Navazující součást dokumentu "Přímé zahraniční investice", který informuje o zahraničních i českých investičních pobídkách, rozhodování firem a atraktivních lokalitách pro přímé zahraniční investice.
Převzato z knihy „Mezinárodní management“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2009.
Smyslem investičních pobídek v České republice je podpora zavádění nebo rozšiřování výroby v oblasti zpracovatelského průmyslu a podpora projektů v oblasti strategických služeb a technologických center. Pobídky jsou nabízeny bez rozdílu českým i zahraničním investorům. Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou získat investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách. Investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických služeb se řídí pravidly Rámcového programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro podporu technologických center a center strategických služeb.
Pro poskytování investičních pobídek v České republice bylo důležité přijetí usnesení vlády (č. 298/1998 Sb.) v roce 1998, na jehož základě se pobídky začaly poskytovat ve zpracovatelském průmyslu a které později vedlo k sestavení zákona o investičních pobídkách (č. 72/2000 Sb.), platného od 1. května 2000. Byl tak zahájen proces aktivní podpory zahraničních i domácích investic do vyspělých průmyslových technologií a vyrovnání úrovně investování s okolními transformujícími se ekonomikami.
Stanoveny byly stejné podmínky a stejná práva pro domácí i zahraniční investory. Žadatel o investiční pobídku musel investovat nejméně 25 mil. USD. Tato částka byla záhy návazným usnesením vlády č. 844/1998 Sb. snížena na 10 mil. USD. Ve vládou schváleném systému investičních pobídek byly na konci devadesátých let poskytnuty pobídky celkem 31 investorům, jejichž investice dosáhly téměř 2,1 mld. USD a vytvořily 15 206 nových pracovních míst (MFČR, 2004).
Za přispění programu Phare spustil CzechInvest v roce 1999 Program podpory subdodavatelů. Cílem programu bylo zintenzivnit a prohloubit kontakty mezi domácími subdodavateli a nadnárodními firmami, které plánují investovat v ČR nebo zde již působí. Investiční projekt, který žádá o investiční pobídku, musel od počátku spuštění systému pobídek zahrnovat utilizaci připravené průmyslové zóny, a proto vláda schválila systém veřejné podpory trhu podnikatelských nemovitostí, který byl oficiálně zahájen v roce 1999.
V roce 2001 byl uvedený program rozšířen o další podprogramy, a to Regenerace průmyslových zón, Výstavba a regenerace nájemních objektů a Akreditace průmyslových zón. Díky Programu podpory rozvoje průmyslových zón vzniklo do konce roku 2003 v České republice 82 průmyslových zón a v současnosti se jejich počet překračuje 100 (CzechInvest, 2008).
V letech 2001–2003 byly schváleny další dvě novely zákona o investičních pobídkách. První v prosinci 2001, jež zdokonalovala systém investičních pobídek, druhá v prosinci 2003, ta již korespondovala se vstupem České republiky do Evropské unie. Právě po vstupu bylo nezbytné provést drobné změny, zejména s ohledem na přenos kompetencí v oblasti veřejné podpory z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi. Tuto skutečnost bylo nutné zohlednit v zákoně, zakomponovat existující evropská pravidla veřejné podpory používaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže přímo do zákona o investičních pobídkách.
V souladu s praxí uplatňovanou v členských státech Evropské unie a v souladu s pravidly Evropských společenství pro oblast veřejné podpory se zákon o investičních pobídkách stal jedním z národních programů veřejné podpory, který schválila Evropská komise. Na jeho základě je udělená veřejná podpora automaticky považována za kompatibilní veřejnou podporu bez nutnosti individuálního posuzování ze strany Evropské komise. Dalšími změnami v novele bylo snížení limitu minimální investice z 350 mil. Kč na 200 mil. Kč, sjednocení doby poskytování slevy na dani z příjmu na deset let, umožnění podávat opravné prostředky a možnost soudně přezkoumat rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR o nabídce na poskytnutí investičních pobídek.
V roce 2004 pak byla zřízena Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, u které hledají od té doby asistenci především malé a střední firmy ze zpracovatelského průmyslu a žádají jejím prostřednictvím o dotace a zvýhodněné úvěry financované státem a Evropskou unií. Agentura založila třináct regionálních kanceláří umístěných v jednotlivých krajských městech České republiky a několik zastoupení v zahraničí, která mají za úkol komunikovat především s potenciálními investory v daných lokalitách. CzechInvest se během své existence podílel na víc než 600 investičních projektech v celkové hodnotě převyšující 460 mld. Kč.
Investiční pobídky v České republice jsou k dispozici právnické nebo fyzické osobě v případě, že splní všeobecné a zvláštní podmínky, které jsou stanoveny zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Zákon všeobecné podmínky definuje následovně:
Společnost musí zavádět novou výrobu či rozšiřovat tu stávající. Do této kategorie také patří modernizace výroby za účelem podstatné změny výrobku nebo celého výrobního procesu.
Společnost vkládá finanční prostředky do oborů zpracovatelského průmyslu. Musí však být splněna podmínka, že část výrobní linky je součástí strojního průmyslu stanoveného nařízením vlády. Pořizovací cena této části výrobní linky musí činit nejméně 50 % z celkové pořizovací ceny.
Jde o pořízení strojního zařízení v hodnotě nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného majetku, který je dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem.
Společnost musí dodržovat šetrnou výrobu, činnosti, procesy a stavby, které jsou v souladu s podmínkami životního prostředí.
Další podmínkou je pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 200 mil. Kč, přičemž nejméně částka 100 mil. Kč musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Cena pořízení majetku může být snížena v případě, že investiční akce by byla realizována tam, kde je míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % (resp. 50 %) vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Na základě této skutečnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sníží částku na 150 mil. Kč (resp. 100 mil. Kč). V tomto případě musí být polovina dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby.
Za předpokladu splnění stanovených zákonných podmínek je možno poskytnout následující investiční pobídky: úplnou slevu na dani z příjmů, a to na dobu pěti let v případě výstavby nového závodu, nebo částečnou slevu na dani na dobu pěti let v případě rozšíření či modernizace stávajících výrobních kapacit; hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst; hmotnou podporu rekvalifikace a školení zaměstnanců; převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu a/nebo převod pozemků za zvýhodněnou cenu.
Slevu na dani lze uplatňovat po dobu pěti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období. Daňová investiční pobídka je jako pobídka upravena zákonem a považuje se za veřejnou podporu. Poskytování daňových investičních pobídek není možné bez předchozího povolení kompetentních orgánů. Stanovením maximální míry a hodnoty veřejné podpory může v praxi dojít k tomu, že veřejná podpora v podobě investičních pobídek bude vyčerpána před uplynutím pětiletého období a další podpora včetně daňové slevy nemůže být čerpána. Sleva na dani je dále podmíněna tím, že daňový poplatník využije v nejvyšší možné míře všech možností ke snížení základu daně, mj. i odpočtem daňové ztráty.
Zvláštní podmínky jsou ve výše uvedeném zákoně stanoveny následovně:
- poplatník bude u hmotného investičního majetku s výjimkou nemovitostí, pořízeného v rámci investičních pobídek, prvním vlastníkem na území ČR;
- poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy obchodními operacemi ve vztazích s ekonomicky nebo personálně propojenými osobami nebo blízkými osobami;
- způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, nebo převodem části majetku výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně;
- slevu na dani lze uplatňovat po dobu pěti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze uplatnit slevu, je zdaňovací období, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí nebo byl vydán souhlas stavebního úřadu se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídky týkají;
- slevy na dani u téhož poplatníka nesmí za stanovené období v souhrnu překročit celkovou hodnotu investičních pobídek poskytnutých na toto období, sníženou o hodnotu skutečně čerpaných ostatních druhů investičních pobídek, včetně pobídky ve formě dotace obcím na technické vybavení území a osvobození od cla;
- zřízení a obsazení určitého počtu nových pracovních míst na dobu neurčitou, v určité lhůtě a lokalitě dle dohody s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR;
- zachování nově vytvořených pracovních míst po dobu pěti let od uzavření první pracovní smlouvy na jedno podporované pracovní místo;
- nebo rekvalifikace určitého počtu nově přijatých zaměstnanců, v určité lhůtě a lokalitě dle dohod s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.
Postup při schvalování a získávání investiční pobídky pro daný investiční projekt dokumentuje následující schéma a zahrnuje mnoho kroků, které musí být splněny. Proces může trvat i déle než jeden rok. Všichni investoři podávají své žádosti právě prostřednictvím vládní agentury CzechInvest.
Vyjma délky procesu mohou být jistou překážkou kompetence při rozhodování o přidělení investičních pobídek. Každá instituce rozhoduje o problematice ve svém oboru. Největší rozhodovací břímě leží na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Ministerstvo financí ČR zkoumá žádosti týkající se slev na dani. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR schvaluje počty nových pracovních míst, rekvalifikace a školení zaměstnanců. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanovuje míru veřejné podpory. Jako poslední je nutné povolení od obce, na jejímž katastrálním území je stavba uskutečněna. Všechny tyto instituce jsou povinny rozhodnout do čtrnácti dnů od doručení žádosti. Zde může docházet k časovým prodlevám.
Významnou další překážkou je shromáždění všech potřebných dokumentů.
Mezi ně patří zejména:
- Dokumenty podepsané statutárním zástupcem žadatele. Jde o tiskopis pro uplatnění záměru získat investiční pobídku a úředně ověřenou plnou moc, podepisuje-li žádost jiná osoba než statutární zástupce. Nejvíce je potřeba vyplnit čestných prohlášení, což se může mnohým zdát nadbytečné. Týkají se především nezahájení prací na projektu před podáním záměru získat investiční pobídky u CzechInvestu, statutu malého nebo středního podniku nebo nákupu strojního zařízení od spřízněných osob za tržní cenu.
- Originály nebo úředně ověřené kopie dokumentů, které se liší u fyzických a právnických osob. Od obou je třeba dodat výpis z obchodního rejstříku, a pokud jde o právnickou osobu, společenskou či zakladatelskou smlouvu a stanovy, pokud je společnost přijala. Fyzická osoba odevzdá doklad o oprávnění k podnikání.
- Auditorsky ověřené finanční výkazy, mezi něž patří výroční zprávy nebo účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, pokud je žadatel povinen je sestavovat podle zvláštního právního předpisu, a to za tři poslední po sobě jdoucí účetní období nebo za jedno či dvě účetní období, podniká-li právnická nebo fyzická osoba po dobu kratší než tři roky.
- Ostatní přílohy neboli popis investičního záměru. Jde například o historii podnikatele nebo popis technologických postupů, kdy se specifikuje finální produkt výroby a popis jednotlivých fází výroby. Pro společnosti zabývající se technologicky náročnou výrobou, jejíž postupy jsou mnohdy zdrojem jejich konkurenční výhody a společnosti se je snaží spíše tajit, může být tento požadavek těžko splnitelný. Některé z těchto dokumentů se zdají být zbytečné a zavádějící. CzechInvest by je měl vypracovávat sám, ale tím, že je nechá vyplnit žadatelem, si ulehčuje práci. Tyto dokumenty se týkají především vymezení hlavních konkurentů, důvodů realizace investice a jejího přínosu pro Českou republiku. Jako naprostá zbytečnost se jeví graf organizační struktury skupiny personálně a ekonomicky propojených společností.
Předešlé informace lze shrnout v tvrzení, že administrativní překážky při vyřizování záměru získat investiční pobídku lze spatřovat především v délce řízení. Tento postup je poměrně časově náročný a je potřebná součinnost více orgánů centrální státní správy – ministerstev, která mají pravomoc rozhodovat v dílčích záležitostech. Další překážka spočívá v množství dokumentace, která musí být předložena.
Účinnost českého pobídkového mechanismu již byla zmíněna v předchozích částech této kapitoly, a proto se jí nyní již nebudeme věnovat. Lze uzavřít, že investiční pobídky a jejich jednotlivé komponenty tvoří důležité téma v mezinárodním investování. Jejich účelnost a účinnost bývá diskutována, přestože všechny země rozvinutého světa aplikují nějakou formu infrastrukturní politiky, která má za cíl přilákat investory do země nebo do konkrétní lokality. Investiční pobídky coby jednorázové injekce investičním nákladům i ukazatele zvyšování provozních výsledků investičního projektu hrají zřejmě v rozhodování nadnárodních firem významnou úlohu.
Ukázka z knihy „Mezinárodní management“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing. Autor: Pavel Štrach.
