Stát musí vytvářet prostředí, které podnikům umožní uspět v mezinárodní konkurenci. K tomu má přispět omezení korupce či férové veřejné zakázky.
Ve všech mezinárodních srovnáních je institucionální prostředí hodnoceno jako jedna z nejslabších stránek České republiky. Špatnou pozici v oblasti institucí shodně přisuzuje ČR jak index Světového obchodního fóra (GCI – Global Competitiveness Index), tak index Doing Business Světové banky nebo index konkurenceschopnosti World Competitiveness Yearbook (WCY). Kvalitní veřejné instituce jsou přitom základním stavebním kamenem každé konkurenceschopné a na inovacích založené ekonomiky. Jsou to totiž právě instituce, které formují právní a regulatorní základy fungování hospodářské soutěže, podnikání, obchodu a inovací.
Ve světovém indexu se ČR propadá
Podle žebříčku globálního indexu konkurenceschopnosti (GCI 2011-2012) patří ČR v konkurenceschopnosti celkově 38. místo z více než 140 posuzovaných zemí, což představuje jen za poslední dva roky propad o sedm míst. Co se institucí týče, ČR zaujímá velice nelichotivou 84. pozici a figuruje např. za státy jako Ázerbájdžán nebo Kambodža. ČR je v této oblasti nejen pod průměrem EU a OECD, ale zaostáváme i za Čínou či asijskými tygry.
Pro lepší pochopení těchto žebříčků je ale třeba vysvětlit, jak to je s jejich „objektivním“ obrazem každé země. Žebříček GCI je vytvářen především na základě sběru tzv. měkkých (soft) dat a měří zejména subjektivní pohled dotazovaných manažerů na problematiku konkurenceschopnosti. V případě reforem pak odráží spíše to, jak byly reformy předkládány veřejnosti a jakou v ně mají lidé důvěru, než kvalitu reforem samotných. Bohužel však i další mezinárodně uznávané zprávy a indexy založené převážně na tvrdých (hard) datech a objektivních analytických hodnotách, jako jsou např. Doing Business Světové banky nebo Government at a Glance vydávaný OECD, potvrzují velice špatný stav českého institucionálního prostředí v mezinárodním srovnání.
Srovnání těchto tvrdých a měkkých dat a indexů ukazuje, že v oblasti institucí ČR zaostává jak v subjektivním, tak i objektivním pojetí. A to je velmi varovný signál.
Klientelismus a korupce
Důvody špatného postavení země v mezinárodním srovnání všichni podvědomě známe – neprofesionalita, plýtvání veřejnými prostředky, špatné nakládání s veřejným majetkem, klientelismus, korupce, neprůhlednost rozhodovacích procesů nebo nedostatečná kontrola. Ministerstvo pro místní rozvoj spočítalo, že zvýšení efektivnosti u veřejných zakázek o pouhé jedno procento přinese úsporu veřejných prostředků v ČR ve výši 6 miliard korun. Vzhledem k tomu, že systémem zadávání ročně projde kolem 600 miliard korun, je zřejmé, že prostor pro úsporu nákladů je obrovský. V tomto světle denní politické hádky o každou jednotlivou rozpočtovou položku vypadají jako marginální žabomyší války. Konkrétní příklady dokazují, že transparence je nejrychlejším, nejlevnějším a zároveň vysoce efektivním lékem proti korupci a plýtvání s veřejnými prostředky.
V rámci vládou přijaté Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti jsou navrhovány desítky opatření k zlepšení českého institucionálního prostředí. Jedná se například o analýzu všech agend a služeb veřejné správy a přípravu koncepce – co, jakým způsobem a s jakými náklady by měla veřejná správa zajišťovat.
Následně by mělo dojít k rozdělení činností do funkčně uspořádaných celků (práce s klienty, rozhodovací centrum, obslužné činnosti), nastavení hodnotitelných kritérií výkonnosti a standardizaci služeb veřejné správy. V oblasti hospodaření s veřejnými prostředky je navrhován rozpočet, jehož části půjdou „rozkliknout“ na internetu, dále je to centrální stránka pro prodej veřejného majetku nebo důsledná elektronizace a monitoring systému zadávání veřejných zakázek.
Sdílení principů „dobré praxe“
České institucionální prostředí se jako celek samozřejmě nemůže změnit přes noc. Nicméně zkušenosti některých států nebo i českých samospráv jasně dokazují, že lze docílit hmatatelných úspěchů a výrazných změn během velmi krátké doby, a to zejména v oblasti hospodaření s veřejnými prostředky. Klíčem k úspěchu je transparence a dominový efekt sdílení principů dobré praxe („best practices“).
Lze zároveň názorně demonstrovat, že pokud je vytvořena vhodná informační platforma, instituce mají přirozenou tendenci inspirovat se příklady dobré praxe, které se již osvědčily jinde. Jako příklad mohou posloužit elektronické aukce města Ostravy nebo portál www.dobrapraxe.cz, na němž obce sdílí praktické zkušenosti z různých oblastí komunální politiky.
Portugalsko – vzor pro veřejné zakázky
Značný prostor pro korupci a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky v ČR nepochybně skýtá oblast veřejných zakázek. Jak se zde zlepšit, se můžeme učit například u Portugalců. Jako velmi cenný zdroj inspirace by nám měla posloužit tamější zkušenost se zavedením elektronické formy zadávání veřejných zakázek, která za pouhý rok srazila cenu kontrahovaných zakázek o 15-20 % a ve výsledku tak státu ušetřila částku ve výši 2-3 % HDP. Přepočteno na české poměry by to znamenalo úsporu 70-90 miliard Kč.
Elektronický systém zadávání veřejných zakázek je v současné době plošně zaváděn i u našich sousedů na Slovensku. Tam jsou navíc od Nového roku na internetu zveřejňovány veškeré obchodní smlouvy veřejných institucí, včetně faktur, a to dokonce pod sankcí neplatnosti samotné smlouvy, pokud nedojde ke zveřejnění do 3 měsíců od jejího uzavření. Podle očekávání již bylo na Slovensku odhaleno několik sporných transakcí.
Pro příklady dobré praxe však nemusíme chodit daleko. Městu Ostrava se podařilo na elektronických aukcích ušetřit desítky milionů, a stalo se tak u nákupů pro ostatní municipality vzorem hodným následování.
Platí zde tedy, že „kde je vůle, tam je i cesta“.
Belgie: „Kafkův test“
Belgičané se v rámci boje proti nekvalitní legislativě produkující nadměrnou byrokratickou zátěž nechali inspirovat českým spisovatelem Franzem Kafkou, který ve svých dílech často popisoval bezmocnost běžných občanů vůči lhostejné a chladné hydře byrokracie. V roce 2004 byl zaveden tzv. Kafka test, podle něhož je třeba před přijetím příslušné legislativy provést přezkum toho, zda je její přijetí skutečně nezbytné. Odhaduje se, že jen za první rok aplikace tohoto testu byla byrokratická zátěž snížena o plných 25 %.
Na její redukci se aktivně podílí i široká veřejnost. Ta může podávat své podněty prostřednictvím speciální webové aplikace.
Převzato z magazínu FORESIGHT vydávaného vydavatelstvím Economia, a.s. ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor: Tomáš Stehlík, autor pracuje na oboru konkurenceschopnosti MPO
