Článek poskytuje návod, jak se bránit proti nespravedlivému, neoprávněně podanému návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Ten může mít za následek nejen omezení podnikatele, proti němuž insolvenční návrh směřuje, v nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, ale i nepříznivý dopad na jméno firmy, dobrou pověst podnikatele, důvěru obchodních partnerů, veřejnosti a zaměstnanců, a další činnost podnikatele.
Obrana spočívající v tom, že nejsou splněny podmínky pro rozhodnutí o úpadku
Doručením návrhu na zahájení insolvenčního řízení věcně a místně příslušnému soudu je zahájeno insolvenční řízení na majetek dlužníka v návrhu označeného.
Soud aniž by ihned zkoumal oprávněnost podaného insolvenčního návrhu nejpozději do dvou hodin od doručení insolvenčního návrhu oznámí zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, proti níž není odvolání přípustné. Informace o zahájení a samotném průběhu insolvenčního řízení jsou veřejnosti přístupné prostřednictvím insolvenčního rejstříku, internetovým informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti.
V souladu s § 133 insolvenčního zákona musí být dlužníkovi označenému v návrhu vždy dána možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil. Obrana podnikatele, na kterého byl neoprávněně podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, bude spočívat v popisu skutečností, které jednoznačně doloží, že zde nejsou dány podmínky pro insolvenční řízení, jehož výsledkem má být rozhodnutí o úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení.
Vzhledem k tomu, že veškeré informace o zahájení a průběhu insolvenčního řízení a veškerá podání účastníků řízení jsou, jak již bylo výše řečeno, veřejnosti dostupné na internetu, doporučujeme podnikatelům, proti nimž byl insolvenční návrh neoprávněně podán, zaslat insolvenčnímu soudu vyjádření co nejdříve ode dne, kdy se o insolvenčním návrhu dozvěděli, a to především proto, aby si veřejnost mohla sama udělat obrázek o celé situaci.
V této souvislosti také podnikatelům doporučujeme, aby neváhali s objasněním vzniklé situace nejen široké veřejnosti prostřednictvím médií, ale především svým zaměstnancům, obchodním partnerům, a příslušným úřadům veřejné správy (těm, kterým je insolvenční soud dle insolvenčního zákona povinen oznámit zahájení insolvenčního řízení – finanční úřad, úřad práce, okresní správu sociálního zabezpečení, obecný soud podnikatele…)
Podnikatel, dlužník označený v neoprávněně podaném návrhu na zahájení insolvenčního řízení, ve výše uvedeném vyjádření musí především odporovat veškeré skutečnosti označené navrhovatelem (které musí být patřičně doloženy důkazy), tedy podmínky, které musí být splněny pro insolvenční řízení, jehož výsledkem má být rozhodnutí o úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení.
Těmito podmínkami pro vyslovení dlužníkova úpadku jsou:
- dlužník má více věřitelů a má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, tedy nachází se v platební neschopnosti
- dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, tedy zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí
Svá tvrzení o tom, že nejsou dány podmínky pro insolvenční řízení by měl podnikatel doložit důkazy, jako jsou doklady o „finančním zdraví“ společnosti, kterým by v zájmu podnikatele mělo předcházet projití celého účetnictví společnosti.
Takovými doklady by mohly být zejména výroční zprávy, účetní závěrky, potvrzení o bezdlužnosti vystavené příslušným finančním úřadem, výpis z bankovního účtu společnosti prokazující dostatečné finanční prostředky, zpráva nezávislého auditora o „finančním zdraví“ společnosti, atd.
Insolvenční soud by pak měl po zvážení výše uvedených skutečností insolvenční návrh odmítnout pro vady, zastavit pro nedostatek podmínek řízení, či zamítnout pro nesplnění zákonem stanovených předpokladů pro vydání rozhodnutí o úpadku.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
Obrana žalobou na náhradu škody a jiné újmy
Insolvenční zákon v § 147 stanoví ochranu podnikatele, který byl postižen neoprávněně podaným tzv. šikanózním insolvenčním návrhem.
Jestliže řízení o insolvenčním návrhu bylo zastaveno nebo insolvenční návrh byl zamítnut či odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.
Jde-li o odpovědnost vůči dlužníkovi, má se v pochybnostech za to, že insolvenční navrhovatel zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu zavinil.
Insolvenční zákon dále stanoví, že pokud byla insolvenčním navrhovatelem právnická osoba, ručí za splnění náhrady škody nebo jiné újmy společně a nerozdílně členové jejího statutárního orgánu svým osobním majetkem, ledaže prokáží, že bez zbytečného odkladu po podání insolvenčního návrhu informovali insolvenční soud o tom, že insolvenční návrh není podán důvodně, nebo o tom, že není splněn některý z dalších předpokladů stanovených zákonem pro vydání rozhodnutí o úpadku.
Výše uvedená ustanovení pro poškozeného podnikatele znamenají právo požadovat po navrhovateli neoprávněného insolvenčního návrhu (případně i po členech jeho statutárního orgánu, pokud je navrhovatelem právnická osoba, kteří ručí za vzniklou škodu či jinou způsobenou újmu společně a nerozdílně) náhradu vzniklé škody či „jiné újmy“ způsobené zahájením insolvenčního řízení.
Pokud by navrhovatelem nedošlo k dobrovolnému plnění, je poškozený podnikatel oprávněn podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu na náhradu škody a jiné újmy, avšak ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, jinak mu právo na náhradu škody či jiné újmy zanikne.
V této podkapitole článku se budeme nejprve zabývat náhradou škody, v další podkapitole pak náhradou jiné újmy, což je v případě podání neoprávněného insolvenčního návrhu především poškození dobrého jména a pověsti podnikatele.
Jak již bylo řečeno výše, žalobu na náhradu škody je možné podat nejen proti navrhovateli, ale v případě, že navrhovatelem insolvenčního návrhu byla právnická osoba, i na členy statutárního orgánu, kteří ručí za splnění náhrady škody společně a nerozdílně svým osobním majetkem.
Jde o případ objektivní odpovědnosti, které se členové statutárního orgánu právnické osoby mohou zprostit jen v případě, že prokáží, že bez zbytečného odkladu po podání insolvenčního návrhu informovali insolvenční soud o tom, že insolvenční návrh je nedůvodný či není splněna některá z dalších výše uvedených podmínek pro vydání rozhodnutí o úpadku.
To, že členové statutárního orgánu ručí společně a nerozdílně za splnění náhrady škody, má rovněž význam pro vymáhání náhrady škody po pravomocném rozhodnutí soudu o povinnosti uhradit určitou částku, představující náhradu škody.
V případě, že by soudem přiznaná částka nebyla dobrovolně uhrazena právnickou osobou, může ji podnikatel v plné výši vymáhat po kterémkoliv členovi statutárního orgánu této právnické osoby, který je povinen ji v plné výši podnikateli uhradit a poté je oprávněn se s ostatními členy statutárního orgánu a právnickou osobou vypořádat podle výše podílu na společné odpovědnosti.
K tomu, aby mohl podnikatel, který byl poškozen podáním neoprávněného insolvenčního návrhu, podat žalobu na náhradu škody je třeba, aby byly splněny následující předpoklady:
- byl učiněn protiprávní úkon, tedy podán neoprávněný insolvenční návrh, o čemž rozhodl insolvenční soud tak, že insolvenční návrh odmítl, zamítl, či insolvenční řízení zastavil,
- výše uvedeným protiprávním úkonem podnikateli vznikla škoda,
- je zde příčinná souvislost mezi protiprávností a vznikem škody.
Podnikatel musí v žalobě na náhradu škody vyčíslit způsobenou škodu a doložit ji důkazy. Vedle skutečné škody, kterou představuje zmenšení hmotného majetku poškozeného podnikatele (v tomto případě např. vynaložené náklady na prokázání, že nejsou dány podmínky pro insolvenční řízení, atd.…), a jejíž výše vychází ze srovnání současného stavu a stavu předcházejícího škodě, může poškozený podnikatel v rámci žaloby na náhradu škody uplatnit i uhrazení tzv. ušlého zisku.
Ušlý zisk můžeme definovat jako souhrn toho, čeho by mohl podnikatel dosáhnout při přirozeném sledu událostí, nebýt vzniku škody. V podstatě jde o majetkovou újmu, spočívající v tom, že se majetek nezhodnotil tak, jak podnikatel očekával. Stanovení rozsahu ušlého zisku je poněkud složitější, než je tomu u stanovení výše skutečné škody. Poškozený podnikatel musí odhadnout vývoj jeho podnikatelské činnosti, ke kterému by došlo, kdyby k podání neoprávněného insolvenčního návrhu nedošlo.
Podnikatel je v případě tzv. šikanózního insolvenčního návrhu poškozován především v souvislosti s neplněním smluvních povinností, neuzavřením obchodů či nemožnosti účastnit se soutěží o veřejné zakázky, neboť ty ve svých podmínkách obsahují právě podmínku, že proti uchazečům nesmí být vedeno insolvenční řízení.
Další otázkou pak je, jakým způsobem se škoda a ušlý zisk nahrazuje. V prvé řadě je to nahrazení škody a ušlého zisku v penězích, což je v obchodních vztazích nejobvyklejší způsob. V úvahu také přichází tzv. naturální restituce, což je uvedení v předešlý stav, a to za předpokladu, že o to poškozený podnikatel požádá, a současně je to možné a obvyklé.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
Obrana žalobou na ochranu dobré pověsti podnikatele
Vedle výše uvedené škody a ušlého zisku může podnikateli neoprávněným insolvenčním návrhem vzniknout také tzv. jiná újma. Tato jiná újma souvisí zejména s tím, že veřejnost a obchodní partneři si pod podnikatelem v insolvenci automaticky představují něco negativního, což má v závěru nepříznivý dopad na dobré „jméno“ a pověst podnikatele.
Pod pojmem dobrá pověst nebo také „goodwill“ podnikatele si lze představit vztah podnikatele k sobě samému, k jeho minulosti, k celé společnosti a naopak vztah celé společnosti k němu. Jde o velmi významnou hodnotu v životě podnikatele, která má zásadní vliv na jeho existenci a to především proto, že dokresluje jeho celkový charakter a individuálnost.
Jde o pojem, který sám o sobě zahrnuje nehmotné a samostatně vyčíslitelné hodnoty, které jsou s podnikatelem spojovány. Dobrou pověst podnikatel získává postupně svojí podnikatelskou činností, a to velmi pracně.
V obchodních vztazích je dobrá pověst podnikatele vnímána jako poctivost, důvěryhodnost, slušnost, vážnost, spolehlivost, solidnost, profesionalita, jistota v zajištění obchodních tajemství, serióznost v jednání, jistota dodržení závazků, apod.
Dobrá pověst v sobě skrývá nejenom spolehlivost samotného podnikatele, ať jde o fyzickou osobu podnikající nebo o právnickou osobu, ale i čestnost a spolehlivost zaměstnanců podnikatele a u právnických osob i čestnost a morálku členů statutárního orgánu.
Každý podnikatel má právo na ochranu své dobré pověsti a je dle obecné právní úpravy chráněn před neoprávněným zásahem směřujícím proti ní. Pod takovým neoprávněným zásahem si lze představit jakékoliv jednání, které směřuje k určité změně ve stávajícím stavu, a to ve smyslu k horšímu, tedy k horší pověsti, v krajním případě k špatné pověsti.
Takovým zásahem je pak např. i samotné uveřejnění nepravdivého tvrzení, které se dotýká dobré pověsti podnikatele.
Sankce za neoprávněný zásah do pověsti podnikatele představuje dle povahy vzniklé škody a újmy povinnost původce zásahu nahradit způsobenou škodu, zdržet se neoprávněných zásahů, odstranit jejich následky a poskytnout přiměřené zadostiučinění.
Insolvenční zákon výše uvedenou ochranu podnikatelů proti tzv. šikanózním insolvenčním návrhům blíže konkretizuje. Jde o stejnou ochranu, která je již popsána v předešlé kapitole.
Jestliže řízení o insolvenčním návrhu bylo zastaveno nebo insolvenční návrh byl zamítnut či odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy v souvislosti s poškozováním dobré pověsti (nejčastěji půjde o veřejnou omluvu a přiměřené finanční zadostiučinění), která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.
Jde-li o odpovědnost vůči dlužníku, má se v pochybnostech za to, že insolvenční navrhovatel zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu zavinil.
Insolvenční zákon dále stanoví, že pokud byla insolvenčním navrhovatelem právnická osoba, ručí za splnění náhrady škody nebo jiné újmy společně a nerozdílně členové jejího statutárního orgánu svým osobním majetkem, ledaže prokáží, že bez zbytečného odkladu po podání insolvenčního návrhu informovali insolvenční soud o tom, že insolvenční návrh není podán důvodně, nebo o tom, že není splněn některý z dalších předpokladů stanovených zákonem pro vydání rozhodnutí o úpadku.
Výše uvedená ustanovení pro poškozeného podnikatele znamenají právo požadovat po navrhovateli neoprávněného insolvenčního návrhu (případně i po členech jeho statutárního orgánu, pokud je navrhovatelem právnická osoba, kteří ručí za vzniklou škodu či jinou způsobenou újmu společně a nerozdílně) náhradu vzniklé škody či „jiné újmy“ způsobené zahájením insolvenčního řízení.
Pokud by navrhovatelem nedošlo k dobrovolnému plnění, je poškozený podnikatel oprávněn podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu na ochranu dobré pověsti, avšak ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, jinak mu právo na náhradu škody či jiné újmy zanikne.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
Ochrana dobré pověsti podnikatele podle tiskového zákona a zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Pokud by se informace o tom, že podnikatel je v insolvenci objevila v periodickém tisku, je podnikatel, který byl takto označen nebo na něhož již byl neoprávněně podán insolvenční návrh, oprávněn požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi, a vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď bezplatně uveřejnit. Bezpochyby totiž jde o sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti, jména či dobré pověsti podnikatele.
Na zveřejnění výše uvedené odpovědi poškozeného podnikatele se vztahují určitá pravidla. Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se nepravdivé tvrzení o tom, že jsou u podnikatele dány podmínky pro insolvenci, uvádí na pravou míru, musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a musí z ní být patrno, kdo ji činí.
Písemnou žádost o uveřejnění odpovědi musí podnikatel vydavateli doručit nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v tisku, jinak toto právo zaniká. Vydavatel je povinen odpověď uveřejnit do osmi dnů ode dne doručení žádosti, anebo v téže lhůtě podnikatele alespoň informovat o tom, že odpověď bude uveřejněna v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tisku.
Pokud by vydavatel na výše uvedenou žádost nikterak nereagoval, může se podnikatel ve lhůtě 15 dnů po uplynutí výše uvedené osmidenní lhůty domáhat u soudu, aby rozhodl o povinnosti vydavatele odpověď uveřejnit, jinak toto právo zaniká.
Stejně tak jako se může podnikatel domáhat uveřejnění odpovědi k nepravdivému sdělení, že jsou pro něho splněny podmínky pro insolvenci v periodickém tisku podle tiskového zákona, může se podnikatel, pokud by tato nepravdivá informace zazněla v rozhlasovém či televizním vysílání, domáhat uveřejnění odpovědi dle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Pro takové uveřejnění odpovědi platí stejné podmínky a lhůty jako je tomu v případě uveřejnění odpovědi v periodickém tisku.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
Šikanózní insolvenční návrh jako nekalé soutěžní jednání a omezování hospodářské soutěže
Všichni podnikatelé mají právo účastnit se hospodářské soutěže a v jejím rámci rozvíjet svojí soutěžní činnost za účelem dosažení hospodářského prospěchu. V rámci hospodářské soutěže se však musí dodržovat jistá závazná pravidla a účast v soutěži se nesmí nikterak zneužívat.
Takové zneužití se v hospodářské soutěži označuje jako nekalé soutěžní jednání a nedovolené omezování hospodářské soutěže. Je to jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným podnikatelům či spotřebitelům. Takovým jednáním je bezpochyby i právě neoprávněný šikanózní insolvenční návrh.
V souvislosti s neoprávněně podaným insolvenčním návrhem pak půjde zejména o nekalou soutěž v podobě zlehčování. Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu.
Poškozený podnikatel je pak oprávněn domáhat se zdržení takového jednání, odstranění závadného stavu a žádat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích.
V případě tzv. šikanózního insolvenčního návrhu pak platí speciální ustanovení insolvenčního zákona, tedy jak již bylo řečeno výše, po zamítnutí, odmítnutí či zastavení insolvenčního řízení vinou navrhovatele, bude podnikatel oprávněn požadovat náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.
Pro uplatnění takovéto náhrady vzniklé škody či jiné újmy platí stejné podmínky a lhůty jako je tomu v situacích popsaných v předešlých kapitolách.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
Podání trestního oznámení
Neoprávněně podaný návrh na zahájení insolvenčního řízení může naplňovat znaky skutkové podstaty některého z trestných činů, a je tedy pro poškozeného podnikatele důvodem k podání trestního oznámení na navrhovatele šikanózního insolvenčního návrhu.
Trestní oznámení může být podáno na samotného navrhovatele, pokud se jedná o fyzickou osobu, a v případě navrhovatele – právnické osoby, na osobu či osoby oprávněné za společnost jednat (jednatel, předseda představenstva, prokurista...).
V úvahu by pravděpodobně (vždy v závislosti na konkrétních okolnostech případu) přicházely zejména tyto trestné činy: nekalá soutěž (zřejmě přicházela v úvahu jen do 31.12.2009), pomluva (v případě neoprávněného insolvenčního návrhu směřujícího vůči podnikateli, fyzické osobě), poškozování cizích práv.
Trestného činu „nekalé soutěže“ se podle trestního zákona účinného do 31.12.2009 dopustil ten, kdo jednal v rozporu s předpisy upravujícími soutěž v hospodářském styku nebo se zvyklostmi soutěže, poškodil dobrou pověst nebo ohrozil chod nebo rozvoj podniku soutěžitele. Trestem za tento trestný čin bylo odnětí svobody až na jeden rok, peněžitý trest nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty. Trestní zákoník účinný od 1.1.2010 vymezuje tento trestný čin poněkud jiným způsobem, než tomu bylo dříve. S ohledem na to zřejmě nelze trestný čin „Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže“ dle § 248 odst. 1 na případ neoprávněného podání insolvenčního návrhu nelze použít.
Trestného činu „pomluvy“ se dopustí (podle trestního zákoníku účinného od 1.1.2010) ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
Trestem za tento trestný čin je odnětí svobody až na jeden rok a v případě, že pachatel tento trestný čin spáchá tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti
Ten, kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl, nebo využije něčího omylu, se dopustí trestného činu „poškozování cizích práv“, a může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
Všechny výše uvedené trestné činy jsou trestnými činy úmyslnými. K naplnění jejich skutkových podstat je tedy třeba u pachatele úmyslného zavinění, a to ve formě přímého či nepřímého úmyslu.
Trestní oznámení je možné podat ústně či písemně na oddělení policie v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu. Podání trestního oznámení na státní zastupitelství se doporučuje v případě, že má oznamovatel pochybnosti o nepodjatosti policie a o její objektivitě.
Tyto pochybnosti bývají často vyvolávány domnělými přátelskými vztahy pachatele se zástupci orgánů činných v trestním řízení, a to především v menších městech. V takovém případě je tedy vhodné podat trestní oznámení na státním zastupitelství, a to z toho důvodu, že se jedná o orgán, který dozírá nad celým průběhem vyšetřování.
V případě podání trestního oznámení v ústní formě je s oznamovatelem sepsán protokol. V písemném podání trestního oznámení je třeba vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, které jsou o skutku, jeho době a místě spáchání, jeho domnělém pachateli a dalších okolnostech podnikateli známy. Písemné trestní oznámení lze poslat doporučeně poštou. Další možností je osobně jej donést na podatelnu příslušného orgánu a na kopii si nechat potvrdit jeho přijetí.
Mimo výše uvedené způsoby lze trestní oznámení podat telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
Doporučujeme, aby podnikatel výslovně v písemném trestním oznámení či ústně podaném do protokolu požádal, aby jej policie do 30 dnů vyrozuměla o tom, co ve věci podaného trestního oznámení činí. V případě takovéto žádosti je totiž policie povinna takovouto informaci poskytnout.
V rámci trestního řízení může soud na žádost oznamovatele – poškozeného podnikatele rozhodnout o náhradě škody způsobené trestným činem.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
Závěrem
Závěrem bychom chtěli podnikatelům, na které byl, je nebo bude podán neoprávněný tzv. šikanózní návrh na zahájení insolvenčního řízení, doporučit, aby se nebáli a využili výše uvedených prostředků na obranu. Na neoprávněný insolvenční návrh je třeba zareagovat co nejrychleji a nejdůrazněji, aby tak byly co nejvíce minimalizovány jeho nepříznivé následky.
Důležitá je vedle komunikace s insolvenčním soudem také komunikace s veřejností, obchodními partnery a zaměstnanci. Při uplatňování prostředků obrany je potřeba mít na paměti zákony stanovené lhůty, jejichž uplynutím právo na obranu prostřednictvím toho kterého prostředku zcela zaniká a není již možné se ho nijak dovolat.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
