místo podnikání, sídlo nebo organizační složku podniku,
12. neidentifikuje účastníka smluvního vztahu nebo předmět smluvního vztahu, nebo nevede evidenci o účastnících nebo předmětu smluvního vztahu,
13. neeviduje nebo neuschovává údaje podle § 31 odst. 4 a 5 ŽZ,
14. v rozporu s § 31 odst. 7 ŽZ koupí zboží nebo ho přijme do zástavy nebo zprostředkuje jeho nákup,
15. nezajistí, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli byla přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka,
16. nezajistí, aby jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti,
17. neoznámí přerušení provozování živnosti,
18. neoznámí pokračování v provozování živnosti,
19. nevydá na žádost zákazníka doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby,
20. v rozporu s § 31 odst. 15 ŽZ nesdělí, zda provozuje živnost, nebo nedoloží doklady,
21. zaměstnává zaměstnance, kteří nemají doklad o splnění způsobilosti pro výkon povolání stanovené zvláštními právními předpisy nebo doklad o znalosti bezpečnostních předpisů nebo předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví,
22. doloží nepravdivé čestné prohlášení,
23. neoznámí změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti, nebo nepředloží doklady o nich, s výjimkou neoznámení změny oboru činnosti u živnosti volné, nebo
24. neoznámí změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o koncesi, nebo nepředloží doklady o nich,
25. neprokáže při kontrole oprávněnost poskytování služeb.

Podnikatel se také dopustí správního deliktu, pokud provozuje živnost, aniž by měl živnostenské oprávnění.

Sankce za nesplnění povinnosti může být pokuta, a to s horní hranicí v rozmezí od 1 000 000 Kč do 10 000 Kč podle provinění. Některé správní delikty lze vyřešit uložením blokové pokuty do 5 000 Kč.

Podnikatel za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. Odpovědnost podnikatele za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

K projednání správního deliktu podle živnostenského zákona jsou příslušné v prvním stupni obecní živnostenské úřady.

zpět na Obsah dokumentu

Celní zákon

Zvláštní skutkovou podstatu jiného správního deliktu, která pro podnikatele obsahuje úpravu odlišnou od ostatních pachatelů, obsahuje zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon. Konkrétně v § 294 určuje jednání, které je celním přestupkem, pokud se ho dopouští fyzická osoba. Stejné jednání, kterého se dopustí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, je pak celním deliktem. Protože náš článek směřuje více do sféry podnikatelské, pojednáváme dále jen o celním deliktu.

Celním deliktem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a není zároveň trestným činem. K odpovědnosti postačí i zavinění z nedbalosti.

Skutkovou podstatu celního deliktu naplní ten, kdo:

1. nezákonně doveze nebo vyveze zboží,
2. uvede nesprávně údaje o zboží podléhajícím dohledu celních orgánů,
3. způsobí, že mu bylo příslušným celním orgánem uděleno povolení na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,
4. způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,
5. nedodrží podmínky stanovené pro zboží dále specifikované v § 294/1 písm. e) celního zákona
6. nezákonně odejme zboží dohledu celních orgánů nebo se tohoto odnětí zúčastní,
7. padělá doklady o dováženém a vyváženém zboží nebo zboží v tranzitu,
8. přechovává zboží uniklé dohledu celních orgánů,
9. poruší celní závěry,
10. uvede nesprávné nebo nepravdivé údaje v žádosti předložené celnímu orgánu anebo předloží s touto žádostí nepravé, pozměněné nebo padělané doklady nebo jiné písemnosti,
11. uvede nesprávné údaje v žádosti o osvědčení původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou,
12. neuposlechne výzvy celního orgánu nebo celníka nebo jinak jim brání při výkonu jejich činnosti.

Jako sankce může být uložena pokuta nebo propadnutí zboží.

Celní zákon stanoví také zvláštní liberační důvod, a sice že osoba, která učinila chybu v podaném celním prohlášení a prokázala, že učinila veškeré kroky potřebné k zajištění správných a přesných údajů, nebo jestliže k porušení celních předpisů došlo v důsledku vyšší moci, nehody nebo jiných okolností, které nemohla dotčená osoba ovlivnit, a tyto skutečnosti byly celním orgánům prokázány.

Vyslovit propadnutí zboží lze, jestliže zboží náleží právnické osobě, která se dopustila celního deliktu, a zboží bylo ke spáchání celního deliktu užito nebo určeno, anebo bylo celním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží celním deliktem získané. Vlastníkem propadlého zboží se stává stát.

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

Zákon o správě daní a poplatků nehovoří přímo o správním deliktu podnikatelů. Povinnosti, které tento zákon stanoví, jsou závazné pro každého plátce daně. Nicméně o správní delikty, které se podnikatelů významně dotýkají, se bezpochyby jedná.

Podnikateli, který nesplní ve stanovené lhůtě povinnost nepeněžité povahy vyplývající ze zákona o správě daní a poplatků nebo zvláštního daňového zákona nebo uloženou rozhodnutím podle zákona o správě daní a poplatků, může správce daně opakovaně uložit pokutu až do celkové výše 2 000 000 Kč. Opakovaně lze pokutu uložit, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá.

Pokutu nelze uložit, jestliže uplynuly od konce roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty, dva roky. Právo vyměřenou pokutu vymáhat se promlčuje po pěti letech od vykonatelnosti rozhodnutí o uložení pokuty.

Jako sankci za opakované porušení povinností nepeněžité povahy, za které již byla uložena pokuta, a nedošlo při tom ani dodatečně ke splnění této povinnosti, může správce daně až na dobu třiceti dnů pozastavit daňovému subjektu jeho podnikatelskou činnost, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění a jíž se porušení povinnosti týká.

Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu č.253/2008 Sb.

Dalším zákonem, který obsahuje zvláštní ustanovení o správních deliktech podnikatelů je zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Skutkové podstaty jednotlivých správních deliktů jsou upraveny v ust. § 43 – 53 zákona, namátkou lze uvést například

• Nesplnění povinností k prevenci (§ 48),
• Porušení povinností při převodu peněžních prostředků (§ 49),
• Neplnění oznamovací povinnosti při přeshraničních převozech (§ 50).

Pachatelem zde může být pouze osoba, která je nadána zvláštními pravomocemi, či se dopouští jednání podle tohoto zákona.

Zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví č. 191/1999 Sb.

Dalším zákonem, který obsahuje zvláštní ustanovení o správních deliktech právnických osob a podnikajících fyzických osob je zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví.

Podnikatel se dopustí správního deliktu dle tohoto zákona tím, že

1. podá celní prohlášení na propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, do režimu volného oběhu nebo režimu vývozu,
2. podá žádost o propuštění zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, ke zpětnému vývozu nebo požádá o jeho umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu,
3. přepraví na celní území Společenství, vlastní, drží, skladuje nebo prodává na území České republiky zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, které uniklo celnímu dohledu,
4. jako osoba, které bylo celním úřadem ponecháno zadržené zboží, ohledně něhož je podezření, že jím došlo k porušení práv k duševnímu vlastnictví, v rozporu s § 9 odst. 4 tohoto zákona toto zboží používá, zcizí nebo s ním jiným způsobem nakládá, nebo
5. jako přejímající organizace nesplní po bezúplatném převodu padělků některou z povinností podle § 14a odst. 3 zákona.

Sankce, kterou lze za správní delikt uložit je při nesplnění povinností uvedených výše v bodech 1, 2 a 5 pokuta do 100 000 Kč. Za správní delikt podle bodu 4 je možno uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Za správní delikt podle bodu 3 lze uložit pokutu rovněž do 1 000 000 Kč, resp. až do výše 5 000 000 Kč či 20 000 000 Kč pokud pachatel porušil povinnosti ve větším nebo značném rozsahu.

O porušení povinnosti ve větším rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota zboží uplatněná podle předpisu Evropských společenství částku 1 000 000 Kč.

O porušení povinností ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropských společenství částku 5 000 000 Kč.

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích

Dalším zákonem, který obsahuje zvláštní ustanovení o správních deliktech právnických osob a podnikajících fyzických osob je zákon o provozu na pozemních komunikacích.

Ustanovení § 125 upravuje sankce ve vztahu se spácháním správních deliktů tak, že pokuta bude uložena:

1. právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle živnostenského zákona, která jako provozovatel vozidla:
1. přikázala nebo dovolila, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích použito vozidla, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,
2. svěřila řízení vozidla osobě, která není dostatečně tělesně a duševně způsobilá k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a v potřebném rozsahu neovládá řízení vozidla nebo jízdu na zvířeti a předpisy o provozu na pozemních komunikacích a dále o osobu, která nesmí řídit bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohla být ještě pod jejich vlivem, nebo jestliže je její schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu,
3. svěřila řízení motorového vozidla osobě, která nesplňovala podmínky osoby, která může řídit motorové vozidlo - je držitelem příslušného řidičského oprávnění, nebo je žadatel o řidičské oprávnění, který se pod dohledem učitele autoškoly podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla nebo skládá zkoušku z řízení motorového vozidla, anebo osoba, která se pod dohledem učitele autoškoly připravuje k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení,
4. nezajistila aby barevné provedení a označení vozidla bylo provedeno tak, aby nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením a označením vozidel Vojenské policie a policie a celní správy a obecní policie,
5. přikázala řízení vozidla nebo svěřila vozidlo osobě, o níž neznala údaje potřebné k určení její totožnosti.
2. fyzické osobě která je provozovatelem vozidla nebo které provozovatel nebo jiná osoba svěřila řízení vozidla, jestliže se dopustila jednání uvedeného v odstavci 1 písm. e),
3. osobě, která používá antiradar.

V případě odst. 2 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč a v ostatních případech až do výše 100 000 Kč.

S ustanovením výše uvedeného § 125 odst. 2 souvisí § 10 odst. 3 zakotvující povinnost provozovatele vozidla (s výjimkou zpravodajské služby) a osoby, které provozovatel svěřil vozidlo, na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích; tím není dotčeno ustanovení § 60 zákona o přestupcích týkající se podání vysvětlení, který stanoví:

1. Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být odepřeno, jestliže by takovým osobám nebo osobám jim blízkým (§ 68 odst. 4) hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin nebo by porušily státní nebo služební tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
2. Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu k podání vysvětlení podle odstavce 1, nebo tomu, kdo bezdůvodně podání vysvětlení odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5000 Kč.

Osobou blízkou dle § 68 odst. 4 se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner (dle zákona o registrovaném partnerství); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.

zpět na Obsah dokumentu

• pokračování dokumentu „Přestupky a správní delikty v podnikání – správní a přestupkové řízení“

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech