Dne 22. září 2010 proběhla za mediálního partnerství portálu BusinessInfo.cz v budově ministerstva zahraničních věcí konference, jejíž účastníci diskutovali na aktuální téma nové evropské hospodářské strategie Evropa 2020. Řečníci z řad akademiků, podnikatelů, odborářů i bankéřů se zamýšleli nad výzvami, příležitostmi a hrozbami, jež tato nová strategie jednak reflektuje, ale jednak také sama o sobě přináší. Konference se konala v rámci již VI. ročníku Evropského fóra podnikání.
Konferenci „Strategie Evropa 2020: nové výzvy, příležitosti a hrozby pro ekonomiku EU" pořádala soukromá vysoká škola NEWTON College, a.s. ve spolupráci se Vzdělávacím střediskem na podporu demokracie, a to v rámci již VI. ročníku Evropského fóra podnikání (EFP). Podobně jako v případě předchozích ročníků byl hlavním mediálním partnerem internetový portál BusinessInfo.cz. Za řečnickým pultíkem se vystřídala celá řada předních ekonomů působících v praxi i na akademické půdě, zástupci podnikatelů a odborů.
Nová unijní hospodářská strategie Evropa 2020 si jako základní cíl určila stanovit vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století. Za tímto účelem si vytyčuje tři priority:
- inteligentní růst, tj. rozvoj ekonomiky založené na znalostech a inovacích
- udržitelný růst, tj. podpora konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje
- růst podporující začlenění, tj. podpora ekonomiky s vysokou zaměstnaností a hospodářskou, sociální a územní soudržností
V rámci těchto priorit je dále definováno pět kvantifikovaných hlavních cílů, jež mají být naplněny do roku 2020.
Jde o následující cíle:
- zvýšit celkovou míru zaměstnanosti v EU na alespoň 75 %
- zvýšit investice do výzkumu a vývoje v EU na 3 % HDP
- snížit podíl dětí s předčasně ukončenou školní docházkou pod 10 % a zvýšit podíl osob ve věku 30–34 let s dosaženým terciárním vzděláním na alespoň 40 %
- snížit počet obyvatel EU žijících pod vnitrostátní hranicí chudoby o 20 milionů, tj. o 25 %
- v oblasti energetiky a ochrany klimatu dosáhnout cílů 20–20–20 (snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z r. 1990, získávání 20 % energie z obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti o 20 %).
Dlouhodobá opatření k dosažení základního cíle, priorit a hlavních cílů jsou rozčleněna do sedmi stěžejních iniciativ. Vedle toho obsahuje strategie specifická opatření určená k překonání ekonomické krize.
Předpokladem úspěchu je fungující vnitřní trh a zdravé veřejné finance
Konferenci zahájilo vystoupení Vladimíra Dlouhého, ekonomického poradce Goldman Sachs a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ten se domnívá, že základním východiskem pro společnou úspěšnou hospodářskou budoucnost Evropské unie je vytvoření skutečného jednotného trhu, tak jak na to poukazuje nedávná Montiho zpráva. Strategie Evropa 2020 podle něj stanovováním společných cílů na unijní úrovni jen zvyšuje riziko narušení soudržnosti v EU v důsledku problému tzv. černých pasažérů. Státy jižního křídla (Portugalsko, Španělsko, Řecko) a Irsko totiž budou čelit natolik významným fiskálním omezením, že je již v současnosti zřejmé, že budou mít takřka nulový prostor pro aktivní politiku ve smyslu naplňování společných unijních cílů. Velmi podobně na tom budou i některé státy střední a východní Evropy (Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko) a pobaltské státy. Strategie EU by se tedy dle Vladimíra Dlouhého měly soustředit především na "nedořešené úkoly" EU, kde lze najít jednoznačný politický konsenzus napříč všemi členskými státy.
Petr Havlík, zástupce ředitele Vídeňského institutu pro mezinárodní srovnávání (Wiener Institut für Internationale Wirtschaftsvergleiche) dával ve své přednášce také do souvislosti cíle strategie a jejich obtížnou splnitelnost ohledem na stav veřejných financí ve většině členských zemí EU. Poukázal na fakt, že v současnosti plní fiskální část maastrichtských kriterií (vládní deficit do 3 % HDP a veřejný dluh do 60 % HDP) pouze dva členské státy Evropské unie – Estonsko a Bulharsko. Strategii Evropa 2020 vidí Havlik skutečně jako reakci na krizi, jako cestu k posílení ekonomického růstu a konkurenceschopnosti EU. Dosavadní (předkrizový) evropský růstový model založený především na liberalizaci a integraci podle něj bude pravděpodobně muset doznat určitých úprav, neboť neřešil strukturální nedostatky v některých zemích a tyto nedostatky se nyní jeví dále neudržitelné. Podle Havlika se musí členské země, zejména ty nové, primárně zaměřit na zvyšování kvalifikace své pracovní síly.
Šance pro nový přístup k současným rozvojovým výzvám
Rovněž Petr Zahradník, vedoucí manažer EU Office České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), se domnívá, že úspěšnost strategie Evropa 2020 je silně podmíněna a propojena s finanční a makroekonomickou stabilitou. Zároveň však Zahradník považuje strategii jako určitou příležitost k prosazení nového přístupu k současným rozvojovým výzvám. Existují „nová témata", na nichž by se podle něj měla EU shodnout – energetika, životní prostředí, trans-evropská mobilita, sociální problémy a jejich transfer z jedné členské země do druhé apod. Pro homogenitu Evropy je důležité řešit tato témata společně, než spíše prostřednictvím izolovaných a nekoordinovaných akcí jednotlivých členských států. Zahradník v této souvislosti nastolil otázku, zda nebude nezbytné, aby vznikl nový typ veřejné služby, zajišťovaný z úrovně Evropské unie. Strategie Evropa 2020 je strategií priorit, což je podle Zahradníka dobře – pozornost hospodářsko-politických nástrojů a opatření by neměla být rozmělňována do nepřehledného množství podporovaných oblastí, ale zaměřena na nevelký počet těch, jež mají reálnou šanci přinést nejlepší výsledky. Členské státy by proto v rámci naplňování strategie měly usilovat co nejvíce o efektivní symbiózu nástrojů a opatření na národní a unijní úrovni. Dle Zahradníka je pozitivní, že na rozdíl od své předchůdkyně, Lisabonské strategie, je strategie Evropa 2020 zaměřena na všechny vzdělávací úrovně, v oblasti výzkumu klade větší důraz na propojení výzkumné komunity mezi sebou navzájem (Evropský výzkumný prostor) i s podnikatelskými subjekty. V oblasti inovací je pak věnována větší pozornost aspektům ochrany duševního vlastnictví i snadnějšímu přístupu k finančním zdrojům.
Rizika vniřní nekonzistence strategie a nepříznivého vnějšího vývoje
Podrobněji porovnával obsah i zaměření Strategie Evropa 2020 a předchozí Lisabonské strategie ve svém vystoupení Jiří Malý, ředitel Institutu evropské integrace při pořádající Newton College. Posuzoval přitom jak původní podobu Lisabonské strategie z roku 2000, tak i její revidovanou verzi přijatou o 5 let později. Dlouhodobé cíle a priority Strategie Evropa 2020 do značné míry navazují na Lisabonskou strategii, kvantifikuje však více cílů a zahrnuje logicky také reakci na krizi a opatření pro její překonání. V některých případech a za určitých podmínek se však podle Malého nemusí naplňování dlouhodobých cílů a priorit strategie s opatřeními k překonání krize vzájemně doplňovat, nýbrž se mohou vzájemně vylučovat. Nutnost fiskální konsolidace po ukončení stimulačních protikrizových programů může být v rozporu s potřebou výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací, vzdělávání, zaměstnanosti, sociálního začleňování, ekologičtější ekonomiky či hospodářské, sociální a území soudržnosti. Plnění dlouhodobých cílů a priorit strategie tak nutně závisí na rychlosti překonání krize a schopnosti nastartovat dostatečně dynamický ekonomický růst v Evropské unii. Rychlost překonání důsledků krize v EU však nezávisí jen na opatřeních uplatňovaných v rámci Evropské unie, ale i na opatřeních přijímaných dalšími velkými ekonomikami světa a na ekonomickém vývoji mimo EU. „Jestliže se zhorší ekonomický výhled jiných velkých ekonomik světa a zvýší se rizika na globálních trzích, může to prodloužit cestu z krize i v členských zemích EU" říká k tomu Malý.
Profesor Milan Šikula, ředitel Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd, poukázal na to, že právě vlivem krize se ještě umocnily dosavadní hlavní problémy, kterými jsou především heterogenita členských států v konkurenceschopnosti a asymetrická struktura eurozóny (16 nezávislých fiskálních politik). Prof. Šikula ve své přednášce věnoval značnou pozornost také rozporům mezi krizovou a pokrizovou adaptací. Adaptace podle něj probíhá jako hluboká transformace současného světa spojená s globálním přerozdělováním ekonomické a politické moci a vlivu. Evropská unie se tak oproti stavu před krizí nyní dostává do podstatně náročnější globální konkurence. Jako zásadní podmínku udržení a rozvíjení pozice EU jako jednoho z rozhodujících center světové ekonomiky je zásadní homogenizace jejího ekonomického prostoru. Šikula si tak klade otázku, zda si reálný vývoj v Evropské unii a ve světě velice záhy nevynutí změny strategie Evropa 2020.
Příležitost pro prosazení reforem posilujících konkurenceschopnost ČR
Radek Špicar, ředitel vnějších vztahů společnosti Škoda Auto se domnívá, že pro úspěch strategie Evropa 2020 je nezbytné vnímat její opatření jako něco, co sami jako Česká republika potřebujeme, nikoliv jako něco, co po nás požaduje bruselské centrum. Ve svém vystoupení se Špicar rozhovořil zejména o nutnosti rapidně zkvalitnit tuzemské vzdělávání, a to na všech úrovních, tj. nejen v rámci vzdělávání terciárního. Nedávná studie konzultační společnosti McKinsey podle něj totiž ukazuje, že v ČR klesá také úroveň základního a středoškolského vzdělání. Zároveň se firmy dlouhodobě potýkají s nedostatkem absolventů přírodovědných a technických oborů. Co se týká objemu investic do vědy a výzkumu, jsou podle Špicara u nás dostatečné, problém je však s distribucí těchto investic – příliš mnoho peněz „teče" do institucionálního výzkumu na úkor výzkumu aplikovaného. Tento nepoměr je potřeba narovnat a zároveň je nezbytné motivovat podniky k vyšším soukromým investicím do výzkumu a vývoje. Špicar se rovněž přihlásil k tématům udržitelného růstu – vyspělost v oblasti nových technologií je totiž podle něj jedna z mála dosavadních komparativních výhod, jež Evropská unie v rámci globální konkurence zatím má. Regulace pro udržitelný růst však musí být promyšlené a ekonomicky podložené a nesmí vysávat ekonomickou sílu firem.
Odpolední blok konference otevřelo vystoupení Michala Sedláčka, náměstka pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR. Realizace opatření strategie Evropa 2020 je podle Sedláčka v zásadě v souladu s národními zájmy České republiky a plně odpovídá odhodlání současné vlády činit potřebné reformní kroky v klíčových oblastech. Česká republika tedy rozhodně nevnímá novou strategii jako nějaké závaží, nýbrž jako další impuls. Důležité podle něj však bude, aby Evropa 2020 neznamenala pro náš stát zvýšení administrativní náročnosti při monitorování jejího naplňování.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu, Martin Tlapa vidí rovněž strategii Evropa 2020 jako velikou příležitost k dalšímu prosazování nezbytných reforem v ČR. Strategie podle něj není v rozporu s tím, co stejně chceme a potřebujeme provádět na národní úrovni. Aby mohl být totiž naplňován cíl zaměstnanosti na úrovni 75 %, musí být evropská, potažmo tuzemská ekonomika především konkurenceschopná. Jak Martin Tlapa uvedl, „obsah či architektura Strategie se nám nemusí zamlouvat, je to ale šance synergicky spojit naše vlastní domácí reformní úsilí s reformní agendou prováděnou koordinovaně na úrovni EU". Mezi priority Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve vazbě na strategii Evropa 2020 proto patří pokračování diskuze o prohloubení vnitřního trhu, zlepšování podnikatelského prostředí, podpora výzkumu, vývoje a inovací.
Oddělování pravomocí od odpovědností Evropě nepomůže
Strategie Evropa 2020 jako jeden z cílů vytyčuje mimo jiné i překonání finanční krize a obnovu stabilního a zdravého finančního systému. K tomu mají být přijata opatření v oblasti reformy dohledu nad finančním sektorem, posílení obezřetnostních a účetních pravidel, posílení řízení finančních institucí, předcházení systémových rizik či zvýšení transparentnosti na trhu s deriváty. Robert Holman, člen bankovní rady ČNB, se ve svém příspěvku podrobněji věnoval právě opatřením týkajícím se regulace na finančních trzích a pozici České národní banky k těmto navrhovaným opatřením. Co se týká reformy evropského systému dohledu, která spočívá v centralizaci pravomocí a sjednocujících postupů v regulaci a dohledu nad finančním trhem a založení tří evropských dohledových orgánů (pro bankovnictví, kapitálový trh a pojišťovnictví), je pozice ČNB celkem jednoznačná. Česká národní banka nepodporuje přenos pravomocí na nové dohledové orgány na evropské úrovni bez současného převzetí jejich odpovědnosti (ta zůstává na národní úrovni) a také nesouhlasí s omezováním nezávislosti národních orgánů dohledu odpovědných za finanční sektor v národním prostředí. Podstatné je podle Holmana zachování rovnováhy mezi pravomocemi domovských a hostitelských orgánů dohledu a nerozdělení pravomocí od odpovědností.
Zástupce Svazu průmyslu a dopravy ČR, Josef Zbořil v této souvislosti prohlásil, že problém odtržení pravomocí od odpovědností se dle jeho názoru v Evropské unii prohloubil již s přijetím Lisabonské smlouvy. Ke strategii Evropa 2020 jako takové poznamenal, že jakýsi strategický hospodářský rámec pro dalších deset let EU nepochybně potřebuje. Takovýto rámec však musí být jednak přesvědčivý a důvěryhodný, jednak musí respektovat podobné principy jako strategie podnikatelské (vazba cílů na zdroje, reakce na průběžně se měnící okolní situaci apod.). Každá strategie by také měla být konfrontována s dosahovanými průběžnými výsledky a dalšími skutečnostmi.
Další zástupce zaměstnavatelů, Walter Bartoš z Hospodářské komory ČR se pozastavil nad skutečností vytěsňování různých výrob a tím pádem i vývozem pracovních příležitostí mimo Evropskou unii. To je podle jeho soudu fenomén, kterému by se měla strategie pokusit účinně bránit, avšak nečiní tak. Rovněž Bartoš se v návaznosti na předchozí Špicarovou vystoupení okrajově dotkl problematiky výzkumu – právě základní výzkum by se dle něj mohl v daleko větší míře přesunout na unijní úroveň, kde by nebyl tak fragmentován jako na úrovní národní. Národní státy by se tak mohly soustředit na rozvíjení výzkumu aplikovaného daleko více než v současnosti.
Reálný možnostem naplňování cíle strategie týkajícího se investic do výzkumu a vývoje bylo věnováno vystoupení dalšího řečníka, pana Karla Mráčka, člena předsednictva Asociace výzkumných organizací. Pro zvýšení podílu soukromých subjektů na financování výzkumu doporučuje zvážit využití daňových pobídek a dalších motivačních nástrojů, které u nás v současnosti téměř zcela chybí.
Ing. Jaroslav Šulc z makroekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů se ve svém vystoupení věnovall vazbě cílů strategie Evropa 2020 na tuzemský trh práce. Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku 20-64 let minimálně na 75 % má v tuzemsku podle něj dvě větve řešení. Bude se jednak odvíjet od toho, jaká bude v ČR politika zaměstnanosti, jednak jak se u nás podaří zvyšovat zaměstnanost cestou tvorby nových pracovních míst. Současný trend je podle Šulce takový, že narůstá počet oborů, kde je možné zvyšovat tempo růstu produktu aniž současně absolutně musí růst počet zaměstnanců. Obnova růstu zaměstnanosti se navíc obvykle opožďuje za růstem produktu o rok až o rok a půl. Nedosažení určitého prahového limitu tempa ekonomického růstu (ve výši cca 3 %) pak v nejbližších letech hrozí dle Šulce tím, že takový nízký růst negeneruje nová pracovní místa vůbec, tedy nepovede ani ke snížení nezaměstnanosti.
