Podnikání a daně v Polsku 

Pro české firmy je polský trh bezesporu, vzhledem ke své rozloze, blízkosti a podobným podnikatelským zvykům jako v Česku, velmi atraktivní. Po Německu a Slovensku vyváží české firmy nejvíce právě do Polska.

Polsko patří mezi země, které ekonomickou krizi zvládly dobře. Celkový veřejný dluh Polska vzrostl v letech 2006 až 2009 pouze o 3,27 %, což je po Švédsku nejméně z členských zemí OECD. Polsko je jedinou členskou zemí EU s rostoucím HDP v letech 2008 až 2009. Polská ekonomika těží z velkého vnitřního trhu, výhodné polohy, kvalifikované a na evropské poměry levné pracovní síly. Oproti západoevropským zemím ztrácí Polsko, stejně jako ostatní východoevropské země, v rozvoji a kvalitě infrastruktury a v oblasti justice. Ovšem počet zahraničních investorů v Polsku každoročně stoupá. Hnacím motorem hospodářského růstu je export, který roste rok od roku. Nejdůležitějšími exportními artikly jsou: stroje a dopravní prostředky, střední průmyslové zboží a potraviny. Nejvíce Polsko vyváží do Německa (26 %), Itálie a Francie (7 %), Velké Británie a Česka (6 %). Polsko dováží hlavně z Německa (28 %), Ruska (9 %), Itálie (7 %), Nizozemí (6 %), Číny a Francie (5 %) a Česka (4 %).

Podnikatelské prostředí

Podmínky k podnikání se v Polsku zlepšují, pořadí Polska v renomované studii Světové banky „Doing Business“ se každoročně vylepšuje. Pro rok 2011 patří Polsku 70. místo, Česku 63. místo. Administrativa a legislativní požadavky na podnikání jsou tedy v Polsku srovnatelné s českými podmínkami. Dle mezinárodní společnosti Transparency International (CPI index) je však v Polsku nižší korupce než v Česku. Za rok 2010 náleží Česku až 53. místo, Polsku 41. místo. Nejrozšířenějšími společnostmi v Polsku jsou společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Minimální kapitálový požadavek na založení společnosti s ručením omezeným (spólka z ograniczona odpowiedzialnościa – sp. z o. o.) je 5 000 PLN (cca 1 282 €). Polsko se řadí mezi země, kde došlo k výraznému snížení základního kapitálu. V roce 2008 se desetinásobně snížil kapitálový požadavek (z 50 tisíc PLN na 5 tisíc PLN). Společnost s ručením omezeným může založit pouze jeden společník. Minimální kapitálový požadavek na založení akciové společnosti (spólka akcyjna – S. A.) je 100 000 PLN (cca 12 820 €). Akciovou společnost mohou, na rozdíl od společnosti s ručením omezeným, založit nejméně tři zakladatelé.

Jak vysoké jsou v Polsku daně?

Celkové daňové zatížení v Polsku je z členských zemí EU mírně podprůměrné (34,3 % k HDP). V Polsku je, stejně jako např. v Česku, Slovensku a Maďarsku, nízké zdanění společností. Daň z příjmů fyzických osob je progresivní, jsou však zavedeny pouze dvě sazby daně z příjmů fyzických osob (stejně jako např. v Irsku).

Pramen: OECD Tax Database, Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income

Daň z příjmů právnických osob

Sazba daně z příjmů pro firmy v Polsku v posledních deseti letech značně klesla. V roce 2000 byla sazba daně 30 %, o deset let později je sazba daně 19 %. Z členských zemí EU je nižší zdanění pouze v Bulharsku (10 %), Kypru (10 %), Irsku (12,5 %), Lotyšsku (15 %), Litvě (15 %) a Rumunsku (16 %). Daň musí platit všechny společnosti, které mají své sídlo nebo vedení na polském území, a to ze všech příjmů. Ostatní společnosti pouze z příjmů z Polska. Dividendy vyplácené v Polsku podléhají rovněž zdanění 19% sazbou daně.

Daň z příjmů fyzických osob

V Polsku došlo pro rok 2009 ke snížení daňových sazeb a snížení daňové povinnosti občanů. Zatímco v roce 2008 byly v Polsku tři sazby daně (19 %, 30 % a 40 %), tak pro následující roky došlo ke snížení počtu daňových sazeb na dvě (18 % a 32 %). V roce 2008 byla na příjem nad 44 490 PLN sazba daně 30 %, v roce 2009 platí sazba daně 18 % až do příjmu 85 528 PLN. Nyní jsou tedy v Polsku dvě sazby daně: 18 % pro příjem do 85 528 PLN a 32 % pro příjem nad 85 528 PLN.

Sociální a zdravotní pojištění

Zaměstnavatel i zaměstnanec odvádí z hrubé mzdy zaměstnance důchodové, zdravotní, nemocenské, havarijní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Souhrnné odvody na pojistném činí 17,8 % na straně zaměstnavatele a 14,8 % na straně zaměstnance z měsíční hrubé mzdy. Odvody na pojistném musí být vždy zaplaceny do 15. dne každého měsíce.

DPH

Pro státní pokladnu je nejvýnosnější daní DPH, stejně jako ve většině členských zemí EU. Pro rok 2011 došlo v Polsku ke zvýšení sazeb DPH. Základní sazba daně pro rok 2011 je 23 %, snížená sazba daně 8 % a super snížená sazba daně 5 %. V roce 2010 byly sazby daně 22 %, 7 % a 3 %. Polsko patří tedy mezi členské země EU, kde jsou zavedeny tři sazby DPH. Snížená 8% sazba daně je uvalena např. na léky a zdravotnické pomůcky, elektrickou energii, zemědělské stroje a dětské zboží. Zemědělství je v Polsku silně podporováno, jedním ze způsobů podpory je uvalení 5% super snížené sazby DPH na zemědělské produkty. Navíc jsou některé služby zcela od DPH osvobozeny, jedná se např. o pojistné a bankovní a poštovní služby.

Nezaměstnanost a mzdy

Míra nezaměstnanosti v Polsku je stabilní, v posledních 12 měsících se pohybuje od 9,6 % do 9,8 %. Nezaměstnanost v Polsku tak patří mezi nižší v EU, vždyť ve Španělsku dosahuje nezaměstnanost 20,5 %, v Litvě 17,4 %, v Lotyšsku 17,3 %, v Irsku 14,9 % a Estonsku 14,3 %. Průměrná čistá mzda (hrubá mzda – povinné odvody na dani a pojistném) v Polsku v roce 2009 byla 562 €, v Česku 741 €. Při zohlednění cen zboží a služeb není však rozdíl v mzdové úrovni nižší. V paritě kupní síly je průměrná roční mzda v Polsku 18 300 dolarů, v Česku 20 000 dolarů. Minimální měsíční mzda je 1 386 PLN (355 €). Polsko je však zemí s vysokými mzdovými rozdíly mezi jednotlivými regiony. Příjmy domácností na venkovně jsou o dost nižší než ve městech (především ve Varšavě). Gini index, který měří příjmové nerovnosti, je v EU nejvyšší v Portugalsku, Lotyšsku, Litvě a právě Polsku. Čím má Gini index vyšší hodnotu, tím větší mzdové rozdíly v zemi jsou. Pokud by byl příjem všech občanů stejný, měl by Gini index nulovou hodnotu.

Polsko obchod plný patriotismu

Polsko, náš severní soused, je jedním z našich největších obchodních partnerů. Kulturní rozdíly mezi námi a Polskem nejsou velké, přesto však existují. Poláci jsou velmi hrdým národem se silnou tradicí a náboženskými kořeny. K jednání je nutné přistupovat s porozuměním a tolerancí, avšak s vědomím vlastní kulturní příslušnosti.

Poláci jsou velmi zdatní, cílevědomí a zkušení obchodníci. Říká se, že Polák se spolčí i s ďáblem, aby udělal obchod a vydělal. Na jednání bývají dobře připraveni a patří k mimořádně tvrdým obchodníkům, kterým nechybí sebevědomí, velká asertivita, průbojnost až drzost. Sledují svůj předem stanovený cíl a rozhodně nejsou ochotni se dohodnout za každou cenu. Zajímá je momentální zisk, nedívají se příliš do budoucnosti. Používají mnoho kalých i nekalých taktik, jednají stylem „vítězství-prohra“. S ústupky nijak nepospíchají a většinou očekávají, že jako první ustoupí partner.

Poláci si jsou vědomi velikosti svého trhu (je zhruba čtyřikrát větší než český), jsou velmi hrdí a nacionalističtí. Mají velmi vyvinuté patriotické cítění a kritiku „všeho polského“ vnímají velmi negativně. Při jednání s partnery z „malé“ České republiky mohou vystupovat nadřazeně.

Souboj jménem byznys

Polští obchodníci jsou velmi trpěliví a mají tendence diktovat podmínky obchodu. Chovají se impulzivněji než Češi. Neváhají ani zvýšit hlas, mohou se i rozčílit či rázně z jednání odejít. Jestliže jsou prodávajícími, pak cenu řádně nadsadí, pokud jsou kupujícími, dávají až směšně nízké nabídky. Smlouvání o ceně i o ostatních podmínkách obchodu má v Polsku tradici a je samozřejmostí. Obchodní jednání připomíná dlouhý boj, ve kterém si protistrana ověřuje vlastní schopnosti a sílu. Jednání se několikrát opakují a prodlužují. Poláci se nebojí konfl iktů a nemají problém říci „ne“. Jednorázová kratší služební cesta na jednání do Polska nedává mnoho prostoru pro solidní výsledek a dosažení kompromisu. Poláci jednají vždy v týmu a je nutné očekávat, že všichni členové týmu budou tvrdými vyjednávači. Seznamovací fáze bývá krátká, přechází se rovnou k věci.

Veškerou dokumentaci, katalogy a nabídky je nejlépe předložit v polštině. Své zboží musíme umět prodat, vychvalovat, zdůraznit jeho přednosti a kvality.

Vztahy mezi lidmi jsou v Polsku podobné jako v jiných státech bývalé východní Evropy. Závist, nepřejícnost a různé rozepře mezi lobbistickými skupinami nejsou nic neobvyklého. Snaží se uplatňovat své dílčí zájmy na úkor zájmů celospolečenských. V Polsku se lze setkat i s korupcí, zejména tam, kde je třeba pro komerční činnost získat určité povolení či licenci. Stát tyto jevy potírá, ale výsledky nejsou nijak výrazné. Žebříček hodnot se s postupem transformace neustále mění. Někteří podnikatelé se snaží získat co největší majetek, jiní chtějí udržet firmu a její rozvoj i na úkor vlastních příjmů. Při jednáních je rozdíl mezi státními institucemi, které jsou stále hodně byrokratické a nepružné, a soukromým sektorem. Soukromým firmám jde o zisk, a jestliže budou mít na obchodě zájem, budou se snažit vše urychlit.

Zdvořilost především

Ke komunikaci s polskými firmami se doporučuje polština, ve styku se státními úřady je dokonce povinná (všechny žádosti, předkládané listiny apod. musí být v polštině). Znalost cizích jazyků není u pracovníků polských firem dobrá a na jednání v cizím jazyce se musíte s polským partnerem předem domluvit. Je pravděpodobné, že nebude souhlasit. Vzhledem k podobnosti češtiny a polštiny je možné se na celém území Polska dorozumět česky.

Většinou však Češi rozumějí Polákům lépe nežli naopak. Při obchodních jednáních se však na to, že asi budeme rozumět, nemůžeme spolehnout. Dobrého tlumočníka lze ke všem obchodním jednáním jen doporučit, při projednávání smluvních podmínek a před podpisem smlouvy je jeho přítomnost téměř nutná. Starší generace obchodníků mluví velmi dobře rusky, mladší pak používá jako druhý jazyk spíše angličtinu. Poláci se cítí být součástí západní kultury a odmítají zařazení do východní Evropy. Veškeré reference či příklady vašeho vývozu musí být z trhů západní Evropy.

Polská etiketa se vyznačuje velkou zdvořilostí a přísným dodržováním pravidel. Na smluvených schůzkách se očekává dochvilnost, ale její případné nedodržení není takovým problémem jako v některých jiných zemích. Zpozdit se na setkání 10 až 20 minut je naprosto běžné. Přijít na schůzku dříve je ale nevhodné. Navštívenky jsou v Polsku velmi populární, má je téměř každý a je vhodné dát svou vizitku každému, s kým se setkáte. Vizitky nemusí být přeloženy do polštiny, plně postačí vizitky české nebo anglické.

Při oslovování v polštině užíváme slova pan a paní, a to i pro mladé dívky. Slovo paní znamená zdvořilostní vykání, nikoliv zdůraznění faktu, že dotyčná osoba je vdaná. Své obchodní partnery je naprosto nezbytné oslovovat funkcí. Na funkce si Poláci potrpí a své partnery oslovují vyšší funkcí, než skutečně zastávají. Muži si mezi sebou podávají ruce. Osobní zóna je při jednáních i při zdravení obecně těsnější než v západních zemích. Muži ženám a chlapci dívkám při setkání často líbají pravou ruku, a to i v obchodním styku. Nejčastěji budete pozváni na pracovní oběd, který se však koná kolem 16. hodiny, večeře začíná kolem 20 hodin, pracovní snídaně kolem jedné hodiny odpoledne.

Bohatství jako cíl

Poláci se oblékají velmi elegantně. V obchodních a podnikatelských kruzích je povinný drahý, nejlépe značkový oblek. Společenské postavení se v Polsku rozhodně vytváří i oblečením, bydlením, autem světové značky, trávením volného času, dovolené apod. Ve společnosti se formují hierarchické vztahy, které jsou v běžném životě plně akceptovány a promítají se i do vztahů mezi nadřízenými a podřízenými. Oblečení vystihuje postavení člověka. Polské ženy jsou vždy velmi elegantní, upravené, vznešeně oblečené a udržují krok s módou. Ve vyšších kruzích je především v hlavním městě večer oblíbený smokink.

Při výběru obchodu a zboží se Poláci spoléhají zejména na informace a rady od své rodiny a přátel. Zákazníci přitom bývají poměrně věrní své prodejně a značce. Avšak loajalita i spotřebitelské chování mužů a žen se velmi liší. Muži nejsou tolik ovlivňovány módou jako ženy, preferují spíše tradiční nebo klasický styl. Na druhé straně ženy mají zase nižší cenové očekávání. Dalším faktorem ovlivňujícím nákupní zvyklosti je příjem. Nejméně důležitým faktorem při nákupním rozhodování spotřebitelů je země původu zboží, a proto uplatnění na polském trhu závisí především na kvalitě, odpovídající ceně a uspokojení módních požadavků. V žebříčku hodnot v Polsku nejvýše stojí bohatství, peníze. Bohatí lidé se dnes snaží zajistit dobré vzdělání pro své děti (zejména na drahých soukromých školách). Absolvent takové školy se dnes lépe uplatní při svém startu do života. Poláci mají smysl pro rodinu. Pro relativně velký okruh svých příbuzných a přátel pořádají občas doma „hostinu“. Pozvání obchodního partnera na takovou hostinu je vyjádřením zvláštní pocty. Při pozvání domů je nutné přinést či poslat květiny pro hostitelku (květiny se dávají v Polsku častěji než u nás) a dárek pro hostitelku a hostitele. Při soukromém pozvání se toleruje „akademická“ čtvrthodinka.

Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České rpubliky. Autoři: Soňa Gullová, autorka působí na VŠE Praha; Petr Gola, autor je odborník na daňové systémy