Vymahatelnost pohledávek 

Dokument pojednává o možnostech oprávněné osoby domoci se toho, co jí bylo přiznáno soudem nebo jiným orgánem (tzv. exekučním titulem) a co povinný dobrovolně neplní. Na návrh věřitele se na základě exekučního titulu provádí soudní exekuce, respektive může být exekucí pověřen samostatný exekutor (tzv. mimosoudní exekuce). Při splnění zákonných podmínek se oprávněný může domáhat svého plnění i bez exekučního titulu, a to prostřednictvím insolvenčního řízení a veřejné dražby.

Obsah dokumentu:

Základní přehled

Exekuční titul

Jde o způsobilý právní titul, svědčící o opodstatněnosti požadavku věřitele.

• Exekuční titul je materiální podmínkou výkonu rozhodnutí a rozumí se jím listina, vydaná oprávněným orgánem, která má zákonem předepsanou formu a ve které se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době plnit.
• Formální náležitostí exekučního titulu je vykonatelnost. Rozhodnutí je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění. Není-li v rozhodnutí uložena povinnost k plnění, je rozhodnutí vykonatelné, jakmile nabylo právní moci, ledaže se jedná o předběžně vykonatelná rozhodnutí.
• Materiální náležitosti exekučního titulu záleží na tom, aby práva a povinnosti a další náležitosti rozhodnutí byly určeny přesným a nepochybným způsobem (musí obsahovat předmět, rozsah, způsob plnění a lhůtu ke splnění).

Exekučním řízení lze vedle rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení (rozsudků, usnesení, platebních rozkazů) ukládajících povinnost k plnění, přiznávající právo nebo postihující majetek, vykonat také rozhodnutí vydaná v jiném řízení:

• vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení
• vykonatelné rozhodčí nálezy a smíry
• notářský zápis se svolením k vykonatelnosti
• rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy, včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků
• vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení
• jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny

Pokud exekuční titul neobsahuje určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů, to neplatí u vyklizení bytu, kde lhůta k plnění činí 15 dní od právní moci rozhodnutí. Předběžně vykonatelné jsou rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední tři měsíce před vyhlášením rozsudku. Na návrh může soud předběžnou vykonatelnost vyslovit, jestliže by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy.

Má-li povinnost splnit více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni splnit všichni rovným dílem. Jestliže je však to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného, lze nařídit exekuci jen, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit.

zpět na Obsah dokumentu

Vymáhání s exekučním titulem

Soudní výkon rozhodnutí

Předpoklady pro nařízení exekuce

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Návrh na zahájení řízení:

• řízení o výkonu rozhodnutí je zahajováno zásadně na návrh oprávněného (výjimku představují řízení o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi, kdy k výkonu lze přistoupit bez návrhu)
• musí mít všechny obecné náležitosti podání, z takového návrhu musí být patrno:
  • kterému soudu je určeno
  • kdo je činí
  • které věci se týká a co sleduje
  • podpis oprávněného a datum
• kromě obecných náležitostí musí také návrh obsahovat náležitosti:
  • jméno, povolání, bydliště účastníků řízení (oprávněný a povinný)
  • vylíčení rozhodujících skutečností
  • označení důkazů
  • IČO právnické osoby
  • čeho se navrhovatel domáhá, tj. přesné, jasné a určité označení povinnosti, která má být vynucena
• musí obsahovat způsob, jakým má být exekuce provedena – nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v zákoně, ale je možné uvést pouze jediný způsob např. označením plátce mzdy, banky, dlužníka, movitých věcí a nemovitostí.

Návrh oprávněný podává k obecnému soudu povinného. Není-li obecný soud v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Pokud se jedná o nemovitost či podnik, je příslušný ten soud, v jehož obvodu se nemovitost nebo podnik nachází.

Jestliže má oprávněný přiznanou peněžitou pohledávku a pokud to navrhne soudu, muže soud předvolat povinného a vyzvat ho k prohlášení o majetku. Jeho účelem je získat potřebný přehled o majetkových hodnotách dlužníka bez vynaložení nákladů a časových ztrát, jakož i případné bezvýslednosti námahy vynaložené v tomto ohledu věřitelem. Jde o to, aby každá položka spadající do dlužníkova majetku byla náležitě individualizována tak, aby provedení výkonu mohlo proběhnout bez obtíží. Jedná se v podstatě o zvláštní donucovací prostředek.

Nařízení výkonu rozhodnutí

Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného – ten je však povinen v návrhu týkající se peněžité částky uvést, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). To může být pro navrhovatele v některém případě sotva splnitelné, proto mu může na žádost pomoci soud, který se toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, dotáže. Dotázaný je pak povinen do jednoho týdne soudu odpovědět.

V případě přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí peněžní ústav a číslo účtu. I v tomto případě je možná pomoc soudu. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník), a uvede důvod pohledávky. Pokud má výkon postihnout nemovitost, má navrhovatel na vybranou mezi zpeněžením nemovitosti jejím prodejem, anebo způsobem zřízení soudcovského zástavního práva. V obou případech se od navrhovatele očekává, že přesně označí nemovitost, které se to bude týkat. Ani tento požadavek by nemusel být bez pomoci soudu splnitelný, proto může před podáním návrhu na výkon rozhodnutí požádat soud, aby přiměl povinného k prohlášení o majetku.

K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti – to opatří soud, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení – volba oprávněného je konečná a závazná. Pokud je však navrhován výkon způsobem, který je zřejmě nevhodný (vzhledem k nepoměru výše pohledávky a ceny předmětu) může soud nařídit, avšak po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným způsobem.

Způsob výkonu rozhodnutí

Ukládající zaplacení peněžité částky lze provést:

• srážkami ze mzdy
• přikázáním pohledávky
• příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu
• prodejem movitých věcí a nemovitostí
• prodejem podniku
• zřízení soudcovského práva k nemovitostem

Ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky lze provést:

• vyklizením
• odebráním věci
• rozdělením společné věci
• provedením prací a výkonů

Uspokojení ze zástavy lze provést:

• prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí, věcí hromadných, souborů věcí a bytů nebo nebytových prostorů ve vlastnictví, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv.

O provedení se stará soud.

Zastavení výkonu rozhodnutí

Vyjdou-li po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě po jeho provádění najevo skutečnosti, pro které nelze ve výkonu pokračovat nebo pro které se pokračování v něm stane nepřípustným, je to důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí. Je tím sledována ochrana povinného. Zastavení výkonu rozhodnutí je výlučně zásahem do probíhajícího řízení, nikoli však do existence či platnosti exekučního titulu.

Důvodem zastavení je, že výkon rozhodnutí byl nařízen, aniž se rozhodnutí stalo vykonatelným. Dalším důvodem je, že po nařízení rozhodnutí byl exekuční titul zrušen nebo se stal neúčinným. Jako příklad lze uvést soudem schválený smír, který byl později shledán neplatným. Dále zastavení výkonu rozhodnutí navrhne ten, kdo navrhl jeho nařízení – tedy oprávněný. Stejně tak dojde k zastavení výkonu rozhodnutí, pokud postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny.

Jsou však případy, v nichž se přes veškeré úsilí, které je věci ze strany soudu věnováno, nepodaří vynutit plnění nezbytné k uspokojení pohledávky oprávněného. Výkon rozhodnutí se ukáže bezvýsledným. Je tomu tak např. tehdy, nenajde-li se při výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí předmět, z jehož ceny při dražebním prodeji by mohl být oprávněný uspokojen nebo jde-li o výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Soud za takového stavu řízení také zastaví.

Ohledně nákladů řízení rozhoduje soud v usnesení nařizujícím výkon rozhodnutí, tak že uloží povinnému náhradu nákladů účelně vynaložených oprávněným.

zpět na Obsah dokumentu

Exekuce prováděná exekutorem

Exekutor

Exekutorem je fyzická osoba splňující zákonem stanovené předpoklady, kterou stát pověřil exekutorským úřadem. Svou činnost vykonává nezávisle, avšak za úplatu. Exekutor má postavení veřejného činitele při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu. Může zaměstnávat zaměstnance, kteří na základě jeho písemného zmocnění vykonávají jednotlivé úkony. Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora ČR, která spolu s Ministerstvem spravedlnosti vykonává státní dohled nad exekuční činností.

Exekutorem může být jen občan ČR, který má způsobilost k právním úkonům, získal úplné vysokoškolské právnické vzdělání, je bezúhonný, vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi a složil exekutorskou zkoušku. Exekutor je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti.

Provedení exekuce

Exekuci provede exekutor, kterého v návrhu na provedení exekuce navrhne oprávněný a kterého soud svým rozhodnutím provedením exekuce pověří. Jestliže je tu důvod pochybovat o nepodjatosti exekutora ohledně jeho poměru k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům, může být z provedení exekuce vyloučen.

Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora. Mohou podat do 5 dnů ode dne, kdy soud pověřil exekutora provedením exekuce, námitku podjatosti exekutora, která musí obsahovat označení exekutora a uvedení okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě údaj, kdy se o tomto důvodu dozvěděli a jakými důkazy mohou být jejich tvrzení prokázána.

Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti. Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory jen ze závažných důvodů.

Exekuční řízení

Exekuci lze nařídit jen na návrh oprávněného, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul.

Návrh na provedení exekuce musí obsahovat:

• Označení exekutora (jeho sídla), který má být pověřen provedením exekuce.
• Obecné náležitost podání – musí být patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.
• Kromě obecných náležitostí musí také obsahovat:
  • jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby)
  • přesné označení exekučního titulu
  • uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena
  • údaj o tom, zda a v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil
  • popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává

Pokud návrh neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný, vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor nebo soud, kterému byl doručen návrh na nařízení exekuce, oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho.

Exekutor, kterému došel návrh oprávněného na nařízení exekuce, předloží tento návrh spolu s exekučním titulem nejpozději do 15 dnů soudu a požádá ho o udělení pověření k provedení exekuce. Soud pak přezkoumá podklady, především zda navrhujícímu věřiteli svědčí exekuční titul, nařídí exekuci a pověří exekutora do 15 dnů.

Jakmile je doručeno usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem – převést jej na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat, včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, kromě běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku.

Exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze provést i pro závazek vzniklý za trvání manželství jen jednomu z manželů.

Exekuční příkaz

Exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen – na rozdíl od návrhu na soudní výkon rozhodnutí, navrhující oprávněný věřitel nemusí specifikovat způsob provedení výkonu rozhodnutí, výběr je ponechán na exekutorovi.

Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze zákonných způsobů, které jsou shodné se způsoby soudního výkonu rozhodnutí. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

Vedle vymáhání pohledávek na základě exekučního příkazu vykonává exekutor i další činnost:

• poskytuje právní pomoc v souvislosti s exekuční činností
• sepisuje listiny, zejména exekutorské zápisy osvědčující děje a stav věci (veřejné listiny)
• přijímá do úschovy
• doručuje písemnosti soudu
• provádí dražby věcí movitých a nemovitých
• spravuje majetek na základě pověření soudu v trestním řízení

Odměna exekutora

Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží exekutorovi

• odměna
• náhrada hotových výdajů
• náhrada za ztrátu času při provádění exekuce
• náhrada za doručení písemností
• nebo smluvní odměna za provedení exekuce, kterou si mohou exekutor a oprávněný sjednat v písemné smlouvě o provedení exekuce (tato odměna není nákladem exekuce)
• avšak exekutor může požadovat i přiměřenou zálohu na náklady exekuce

Bližší informace stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti:

• Odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky

Základem pro určení odměny za provedení této exekuce je výše exekutorem vymoženého plnění. Odměna činí:

• do 3 mil. Kč základu 15 %,
• z přebývající částky až do 40 mil. Kč základu 10 %,
• z přebývající částky až do 50 mil. Kč základu 5 %,
• z přebývající částky až do 250 mil. Kč základu 1 %.
• částka nad 250 mil. Kč se do základu nezapočítává.

Nejméně však odměna činí 3 000 Kč.

• Odměna za provedení exekuce vyklizením

Odměna exekutora činí 10 000 Kč za každou vyklizenou nemovitost, stavbu, byt nebo místnost.

• Odměna za provedení exekuce odebráním věci

Odměna exekutora činí za každou odebranou věc nebo soubor věcí 15 % z jejich hodnoty, nejméně však 2 000 Kč.

• Odměna za provedení exekuce provedením prací a výkonů

Odměna exekutora činí 6 000 Kč za každý vykonaný exekuční titul, který ukládá provedení prací a výkonů.

• Odměna za výkon exekuční činnosti

I exekutorovi, který upustil od provedení exekuce, náleží odměna, a to ve výši 50 % odměny, pokud jde o exekuci ukládající zaplacení peněžité částky, a ve výši 30 % odměny při exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky.

Exekutorovi náleží odměna v plné výši, upustil-li od provedení exekuce poté, co písemně vyzval povinného k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční titul a povinný splnil dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul, a uhradil náklady exekuce až po uplynutí přiměřené lhůty stanovené exekutorem v předchozí výzvě.

• Náhrada hotových výdajů

V souvislosti s výkonem exekuční činnosti náleží exekutorovi náhrada hotových výdajů v paušální částce 3 500 Kč. Tato náhrada zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy aj. Překročí-li však výše hotových výdajů částku 3 500 Kč, náleží mu náhrada hotových výdajů v plné výši. Tyto náklady je exekutor povinen prokázat.

• Náhrada za ztrátu času

Jestliže exekutor vykonává svou činnost v místě, které není sídlem jeho úřadu, náleží mu náhrada za promeškaný čas, tedy za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Náhrada činí 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu.

• Náhrada za doručení písemností

Tato náhrada exekutorovi náleží, pokud doručuje písemnost v exekučním řízení sám. Sestává se z náhrady hotových výdajů účelně vynaložených na doručení písemnosti a z paušální částky ve výši 50 Kč za doručení jedné písemnosti.

• Právní pomoc

Za poskytování právní pomoci je exekutor odměňován stejně jako advokáti či notáři.

Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný. Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku. Náklady oprávněného hradí povinný. Dojde-li k zastavení exekuce, může soud uložit oprávněnému, aby sám nahradil náklady exekuce.

zpět na Obsah dokumentu

• pokračování dokumentu „Vymahatelnost pohledávek“

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech