Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech, jihovýchodní část kraje leží na historickém území Moravy. Od západu na východ sousedí se Středočeským krajem, Krajem Vysočina, Jihomoravským, Olomouckým a Královéhradeckým krajem; severovýchodní výběžek kraje sousedí také s Polskem. Spolu s Královéhradeckým a Libereckým krajem tvoří Pardubický kraj region soudržnosti NUTS 2 Severovýchod.
Ekonomická charakteristika
Hrubý domácí produkt Pardubického kraje v roce 2009 činil 286 518 Kč na obyvatele, což je 82,9 % úrovně ČR, resp. 66,6 % úrovně EU 27. V mezikrajském srovnání se hodnotou tohoto ukazatele nacházel Pardubický kraj na 8. místě. Z makroekonomického hlediska byl ve vývoji hospodářství krajů mezníkem rok 2008, a to v souvislosti s nástupem ekonomické recese. Lze však konstatovat, že Pardubický kraj v posledních letech svoji ekonomickou výkonnost i ve srovnání s ostatními kraji ČR spíše posiloval.
Na vývozu zboží z ČR se Pardubický kraj v roce 2009 podílel 8,2 % a v roce 2010 dokonce 9,4 % (tj. třetí nejvyšší podíl za Středočeským a Moravskoslezským krajem). Meziroční nárůst objemu exportu byl nejvyšší právě v Pardubickém kraji (o 34,5 %). To se odrazilo i v nárůstu objemu vývozu v přepočtu na 1 obyvatele, který v roce 2010 v kraji činil 456 tis. Kč (při republikovém průměru 239 tis. Kč). V mezikrajském srovnání šlo o nejvyšší hodnotu ze všech krajů ČR. Potvrdila se tak výrazně exportní orientace kraje (se zaměřením zejména na stroje a dopravní prostředky) ve srovnání s jinými regiony.
Hlavní odvětví regionu
Největší podíl na produkci a zaměstnanosti v Pardubickém kraji vykazuje sektor služeb následovaný průmyslem a stavebnictvím. Vysoký podíl sekundárního sektoru (ve srovnání s jinými kraji ČR) je pro Pardubický kraj charakteristický. Důležitou roli v ekonomice kraje hraje zpracovatelský průmysl tvořící 29,5 % hrubé přidané hodnoty v kraji (průměr za ČR jen mírně přesahuje 23 %). Za významné v porovnání s jinými kraji lze rovněž považovat i zemědělství, jehož podíl dosáhl výše 3,6 % z celkově nově vytvořené krajské přidané hodnoty.
Mezi hlavní průmyslová odvětví v Pardubickém kraji patří strojírenství (zejména rostoucí výroba dopravních prostředků), elektrotechnika a elektronika (zejména výroba počítačů a spotřební elektroniky) a tradiční chemická výroba. Největším zaměstnavatelem je Foxconn CZ, s. r. o., Pardubice zabývající se výrobou výpočetní techniky (společnost je druhým největším exportérem v ČR a je rovněž v první desítce firem ČR podle obratu). K dalším významným zaměstnavatelům patří AVX Czech Republic v Lanškrouně (elektrotechnický průmysl), Iveco Czech Republic ve Vysokém Mýtě (automobilový průmysl), Synthesia Pardubice (chemický průmysl), Saint-Gobain Vertex v Litomyšli (sklářství), OEZ v Letohradě (elektrotechnický průmysl) a Kiekert-CS Pardubice s provozem v Přelouči (automobilový průmysl). V kraji působí další desítky zahraničních společností.
Silné stránky
- Výhodná geografická poloha kraje v centru ČR a křižovatka významných dopravních směrů
- Atraktivita pro zahraniční investory (zejména okres Pardubice a Svitavy)
- Stabilní a diverzifikovaná průmyslová základna
- Proexportní orientace kraje
- Existence stále se rozvíjejícího veřejného letiště Pardubice s mezinárodním statutem
- Rozvoj výzkumných a inovačních aktivit a adekvátní infrastruktury
Slabé stránky
- Chybí páteřní silniční infrastruktura vyššího řádu (dálnice a rychlostní silnice)
- Nerovnoměrné rozložení ekonomických aktivit v kraji (rozdíly mezi západem a východem)
- Malá nabídka atraktivit cestovního ruchu národního a mezinárodního významu
- Nízké využití nabídky průmyslových ploch typu brownfields
- Nízká zaměstnanost v sektoru služeb v porovnání s průměrem ČR
Trh práce
Příznivý vývoj na trhu práce od roku 2004 se od druhé poloviny roku 2008 zastavil vlivem celosvětového finančního a hospodářského útlumu spojeného s oslabením zejména v průmyslových podnicích. Míra registrované nezaměstnanosti vzrostla v kraji z 6,0 % k 31. 12. 2008 na 9,9 % k 31. 12. 2010. Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti je dlouhodobě ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Moravská Třebová (17,7 % k 31. 12. 2010) a Svitavy (14,7 % k 31. 12. 2010). Naopak na Pardubicku je nejen díky výraznému zastoupení zpracovatelského průmyslu a terciární sféry, ale také vlivem příznivé dopravní infrastruktury míra nezaměstnanosti v kraji dlouhodobě nejnižší (7,4 % k 31. 12. 2010).
Věda a výzkum
V rámci České republiky činil v roce 2009 podíl výdajů na výzkum a vývoj 1,53 % z HDP. Pardubický kraj byl v roce 2009 podílem 1,31 % v pořadí krajů na 4. místě za Středočeským krajem, Hlavním městem Praha a Jihomoravským krajem.
V roce 2009 se na 121 pracovištích v Pardubickém kraji věnovalo výzkumu a vývoji cca 2 092 výzkumných pracovníků, což byla 4 % z celkového počtu v rámci České republiky. V kraji působí Výzkumný ústav bavlnářský, a. s., Výzkumný ústav organických syntéz, a. s., a Synpo, a. s. V rámci Univerzity Pardubice dále působí centrum Perspektivní anorganické materiály, Centrum biomolekul a komplexních molekulových systémů (společně s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR), Centrum biofyzikální chemie, bioelektrochemie a bioanalýzy a Výzkumné centrum kolejových vozidel.
Priority Pardubického kraje pro období 2012-2016
- Kvalitní lidské zdroje
- Zlepšit podmínky pro vzdělávání obyvatel v souvislosti s jejich životním cyklem a zvýšit jejich uplatnitelnost na trhu práce
- Zajistit adekvátní kvalitu zdravotních zařízení a sociálních služeb a dostupnost jejich služeb pro všechny skupiny obyvatel
- Rozšířit a zkvalitnit nabídku aktivit pro organizované i neorganizované trávení volného času
- Konkurenceschopná ekonomika
- Dosáhnout nadprůměrného růstu HDP mezi kraji v ČR
- Posílit výzkumný a inovační potenciál uvnitř jednotlivých ORP a celkovou ekonomickou výkonnost kraje
- Efektivně využívat potenciál kraje v oblasti rozvoje udržitelného cestovního ruchu
- Posílit využití příznivé geografické polohy kraje jako důležité spojnice mezi územím Čech a severní i jižní částí Moravy
- Zajistit adekvátní dopravní obslužnost všech území kraje
- Zdravé životní prostředí
- Zajistit šetrné hospodaření v souvislosti s rozrůstáním infrastruktury v území a zachovat krajinný ráz vybraných regionů
- Dosáhnout vyššího stupně napojení jednotlivých území kraje, zejména jeho okrajových částí, na základní technickou infrastrukturu a rozvoj komplexní péče o povrchové i podzemní vody
- Adekvátně a objektivně chránit a zvyšovat kvalitu jednotlivých složek životního prostředí v kraji, zejména v postižených lokalitách
- Efektivně zajišťovat ochranu a bezpečnost obyvatelstva a včasnou pomoc v případě mimořádných událostí a krizových situací
- Koordinovaný prostorový rozvoj kraje
- Koordinovat rozvoj systému osídlení kraje včetně funkčního využití území a snižovat disparity posilováním problémových území při respektování jejich přírodních a kulturních hodnot
- Snížit socioekonomické rozdíly v návaznosti na sociodemografické ukazatele mezi jednotlivými částmi kraje (ORP)
- Budovat silné partnerské vztahy rozvojových aktérů s důrazem na využití místního potenciálu při rozvoji území kraje v souladu s principy udržitelného rozvoje
- Zefektivnit čerpání dotací do kraje a všech jeho regionů
Podnikatelská infrastruktura a služby
Významnou roli v rozvoji moderních technologií a při zvyšování konkurenceschopnosti hrají klastry. Důležitý je medicínsko-farmaceutický klastr Nanomedic, který vznikl v roce 2006 jako společná platforma firem, univerzit a výzkumných ústavů spolupracujících v oblasti výzkumu, vývoje, výroby a obchodní realizace v medicínských a nanotechnologických oborech. Na území krajů Pardubického, Královéhradeckého a Kraje Vysočina působí klastr Omnipack, jenž se zaměřuje na obaly a obalovou techniku. Krajský přesah má i klastr Technické plasty.
Od roku 2008 je k dispozici pro podnikatele TechnoPark Pardubice, který disponuje vhodnými prostory pro výzkum, zkušebnictví, prototypovou výrobu i realizaci technologií. Zatím však není zcela naplněn.
Na území kraje existuje zhruba 20 průmyslových zón, z nichž CzechInvest podpořil a eviduje 4 (Pardubice, Chrudim, Svitavy a Moravská Třebová). V oblasti Pardubic je také dlouhodobě plánováno multimodální logistické centrum. Nabídkou prostor pro podnikání mohou být brownfields. V Národní databázi brownfieldů spravované agenturou CzechInvest je jich nyní zařazeno celkem 25. Největší rozlohu brownfields zabírají v kraji bývalé vojenské areály.
Příležitosti
- Příklon investorů k výrobě s vyšší přidanou hodnotou
- Posílení vazeb mezi vědou a praxí
- Zvýšení zájmu o rekreační vyžití v kraji
- Napojení regionu na rychlostní komunikaci R35, R43 a dálnici D11
Hrozby
- Přesun zahraničních investorů do jiných zemí
- Odložení výstavby rychlostních komunikací a zastavení modernizace železničních koridorů
- Rychlejší rozvoj konkurenčních letišť
- Projevy další celosvětové ekonomické nebo hypoteční krize
Zdroj: Krajský úřad Pardubického kraje
Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky.
