Součástí programu fiskální a ekonomické konsolidace na léta 2011 až 2015, ke kterému se Řecko zavázalo v létě 2011 (tzv. Střednědobý rámec fiskální strategie na léta 2011-15 schválený dne 29. 6. 2011 jako zákon 3985/2011), jsou privatizace či dlouhodobý pronájem rozsáhlého státního majetku - podniků, nemovitostí a pozemků. Původní záměr vytěžit z privatizací do konce roku 2015 částku 50 mld. EUR byl oficiálně posunut do roku 2017.
Výsledky za rok 2011
Prvním krokem k odstartováni privatizačního procesu bylo v létě 2011 zřízení Fondu pro využití majetku státu (Hellenic Republic Asset Development Fund S.A. byl zřízen zákonem 3986/2011, Vládní věstník svazek 152A), který je veřejnou akciovou společností, do níž je postupně převáděn státní majetek určený k privatizaci/využití. Jedná se o obdobu českého Fondu národního majetku. Trojka auditorů z EK, ECB a MMF hodnotí Fond jako instituci odpovídající evropskému standardu vedenou na velmi dobré profesionální úrovni.
Na rok 2011 byly plánovány privatizace v hodnotě 5 mld. EUR, podařilo se však získat pouze 1,7 mld. Kromě prodeje dalších 10 % akcií řecké telekomunikační společnosti OTE (392 mil. EUR), které odkoupil její strategický partner Deutsche Telekom, byla v posledním čtvrtletí prodloužena licence řecké Sazce (OPAP), které byly rovněž odprodány nové licence na herní automaty (celkem cca 1 mld. EUR). Úspěšně byl uzavřen pronájem dalších vysílacích frekvencí řeckým operátorům mobilních telekomunikací Cosmote, Vodafon a Wind (celkem 380 mil. EUR). Do roku 2011 lze zahrnout také prodej čtyř letounů Airbus A340-300 (pozůstatků již privatizované státní letecké společnosti Olympic Airways), i když jejich prodej byl formálně uzavřen v prvních dnech roku 2012. Tato veřejná soutěž se táhla od roku 2009, kdy byla poprvé vyhlášena. Letouny byly odprodány skupině Apollo Aviation Group za 40,4 mil. dolarů, přestože byla očekávána částka 90 mil. EUR.
Program na rok 2012
Pátá aktualizace Memoranda o záchranném úvěru podepsaná v říjnu 2011 po uzavření podzimního auditu Trojky předpokládá v roce 2012 realizaci 28 privatizací v hodnotě 9,3 mld. EUR (viz následující tabulka).
| Podíl státu | K prodeji | |
|---|---|---|
| 1. čtvrtletí (cíl: 3,3 mld. EUR) | ||
| Státní loterie | 100,0 % | 100 % |
| Nemovitosti (1. balíček) | 100,0 % | 100 % |
| Sazka (OPAP) | 34,0 % | 29 % |
| LARKO S.A. (huť) | 55,2 % | 55,2 % |
| Hellenic Defence Systems (EAS) (zbrojovka) | 99,8 % | 99,8 % |
| Kasino Mont Parnes (Parnitha) | 49,0 % | 49,0 % |
| 2. čtvrtletí (cíl: 2,0 mld. EUR) | ||
| Athens International Airport (AIA) | 55,0 % | prodloužení pronájmu a prodej alespoň 21,0 % |
| Hellenic Petroleum Company (ELPE) | 35,5 % | 35,5 % |
| Public Gas Corporation (DEPA) | 65,0 % | 55,0 % |
| Hellenic Gas Transmission System Operator (DESFA) | 65,0 % | 31,0 % |
| Řecké dostihy (ODIE) | 100,0 % | 100,0 % |
| EGNATIA (dálnice) | 100,0 % | 100,0 % |
| Port Thessaloniki Authority (OLTh) | 74,3 % | 23,3 % |
| Port Piraeus Authority (OLP) | 74,1 % | 23,1 % |
| Hypotéční a úvěrový fond | 100,0 % | 100 % |
| 3. čtvrtletí (cíl: 2,0 mld. EUR) | ||
| Agrotiki Bank (ATE) | 89,9 % | alespoň 38,6 % |
| Regionální letiště (1. balíček) | 100,0 % | 100,0 % |
| Řecké pošty (ELTA) | 90,0 % | alespoň 40,0 % |
| Hellenic vehicle Industry (ELVO) | 51,0 % | 51,0 % |
| Public Power Corporation (DEI) | 51,0 % | 17,0 % |
| Regionální přístavy (1. baliček) | 100,0 % | 100 % |
| 4. čtvrtletí (cíl: 2,0 mld. EUR) | ||
| Hellenic Post Bank (TT Bank) | 34,0 % | 34,0 % |
| Thessaloniki Water Supply and Sewerage Company (EYATh) | 74,0 % | 34,0 % |
| Athens Water Supply and Sewerage Company (EYDAP) | 61,3 % | 27,3 % |
| Silnice a dálnice (1. balíček) | 100,0 % | 100,0 % |
| Nemovitosti (2. balíček) | 100,0 % | 100,0 % |
Zdroj: 5. aktualizace Memoranda a záchranného úvěru EK/ECB/MMF (říjen 2011)
Generální ředitel Fondu prof. Konstantinos Mitropoulose při setkáních s vedením řeckého ministerstva financí i Trojky opakovaně zdůraznil, že dokud se plně nevyjasní situace okolo řízeného snížení hodnoty řeckého veřejného dluhu (PSI – Private Sector Involvement), nelze očekávat skutečné odstartování privatizací, protože investoři se obávají o osud prostředků vložených do řeckých podniků. V důsledku celkové krize likvidity čelí privatizované podniky problémům s financováním svého provozu a jejich burzovní hodnota uměle klesá. Fond proto pro rok 2012 považuje za realistický cíl částku 4,7 mld. EUR, tj. 2,2 % HDP.
Jednotlivé privatizační projekty
Rozsáhlý pozemek po bývalém athénském mezinárodním letišti „Elliniko“
Tento lukrativní pobřežní pozemek o rozloze okolo 550 ha, který po přesunutí athénského mezinárodního letiště na východní předměstí v r. 2004 osiřel, je po řadu let předmětem sporů. Hledá se optimální způsob jeho využití, který by skloubit zeleň, jež by zde měla dominovat („metropolitní park“), s nezbytnou zástavbou a podnikatelskými aktivitami (hotely, kasina, konferenční prostory, luxusní bytové jednotky apod.). Zatím poslední studii využití pozemku „Elliniko“ vypracoval v roce 2011 na zakázku řecké vlády španělský architekt prof. Josep Acebillo.
„Elliniko“ bude jedním z prvních významných privatizačních projektů. Začátkem prosince 2011 vyhlásil Fond 1. fázi veřejné soutěže (Request For Interest), jejímž předmětem je postoupení pozemku k dlouhodobému využití. Termín pro předložení nabídek vyprší 30. 3. 2012. Zájemci (právnické osoby, podniky, konsorcia) musí doložit vlastní kapitál v hodnotě 300 mil. EUR, participaci na obdobném projektu v hodnotě alespoň 700 mil. EUR (bez DPH) a dlouhodobý rating minimálně na úrovni BBB-/Baa3. Před vyhlášením 2. fáze soutěže (Request For Proposal) je nezbytné, aby ministerstvo životního prostředí schválilo pravidla pro využití pozemku (podíl zeleně k zástavbě atd.).
Klíčovým problémem bude také „očistit“ pozemek od nežádoucích nájemníků, protože zde sídlí více než 50 organizací a podniků, řada z nich bez povolení. Realizace projektu si vyžádá počáteční investici, jejíž hodnota je odhadována na 2 mld. EUR, a dalších 5 mld. EUR v horizontu 10 let. Vítězný investor, který by měl být vybrán do konce roku 2012, bude mít právo odkoupit většinový podíl v akciové společnosti „Ellinikon S.A.“, jež bude vlastníkem a správcem pozemku a event. i dalšího přilehlého nemovitého majetku.
Stát požaduje za postoupení pozemku roční odškodné/nájemné, jehož výše bude vyměřena v závislosti na nadhodnotě, která na pozemku vznikne. Konkrétní částka, kterou bude muset vítěz soutěže složit jako zálohu, nebyla zatím stanovena (Střednědobý rámec předpokládá 500 mil. EUR). Fond i ministerstvo životního prostředí upřesnily, že pozemek bude postoupen k využití jako celek.
Státní loterie
Organizace bude zcela zprivatizována (tzn. licence na stírací losy, na Lidovou loterii, Národní loterie, loterii se sociálním zaměřením, jakož i na připravovanou tzv. Bytovou loterii). Veřejná soutěž byla vyhlášena v r. 2011, do 2. kola postoupila konsorcia Austrian Lotteries, Sisal (IT)- Damko (součást GR Kopelouzosova koncernu) a OPAP (majoritní pozice se 34 %)-Intralot-Lottomatica-Scientific Games. Podle zpráv v tisku účastníci soutěže tlačí na zpomalení privatizačního procesu, aby závazné nabídky mohly být předloženy teprve tehdy, až se vyjasní situace okolo PSI. Fond očekává z privatizace 750 mil. EUR.
Public Gas Corporation (DEPA) a Hellenic Gas Transmition System Operator (DESFA)
Privatizaci DEPA, o které se hovoří již několik let a opakovaně se o ní pozitivně zmínily i zahraniční koncerny, komplikuje řada problémů. Jedním z nich je skutečnost, že společnost je vázána mezivládní dohodou k zatím nejisté realizaci projektu plynovodu South Stream. Dohoda byla podepsána na základě ryze politických a nikoli investičních kritérií a není proto jisté, že bude její naplnění přitažlivé i pro potenciální investory. Klíčovým problémem, který brzdil privatizaci, bylo také majetkové vyčlenění DESFA z DEPA (unbundling). To bylo vyřešeno koncem roku 2011 metodou ITO (Independent Transmition Operator) a mateřská společnost DEPA i její dceřiná společnost DESFA budou podle všeho privatizovány společně. 35 % akcií DEPA vlastní Hellenic Petroleum Co. (ELPE), které je však nakloněno myšlence přikročit k prodeji svého podílu v DEPA současně s prodejem státního podílu.
Reálnou překážkou zůstává skutečnost, že řecká Public Power Corporation (DEI) má přednostní právo (option) na podíl v DEPA a má až do roku 2015 smluvně zajištěny 2/3 zemního plynu, který DEPA dodává na trh. Všechny tyto sporné otázky musí být rychle ošetřeny, protože privatizační proces DEPA i DESFA by měl být odstartován ještě do konce ledna 2012. U DEPA se má jednat o 65 % a u DESFA o 31 % akcií (u DESFA si stát hodlá ponechat majoritu, tzn. 1/3 akcií, zatímco u DEPA jen 5 až 10 %).
Hellenic Petroleum Co. (ELPE)
Fond za pomoci poradců (UBS Limited a NOMURA International PLC) hledá nejvhodnější formu, jak prodat tuto výnosnou společnost za cenu vyšší, než je její aktuální burzovní hodnota. Pro ilustraci roční obrat ELPE, která patří k hlavním řeckým rafineriím, činí zhruba 8,5 mld. EUR, provozní zisk je 500 mil. EUR a společnost dokončuje investici v hodnotě 1,2 mld. EUR. Privatizace ELPE by měla být zahájena zhruba 3 měsíce po uzavření privatizace DEPA a DESFA.
Huť LARKO
Privatizaci brzdí zatížení podniku řadou pokut za znečištění životního prostředí v hodnotě desítek milionů EUR. Huť rovněž dluží 90 mil. EUR za odebranou elektřinu. Její privatizace bude zřejmě zahájena v únoru 2012, stejně jako privatizace zbrojovky Hellenic Defence Systems (EAS). V obou případech bude Fond usilovat nikoli o prodej na základě čistě privatizačních kritérií, ale především na základě rozvojových kritérií jako je výše a druh investice do podniku, jakož i počet zachovaných pracovních míst.
Řecké pošta (ELTA)
Privatizace ELTA patří ke sporným projektům, protože investor bude zatížen povinností zajistit dostupnost poštovních služeb ve všech koutech Řecka.
Dceřiná společnost Řeckých drah (OSE) pro provoz železniční dopravy (TRAINAOSE)
Původně zamýšlená privatizace TRAINAOSE v privatizačním programu na rok 2012 nefiguruje. Strategický investor měl být nalezen již do konce roku 2011, pro investory však společnost zřejmě není zajímavá, protože si mohou otevřít novou společnost, která bude provozovat železniční služby, aniž by byla zatížena problémy tohoto státního kolosu. Zájem investorů zatím nepřitahuje ani zamýšlené postoupení jednotlivých železničních stanic k obchodnímu využití, protože v období krize klesly maloobchodní tržby, reklama i zájem o veřejné stravování.
Athénské a soluňské vodárny a kanalizace (EYDAP a EYDATh)
Obě tyto organizace figurují v privatizačním programu, aniž by byl upřesněn způsob, jakým mohou být privatizovány ve chvíli, kdy burzovní hodnota jejich akcií je na úrovni historického minima, stát dluží společnostem obrovské částky za vodné a stočné a myšlenka plné privatizace by vyvolala politický i společenský výbuch.
Athénské mezinárodní letiště „El. Venizelos“ (AIA)
Německý koncern Hochtief, který letiště stavěl a vlastní 45 % jeho akciovém kapitálu, zatím upustil od záměru ucházet se o zvýšení podílu v AIA a naopak se pokouší prodat 27 %, které vlastní jeho dceřiná společnost Hochtief Airport Capital. Dle dostupných informací jeví zájem čínská HNA Group. Fond zvažuje prodloužení smlouvy o pronájmu AIA o 20 let, tzn. do r. 2026 s cílem získat 250 mil. EUR, nebo prodej 30 % z 55 % akcií, které má řecký stát.
Využití lokálních letišť
Privatizační program počítá s jejich rozdělením do několika skupin. Aby však byly pro investory přitažlivá, bude zřejmě nezbytné začlenit je do širšího turistického konceptu (např. soluňské letiště + nové výstaviště HELEXPO + projekt na výstavbu jednokolejky propojující oba objekty s konečnou stanicí metra).
Dálnice „Egnatia Odos“ a další silniční koridory včetně athénské příměstské „Attiki Odos“ a mostu spojujícího přes moře města Rio a Antirio
Podle dosavadního plánu by silnice měly být rozděleny do tří skupin. Jejich případný pronájem však patří k nejspornějším. Investor by teoreticky měl mít zajištěny příjmy z mýtného – jedná se o nemalou částku, která se v Řecku na dálnicích vybírá vždy po ujetí několikakilometrového úseku. Na většině dálnic je však část mýtného již dány do zástavy bankám za úvěry na jejich výstavbu a další část směřuje na roční údržbu. Ještě komplikovanější je situace u rozestavěných projektů, jejichž financování banky z nedostatku prostředků zastavily.
Řecké dostihy (ODIE)
Plán počítá s prodejem celého podílu státu (100 %). Bude se jednat o dvě veřejné soutěže – jednu na odprodej vlastní sázkové organizace a druhou na dlouholetý pronájem obrovské nemovitosti.
Nemovitosti
K prodeji či dlouhodobému pronájmu je určeno zhruba 72 tis. státních nemovitostí, většina z nich má však nějakou byrokratickou překážku. U velkých nemovitostí se značnou rozlohou pozemků bude využita metoda jejich dlouhodobého postoupení investorovi, zatímco menší budou odprodány. Sestavením konečného seznamu využitelných nemovitostí bylo koncem roku 2011 pověřeno 7 řeckých bank (National Bank, Aplha Bank, Eurobank, Piraeus Bank, Marfin, ATE a Emporiki Bank).
K nejlákavějším patří turistické nemovitosti jako např. skupina kdysi velmi avantgardních, dnes však osiřelých turistických objektů „Xenia“ (celkem 35), které budou dlouhodobě pronajaty (jednotlivě nebo po skupinách). Obnovení jejich provozu si však vyžádá rozsáhlé investice. Problémem je financování, protože řecké banky nemají dostatek prostředků, aby investici podpořily úvěrem, a zahraniční banky jsou zdrženlivé.
K dalším zajímavým turistickým objektům, které budou nabídnuty k prodeji nebo dlouhodobému pronájmu, patří např. některá olympijská sportoviště (např. dostihové závodiště Markopoulo či athénská hala pro Tae Know Do), přímořské campingy Kamena Vourla, Kasandra Chalkidikis, golfové hřiště na Rhodu, pozemky na Rhodu, Kerkyře, Samosu, Zakynthosu, Peloponésu atd. V únoru 2012 by měla být vypsána veřejná soutěž týkající se prvních 4 turistických nemovitostí.
Na prodej bude také 39 městských objektů, mezi nimi jsou známé athénské budovy jako např. neoklasická budova ministerstva zahraničí, budovy ministerstev kultury či zdravotnictví, budova Statistického úřadu, ale i sídlo soluňských požárníků.
Přístavy
Kromě athénského (OLP) a soluňského přístavu (OLTh) se připravuje privatizace řady regionálních přístavů. Do první skupiny patří přístavy v Lavriu, Elefsině a krétském Herakleionu. Do druhé pak např. Kavala a Alexandroupolis.
Banky
I když stávající situace není pro privatizaci bank ideální, privatizační proces byl odstartován. Do Fondu již bylo převedeno 89,9 % ze státního podílu v Agrotiki Bank (ATE), 42,9 % v Post Bank a 100 % Hypotéčního a úvěrového fondu. Současně byla vyhlášena veřejná soutěž na výběr privatizačního poradce, která bude uzavřena na konci ledna.
Opatření pro urychlení privatizačního procesu
Jak již bylo zmíněno u jednotlivých projektů, státní podniky a nemovitosti jsou ve většině případů zatíženy celou řadou právních aktů, smluv, majetkových nejasností a dalších byrokratických komplikací bránících jejich bezprostřední privatizaci (příkladem je pozemek „Elliniko“). Odstranění těchto překážek by měla napomoci ustanovení obsažená ve 3. prováděcím zákoně ke Střednědobému rámci 2011–2015 (článek 7), jehož schvalovací proces byl ukončen dne 24. 1. 2012. Návrh zákona mj. předpokládá, že při privatizaci/postoupení nemovitostí budou využita ustanovení použitá v průběhu přípravy OH 2004 (zákon 2730/1999 „Návrh, kompletní příprava a realizace olympijských projektů a další ustanovení“, Vládní věstník svazek 130A), která výrazně urychlují celý privatizační proces. Pro jednotlivé nemovitosti budou zpracovávány samostatné projekty legalizované formou zvláštních prezidentských dekretů, které ruší platnost veškerých předpisů bránících privatizaci/postoupení dané nemovitosti. Příslušná povolení by měla být vydávána v průběhu 60 dnů.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Athénách (Řecko).
