Každou třetí cestu po městě vykonají obyvatelé Vídně vlastnící automobil prostředky veřejné dopravy. Zjistil to výzkum dopravního podniku rakouské metropole. Tramvaje, autobusy a metro si nacházejí stále větší oblibu právě u řidičů, kteří cestu autem s prostředky MHD v rostoucí míře kombinují.
Vídeňský magistrát tomu pomáhá vysokými investicemi do pohodlnosti, spolehlivosti a rychlosti veřejné dopravy, která je tak v řadě případů výhodnější než jízda autem. Výzkum se zaměřil na domácnosti vlastnící automobil. Zjistilo se, že jejich členové ujedou autem jen 38 % svých cest, zatímco k třiceti procentům využívají veřejnou dopravu. Domácnosti bez auta vykonají veřejnou dopravou dokonce 54 % svých cest.
Na veřejnou dopravu sází stále více Vídeňanů. Autobusy, tramvaj a metro zaujímají ve způsobech dopravy první místo – obyvatelé rakouské metropole jimi urazí 36 % všech svých cest. Na druhém místě jsou jízdy autem (31 %) a dále pěší chůze (28 %). To, že stále více Vídeňanů spoléhá na dopravní podnik, má dobré důvody: krátké intervaly, jízda bez dopravní zácpy a nutnosti hledat parkovací místo a rychlost dělají veřejnou dopravu atraktivní i pro majitele aut.
Situace v Praze
V Praze je situace zdánlivě podobná. Její obyvatelé vykonají 43 % svých cest veřejnou dopravou, 33 % automobily a 23 % pěšky. Zatímco v našem hlavním městě však počet automobilů i míra jejich používání stále roste, ve Vídni je stejný jako před dvaceti lety a v centru se daří jejich množství snižovat. „Na tisíc obyvatel připadá ve Vídni 391 aut, zatímco v Praze je to již 547,“ říká Vratislav Filler z iniciativy Auto* Mat. Tento vývoj je podle něho důsledkem městského plánování. Praha buduje dálniční tunely, Vídeň se drahých a nic neřešících projektů vzdala. Místo toho má plán na snižování počtu aut a zvyšování kvality veřejného prostoru.
Za posledních deset let postavila Vídeň 16 nových stanic metra, Praha jen 6. Parkoviště P+R jsou v Praze přeplněná a příprava nových je nedostatečná, což řidičům do značné míry znemožňuje kombinovat jízdu autem s veřejnou dopravou.
Kdo nechá své auto alespoň občas stát v garáži a jede raději veřejnou dopravou, výrazně šetří svou peněženku. Jen náklady na benzin při cestě na pracoviště dlouhé okolo sedmi kilometrů činí ve Vídni 450 eur (asi 11 tisíc korun) ročně. Nešetří se však jen rodinný rozpočet, ale i životní prostředí. Kdo přejde na veřejnou dopravu, „ušetří“ za rok až patnáct set kilogramů oxidu uhličitého, který způsobuje změny klimatu. Vídeňský dopravní podnik uvádí, že metro produkuje ve srovnání s osobním automobilem jen desetinu emisí CO2 na přepraveného pasažéra.
Metro
Metro je nejvýkonnějším systémem městské hromadné dopravy. Obvykle je vedeno tunely pod městskou zástavbou a provozováno elektrickými soupravami. Nejstarší podzemní dráhy byly postaveny v Londýně (1860-1863), v New Yorku (1868), v Budapešti (1896) a v Paříži (1900). V roce 1995 bylo metro v provozu v 98 městech světa. Nejrozsáhlejší síť podzemní dráhy (393 km, 267 stanic) má Londýn (Underground), největší počet stanic (277) je v New Yorku (Subway). Nejvytíženější metro má Moskva – denně přepraví osm až devět milionů cestujících. Nejrychleji rostoucí je metro v Madridu, kde se během čtyř let (1995 až 1999) rozšířila síť tratí ze 170 až na 228 km. V Praze se 6,4 km dlouhý úsek mezi Českomoravskou a Černým Mostem stavěl sedm let. V současné době je provoz podzemní dráhy stále víc automatizován (řidiče nahrazují počítače v dispečinku, což umožňuje zkrátit intervaly vlaků až na 1 minutu).
Zdroj: Převzato z časopisu Podnikatel – podnikatelský list pro Českou republiku, vydávaném společností PROFIL Brno, s.r.o.
