Dokument obsahuje základní informace o Čeljabinské oblasti. Zahrnuje základní geografické a demografické údaje a dále uvádí hlavní makroekonomické ukazatele (HRP, rozpočet, zahraniční obchod). Zaměřuje se také na bilaterální vztahy s Českou republikou. Praktickou část tvoří kontakty na místní instituce a organizace.
1. Základní informace o Čeljabinské oblasti (ČO)
2. Klíčové makroekonomické ukazatele
3. Bilaterální vztahy s regionem
4. Důležité kontakty v regionu
Základní informace o Čeljabinské oblasti (ČO)
Název subjektu federace: Čeljabinská oblast
Federální okruh: Uralský federální okruh
Rozloha: 87,9 tis. km2
Počet obyvatel: 3,7 mil.
Hlavní město: Čeljabinsk
Představení oblasti
Čeljabinská oblast byla vytvořena roku 1934 a nachází se na Jižním Uralu. Mezi přírodní zdroje oblasti patří nerostné suroviny. Jsou zde zastoupeny prakticky všechny prvky Mendělejevovy tabulky a mnohé z nich jsou v množství, které dovoluje jejich racionální průmyslové využití, jako např. železná ruda (zásoby 1,3 miliard tun), titano-magnetitová ruda (12 miliard tun), měďnato-zinková ruda (150 milionů tun). Dále se zde nachází vzácné kovy jako zlato, stříbro, barium, kadmium, selen a jiné. Zásoby zlatonosných rud a písků jsou odhadovány na 540 tun. V oblasti se dobývá a zpracovává 95 % ruské produkce grafitu a magnezitu, 70 % mastku, 71 % dolomitu, dále kaolín a písky pro výrobu forem a skla, žáruvzdorná hlína a obkladové minerály.
Vedoucím odvětvím je tradičně průmysl (oblast je na 7. místě mezi regiony RF v objemu průmyslové výroby), který má více než 45% podíl na tvorbě hrubého regionálního produktu. V jeho struktuře dominuje metalurgie (70 % z celkové průmyslové výroby), strojírenství a zpracování kovů (13,2 %), palivo-energetický průmysl, stavebnictví a zemědělství.
Na severozápadě oblasti jsou unikátní průmyslová centra, vyrábějící produkci pro jaderné elektrárny a na západě je rozmístěna výroba raket a techniky pro použití v kosmu.
ČO má v RF vedoucí postavení v hutním průmyslu, ve výrobě hutního a důlního zařízení, traktorů, aut, tramvajových vagónů a zemědělských strojů. Dále má v Rusku monopol na výrobu 15 druhů průmyslové produkce, včetně různých druhů válcované oceli, magnezitového prášku, zinku a kadmia.
Lesy se rozprostírají na více než 25 % území oblasti. V regionu je více než 200 chráněných oblastí, ze kterých jsou nejznámější národní parky Taganaj, Zjuratkul či státní rezervace Ilmenskij – „mineralogický ráj“. Existuje zde rozvinutá síť sanatorií a lázní, horská lyžařská střediska a sportovní a turistická centra.
K základním nedostatkům ČO patří: slabý rozvoj dopravní infrastruktury a nepříznivá ekologická situace v řadě velkých měst (Čeljabinsk, Magnitogorsk, Zlatoust). V důsledku havárie podniku na zpracování jaderného odpadu „Majak“ byla část území v 50. letech kontaminována radioaktivními materiály.
| Federální okruh | Uralský federální okruh |
| Rozloha | 87,9 tis. km2 |
| Počet obyvatel | 3,7 mil. (z toho ve městech žije 2,9 mil.) |
| Hlavní město | Čeljabinsk (1,1 mil. obyvatel) |
| Vzdálenost od Moskvy | 1784 km od Moskvy |
| Další významná města | Magnitogorsk (427,7 tis.), Zlatoust (196,5 tis.), Miass (177 tis.) |
| Administrativní dělení | 317 municipálních územních celků (včetně 16 městských okruhů, 27 municipálních rajónů, 27 obcí a 427 vesnic) |
| Klimatické podmínky | celkové podnebí Čeljabinské oblasti je mírně kontinentální, ale kvůli složitému reliéfu a velké vzdálenosti ze severu na jih se oblast dělí na 3 zóny. Ty se liší klimatickými charakteristikami: horsko-lesní (s vlhkým a chladným klimatem), leso-stepní (s teplým a mírně vlhkým) a stepní (s velice teplým a suchým podnebím) |
| Oblast hraničí | na západě s republikou Baškortostán, na severu s oblastmi Sverdlovskou, na východě s Kurganskou a na jihu Oremburskou, jižním sousedem je Kazachstán |
| Výkonná moc | vláda ČO v čele s gubernátorem |
| Zákonodárná moc | Zákonodárné shromáždění ČO |
| Gubernátor a předseda vlády ČO | Michail Valerievič Jurevič |
Klíčové makroekonomické ukazatele
Hrubý regionální produkt (HRP)
HRP ČО v roce 2008 dosáhl 670 mld. rublů, což je nárůst o 2 % ve srovnání s předchozím rokem.
Rozpočet
Z důvodů globální světové krize poptávka po produkci metalurgických podniků v říjnu 2008 náhle poklesla. Problémy metalurgů měly dopad na rozpočet regionu, který kvůli tomu zchudl o několik miliard rublů. 44 % HRP ČO tvoří průmysl, z toho 63 % náleží hutnictví. Příjmy oblastního rozpočtu pochází z 35–40 % z hutního průmyslu.
Ve 4. čtvrtletí z důvodu vlivu krize snížily příjmy oblastního rozpočtu o 21 % v porovnání se stejným obdobím minulého roku, nicméně za celý r. 2008 dosáhly 79,786 mil. rublů, což je nárůst o 33 % v porovnání s r. 2007. Příjmy z federálního rozpočtu se meziročně zvýšily o 72 % (15, 974 mil. rublů). Objem výdajů oblastního rozpočtu v porovnání s r. 2007 se zvýšil o 22 % na 83,77 mil. rublů. Největší podíl výdajů z prostředků konsolidovaného rozpočtu, a to ve výší 15,7 mld. rublů, byl určen na úhradu výplat rozpočtovým organizacím a na zabezpečení sociálních potřeb obyvatelstva, což je o 43,4 % více než v r. 2007. Rovněž došlo ke zvýšení výdajů na rozvoj bytového a komunálního hospodářství a na podporu zemědělství.
Aktuální investiční rating
V roce 2008 potvrdila agentura „Expert RA“ investiční rating – „2B“, tedy střední potenciál při mírném riziku. Agentura „Moody's Interfax“ zvýšila kreditní rating ČO z úrovně „Aa2.ru“ na „Aa1.ru“, což vypovídá o vysoké úvěrové schopnosti oblasti ve vztahu k jiným regionům Ruska.
Objem investic
V r. 2008 dosáhl objem investic do základního kapitálu 178, 41 mld. rublů, což představuje nárůst o 12,4 % v porovnání r. 2007.
Obrat zahraničního obchodu
Za rok 2008 dosáhl obrat zahraničního obchodu ČO 11,708 mil. USD, což je nárůst 24,3 % k r. 2007. Z toho export činil 7,855 mil. USD (16,7 %) a import 3,853 mil. USD (43 %). Pozitivní saldo činilo 4,002 mil. USD. V komoditním vyjádření exportu převládala produkce černé a barevné metalurgie (88,2 %), strojírenská produkce (6,2 %) a teritoriálně směřovala produkce do Íránu, Kazachstánu, Turecka, Nizozemí, Ukrajiny, Itálie a Indie .Ve složení importu převládaly minerální suroviny (40,9 %), strojírenské výrobky (32,5 %), železné a barevné kovy (9,1 %) a produkce palivo-energetického komplexu (3,8 %). Import oblasti se realizoval hlavně z Kazachstánu, Ukrajiny, Číny, Německa, Polska a Itálie.
Ekonomika
Čeljabinská oblast je na 7. místě mezi regiony RF v objemu průmyslové výroby. Vedoucím odvětvím je tradičně průmysl, který má více než 45% podíl na tvorbě hrubého regionálního produktu. V jeho struktuře dominuje metalurgie (70 % z celkové průmyslové výroby), strojírenství a zpracování kovů (13,2 %), palivo-energetický průmysl, stavebnictví a zemědělství.
Mezi regiony Ruska zaujímá ČO 4. místo v objemu produkce zpracovatelského průmyslu, 11. místo v objemu HRP a 14. místo v investicích do základního kapitálu.
Klíčová odvětví průmyslu ČO tvoří:
- hutnictví železa (cca 25 % celkové výroby oceli v Rusku, 22 % válcovaného materiálů a 20 % ocelových trubek) a barevná metalurgie (včetně výroby zinku),
- strojírenství a kovoobráběcí průmysl (elektrické motory nízkého výkonu, rádiové přijímače, traktory, nákladní auta, těžební a metalurgické zařízení, těžká terénní vozidla, kovoobráběcí stroje),
- chemický průmysl (průmyslová hnojiva, pryskyřice, barvy a laky),
- zbrojní průmysl,
- výroba spotřebního zboží,
- výroba stavebních materiálů (včetně cementu),
- těžba hnědého uhlí, železných a neželezných rud, magnezitu.
Index průmyslové výroby za r. 2008 v porovnání se stejným obdobím minulého roku poklesl o 3,9 %.
Krize ovlivnila i bankovní systém – v říjnu 2008 většina bank přestala poskytovat úvěry a hypotéky, což zmrazilo výstavbu v regionu. Průmyslová výstavba byla zastavena v plném rozsahu, prostředky, které jdou na výstavbu z regionálního rozpočtu v r. 2009, jsou 12 krát nižší v porovnání s r. 2008. Výdaje na údržbu silnic se snížily o 50 % a komerční výstavbě překáží bankovní krize – zastavení úvěrů.
Bilaterální vztahy s regionem
Vývoj vzájemného zahraničního obchodu
| Obrat | Export do ČR | Import z ČR | Saldo mil. USD | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| mil. USD | v % | pořadí | mil. USD | v % | mil. USD | v % | ||
| 2004 | 10,51 | 5,63 | 4,88 | 0,75 | ||||
| 2005 | 21,33 | 14,18 | 7,15 | 7,03 | ||||
| 2006 | 41,28 | 17,23 | 24,05 | -6,82 | ||||
| 2007 | 26,46 | 17,51 | 8,95 | 8,56 | ||||
| 2008 | 43,32 | 14,94 | 28,38 | -13,44 | ||||
Zahraniční obchod s ČR má stoupající tendenci a uzavřené kontrakty jsou základem k výraznějšímu růstu obratu v tomto roce. Vzájemný obrat zahraničního obchodu v r. 2008 dosáhl 43,32 mil. USD, (nárůst 63,7 % k r.2007), při tom export činil 14,94 mil. USD (85,3 %) a import – 28,38 mil. USD (se zvýšil 3 krát). Pasivní bilance – 13,44 mil. USD. ČR se na celkovém obratu zahraničního obchodu ČO podílí 0,37 %.
Základní položky exportu: produkce černé a barevné metalurgie (válcování za tepla, polotovary a odlitky z nelegovaného železa), stavební technika (bagry a náhradní díly k nim), strojírenská produkce (osobní auta a náhradní díly k nim), produkce neorganické chemie (křemen syntetický)
Základní položky importu: zařízení pro strojírenskou výrobu (linky na výrobu produktů z minerální vaty), produkce železných a neželezných kovů (slitinové výrobky z mědi, kovové klapány), suroviny na výrobu piva (slad, chmel)
Objem investic z ČR za r. 2008 dosáhl 15,29 mil. USD (0,48 % z celkového objemu došlých investic).
Přehled nejvýznamnějších dvoustranných akcí v obchodně ekonomické oblasti
V poslední době se uskutečnily následující významné akce:
- 04/2006 – národní výstava ČR v Čeljabinsku s účastí 50 českých společností.
- 09/2008 – prezentace českých firem z oblasti dopravy na výstavě „Doprava ve velkém městě. Logistika 2008“. Delegaci vedl náměstek ministra dopravy ČR.
- 10/2008 – účast českých firem na konferenci „Úspory v energetice“. Delegaci vedl náměstek ministra pro místní rozvoj ČR.
- 04/2009 – podnikatelská mise za účasti ministra průmyslu a obchodu ČR do Čeljabinské oblasti (Magnitigorsk)
Důležité kontakty v regionu
Instituce a organizace
Obchod a investice
- Státní zakázky, tendry ČO
- Výstavy v Čeljabinsku
- Virtuální výstavy zboží jižního Uralu
- Výstavy zemědělsko-průmyslovém komplexu ČO
