Hospodářské výsledky Rumunska jsou za poslední roky hodnoceny jako poměrně úspěšné. Ekonomika je zdravější a výkonnější. Do roku 2009 byl ekonomický růst Rumunska jeden z nejvyšších v Evropě. Na vzestupu je třeba automobilový průmysl a IT technologie.
V rozmezí let 2006 až 2008 rostla ekonomika Rumunska meziročně o 8 %. Ekonomická krize však ekonomiku Rumunska značně zasáhla. V roce 2009 poklesl hrubý domácí produkt meziročně o 7,2 % a v roce 2010 o 2,5 %. Rumunsko však prozatím patří k méně zadluženým zemím EU (31 % k HDP). Zahraniční investice ovšem zaostávají za potenciálem. Za rok 2010 bylo Rumunsko 25. největším výrobcem osobních automobilů.
V roce 2010 se v Rumunsku vyrobilo téměř 324 tisíc osobních automobilů, což je o 18 % více než v roce 2009. Všichni známe automobilku Dacia, která patří mezi nejvýznamnější společnosti. Nejvíce Rumunsko vyváží do Německa (16 %), Itálie (15 %), Francie (7 %), Turecka (7 %) a Maďarska (5 %). Nejvýznamnějšími dovozními partnery jsou Německo (16 %), Itálie (11 %), Maďarsko (7 %) a Rusko (6 %). Rumunsko má značné přírodní zdroje, např. uhlí, železné rudy, mědi, chromu, mramoru a dalších. Dováží však ropu či zemní plyn.
Hodnocení Rumunska
Rumunská ekonomika je na vzestupu, nevýhodou je však výrazná korupce, byrokracie a regulace. Podíl šedé ekonomiky se daří snižovat velmi pozvolna. Současně nadále zaostává právní prostředí. Během období srpen 2010 až červenec 2011 byla v Rumunsku inflace 7,6 %, což je nejvíce ze všech členských zemí EU.
- Rumunsko má za rok 2011 77. nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa, jak vyplývá ze zprávy Světového ekonomického fóra „The Global Competitiveness Report 2011–2012“. Česku patří 38. místo.
- Index korupce (CPI index 2010) je v Rumunsku 69. nejvyšší na světě. V Česku 53. nejvyšší na světě.
- V Rumunsku jsou 56. nejlepší podmínky k podnikání, jak vyplývá ze studie Světové banky „Doing Business 2011“, Česku patří až 63. místo.
- Ekonomická svoboda v Rumunsku je dle poslední zprávy společnosti The Heritage Foundation „2011 Index of Economic Freedom“ 63. nejvyšší na světě. Česku patří 28. místo.
Nejdůležitější daně
V Rumunsku v posledních letech došlo ke snížení daní s cílem oživit podnikatelské prostředí a přilákat zahraniční investory. Od roku 2005 byla zavedena rovná sazba daně z příjmu ve výši 16 %. Trend snižování daňové zátěže však zabrzdila ekonomická krize a tlak na zvýšení daňových příjmů. Během krize se však zvyšovaly nepřímé daně, sazby přímých daní zůstaly na stejné úrovni. Celkové daňové zatížení v Rumunsku:
Daň z příjmu právnických osob
Sazba daně z příjmu právnických osob během posledních let klesla, pro rok 2011 je to 16 %. Ještě v roce 2000 přitom činila sazba daně 25 %. Světovým trendem je pokles daňové zátěže pro firmy. V Česku se během uvedeného období snížila sazba daně pro firmy o 12 % (z 31 % na 19 %).
Daň z příjmu fyzických osob
V Rumunsku je stejně jako v Česku zavedena rovná sazba daně z příjmu fyzických osob. Rovná 16% sazba daně přináší nejvyšší daňovou úsporu občanům s vyššími příjmy. Ještě v roce 2000 totiž činila horní sazba daně z příjmu fyzických osob 40 %.
Daň z přidané hodnoty
Vlivem ekonomické krize došlo v Rumunsku v posledních letech k výraznému zvýšení DPH. Ještě v roce 2009 byla základní sazba DPH 19 %, pro rok 2010 se zvýšila na 23 % a od roku 2011 činí 24 %. Spolu s Maďarskem tak Rumunsko během posledních tří let zvýšilo základní sazbu DPH o 5 %. V současné době tak Rumunsko má druhou nejvyšší základní sazbu DPH z členských zemí EU, protože 25% sazba DPH je uvalena pouze v Maďarsku, Dánsku a Švédsku. V Rumunsku je zavedena rovněž snížená 9% sazba DPH. Snížená sazba DPH je aplikována např. na hotelové služby, knihy, noviny, časopisy či léky. DPH je placeno čtvrtletně, plátce daně s ročním obratem nad 100 000 € odvádí DPH měsíčně. Povinnost k registraci k platbě DPH je při ročním obratu nad 35 0000 €.
Sociální pojištění
Zaměstnanci odvádí ze své hrubé mzdy na sociálním pojištění 10,5 %, včetně odvodu do II. důchodového pilíře. Zaměstnavatelé dále odvádí za svého zaměstnance na sociálním pojištění v rozmezí 20,8 % až 30,8 % dle činnosti zaměstnance. Běžná sazba je 20,8 %. Pro odvod sociálního pojištění není strop. Sociální pojištění se tak platí z celého příjmu, bez ohledu na jeho výši.
Zdravotní pojištění
Zaměstnanci odvádí ze své mzdy 5,5 % na zdravotním pojištění, zaměstnavatelé dalších 5,2 % ze mzdy zaměstnance. Pro platbu zdravotního pojištění není zaveden žádný strop. Zdravotní pojištění se tak platí z celého příjmu, bez ohledu na jeho výši.
Trh práce a mzdy
Průměrná měsíční mzda v Rumunsku činí 2 012 leva (465 €). Minimální mzda dosahuje 670 leva (155 €). Průměrná mzda tak dosahuje pouze 33,3 % minimální mzdy, což je nejméně ze všech členských zemí EU. Druhou zemí s nejnižší minimální mzdou v porovnání s průměrnou mzdou je Česko. V roce 2011 dosahuje minimální mzda 33,4 % průměrné mzdy. V absolutním vyjádření je minimální mzda 11,3krát nižší než v Lucembursku (1 758 €), kde je minimální mzda nejvyšší v EU.
Při zohlednění cen zboží a služeb a vyjádření minimální mzdy v paritě kupní síly je však rozdíl nižší. V paritě kupní síly je minimální mzda 272 € a v Lucembursku 1 466 €, v paritě kupní síly je nižší pouze 5,4krát. Rumunsko patří mezi země EU s vyššími mzdovými rozdíly, které jsou zvlášť patrné mezi obyvateli měst a venkova. Průměrný důchod činí 45 euro. Aktuální 7% míra nezaměstnanosti je v rámci EU podprůměrná, nižší je pouze v šesti zemích. Průměr za všechny země EU v polovině roku 2011 byl 9,4 %.
Podnikatelské prostředí
Vzhledem k velikosti vnitřního trhu a poloze je Rumunsko pro zahraniční investory atraktivní zemí. Perspektivní jsou např. služby v oblasti cestovního ruchu. Rumunsko nabízí turistům současně krásné hory a moře, stejně jako zajímavé historické stavby. Rumunská infrastruktura však prozatím hodně zaostává za evropským standardem. Zahraniční investoři se dále zaměřují na potravinářský a dřevozpracující průmysl, strojírenství, IT a dopravu.
Prameny: The Worldbank – Doing Business 2011, The Heritage Foundation „2011 Index of Economic Freedom“, Global Property Guide Romania, Worldwide Tax Romania, World Economic Forum „The Global Competitiveness Report 2011-2012“, MISSOC Database Romania, OICA 2010.
Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky. Autor: Petr Gola, odborník na daňové systémy.
