Pokračování dokumentu "Vymahatelnost pohledávek ", který přináší základní informace k problematice vymahatelnosti pohledávek bez exekučního titulu pomocí konkursu a veřejné dražby.
Vymáhání bez exekučního titulu
Konkurs
Na úvod této kapitoly patří poznamenat, že o konkursu bude náležitě pojednáno v článku o platební neschopnosti, kde je konkurs jedním z dílčích důsledků platební neschopnosti, proto zde bude zmíněn spíše okrajově.
Tento článek již pojednává o konkursu, tak jak je upraven v novém insolvenčním zákoně s účinností 1. 1. 2008.
Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu, který byl získán zpeněžením majetkové podstaty dlužníka s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.
Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Prohlášením konkursu se přerušuje likvidace právnické osoby, končí nucená správa.
Insolvenční správce
Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníkovi a souvisí s majetkovou podstatou – vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.
Tímto okamžikem také zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury.
Osoba, které dlužník udělil příkaz, pověření nebo plnou moc, musí však v případě nebezpečí z prodlení, pokračovat v obstarávání jeho záležitostí, kterých se tyto úkony týkají, a to až do doby, než se jich ujme insolvenční správce. To však neplatí, pokud by právní úkon zmocněnce odporoval tomu, co nařídil dlužník.
Správce je po prohlášení konkursu oprávněn např. vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou. Výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce.
Účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení
V zásadě se prohlášením konkursu přerušují soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena, pokud je dlužník jejich účastníkem.
Je možné pokračovat jen v těch řízeních, v nichž byl dlužník žalobcem nebo navrhovatelem, a to na návrh správce, který se stává účastníkem řízení místo dlužníka. Pokud správce návrh nepodá ve lhůtě určené mu soudem, může návrh na pokračování v řízení podat dlužník nebo ostatní účastníci řízení.
V případě řízení, v nichž byl dlužník naopak žalovaným, lze v nich pokračovat jen ve sporech o rozsah majetkové podstaty (s výjimkou sporů o vyloučení majetku z majetkové podstaty, v nichž nikdy pokračovat nelze), ve sporech o nárocích s právem na uspokojení ze zajištění nebo ve sporech o pohledávkách za majetkovou podstatou.
Určitá řízení se však prohlášením konkursu nepřerušují např.:
- trestní řízení
- řízení o přestupcích a jiných správních deliktech
- daňové řízení
- dědické řízení
- řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela
- řízení o výživném nezletilých dětí
- řízení ve věcech ochrany osobnosti, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění
- řízení ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění
- řízení ve věcech obchodního a jiných rejstříků, v těchto řízeních však nelze po prohlášení konkursu vydat rozhodnutí o změně obchodní firmy nebo názvu dlužníka
Procesní úkony navazující na prohlášení konkursu
Neprodleně poté, co nabude účinnosti prohlášení konkursu, zajistí insolvenční správce provedení procesních úkonů a dalších činností, které z prohlášení konkursu vyplývají. Správce sestavuje a doplňuje seznam přihlášených pohledávek a to tak, aby jej mohl uzavřít neprodleně po skončení lhůty k podání přihlášek pohledávek.
Dále pak správce ke dni prohlášení konkursu sestavuje zprávu o hospodářské situaci dlužníka. V této zprávě zejména porovná majetkovou podstatu se závazky dlužníka a vyjádří se k možnosti dalšího využití dlužníkova podniku. Jedná se o jeden z nových institutů, který má klíčový význam pro jednání první schůze věřitelů stanovené po prohlášení konkursu. Zprávu pak správce předloží insolvenčnímu soudu nejméně 7dní přede dnem konání schůze věřitelů.
Povinnosti, které zákon ukládá dlužníku, osobám jednajícím za dlužníka a dalším osobám v souvislosti s prohlášením konkursu, musí být splněny do 15 dnů od prohlášení konkursu.
Zpeněžení majetkové podstaty
Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti.
Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, výjimku mohou tvořit věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením nebo výjimku může povolit insolvenční soud.
Majetkovou podstatu lze zpeněžit:
- veřejnou dražbou
- prodejem movitých věci a nemovitostí
- prodejem majetku mimo dražbu
Zpeněžení veřejnou dražbou provede dražebník na návrh správce. Zpeněžení prodejem movitých věcí a nemovitostí provádí okresní soud. Návrh na tento prodej podává opět správce, který je jediným účastníkem tohoto řízení. Prodej mimo dražbu může správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Souhlas však není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením.
Dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou. Navíc nesmí být tento majetek na ně ani převeden a to 3 roky od skončení konkursu. Omezení se vztahuje také např. na vedoucí zaměstnance dlužníka, jejichž pracovní poměr byl založen volbou nebo jmenováním, na společníky dlužníka (netýká se akciové společnosti) nebo prokuristy dlužníka.
Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, jakož i náklady, které souvisí se správou majetkové podstaty, se hradí z výtěžku zpeněžení. Jestliže nestačí výtěžek zpeněžení ke krytí pohledávek a nákladů, lze použít prostředků získaných zálohou na náklady insolvenčního řízení.
Uspokojení pohledávek jednotlivých věřitelů
Správce je vázán pokyny zajištěného věřitele, jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky. Zajištění věřitelé se uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně připadá, pokud písemná dohoda nestanoví jinak. Zpeněžením zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky.
Konečná zpráva a rozvrh
V závěru zpeněžení majetkové podstaty správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. V ní podává celkový přehled jeho činnosti s vyčíslením finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména:
- přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá
- přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty
- přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo
- uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo
- výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo
- přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu
- přehled jednání a právních úkonů, které byly významné pro průběh insolvenčního řízení.
Insolvenční soud tuto zprávu přezkoumá a po slyšení správce odstraní případné chyby. Účastníci mohou do 15 dní od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku podat námitky.
Návrh rozvrhového usnesení předloží správce po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy insolvenčnímu soudu a uvede v něm, kolik má být podle jeho názoru vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Hotové rozvrhové usnesení doručí insolvenční soud správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká. Tyto osoby mohou proti rozvrhovému usnesení podat odvolání.
Insolvenční soud však může i bez návrhu konkurs zrušit. Důvodem může být zjištění, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek, nebo v případě, kdy není přihlášen žádný věřitel atd.
Veřejná dražba
Dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.
Jednání při organizování a v průběhu dražeb se konají vždy v českém jazyce. Písemnosti musí být vyhotoveny v českém jazyce, jinak se k nim nepřihlíží. Je možné předložit písemnost v jiném než českém jazyce, ale s úředním překladem písemnosti do českého jazyka.
Účastník dražby může činit podání v průběhu dražby i v cizím jazyce, které bude tlumočeno do českého jazyka tlumočníkem, kterého si obstará na své náklady. Tuto skutečnost ale musí oznámit dražebníkovi nejpozději při zápisu do seznamu účastníků.
Účastníci dražby
Účastníkem dražby může být vždy stát, a to i tehdy, kdy jiná osoba byla z dražby vyloučena.
Účastníky dražby nesmějí být osoby:
- které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby, osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs
- u nichž by mohlo dojít k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže v důsledku nabytí vlastnictví předmětu dražby; ani nikdo nesmí dražit za ně
- které nesložily dražební jistotu, je-li požadována, ani nikdo nesmí dražit za ně
- dražebník organizující a provádějící tuto dražbu, osoba, jež je jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu, jeho zaměstnanec, licitátor, a dále ani správce konkursní podstaty, likvidátor nebo nucený správce, jsou-li navrhovateli této dražby; ani nikdo nesmí dražit za ně
- která je ve vztahu k některé z osob uvedené v předcházejícím odstavci osobou blízkou (tzn. příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, registrovaný partner, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném), společníkem, osobou ovládanou (např. vztah mateřské a dceřiné společnosti) nebo osobou, která s ní tvoří koncern, ani nikdo nesmí dražit za ně
Pokud to povaha předmětu dražby nevylučuje, je přípustná společná účast více účastníků dražby za účelem společného nabytí předmětu dražby. Podmínkou je čestné prohlášení všech společných účastníků dražby týkající se podílů na vydraženém předmětu dražby, zmocnění osoby k zastupování, spolu s úředně ověřenými podpisy. Je možné se dát v dražbě zastupovat zástupcem na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem.
Zvláštní podmínky k provozování živnosti dražebníka
Dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost nebo družstvo, která splňuje stanovené podmínky a bylo jí uděleno příslušné oprávnění k provozování živnosti. K vydání koncese k provádění dražeb si příslušný živnostenský úřad vyžádá stanovisko ministerstva. Dražebníkem provádějícím na území České republiky dražby může být i osoba, která prokáže, že je usazena v jiném členském státě Evropské unie a že je oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti dražebníka. Dražebník musí do 30 dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s jeho činností.
Dražebník provádějící nedobrovolné dražby musí vedle požadavků uvedených výše splňovat dále tyto podmínky:
- je-li právnickou osobou, musí jeho základní kapitál činit alespoň 5 mil. Kč a musí být v plném rozsahu splacen
- povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, musí být splněna tak, aby výše pojistného plnění činila alespoň 35 mil. Kč,
- je povinen mít svou účetní závěrku ověřenu auditorem
Licitátor
Licitátorem může být pouze fyzická osoba způsobilá k právním úkonům. Zahajuje dražbu, vyzývá účastníky, aby činili podání, uděluje příklep a provádí též losování ohledně udělení příklepu.
Další podmínky pro postup při dražbách
Místo, datum a čas zahájení dražby musí být určeny tak, aby nebyla omezena možnost účasti při dražbě. Dále je třeba stanovit způsob úhrady ceny, podmínky předání předmětu dražby vydražiteli a minimální příhoz. Informace týkající se dražeb nemovitostí se zveřejňují na úřední desce obecního úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu, v jejichž obvodu se nemovitost nachází. Dražbě může být přítomna každá osoba, která zaplatila vstupné, které činí maximálně 100 Kč na osobu a den.
Podmínkou je i zajištění odhadu ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé, který nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitost, podnik, jeho organizační složku, nebo o věc prohlášenou za kulturní památku, musí být cena předmětu dražby zjištěna posudkem znalce. Osoba disponující předmětem dražby musí po předchozí výzvě a v určené době umožnit provedení odhadu, jakož i prohlídku předmětu dražby. Dražebník je oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty a to v penězích nebo ve formě bankovní záruky, ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce.
Před zahájením dražby musí být umožněna účastníkům dražby prohlídka předmětu dražby. Jestliže vlastník nebo osoba, která má předmět v držení nebo nájmu, neumožní řádnou prohlídku, bude prohlídka provedena v rámci možností. Neznamená to neplatnost dražby.
Dražba dobrovolná
Dobrovolná dražba je dražba prováděná na návrh vlastníka. Co se týče movitých věcí, lze dobrovolné dražby provádět na základě vydaného živnostenského oprávnění, zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka se na provádění dobrovolných dražeb movitých věcí nevztahují.
Co může být předmětem dražby?
Předmětem dražby může být věc, podnik, jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví a převoditelné majetkové právo. Vlastníkem je i osoba oprávněna s předmětem dražby hospodařit, která je vlastníkem zmocněna předmět zcizit, ale i likvidátor a správce konkursní podstaty.
Věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu, předkupní právo spoluvlastníků, a byty a nebytové prostory, kde je nakládání s nimi omezeno právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví nebo zákonným předkupním právem nájemců, lze dražit, pouze vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj souhlas, a to formou písemného prohlášení spolu s úředně ověřeným podpisem. Tento souhlas však může být podmíněn tím, že nejnižší podání nebude nižší než cena v souhlasu uvedená. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh správce konkursní podstaty.
Výjimku tvoří byty v budovách ve vlastnictví, případně spoluvlastnictví družstev, při jejichž výstavbě byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc pokud vznikla družstvu povinnost uzavřít smlouvu o převodu bytu s fyzickou osobou členem družstva; tyto byty nelze dražit.
Dražit v dražbě dobrovolné nelze:
- nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastru nemovitostí
- a věci movité, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v listinách osvědčujících vlastnictví a nezbytných k nakládání s věcí
Každá z oprávněných osob však může vyslovit s provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného úředně ověřeným podpisem. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh správce konkursní podstaty. I zde se v kterémkoli souhlase může objevit podmínka nestanovit nejnižší podání pod cenu v souhlase uvedenou
- věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo.
Dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem; to neplatí, jde-li o majetek státu.
Smlouva musí obsahovat:
- označení, že jde o dražbu dobrovolnou
- označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby
- nejnižší podání
- lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč
- výši odměny nebo způsob jejího určení
Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede:
- že jde o dražbu dobrovolnou
- označení dražebníka
- místo, datum a čas zahájení dražby
- označení a popis předmětu dražby, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu
- nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit
- požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu
- místa, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení
- datum a čas konání prohlídky předmětu dražby
- výši odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení
Dražební vyhlášku uveřejní dražebník nejméně 15 dnů před zahájením dražby. Je-li předmětem dražby nemovitost, podnik nebo jeho organizační složka, nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku nejméně 30 dnů před zahájením dražby.
Průběh dražby
Přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, musí být účastníkům dražby, zaměstnancům příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancům ministerstva pověřeným kontrolou provádění dražby umožněn alespoň 30 minut před zahájením dražby. Veřejnosti musí být umožněn přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby. Licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu a bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a prohlášení o předmětu dražby. Draží se, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Udělením příklepu je dražba skončena. Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí.
Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby. Nebude-li předmět dražby vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby dostatečně velký, uhradí náklady navrhovatel.
Uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu. Jde-li o podnik, přecházejí na vydražitele všechna práva a závazky s podnikem související. K tomu dostane písemné potvrzení o nabytí vlastnictví
Nedobrovolná dražba
Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodnutím jiného orgánu. Předmětem dražby může být vše, co může být zástavou s výjimkou předmětu kulturní hodnoty z oboru archeologie.
Účastníky dražby nesmějí být:
- Dlužník a jeho manžel, dále pak osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník, ani nikdo nesmí dražit za ně.
- Je-li dlužník právnickou osobou, nesmí být účastníky dražby statutární orgány a členové statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka, ani nikdo nesmí dražit za ně.
I v tomto případě je třeba uzavřít písemnou smlouvu o provedení dražby mající obdobné náležitosti jako smlouva u dražby dobrovolné (viz výše), kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem. Dražebník zašle ve lhůtě sjednané ve smlouvě o provedení dražby písemné oznámení o konání dražby zástavnímu dlužníkovi, zástavci, dlužníkovi a dražebním věřitelům. Dražební věřitelé mohou u dražebníka do 15 dnů před zahájením dražby přihlásit své pohledávky včetně příslušenství, které doloží listinami prokazujícími jejich vznik a zajištění právem k předmětu dražby.
Vlastní průběh nedobrovolné dražby je obdobný průběhu dražby dobrovolné. Pokud však nejnižší podání u nedobrovolné dražby přesahuje 1 mil. Kč, je třeba osvědčit průběh dražby notářským zápisem. Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby, a pokud předmět dražby není vydražen, hradí náklady navrhovatel.
V případě, že bylo uzavřeno několik smluv o provedení nedobrovolných dražeb téhož předmětu dražby, provede se dražba na základě nejdříve účinné smlouvy. Jsou-li uzavřeny smlouvy o provedení dražby nedobrovolné i dražby dobrovolné téhož předmětu dražby, bude provedena dražba nedobrovolná.
Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby plně uspokojit všechny přihlášené pohledávky dražebních věřitelů, dražebník předá částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením. Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům nebo vlastníkovi, uloží dražebník uvedené částky na účet zřízený k tomuto účelu, číslo účtu dražebník uveřejní na centrální adrese.
Související zákony
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
