Area of freedom, security and justice
Pokrok učiněný po roce 1993 jako důsledek spolupráce v justici a vnitřních věcech vedl k mnohem ambicióznějšímu cíli, který byl vtělen do Amsterodamské smlouvy. Bylo rozhodnuto o ustavení Prostoru svobody, bezpečnosti a práva s cílem zajistit opravdovou svobodu pohybu jednotlivců po celém území Evropské unie a účinnější postup proti organizovanému zločinu a podvodům.
Záležitosti spadající pod oblast justice a vnitra byly podle třetího pilíře řešeny na mezivládní úrovni. Se vstupem Amsterodamské smlouvy v platnost byly tyto oblasti rozděleny mezi první a třetí pilíř.
Pod první pilíř, který je spravován Společenstvím, byla přidána nová Hlava IV ke Smlouvě o Evropské unii - Vízová, azylová, přistěhovalecká a jiné politiky vztahující se k volnému pohybu osob. Nová Hlava VI Smlouvy o Evropské unii nyní ošetřuje méně oblastí, ale její cíle jsou vyjádřeny jasněji, totiž zavést užší policejní, celní a soudní spolupráci.
Ustanovení třetího pilíře stále obsahují institut tzv. přemostění, který umožňuje členským státům přesunout oblasti kompetence z Hlavy VI do Hlavy IV. Procedura přesunování je velmi složitá a nebyla nikdy použita, nicméně její existence nasvědčuje tomu, že veškeré oblasti spadající pod justici a vnitřní věci mohou být přesunuty do rámce Společenství.
Pokud si nějaké státy přejí pokročit rychleji v některých oblastech a chtějí uzavřít užší spolupráci, mohou tak v rámci Unie učinit na základě Článku 40 Hlavy VI, aniž by vytvořily oddělený právní systém tak jako Schengenské dohody.
