Seznam často kladených dotazů včetně odpovědí k problematice spotřebitelského úvěru.
1 V § 5, který věřiteli stanoví povinnost poskytovat spotřebiteli informace, se užívá termínu „s dostatečným předstihem". Jak blíže definovat tuto lhůtu?
Termín „s dostatečným předstihem" používá náš právní řád v řadě předpisů (srov. např. občanský zákoník, zákon o platebním styku, stavební zákon, zákoník práce, obchodní zákoník aj.), aniž by tyto právní předpisy podrobněji stanovily, co se touto lhůtou myslí.
Lhůta „s dostatečným předstihem" stanovená v zákoně o spotřebitelském úvěru má umožnit spotřebiteli, aby v klidu prostudoval předsmluvní informace a byl sám schopen posoudit, nakolik budoucí smluvní vztah odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Tuto lhůtu bude třeba posuzovat i s ohledem na složitost produktu, který je spotřebiteli nabízen (u jednoduššího produktu s méně parametry může být lhůta kratší, u komplikovaného produktu delší).
V mnoha případech (především u jednoduchých produktů) si lze představit za dostatečnou lhůtu velice krátkou, např. v rámci jednoho jednání o uzavření smlouvy.
2 Jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr prostřednictvím zprostředkovatele, ale smlouva je uzavírána přímo s věřitelem, vztahuje se ustanovení § 5 odst. 6 zákona o povinnosti předat spotřebiteli předsmluvní informaci a s tím spojené veškeré informace vyplývající z tohoto zákona i na zprostředkovatele?
Ano, toto ustanovení se i v tomto případě bude vztahovat i na zprostředkovatele. V tomto ohledu není relevantní, zda zprostředkovatel zároveň smlouvu jménem věřitele uzavírá či nikoliv, resp. povinnost poskytnout předsmluvní informace má zprostředkovatel vždy, i pokud úvěr jenom nabízí, bez ohledu na to, jestli smlouvu bude uzavírat jménem věřitele zprostředkovatel nebo přímo věřitel.
3 V případě odstoupení od smlouvy v době, kdy bude spotřebitelský úvěr spotřebitelem vyčerpán, automaticky tak bude zanesen do úvěrových registrů a v případě, že klient ve lhůtě stanovené tímto zákonem, tj. do 14 kalendářních dnů odstoupí od smlouvy, jak bude řešena situace, kdy spotřebitel již v úvěrových registrech bude veden?
Zákon o spotřebitelském úvěru tuto oblast neupravuje. Jak se uvedená skutečnost projeví v registru, záleží především na vnitřních pravidlech konkrétního registru. Jedná se o obdobnou situaci, jako když je do registru zaznamenáno, že klient žádá o nějaký úvěr a nakonec jej nedostane, nebo se sám rozhodne jej za nabízených podmínek nevyužít, popřípadě lze analogii hledat u předčasně ukončovaných smluv s klientem.
4 Pokud věřitel poskytuje kontokorentní úvěr s automatickou prolongací, tzn., že po splnění určitých podmínek ze strany spotřebitele se smlouva po 1 roce automaticky prodlužuje bez data splatnosti na další rok - je toto klasifikováno jako úvěr na dobu určitou ?
Pokud smluvní vztah trvá neomezenou dobu za předpokladu, že klient nepodnikne nějaký aktivní krok - úkon směřující k ukončení smluvního vztahu - lze tento typ smlouvy považovat za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.
5 V § 15 odst. 1 je uvedeno, že spotřebitel má právo na poměrné snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru, pokud předčasně zcela nebo zčásti splatí spotřebitelský úvěr. Zajímalo by mě, jakým způsobem vykládat termín "poměrné snížení nákladů"?
§ 15 odst. 1 je třeba v souladu s čl. 16 směrnice 2008/48/ES vykládat v kontextu § 15 odst. 2 a odst. 3. Poměrné snížení nákladů je tudíž třeba vykládat tak, že spotřebitel při předčasném splacení splácí jistinu nebo její část. K tomu je povinen nahradit věřiteli nutné a objektivně odůvodněné náklady, které věřiteli vznikly v přímé souvislosti s předčasným splacením, přičemž náhrada těchto nákladů je limitována hranicí 1 % resp. 0,5 %. Nic dalšího není spotřebitel povinen platit.
6 V příloze č. 3 - Povinné informace ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr - odst. 1 písm. a) je uvedeno, že smlouva musí vždy obsahovat druh spotřebitelského úvěru. Vymezuje nějaký právní předpis druhy spotřebitelského úvěru nebo je zcela v dispozici poskytovatele úvěru, jak tento druh označí?
Některé druhy spotřebitelského úvěru vymezuje samotný zákon o spotřebitelském úvěru - např.
- úvěr ve formě možnosti přečerpání,
- překročení
- dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení.
Z jiného úhlu pohledu mohou být těmito druhy např. smluvní typy - půjčka podle § 657 občanského zákoníku, úvěr podle § 497 obchodního zákoníku. Dále lze uvést také leasing, americkou hypotéku nebo úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Vzhledem k rychlému vývoji na trhu finančních produktů a jeho rozmanitosti, není zde možné vyjmenovat všechny možné druhy spotřebitelských úvěrů.
Uvedení pouhého obchodního názvu produktu, např. „Veselý úvěr", který charakter produktu blíže nespecifikuje, za druh úvěru ve smyslu zákona považovat nelze.
7 V příloze č. 3 - Povinné informace ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr - odst. 1 písm. f) je mimo jiné uvedeno, že smlouva musí vždy obsahovat roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr a veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby. Co všechno je myšleno "veškerými předpoklady použitými pro výpočet této sazby"?
Veškerými předpoklady použitými pro výpočet této sazby se rozumí všechny parametry (celková výše úvěru a okamžik jejího čerpání, výše splátek a jejich četnost atd.) na jejichž základě byla RPSN vypočtena. Tyto údaje buď mohou být známé předem (pokud např. doba a výše splátek byly pevně stanoveny ve smlouvě), anebo mohou být vzhledem k druhu spotřebitelského úvěru předem neurčené, a tudíž neznámé (např. výše a četnost splátek úvěru ve formě možnosti přečerpání nebo u kreditní karty). Nejsou-li některé údaje známy předem, je třeba pro výpočet RPSN použít dodatečné předpoklady stanovené v příloze č. 5 bodě II zákona.
8 V případě, že nějaká doplňková služba není povinná pro uzavření smlouvy (tedy jedná se například o pojištění pro případ neschopnosti splácet), je nutné částku za tuto službu zahrnout do celkové částky splatné spotřebitelem, RPSN a celkových nákladů?
Celkovými náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele se rozumí veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na služby notáře; do celkových nákladů se započítávají i náklady související s doplňkovými službami spotřebitelského úvěru, zejména pojistné, pokud je uzavření smlouvy o poskytnutí doplňkové služby povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek".
To znamená, že pokud není doplňková služba nijak relevantní pro sjednání úvěru, do celkových nákladů se nezapočítává.
Stejně tak by se tato doplňková služba neměla započítávat ani do RPSN nebo do celkové částky splatné spotřebitelem. Celková částka splatná spotřebitelem je součet celkových nákladů a celkové výše spotřebitelského úvěru. Cena nepovinné doplňkové služby není součástí ani jedné z těchto částek.
9 Lze cenu doplňkové smlouvy, která není povinná pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, uvést v předsmluvních informacích ve „formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru", v části 3. „náklady spotřebitelského úvěru", do kolonky „veškeré případné další náklady vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr"?
Podle § 5 odst. 1 poslední věty je nutné uvést náklady na nepovinnou doplňkovou smlouvu separátně, neboť „jiné informace než uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu." Informace o nepovinné doplňkové smlouvě nemusejí být vůbec předkládány coby předsmluvní informace.
10 Musí být u spotřebitele uvedeno telefonní číslo ve smlouvě vzhledem k ustanovení přílohy č. 3 odst. 1 písm. b)?
Uvádět spotřebitelovo telefonní číslo ve smlouvě není nutné. Zákon je třeba vykládat v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice, z nichž výslovně vyplývá povinnost uvádět ve smlouvě pouze totožnost a poštovní adresu smluvních stran. Cílem směrnice je především to, aby spotřebitel znal kontaktní údaje věřitele, aby tak mohl snadným způsobem uplatnit vůči věřiteli svá práva, která mu zákon/směrnice přiznává. Už v rámci předsmluvních informací je proto věřitel/zprostředkovatel povinen uvést své kontaktní údaje, mezi něž patří i emailová adresa a telefonní číslo. Oba tyto posledně zmiňované údaje však už i v případě věřitele/zprostředkovatele patří mezi údaje nepovinné. Co se týče spotřebitele, z žádného ustanovení směrnice nevyplývá povinnost uvádět ve smlouvě jeho telefonní číslo.
Výčet kontaktních údajů smluvních stran je výčtem demonstrativním. Uvedení totožnosti spotřebitele a jeho adresy lze považovat za dostatečné i z hlediska obecného českého smluvního práva a požadavku na určitost právních úkonů a řádné označení smluvních stran.
11 Co se myslí povinností poskytnout informace o postupu v případě ukončení smluvního vztahu (Příloha č. 3 písmeno q).
Vzhledem k tomu, že některé specifické případy ukončení smluvního vztahu, resp. informace o nich a postup jejich uplatnění (např. odstoupení od smlouvy ve 14denní lhůtě, předčasné splacení nebo zánik smlouvy o vázaném úvěru), jsou upraveny v jiných písmenech přílohy - viz n), o) a p), pak pod písmenem q) lze vidět např. výpověď spotřebitelského úvěru, která v jiných písmenech pokryta není.
Jednalo by se tedy o informace o případné sjednané výpovědní době a o tom, co musí spotřebitel po učinění výpovědi udělat. Stejně tak by zde měly být uvedeny informace o výpovědní době a postupu v případě výpovědi dané věřitelem.
12 Musí se do smlouvy uvádět všechny údaje dle Přílohy č. 3, i pokud se některé body na konkrétní produkt nevztahují. Např. pro poskytovanou půjčku není vyžadováno pojištění, musí se to ve smlouvě výslovně uvést nebo je to možné zcela vynechat?
V případě, že uzavření pojištění není pro spotřebitele pro získání úvěru povinné, není ho potřeba explicitně uvádět.
13 Co je myšleno pojmem „výpis z účtu" ve vztahu k povinnosti poskytnout spotřebiteli na žádost výpis z účtu v podobě tabulky umoření dle § 7 odst. 4? Tazatelem poskytované půjčky jsou v naprosté většině poskytovány v hotovosti a jsou rovněž spláceny v hotovosti, nikoli převodem na bankovní účet. Pojmem účet se tak zřejmě myslí účet či záznam, který si o každém zákazníkovi společnost vede.
Ano, pod pojmem účet se myslí pouhá evidence splácení úvěru, kterou si vede věřitel.
14 Dle Přílohy č. 3. písm. c) je třeba ve smlouvě uvést celkovou dobu trvání spotřebitelského úvěru. Je tato celková doba to samé co doba účinnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr?
15 V Příloze č. 3. písm. r) se uvádí, že smlouva musí obsahovat informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, avšak podle současného znění zákona č. 229/2002 Sb. finanční arbitr spory ze spotřebitelských úvěrů nerozhoduje.
Novela zákona o finančním arbitrovi obsahující rozšíření jeho působnosti na oblast spotřebitelských úvěrů byla předložena do Parlamentu samostatně, bohužel Poslanecká sněmovna ji už před rozpuštěním před volbami v roce 2010 neprojednala. V současné době je tato novela opět v legislativním procesu a její účinnost by měla nastat dnem jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů. V tuto dobu však není možné přesné datum stanovit. Pro případ, že tato úprava nebude účinná ke dni účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru, bude nutné uvádět, že finanční arbitr není příslušný pro řešení sporů ze spotřebitelského úvěru.
16 V písmenu k) Přílohy č. 3 se stanoví, že ve smlouvě je třeba uvádět vedle úrokové sazby použitelné v případě opožděných plateb také další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele. Co do těchto dalších důsledků prodlení spadá? Postačí upozornit na možnost požadovat smluvní pokutu, zákonné úroky z prodlení a náhradu škody dle Občanského zákoníku?
Ve smlouvě je nezbytné vyjmenovat všechny bezprostřední právní důsledky opožděných plateb, tj. všechny zákonné (úroky z prodlení a náhrada škody) a všechny smluvené (např. smluvní pokuta). Obecně sem patří především možnost požadovat smluvní pokutu, zákonné úroky z prodlení a náhradu škody dle Občanského zákoníku nebo např. informace o tom, že opožděnou splátkou nastává splatnost celého úvěru (pokud je takové ujednání ve smlouvě uvedeno).
17 V písmenu n) Přílohy č. 3 se stanoví, že ve spotřebitelské smlouvě je nutné informovat také o právu na odstoupení od smlouvy, jakož i o částce splatné za den. Domníváte se, že ve smlouvě by tedy měla být tato částka vyčíslena (např. uvedeno: „Částka úroku splatná za den činí ...)?
ANO, je-li to možné, měla by být částka ve smlouvě přesně vyčíslena.
V případech, kdy to možné nebude - např. není-li jasná konkrétní výše úvěru, kterou klient bude čerpat - bude nutné uvést ve smlouvě alespoň přesný způsob výpočtu denní částky.
18 Vztahuje se působnost zákona na situaci, kdy si spotřebitel koupí nemovitost na bydlení ze svého a pak si na to vezme hypoteční úvěr?.
Jedná se o standardní tzv. americkou hypotéku, která plně spadá pod režim zákona. Takovýto druh úvěru nelze podřadit pod žádnou z výjimek uvedených v ustanovení § 2, a tudíž je nutné na něj zákon o spotřebitelském úvěru aplikovat.
