Jak zvýšit flexibilitu pracovního práva 

Podle průzkumu ČNOPK mají zaměstnavatelé velký zájem na zvýšení flexibility pracovního práva. V současné době se v parlamentu připravuje "velká novela" zákoníku práce, která by mohla zvýšit atraktivitu České republiky pro investory a snížit fluktuaci pracovníků a nezaměstnanost. To však pouze v případě, že se nebude jednat jen o velkou novelu co do četnosti změn zákonných ustanovení, ale o důkladnou změna celého konceptu pracovního práva a souvisejících odvětí.

Chceme Vám ve stručnosti představit opatření, která v této souvislosti navrhuje pracovní skupina Právo a daně, v níž jsou zastoupeni právníci a daňoví poradci členských společností ČNOPK. Opatření, na které se pracovní skupina vzhledem k omezenému časovému prostoru soustředila, se týkají čtyř nejdůležitějších okruhů pracovního práva: pracovní doby, ukončení pracovního poměru, souběhu funkce statutárního orgánu a pracovního poměru a agenturního zaměstnávání. Komora tyto návrhy a doporučení předkládá při jednání se zástupci politiky a prezentuje je v rámci své práce s veřejností, byť si je vědoma, že tato doporučení nejsou a nemohou být kompletní a konečná.

Pracovní doba

Pracovní skupina navrhuje jednak upravit stávající instituty (pružná pracovní doba, kratší pracovní doba a konto pracovní doby) a jednak zavést nové formy úpravy pracovní doby (např. kratší pracovní doba v pokročilém věku, životní, resp. celoživotní pracovní doba nebo tzv. kurzarbeit), které jsou v některých státech EU již delší dobu úspěšně aplikovány v praxi.

Konto pracovní doby

Pracovní skupina doporučuje, aby v zákoně byly upraveny pouze minimální požadavky týkající se úpravy konta pracovní doby, např. možnost zavedení konta pracovní doby i individuální dohodou, stanovení vyrovnávacího období na měsíce a možnost jeho prodloužení, možnost automatického pokračování, resp. obnovení vyrovnávacího období atd. Lze zvážit také zavedení pouze konta pracovní doby nebo konta peněžní hodnoty odpracované pracovní doby.

Kratší pracovní doba

Kratší pracovní dobu lze nyní zavést pouze individuální dohodou. Pracovní skupina navrhuje, aby zaměstnavatel mohl za určitých podmínek omezit pracovní dobu při současném snížení mzdy. Zároveň by zaměstnanec měl mít právo na kratší pracovní dobu, přičemž by nesměl být diskriminován a měl by mít možnost vrátit se znovu zpět na plný pracovní úvazek. U specifických skupin zaměstnanců (např. krátce před důchodem) pracovní skupina doporučuje zavést možnost kratší pracovní doby v kombinaci s kontem pracovní doby.

Kurzarbeit

Kurzarbeit, tzn. kratší pracovní doba se státním příspěvkem v určitých krizových situacích, není v ČR vůbec upravena. Jak ukazují zkušenosti z jiných států EU, může být velmi účinná pro překonání dočasného propadu poptávky. Šlo by o krátkodobé opatření, např. na šest měsíců, omezené případně dalšími podmínkami, např. souhlasem odborů. Jako vyrovnání za částečný výpadek mzdy by zaměstnanci obdrželi státní příspěvek ve formě finanční kompenzace.

Ukončení pracovního poměru

V současném zákoníku práce jsou důvody pro ukončení pracovního poměru velmi striktní a zaměstnavatel může jen velmi obtížně ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, s nímž není spokojen. V návrhu zákona se objevuje možnost ukončit pracovní poměr výpovědí také tehdy, „není-li možné spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance dále pokračoval“. Vzhledem k nejednoznačnosti takovéhoto ustanovení pracovní skupina navrhuje rozšířit a upřesnit výpovědní důvody z jiných (včetně dosavadních organizačních) důvodů, za omezujících finančních podmínek, například v podobě poskytnutí odstupného.

Návrh novely předpokládá zavedení výpovědního důvodu spočívajícího ve zvlášť hrubém porušení povinnosti zaměstnance v pracovní neschopnosti, pokud se nezdržuje v místě pobytu a nedodržuje režim povolených vycházek. Není však stanoveno, kdy se bude jednat o zvlášť hrubé porušení. Má-li být tento výpovědní důvod zaveden, je potřeba upřesnit podmínky pro jeho využití.

Pracovní skupina také podporuje znovuzavedení tzv. moderačního práva soudu, uvedeného v návrhu zákona.

Souběh funkce

Pracovní skupina dále navrhuje umožnit souběh výkonu funkce člena statutárního orgánu s pracovněprávním vztahem ke společnosti v případech, kdy druhem práce jsou činnosti spadající pod obchodní vedení společnosti. Zároveň je nutné upravit odpovědnost a ručení dané fyzické osoby a podmínky vzniku takového souběžného pracovního poměru. Osoby, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, by měly mít možnost po dobu výkonu své funkce účastnit se důchodového a nemocenského pojištění. Současně by mělo být jednoznačně stanoveno, že odměna statutárního orgánu právnické osoby či jeho člena je daňově uznatelným nákladem.

Agenturní zaměstnávání

Podle současné legislativy mohou dočasně přidělit zaměstnance k jiné právnické nebo fyzické osobě pouze agentury práce, a to i v případech, kdy není cílem dosažení zisku. O licenci agentury práce tak musejí žádat například i společnosti přidělující své zaměstnance k jiným společnostem v rámci skupiny. Pracovní skupina navrhuje, aby byly stanoveny případy, kdy není nutno žádat o udělení licence agentury práce, např. pokud cílem nebude dosažení zisku. Za vytvoření zisku by se nemělo považovat navýšení mzdových nákladů účtovaných uživateli přidělených zaměstnanců o marži obvyklou mezi nespojenými osobami.

Převzato z magazínu PLUS, časopisu Česko-německé obchodní komory (ČNOPK).