Další z významných akcí polského předsednictví Forum jednotného trhu SIMFO se uskutečnilo 3. a 4. října 2011 v Krakově. Uspořádat reprezentativní forum pro všechny hlavní účastníky jednotného trhu bylo rozhodnuto v rámci Aktu pro jednotný trh, který byl předložen Evropskou komisí a schválen Radou a parlamentem.
SIMFO se má stát platformou pro výměnu názorů mezi evropskými institucemi, vládami členských států, podniky, spotřebiteli, pracovníky, studenty a ostatními občany, kteří jsou všichni v té či oné podobě účastníky jednotného trhu.
Úvodní zasedání
První zasedání SIMFO bylo zahájeno místopředsedou polské vlády Pawlakem (premiér Tusk se omluvil, protože vrcholí předvolební kampaň), předsedou EP Buzkem a komisařem Barnierem. Pawlak potvrdil snahu Polska stát se katalyzátorem vývoje v EU. 20 hlavních překážek, které evropští občané identifikovali při průzkumu pořádaném Evropskou komisí je možné urychleně odstranit a polská vláda o to bude usilovat.
Předseda EP Buzek připomněl roli EP, který inicioval restartování jednotného trhu. Zdůraznil nutnost zapojení občanské společnosti do debaty o budoucnosti JT. Připomněl přínos JT – 1,8 % růstu HDP a 2,5 mil. pracovních míst vzniklo díky JT od roku 1992. JT ale není dokončen v řadě oblastí například energetiky. Navrhl vytvořit Evropské energetické společenství, protože přístup ke zdrojům energie bude za pár let rozhodující pro udržení konkurenceschopnosti EU. Poukázal na potřebu stability sousedů EU jak na jihu tak i na východě a potřebu otevřít jim naše trhy a tím JT rozšířit.
Generální ředitel JT Evropské komise J. Fault představil některá varovná čísla: 35 % Evropanů nezná výhody JT, 62 % si myslí, že JT je pouze pro podniky. Přeshraniční dodávky v rámci veřejných zakázek tvoří jen 1,2 – 1,5 % celkového počtu kontraktů. MSP nemají přístup k financování přes hranice členských států. Představil 20 hlavních překážek jak je vidí spotřebitelé, podniky a občané a které byly předloženy v brožuře vydané u příležitosti fóra.
Poté byly předána ocenění účastníkům ankety, v níž veřejnost mohla uvést svoje případy s jakými překážkami se setkává na JT. 5 vybraných vítězů (finský podnikatel, řecký pracovník, španělský student, polská zákaznice a rakouská samostatně výdělečná žena) dostalo za odměnu IPAD, jako symbol elektronizace JT, která byla označena za hlavní nástroj jeho zlepšení. Jako paradox byl následně několika diskutujícími označen fakt, že IPAD není evropský výrobek (byl vymyšlen v USA a vyroben v Číně).
V následujcí panelové diskuzi s hlavními představiteli EK, EP a polského předsednicví zazněla řada zajímavých názorů. Předseda výboru vnitřního trhu a spotřebitelů EP M. Harbour řekl, že chybí zpětná vazba pro lepší fungování JT. V řadě otázek uvedených mezi 20 překážkami se již na evropské úrovni koná. Mnohdy existuje legislativa, ale nefunguje. Málokdo si uvědomuje, že JT je též nejderegulovanějším trhem – viz volný pohyb zboží. Úsilí o zlepšení JT musí jít jak odzhora dolů tak i tlakem zezdola nahoru. Problémem EU je nedostatečný růst. V době rozpočtových škrtů jej nebude možné podpořit z veřejných prostředků a proto je třeba uvolnit potenciál JT jako levnou alternativu veřejných zdrojů.
Komisař Barnier přiznal, že kolo evropské legislativy se točí velmi pomalu, dnes od legislativního návrhu k jeho plřijetí uběhne i více jak 2 roky. Pak ještě následuje proces transpozice do národní legislativy, který také trvá dlouho. Je proto třeba do legislativního procesu EU více zapojit národní administrativu a národní parlamenty. SIMFO je první akcí svého druhu, po níž budou následovat další. Příští rok bude JT věnován celý týden, akce budou více decentralizovány. Komise bude prosazovat urychleně opatření, která evropští občané uvítají – řešení poplatků za roaming, přijetí patentu.
Pawlak uvedl 5 hlavních pilířů Evropy, jak je vidí Polsko: společnost, instituce, náboženství, ekonomika a regulace. Skepse k JT vyplynula z toho, že lidé ve starých členských zemích se měli příliš dobře a EU a JT se staly nudnými pojmy. Rozšíření EU po roce 2004 se stalo příležitostí a impulsem. V otázce správy JT je třeba se inspirovat příkladem internetu, který funguje bez regulace, stejně jako wikipedia. Regulace je ale nutná pro bezpečnost ekonomiky – může například zabránit vzniku příliš velkých korporací, protože jsou tak velké, že nemohou být ponechány padnout. Na úrovni EU by se měly řešit jen zásadní otázky JT, jinak by měla platit subsidiarita. Je třeba zavést pořádek v ekonomice jako první předpoklad pro fungování JT.
Polská členka EP paní Thunová se vyslovila pro větší sídlení suverenity členských států s EU. EU by se měla soustředit na plnou harmonizaci a překonání fragmentace na 27 právních systémů. Poukázala na neúnosnost toho, že z posledních 18 konzultací byly pouze 3 ve všech národních jazycích a ostatní jen v angličtině.
Člen EP Grech poukázal, že občané, ale i vlády nechápou jak JT funguje, jaké jsou jeho výhody. Z prohlubujícího se rozdílu v bohatství je obviňován JT.
Pracovní skupiny
Forum se pak rozdělilo do 8 pracovních skupin podle následujících témat: uznávání profesních kvalifikací a profesní karta, mimosoudní řešení sporů a on-line řešení sporů, jednotná kontaktní místa, elektronický obchod, vysílání pracovníků do zahraničí a základní sociální práva, zlepšení politiky veřejných zakázek, překonání propasti mezi občany a JT a implementace pravidel JT ve prospěch občanů.
V 8. pracovní skupině věnované implementaci evropské legislativy zastupoval člen EHSV za HK ČR I. Voleš, zpravodaj stanoviska observatoře jednotného trhu EHSV k 12 klíčovým iniciativám Aktu pro jednotný trh.
V úvodních prezentacích v panelu vystoupili většinou úředníci ministerstev a institucí, které mají na starosti implementaci nebo její kontrolu z Řecka, Polska, Německa, zástupce ředitele pro JT EK, představitel IKEA za firmy a I. Voleš za občanskou společnost.
Skupina konstatovala, že úspěch JT může být dosažen jedině, pokud budou plně uplatněna pravidla JT a pocítí je občané i podnikatelé. Proto je třeba se soustředit na provádění, uplatnění a prosazení evropské legislativy. Práva JT mohou být zaručena jen pokud bude jasná politická vůle, že pravidla budou uplatňována. Směrnice JT musí být včas a přesně transponovány do národní legislativy jako politická priorita. Transpoziční dluh se musí snížit na 0,5 %.
Výměna nejlepších zkušeností mezi členskými státy je velmi prospěšná a musí být podpořena mnohem systematičtěji. Měla by být navázána úzká spolupráce mezi administrativou na úrovni EU, národní, regionální a místní a jako dobrý příklad byly uvedeny pracovní skupiny o směrnici o službách. Národní soudci, kteří mají prosazovat evropské právo by měli mít k dispozici srovnávací tabulky, aby mohli aplikovat právo JT správně.
Měly by se podporovat všechny nástroje zejména SOLVIT, které pomáhají řešit praktické problémy občanů a podniků.
Ve svém vystoupení I. Voleš poukázal na to, že správné provádění stávajících pravidel JT je důležitější než přijímání nových pravidel. Poukázal na negativní důsledky nesprávné implementace na fungování JT a jako příklad uvedl uznávání profesních kvalifikací, nejednotnou implementaci směrnice o službách a rozdíly v uplatňování směrnic o telekomunikačních službách národními regulátory. Je třeba zlepšit hodnocení dopadu a zavést je povinně nejen předem, ale i následně a v těch případech, kdy evropský parlament do původního návrhu vnese podstatné změny. Je třeba více zapojit občanskou společnost, představitele podniků, odbory a ostatní složky do přípravy a kontroly provádění legislativy. Uvedl příklady aktivit EHSV ve prospěch posílení JT.
V následující diskuzi upozornil I.Voleš, že se na pracovní skupině nemluví vůbec o potřebě deregulace. EU je vnímána veřejností a zejména podnikateli jako přeregulovaná, zejména pro podnikatele je nemožné se v záplavě pravidel správně orientovat. Proto by měla komise zveřejnit cíle odbourávání nepotřebných pravidel po roce 2012, do kdy se má snížit administrativní zátěž o 25 %. Tento požadavek podpořilo několik účastníků pracovní skupiny, bohužel se však v závěrech z jednání neobjevil.
Závěrečné zasedání
Druhý den se uskutečnilo plenární zasedání, kde úvodem vystoupil komisař pro spotřebitelská práva Dalli. Zaměřil se na stížnosti spotřebitelů na fungování JT – omezené možnosti nákupu on-line přes hranice, omezená možnost domoci se svých práv, problémy s bezpečností potravin a zboží. Komise předloží proto urychleně návrh na zavedení evropského systému mimosoudních sporů ADR a řešení on-line spotřebitelských sporů. Je třeba rovněž usilovat o zlepšení informovanosti spotřebitelů o jejich právech, aby se posílila jejich důvěra v JT. Když funguje bez problémů trh s potravinami není důvod, aby nefungoval i v ostatních oblastech jako jsou banky, telekomunikace a pod. Je třeba vnímat spotřebitele jako partnera, spotřebitel musí věřit, že jej ostatní berou vážně. JT není jen pro podnikatele. Odmítl jako falešné argumenty, že posílení spotřebitelských práv oslabí podniky, oslabí to jen špatné podniky.
Polský náměstek ministra ekonomiky Korolec zdůraznil, že EU je největší ekonomika na světě a je chybou, že EU zaujímá na světovém kolbišti defenzivní přístup. JT je nekončící příběh,protože se ekonomika a trh vyvíjejí. Polsko by chtělo urychleně přijmout legislativu o unitárním patentu jako symbol lepšího fungování JT pro podniky. Je třeba otevírat JT pro MSP, aby se využil jejich potenciál. Přes všechny nedostatky je JT velkým úspěchem, když 27 zemí dokáže bojovat se svým egoismem a snaží se spolupracovat.
Za vážný problém označi l M. Harbour špatnou komunikaci mezi jednotlivými účastníky JT. Informace neproudí jak by měly mezi národními vládami a mezi EU a vládami. Je třeba se dát do práce,reformovat pravidla JT. Na druhé straně již hlavní pravidla existují jako v oblasti veřejných zakázek, ale nejsou dostatečně známa mezi jejich uživateli. Bylo by potřeba zavést zvláštní studijní programy pro zadavatele veřejných zakázek. Pokud jde o vztah podnikatelů a spotřebitelů je třeba, aby i podniky měly důvěru v platnost práva, aby se mohly na ně spolehnout na příklad při přesunu svých aktivit do jiného členského státu.
Prezident EHSV S. Nilsson řekl, že JT je jako Shubertova Nedokončená symfonie. Orchestr zatím nehraje podle stejných not. Zejména členské státy by si měly uvědomit, že jsou spoluvlastníky JT. Zdůraznil rovněž úlohu občanské společnosti a spotřebitelských organizací.
Krakovská deklarace
Závěrem byla přijata Krakovská deklarace, která shrnuje hlavní myšlenky fora a jednotlivých pracovních skupin.
V současné ekonomické krizi musí vlády uznat potenciál JT pro růst. Porozumění a podpora JT je nutná též od občanů a spotřebitelů. Lidé neznají, co jim JT může poskytnout. Je proto třeba lepší dvoustranná komunikace.
Evropská pravidla musí být stejně aplikována ve všech členských státech. Je proto třeba si vyměňovat zkušenosti z nejlepší praxe.
Jak podnikatelé tak i dělníci potřebují více přeshraničního poskytování služeb a větší mobilitu pracovníků. Musí být snadnější pro firmy podnikat v jiném členském státě. To by mělo být doprovázeno odpovídající úrovni ochrany pracovníků vyslaných do jiného členského státu pro poskytnutí služby nebo dodávky.
Profesní karta by mohla napomoci mobilitě pracovníků přes hranice členských států, dala by jim větší jistotu a upevnila důvěru mezi členskými státy.
Je třeba využít potenciálu elektronického obchodu, který rozšiřuje podnikatelské příležitosti, zejména malých a středních podniků a vytváří nová pracovní místa, ale musí být bezpečný a předvídatelný.
Veřejné zakázky musí být spravedlivé a jednoduché a zadavatelé musí co nejlépe využít nástrojů, které mají k dispozici a musí být na profesionální úrovni.
Podnikatelé potřebují plně rozvinutý systém jednotných kontaktních míst, zejména v sektoru služeb.Všechny členské státy musí zjednodušit procedury zahájení podnikání, rozvoje a východu na evropské trhy. Je nejvyšší čas poskytnout podnikatelům zcela integrované, uživatelský příjemné a účinné služby on-line.
Závěrem se deklarace obrací na EU, vlády členských států, regionální a místní správu, podnikatele, odbory a nevládní organizace, aby spolupracovaly tak, aby JT fungoval efektivně na místě pro občany a podnikatele.
