Development policy
Tento pojem vyjadřuje souhrn politických kroků, jež mají zlepšovat struktury a příjmy států nebo jejich částí, které v důsledku historického nebo politického vývoje či zeměpisné polohy zaostávají. Tak je definována vnější (do jiných států směrující) rozvojová politika, která je nástrojem přibližování rozvojových zemí k zemím průmyslově vyspělým. Vnitřní politika je pak státní strukturální nebo regionální politika, jejímž úkolem je vyrovnávat rozdíly mezi výrobními a majetkovými strukturami jednotlivých regionů v dané rozvojové zemi.
Římské smlouvy stanoví, že vnější rozvojová politika se provádí pouze v omezeném rozsahu, cestou přidružení mimoevropských území členských států ES. V rámci Yaoundéské (Jaundské) dohody a Loméské dohody, s využitím prostředků Evropského rozvojové fondu, a rovněž prostřednictvím potravinové pomoci, se však Evropské společenství zapojilo i do globálního úkolu společné rozvojové politiky. Nástroji byly obchodně politické smlouvy nebo asociační dohody ES, uzavírané zčásti také jako smíšené dohody.
Novější pravidla a režim nastavila Dohoda z Cotonou. V návaznosti na dohody z Lomé byla podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 (v platnosti od 2003) Společenstvím na jedné straně a 77 africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (AKT) na straně druhé, a uzavřena na období dvaceti let. Obsahuje ustanovení o možnosti revize každých pět let. První revize proběhla v roce 2005.
