Pokračování dokumentu "Směnky", který přináší základní informace k problematice směnečného práva.
Převod směnky
Směnku, která je vydána na jméno a která zároveň vylučuje její převoditelnost rubopisem doložkou „nikoli na řad“ nebo jinou doložkou stejného významu (rektasměnka), je možné převést pouze běžnou občanskoprávní cestou, tj. písemnou postupní smlouvou podle § 524 a násl. občanského zákoníku.
V ostatních případech je možné směnku převést rubopisem (indosamentem), což je pro směnky typický způsob převodu. Směnka je zákonný ordrepapír, tj. je možné ji převést rubopisem, i když nebyla vystavena na řad (s výše uvedenou výjimkou).
Převod rubopisem
Podstata převodu rubopisem spočívá v tom, že dosavadní majitel směnky (indosant), vyznačí na rubu směnky nebo na jejím přívěsku indosační doložku a předá směnku novému majiteli (indosatáři). Na indosatáře tím přejdou všechna práva ze směnky, jejichž obsah se řídí obsahem převáděné směnky. Indosační doložka se vyjadřuje slovy „za mne na řad ....“ nebo zaplaťte za mne ......“.
Indosament musí být bezpodmínečný. Jakákoli podmínka, na níž by byl indosament učiněn závislým, platí za nenapsanou. To znamená, že podmíněný rubopis zůstává platným a nepřihlíží se pouze k doložce, která vyjadřuje jeho podmíněnost.
Náležitosti indosamentu
Rubopis může být zcela vyplněný nebo nevyplněný. Je-li rubopis zcela vyplněný, obsahuje některou z výše uvedených indosačních doložek s uvedením jména indosatáře a podpis indosanta. Rubopis nevyplněný (blankoindosament), který zákon výslovně připouští v § 13, je buď vyplněn pouze částečně, tj. bez uvedení jména indosatáře, nebo spočívá v pouhém podpisu indosanta.
Stejně jako při vyplňování náležitostí směnky, je velmi vhodné také při vyplňování indosamentu označit jednotlivé účastníky takovým způsobem, aby je bylo možné jednoznačně určit. Vedle označení účastníků může být obsah rubopisu tvořen také např. uvedením data převodu či místa, které však nejsou podmínkou jeho platnosti.
Účinky indosamentu
S indosamentem jsou spojeny účinky převodní, záruční a legitimační.
Převodní účinek
Jak již bylo uvedeno výše, je rubopis základním způsobem převodu práv ze směnky. Rubopisem indosant ztrácí svá dosavadní směnečná práva a indosatář směnečná práva nabývá.
Garanční účinek
Garanční účinek indosamentu spočívá v tom, že indosant odpovídá každému pozdějšímu majiteli směnky za přijetí a zaplacení směnky a tím se ocitá v pozici tzv. nepřímého (regresního) dlužníka, tj. neposkytne-li plnění hlavní dlužník, odpovídá za přijetí a zaplacení dlužník nepřímý. Svou odpovědnost však může indosant kdykoli vyloučit, připojí-li ke svému podpisu příslušnou doložku. (viz dále rubopis vylučující odpovědnost)
Legitimační účinek
Legitimační účinek indosamentu je dán tím, že každý kdo uplatňuje právo na zaplacení ze směnky, musí prokázat, že mu svědčí nejen poslední rubopis, ale i nepřerušená řada rubopisů počínající od remitenta, který je jako první majitel na směnce výslovně uveden. Další majitelé se dovozují z rubopisů, které se na směnku v řadách postupně zapisují. Proto i v případě, že rubopis není datován, je možné bezpečně stanovit pořadí jednotlivých vlastníků. Ten, komu svědčí nepřetržitá řada indosamentů, není povinen jakýmkoli způsobem prokazovat, jak se ke směnce dostal. Možnost požadovat vydání směnky zákon stanoví pouze v případě, že nabyvatel získal směnku ve zlé víře nebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí, což musí ten, kdo požaduje vydání směnky, také dokázat.
Druhy rubopisů
Vedle výše popsaného základního rubopisu zná zákon také další druhy rubopisů, které jsou vyjádřeny formou zvláštních doložek.
Přímý rubopis (rektaindosament)
Podstatou tohoto rubopisu je omezení odpovědnosti indosanta pouze na osobu, na kterou směnku převedl, a to formou doložky vyjádřené slovy „nikoli na řad“ či „výlučně ......“. Směnka pak může být dále převáděna s tím, že indosant je zbaven odpovědnosti vůči každému dalšímu majiteli směnky.
Rubopis vylučující odpovědnost
Dle § 15 zákona indosant ručí za přijetí i za zaplacení směnky. Chce-li se indosant vyhnout svému ručitelskému závazku, musí rubopis opatřit např. doložkou „bez závazků“ nebo „sine obligo“, čímž se zprostí ručitelského závazku vůči všem, tedy i vůči bezprostřednímu indosatáři. Odpovědnost dříve podepsaných nepřímých dlužníků tím však není dotčena.
Zmocňovací rubopis (prokuraindosament)
Zmocňovací rubopis nemá převodní ani odpovědnostní účinek, ale pouze účinek legitimační, tj. opravňuje prokuraindosatáře k tomu, aby vlastním jménem vykonal za indosanta směnečné úkony, tedy je oprávněn předložit směnku k přijetí či k placení, vyžádat si zřízení protestu atd. Jde tedy pouze o zmocnění, které nahrazuje plnou moc. Prokuraindosament se vyjadřuje doložkami „hodnota k vybrání“, „k inkasu“, „in prokura“ nebo jinou doložkou vyjadřující jen zmocnění. Prokuraindosatář není oprávněn směnku převést, může pouze dalším prokuraindosamentem převést výkon práv na dalšího zmocněnce.
Zástavní rubopis
Stejně jako prokuraindosament nemá zástavní rubopis převodní ani odpovědnostní účinek, ale pouze účinek legitimační. Zástavní indosatář může vykonávat všechna práva ze směnky a může se uspokojit z částky, kterou výkonem těchto práv získá, není ovšem oprávněn směnku převést. Všechny jím učiněné indosamenty mají ze zákona povahu prokuraindosamentů.
Převod postoupením
Je-li směnka na jméno opatřena doložkou nikoli na řad, může být převedena pouze písemnou smlouvou o postoupení pohledávky. Takový převod je podřízen režimu občanského zákoníku, ze kterého vyplývá několik podstatných odlišností oproti převodu rubopisem.
Postupník (ten kdo nabývá směnku) vstupuje na základě smlouvy o postoupení pohledávky do všech práv postupitele spojených s pohledávkou, tj. nedochází pouze k převodu práv ze směnky jako v případě rubopisu. Pro postupníka to znamená, že dlužník vůči němu může uplatnit veškeré námitky, které měl v době převodu vůči postupiteli. Dále může dlužník použít k započtení vůči postupníkovi i své započtení způsobilé pohledávky, které měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo oznámeno postoupení.
Odpovědnost postupitele vůči postupníkovi je ve srovnání s odpovědností indosanta výrazně limitována. Bylo-li sjednáno postoupení směnky za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi, jestliže
- postupník se nestal místo postupitele věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem,
- dlužník splnil postupiteli závazek dříve, než byl povinen jej splnit postupníkovi,
- postoupená pohledávka nebo její část zanikla započtením nároku, který měl dlužník vůči postupiteli.
Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté úplaty spolu s úroky jen, když se k tomu postupníkovi písemně zavázal; toto ručení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou pohledávku na dlužníkovi bez zbytečného odkladu u soudu.
Přijetí směnky
Přijetí směnky se vztahuje výlučně ke směnce cizí a jedná se o úkon, při němž směnečník prohlásí, že směnku přijímá nebo ji naopak přijmout odmítne. Teprve přijetím směnky se směnečník stává přímým dlužníkem a je pouze na něm, zda směnku přijme či nikoli.
Právo předložit směnku k přijetí je právem majitele směnky, ale není vyloučeno, aby směnku k přijetí předložila také jiná osoba. Kdokoli však směnku k přijetí předloží, činí tak ve prospěch oprávněného majitele.
Postup pro předložení směnky k přijetí upravuje zákon poměrně podrobně. Směnka má být směnečníkovi předložena nejprve v místě, kde provozuje svůj podnik, a není-li takové místo, nebo jej nelze vypátrat, pak se směnka prezentuje přímo v bytě směnečníka. Vždy však musí být předložena přímo směnečníkovi, a to i v případě, že se jedná o směnku domicilovanou.
Obecná lhůta pro předložení směnky je limitována její splatností, tedy majitel směnky nebo i ten, kdo ji má jen v rukou, může směnku až do splatnosti předložit směnečníkovi v místě jeho bydliště (viz výše) k přijetí. Předložení směnky, stejně jako jakýkoli jiný směnečný úkon, je možné pouze v pracovní den. Připadne-li poslední den lhůty, v níž může být směnka předložena k přijetí na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta až do příštího pracovního dne.
Prezentační doložky
Právo předložit směnku k přijetí může výstavce modifikovat prostřednictvím prezentačních doložek. Zákon dává výstavci směnky následující možnosti:
- výstavce může v každé směnce ustanovit buď s určením lhůty, nebo bez něho, že směnka musí být předložena k přijetí, a to tzv. pozitivní doložkou (např. slovy „směnka musí být předložena do 1. 1. 2015“).
- výstavce může ve směnce zakázat její předložení k přijetí, nejde-li o směnku, která je splatná u třetí osoby nebo v jiném místě než v místě směnečníkova bydliště, anebo která je vystavena na určitý čas po viděné, a to tzv. absolutní negativní doložkou (např. slovy „směnka nesmí být předložena k přijetí“).
- výstavce může také ustanovit, že směnka nesmí být předložena k přijetí před určitým dnem, a to tzv. relativní negativní doložkou (např. slovy „směnka nesmí být předložena k přijetí do 1. 1. 2005).
Vyznačení přijetí směnky
Přijetí se píše na směnku. Vyjadřuje se slovem „přijato“ nebo jiným slovem stejného významu a směnečník je podepíše. Pouhý podpis směnečníka na líci směnky platí za přijetí. Je-li směnka splatná v určitý čas po viděné nebo je-li třeba ji podle zvláštní doložky předložit k přijetí v určené lhůtě, musí být přijetí datováno dnem, a to v den kdy se tak stalo. V ostatních případech není datum v prohlášení o přijetí vyžadováno.
Směnečník má právo nepřijmout směnku okamžitě, ale vyžádat si lhůtu na rozmyšlenou. Pokud směnku přijme, musí být přijetí bezpodmínečné. Pokud směnečník připojí k přijetí výhrady, rovná se to odepření přijetí. Naproti tomu částečné přijetí, tedy přijetí jen co do části směnečné sumy, je přípustné. Obvykle bývá vyjadřováno slovy „přijato pouze do částky ........“.
Jakmile směnečník vyznačí přijetí na směnce, může své rozhodnutí změnit pouze do té doby, než směnku vrátí předkladateli, a to tak, že své přijetí napsané na směnce přeškrtne. Dokud není prokázán opak, má se za to, že se přeškrtnutí stalo před vrácením směnky. Přeškrtnutí přijetí na směnce má před jejím vrácením stejný význam jako odepření.
Předložení směnky k placení
Směnka musí být k placení vždy jejím majitelem předložena. Není povinností dlužníka, aby vlastníka směnky jakkoli kontaktoval nebo vyhledával, a to ani v případě, že již nastala splatnost směnky.
Směnku může předložit pouze osoba k tomu oprávněná, kterou je vždy majitel směnky, nebo osoby zmocněné k předložení, jimiž jsou např. zástavní indosatář a prokuraindosatář. Příjemcem (prezentátem) je směnečník nebo výstavce směnky vlastní, u domicilované směnky pak domiciliát.
Směnka musí být předložena v platebním místě, a to nejprve v místnostech, kde prezentát provozuje svůj podnik, a nemá-li jich, nebo nedají-li se vypátrat, v jeho bytě.
Směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné musí majitel předložit k placení v platební den nebo v jeden den ze dvou následujících pracovních dní. Přitom platebním dnem je den splatnosti nebo nejblíže následující pracovní den, pokud den splatnosti není pracovním dnem. Prezentační lhůta tedy začíná v den splatnosti a trvá další dva pracovní dny, nebo při splatnosti v jiný než pracovní den začíná platebním dnem, tj. prvním následujícím pracovním dnem po dnu splatnosti.
Význam předložení směnky k placení
Právo na zaplacení směnečné sumy má majitel směnky v prvé řadě vůči přímému dlužníku, kterým je výstavce směnky vlastní nebo směnečník, který přijal směnku cizí. Pokud přímý dlužník za směnku zaplatí, směnečný závazek zanikne splněním. Zaplacením směnečné sumy přímým dlužníkem jsou směnečného závazku zbaveni také všichni dlužníci nepřímí.
Pokud přímý dlužník směnku nezaplatí, ačkoli mu směnka byla k placení řádně předložena, nastupují postižní nároky proti nepřímým dlužníkům. Tyto nároky se však vždy odvíjejí od řádné prezentace směnky k placení přímému dlužníkovi. Jinými slovy pokud majitel nepředloží řádně směnku k placení přímému dlužníkovi, ztrácí právo uplatnit postižní nároky vůči nepřímým dlužníkům. Povinnost nepřímých dlužníků tak zaniká prekluzí.
Nepředložením směnky k placení však nezaniká právo majitele směnky vůči přímému dlužníkovi. Nejsou-li tedy na směnce uvedeni žádní vedlejší dlužníci, není prezentace směnky k zachování práv nutná.
Intervence
Směnečná intervence je zvláštním institutem směnečného práva, prostřednictvím kterého mohou do směnečného vztahu vstoupit další osoby, které tak činí v zájmu někoho jiného. Účastníky směnečné intervence jsou intervenient a poctěný.
Smyslem intervence je, že v případě, kdy se směnka ocitne ve stavu nouze, tj. poté co byla řádně předložena k placení nebo k plnění a nebyla přijata nebo proplacena, může závazek ze směnky zaplatit osoba, která sice není směnečně zavázaná, ale učiní tak k zachování dobrého jména dlužníka tím, že směnku přijme nebo proplatí.
Podle toho zda dlužník o pomoc intervenienta žádal (tj. uvedl na směnce tzv. podpůrnou adresu) či nikoli, se rozlišuje intervence volaná a nevolaná. Žádost o přijetí nebo o placení směnky v nouzi se vyjadřuje např. slovy „ V případě potřeby se obraťte na ........ v .........“.
Placení směnky
Dnem splatnosti směnky vzniká jejímu majiteli právo na plnění ze směnky. Před tímto dnem není majitel směnky povinen plnění přijmout, ale ani požadovat. Ten, kdo poskytne směnečnou sumu před splatností směnky, jedná na vlastní riziko, a to zejména v případech, kdy směnka není po zaplacení směnečné sumy vyloučena z dalšího obchodování.
Dle zákona, kdo platí při splatnosti, zprošťuje se svého závazku, nejedná-li podvodně nebo nelze-li mu přičíst hrubou nedbalost. Je povinen zkoumat správnost řady indosamentů, nikoli však podpisy indosantů.
Při placení směnky může její plátce požádat, aby mu byla vydána a aby byla opatřena potvrzením majitele o zaplacení. V takovém případě je majitel směnky povinen nejen směnku vydat, ale také vyznačit na ní potvrzení o zaplacení, a to nejčastěji slovy „zaplaceno“, svůj podpis a datum zaplacení nebo jinou doložku stejného významu.
Zákon výslovně upravuje také situaci, kdy plátce nabídne majiteli směnky pouze částečné přijetí a pro tento případ stanoví, že majitel nesmí částečné plnění odmítnout. Pokud částečné plnění odmítne, nemůže ohledně této části uplatnit postihová práva vůči nepřímým dlužníkům, tj. odmítnutí částečného plnění má stejné následky jako nepředložení směnky do výše odmítnuté částky.
Pokud majitel směnky částečné plnění přijme, je povinen tuto skutečnost vyznačit na směnce, kterou si však nadále ponechá, aby mohl uplatňovat svá práva týkající se neproplacené části směnky vůči nepřímým dlužníkům. Částečné splacení se nejčastěji vyjadřuje slovy „zaplaceno do výše ....“ a podpisem toho, kdo plnění přijal.
Právo postihu
Již bylo řečeno, že pokud přímý dlužník směnku nezaplatí, ačkoli mu byla předložena, má majitel směnky právo obrátit se na postihové dlužníky. Těmi jsou osoby uvedené v § 43 zákona, tedy indosanti, výstavce a jiné směnečně zavázané osoby, kterými se rozumí zejména avalisté nepřímých dlužníků.
Realizace práv majitele směnky vůči nepřímým dlužníkům je uskutečňována prostřednictvím směnečného postihu, a to postihu pro neplacení nebo postihu pro nepřijetí. Vykonat postih může jednak majitel směnky (postih v prvním stupni) a jednak ten, kdo směnku postihem vyplatil, vůči dalším směnečně zavázaným osobám (postihy v dalších stupních).
Postih pro neplacení
K tomu, aby mohl být postih pro neplacení vykonán, musí být splněny dva základní předpoklady. Především musí nastat skutečnost, že směnka byla řádně předložena k zaplacení přímému dlužníku a ten její zaplacení odmítnul. Následně musí být odepření placení zjištěno veřejnou listinou – tzv. protestem, který musí být učiněn ve stejných lhůtách jako prezentace směnky.
Postih pro nepřijetí
Obdobně jako u postihu pro neplacení vyžaduje také postih pro nepřijetí splnění dvou základních podmínek. Nejprve, směnka, která byla směnečníkovi řádně prezentována k přijetí, jím nebyla přijata a následně byla tato skutečnost zjištěna protestem pro nepřijetí, učiněným v prezentační lhůtě.
Postihové nároky
Při uplatňování postihových práv je nutné rozlišovat postih v prvním stupni a postihy další, jelikož postihová práva majitele směnky neodpovídají postihovým právům toho, kdo směnku postihem vyplatil.
Majitel směnky může dle zákona postihem žádat:
- směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány;
- šestiprocentní úroky ode dne splatnosti;
- útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty;
- odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.
Všechny výše uvedené nároky bývají souhrnně označovány jako první postižní suma. Ten, kdo vyplatí směnku postihem, tj. ten kdo vyplatí jejímu majiteli první postižní sumu, může vymáhat na svých předchůdcích:
- celou částku, kterou zaplatil (tj. první postižní sumu);
- šestiprocentní úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil
- své útraty;
- odměnu, ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.
Tyto nároky tvoří dohromady další postižní sumu a ten, který je uhradí, má právo postihu vůči dalším dlužníkům uvedeným na směnce. Tímto způsobem je možné postih opakovat tolikrát, kolik je na směnce dlužníků.
Protest
Odepření přijetí nebo placení směnky musí být zjištěno veřejnou listinou, tzv. směnečným protestem. Jedná se o písemné osvědčení, vydané na žádost oprávněné osoby, které představuje zákonný důkaz o tom, že určitá skutečnost nenastala. Protest musí být učiněn některým z protestních orgánů, kterými jsou ze zákona soud, notáři a obce.
Účastníky protestu jsou objednatel protestu – protestant, ten vůči komu je protest činěn – protestát a příslušný protestní orgán. Místem protestu je místo, kde protestát provozuje svůj podnik, a není-li takové místo nebo se nedá vypátrat, je jím byt protestáta. Protestovat směnku lze pouze v pracovní dny, a to v době od devíti do osmnácti hodin. Kdykoli v této době se protestní orgán může dostavit na místo protestu. Nezastihne-li protestní orgán protestáta, zapíše do protestní listiny, buď že protestát výzvě nevyhověl nebo že nebyl zastižen. Skutečnost, že protest byl vykonán, se vyznačí na směnce nebo na přívěsku.
Náležitosti protestní listiny
Protestní listina musí obsahovat následující údaje:
- jméno toho, pro koho a proti komu se protest činí;
- údaj, že ten, proti němuž se protest činí, byl bez výsledku vyzván k směnečnému plnění nebo že ho nebylo lze zastihnout nebo že nebylo lze vypátrat místnost, kde provozuje svůj podnik, ani jeho byt;
- údaj místa a data, kde a kdy došlo k výzvě nebo k bezvýslednému pokusu o ni;
- jde-li o přijetí nebo zaplacení pro čest, poznámku, od koho, pro koho a jak bylo nabídnuto nebo jak došlo k přijetí nebo k zaplacení pro čest;
- požádá-li směnečník, jemuž byla směnka předložena k přijetí, aby mu byla ještě znovu předložena v následující den, poznámku o tom;
- doslovný opis směnky (opisu) se všemi indosamenty a poznámkami;
- podpis protestního orgánu, úřední pečeť nebo úřední razítko.
Vzhledem k tomu, že protestační povinnost představuje pro majitele směnky značné zatížení, je možné ji při zachování postihových práv vynechat. Předpokladem zproštění protestační povinnosti je připojení doložky „bez útrat“ nebo „bez protestu“ na originálu směnky podepsané výstavcem, indosantem či avalistou, kteří jsou jako jediní oprávněni doložku připojit.
Notifikační povinnost
V některých zákonem stanovených situacích je majiteli směnky uložena tzv. notifikační povinnost. Jedná se téměř výlučně o situace související se směnečným postihem. Obsahem notifikace je nejčastěji informace o tom, že směnka nebyla přijata nebo zaplacena. Majitel směnky je povinen informovat výstavce a svého indosanta, který pak dále informuje svého předchůdce. Není-li u některého indosanta uvedena adresa, může být přeskočen a informace je podána dalšímu indosantovi v řadě. Nesplnění notifikační povinnosti nemá za následek ztrátu postihových práv, může však založit povinnost k náhradě škody.
Zánik a promlčení směnečných závazků
Vedle obecných způsobů zániků závazků (např. splněním) zanikají některé směnečné závazky i z důvodů tzv. směnečné přísnosti. Jedná se zejména o zánik postihových práv v důsledku zmeškání prezentační nebo protestační lhůty či v důsledku ztráty či zničení směnky.
K promlčení směnečných závazků dochází uplynutím promlčecí doby. Směnečné nároky proti příjemci (proti přímým dlužníkům) se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Nároky majitele směnky proti indosantům a proti výstavci se promlčují v jednom roce od data protestu včas učiněného nebo při doložce „bez protestu“ v jednom roce ode dne splatnosti směnky. Nároky indosantů proti jiným indosantům a proti výstavci se promlčují v šesti měsících ode dne, kdy indosant směnku vyplatil nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn.
Související zákony
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
