Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci - přílohy 

Součást studie o ruském zahraničním obchodu se službami. Přílohy obsahují podrobné informace o ruském trhu finančních a pojišťovacích služeb a detailní statistické údaje o struktuře exportu a importu služeb Ruska do různých skupin zemí podle odvětví.

Příloha 1 – Ruský trh finančních a pojišťovacích služeb

Obecný popis

Ruský trh finančních služeb se vyvíjí relativně rychlým tempem. Avšak pro nedostatek spolehlivé statistiky a různorodosti nabídek služeb je těžké odhadnout jeho reálnou kapacitu.

Z hlediska typu institucí se v ruské sféře finančních služeb nachází velké množství různorodých finančních institucí – 2949 na začátku roku 2006, z nichž 42,5 % připadá na banky, 36,5 % na pojišťovny, 12,2 % na podílové investiční fondy a 8,8 % na nestátní penzijní fondy. Souhrnná aktiva finačního sektoru na začátku roku 2006 přesáhla 50 % HDP země, přičemž cca 90 % všech aktiv jev bankovnictví, cca 5 % v pojišťovnictví a stejný podíl v ostatníchfinančních institucích. Stejně jako v jiných zemích lze pozorovat procesy aktivního propojení bank s nebankovními finančními institucemi a vytvoření široké nabídky v rámci tzv. „finančníchsupermarketů“.

Vzhledem k široké škále poskytovaných finančních služeb na domácím trhu se jeví jako účelné podívat se na vývojové trendy jejich hlavních oblastí, a to především z hlediska budoucích perspektiv mezinárodní spolupráce.

Ruský trh bankovních služeb se považuje za jeden z nejrychleji se vyvíjecích finančních trhů ve světě. Průměrné roční tempo přírůstku aktiv v bankovnictví v letech 2004-2006 činí cca 36 %, přírůstku kapitálu 27,5 %, nárůst objemu úvěrů a jiných prostředků poskytnutých nefinančním organizacím činí 36,5 %. Hlavní nárůst byl zaznamenán v roce 2006: 44 % u aktiv, 36 % u kapitálu a 40 % u úvěrů.¹

Ve zveřejněné zprávě investiční banky Merrill Lynch z března 2007 je bankovní trh Ruska popsán jako nejatraktivnější trh zemí BRIČ (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). Současně v Rusku existuje obrovský potenciál zvýšení poptávky po bankovních službách. Zadluženost ruských domácností činí pouze 9 % z disponovatelného příjmu (v Číně 26 %, v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 94 %). Dle hodnocení Merrill Lynch pouze 18 % dospělých obyvatelů Ruska má bankovní účet (v Brazílii je to 28 %, v Turecku 50 %). Podobné poměry dle údajů Světové banky platí i v jiných ukazatelích: na 100 Rusů v roce 2004 bylo vydáno 4 bankovní karty, ale na 100 Brazilců – 41;  úvěry čerpala pouze 2 % Rusů a 43 % Brazilců.

Zdroj: IMD World Competitiveness Yearbook, 2006, pp.411-413, 2077, рр.385-388. World Development Indicators, The World Bank, 2006, pp.282-284, 2007, рр.208-282.

V následujícím desetiletí – do roku 2015 – se nikde ve světě nebudou příjmy bank zvyšovat tak rychle jak v Rusku (o 15-20 % ročně), říkají experti McKinsey. Odhaduje se, že příjmy ruských bank se zvýší více než šestkrát až na 90 mld. USD ročně, ale to stále bude činit pouze 2 % celosvětového průměru, poukazují experti.² Jak je uvedeno ve zprávě McKinsey, podíl bankovnictví na světovém HDP roste rok od roku, například během prvních pěti let tohoto desetiletí se zisk bank (čistý zisk z úroků a poplatků) zvyšoval průměrně o 1,8 procentních bodů rychleji než HDP a dosáhl 2,4 bilionu USD. Tři čtvrtě přírůstku je zaznamenáno ve vyspělých zemích. Ale nejrychleji se příjmy banky zvyšovaly na ostatních trzích. První místo patří Východní Evropě s průměrným zvýšením o cca 24 % ročně. Vedoucí postavení Východní Evropě zajistilo Rusko s hodnotou 41 %.

Vývoj bankovních operací v Rusku byl zahájen z velmi nízké úrovně, proto další dynamika bude pravděpodobně skromnější. Ale dle názoru západních odborníků ruský trh spolu s rozvojovými azijskými zeměmi zůstane v blízké budoucnosti tím nejrychleji se rozvíjecím trhem. Dle odhadu Asociace ruských bank bude v roce 2010 podíl aktiv ruských bank na světovém bankovním systému činit 1-1,2 % (0,9-1,1 bilionu USD), a v roce 2020 – 1,3–1,8 % (2,3–3,3 bilionu USD). Do roku 2010 aktiva světových bank budou narůstat v průměru o 7 % ročně, ruských bank – o 22–27 %. V letech 2011-2020 tato hodnota ve světě zůstane zachována, ale v Rusku se sníží na 9,6–11 %.

Rozvoj ruského bankovnictví bude ve značné míře probíhat díky úvěrování fyzických osob včetně hypotéky, zatímcove velkých nových průmyslových zemích rozvoj bude vyváženější. Do roku 2015 podíl spotřebitelských a hypotéčních úvěrů v retailových příjmech ruských bank se přiblíží k 3/4, kdyžto průměrná hodnota ve světě se předpokládá ve výši 35–60 %. Současně se v Rusku bude rozvíjet i firemní bankovnictví: aktivně spolupracovat s bankami budou nejen velké korporace, ale i malé a střední podniky, jejíchž účast na ekonomice se zvětší. Pokud se zachová příznivá politická a ekonomická situace, zájem zahraničních finančníků o ruský bankovní trh bude obrovský.

Využití bankovních služeb, zvláště v retailovém segmentu, se šíří velice rychle. Dle údajů Centrální banky Ruské federace (CB RF) se objem úvěrů poskytnutých fyzickým osobám každoročně skoro dvojnásobí: v roce 2005 vzrostl objem o 91 % a v roce 2006 o 75 %.

Pokud jde o rychlý rozvoj poskytování bankovních služeb, je třeba mít stále na mysli, že ve většině zemí bývalého socialistického bloku se pořád zachovává velmi malá intenzita využívání těchto služeb ve srovnání s vyspělými státy. Tzn. že z hlediska mezinárodních standardů rizika nejsou velká. Například obsluhování bankovních úvěrů v průměrné ruské domácnosti doposud zabíralo zanedbatelnou malou část disponovatelných příjmů: cca 1 % na konci roku 2005. V Číně se tato hodnota rovná 1,5 %, v Brazílii 10 %. Avšak zahraniční banky sotva budou schopny rychle uspokojit stávající potenciál poptávky. Bariéry včetně regulování bankovní činnosti jsou v Rusku a ostatních zemích BRIČ ve srovnání s vyspělými státy příliš velké.

Jedním z nových a progresivních směrů v Rusku je zajištění služeb elektronického bankovnictví. Nabídky finančních služeb se stále rozšiřují díky rozvoji informačních technologií. Vyvíjí a zdokonalují se mobilní finanční služby, které v poslední době stále více lákají pozornost uživatelů, což může způsobit opravdovou válku za „mobilního“ klienta. Uživatelé finančních služeb aktivně využívají mobilní zařízení nejen jako komunikační prostředek, ale i jako zdroj jiných služeb. Dnešní mobilní finanční servis nabízený bankami je účinným prostředkem marketingu služeb jednotlivých bank a stal se velice žádaným produktem. Ve velkých ruských městech, kde se zboží a služby prodávají 24 hodin denně, banky jednoduše nemohou přehlížet tento typ servisu. Rytmus současného života velkoměsta nenechává bankám v boji za klienta jiné možnosti.

Vývoj trhu pojišťovacích služeb v Rusku – přestože je ruský trh pojišťovacích služeb největší na území bývalého Sovětského Svazu, je jeho rozsah stále menší než trh pojištění ve vyspělých a dynamicky se rozvíjejících zemích. Například v roce 2005 činila v Rusku celková výše pojistného 17,5 miliard USD, což bylo cca 8krát více než souhrn těchto ukazatelů na Ukrajině a v Kazachstánu. Současně je tato částka nesrovnatelná s objemy pojistného v USA, kde činní  1142,9 miliard USD. Celkem bylo ve světě v roce 2005 získáno 3426 miliard USD pojistného, tzn. že podíl Ruska činil pouze 0,48 %. Výše pojistného na jednoho obyvatele je v Rusku 32krát menší než v USA a podíl pojistného na HDP je menší 4krát (2,27 % v Rusku). Všechny tyto údaje svědčí nejen o nízké úrovni, ale i o obrovském potenciálu ruského trhu pojištění.

Tento rozdíl mezi Ruskem a vyspělými státy je zvláště obrovský v oblasti dlouhodobého spořícího životního pojištění, jehož podíl na celkovém objemu důchodů ruského pojišťovacího trhu činí cca 5 % ve srovnání s průměrným světovým ukazatelem 58 %, 69 % ve Francii, 66 % ve Velké Británii, 45 % v USA, 44 % v Maďarsku, 42 % v Polsku. Je to do značné míry způsobeno tím, že pojistné životní smlouvy jsou zpravidla uzavírány na více než 10 let, což je na ruském trhu neobvyklé.

Rovněž pojištění občanské a profesionální odpovědnosti není v Rusku velmi rozvinuté. To je způsobeno nejen neuspokojivým stavem soudního systému a právního prostředí ale i daňovým režimem, který neumožňuje pořízení nepovinného pojištění odpovědnosti zahrnout do nákladů společnosti.

Dle názoru vedoucího informačně-analytické správy Ruského svazu pojišťovatelů E.S. Grebenščikova stávající nízký podíl pojištěných osob, vývoj ekonomiky, instituční reformy (například rozvoj trhu hypoték, rozšíření úvěrování, leasingových operací) a relativně rychlý růst blahobytu a příjmů obyvatel a podniků v posledních letech otvírá nadějné výhledy pro ruské pojišťovny.

Co se týká hlavních institučních trendů vývoje ruského trhu pojištění, je třeba si povšimnout snížení počtu pojišťoven (o ¼ v letech 2003–2005, hlavně kvůli regulační činnosti Federální služby dozoru nad pojišťovnictvím) a procesu koncentrace a centralizace pojišťovacího trhu, kde 50 nejvýznamnějších pojišťoven (z celkového počtu 1 100) zabírá 50–80 % různých segmentů trhu, získává cca 60 % všeho pojistného a v zásadě tak určuje jeho charakteristické rysy.

Fúze a pohlcování pojišťoven je trendem, který se začíná v současné době prosazovat na ruském trhu pojišťovacích služeb. Tento trend se projevil zejména v letech 2006-2007 na prahu vstoupení země do Světové obchodní organizace (WTO).

Stoupající konkurence na ruském pojišťovacím trhu, zpřísnění požadavků správních orgánů a nebezpečné posílení pozic západních pojišťoven napomohly konsolidaci ruských pojišťoven. Například vláda Moskvy (magistrát) za účasti investiční skupiny Ruské fondy, Banky Moskvy a rakouské pojišťovny Vienna Insurance zahájila založení skupiny „Stoličnaja strachovaja gruppa“ (Pojišťovací skupina hlavního města). Do holdingu budou patřit „Moskovskaja strachovaja kompanija“ (Moskevská pojišťovna), Standart-Rezerv, zdravotní pojišťovna Sovita a zajistitel Moskva Re. Celková výše pojistného těchto společností bude srovnatelná s objemem pojistného účastníků trhu patřících do Top-10. Ale to není jediný právě vytvářený holding.

Například na začátku roku 2007 ruská investiční společnost Trojka Dialog zahájila ambiciózní projekt: založení pojišťovacího holdingu „Regionalnyj aljans“ (Regionální aliance). Předpokládá se, že za pět až sedm let holding sloučí více než 20 regionálních pojišťoven a obsadí 10 % ruského trhu. Investice do projektu budou činit více než 150 mil. USD, nicméně konkurenti pochybují, že se vytvářené skupině podaří získat deklarovaný tržní podíl.

Hlavním akcionářem holdingu bude Troika Capital Partners (fond přímých investic holdingu Trojka Dialog) a minoritní podíl ve skupině bude patřit fyzickým osobám (jména nejsou zveřejňována). Jak říká prezident Regionální aliance Z. Olbris, skupina odkoupila kontrolní balíky akcií šesti regionálních pojišťoven ASKOCentr (Kursk), ASK-Peterburg, Altair (Soči), Bělaja Bašnja (Jekatěrinburg), Komestra-Tom (Tomsk) a Komestra-Kemerovo. Do budoucna se předpokládá zvětšení podílu skupiny v těchto společnostech až na 100 %. Do skupiny též patří pojišťovna zabývající se životním pojištěním MRSS Vita. Regionální aliance plánuje využívat mechanismus pohlcování ve všech největších regionech Ruska. Plánováné odkoupení dalších 10–15 regionálních pojišťoven zajistí pro holding strategicky důležité regiony.

Dle údajů Federální služby dozoru nad pojišťovnictvím činila v roce 2006 celková výše pojistného všech účastníků trhu 602,1 miliard rublů, včetně částky 43,6 miliard rublů (7,2 %), která  patří skupině společností Rosgosstrach. Dle odhadů analytiků Deutsche UFG přesáhne během pěti let výše pojistného jenom na trhu pojištění rizik (bez životního pojištění) částku 54 miliardy USD. Tzn. aby Regionální aliance mohla realizovat vytyčený plán zvýšení tržního podílu do 10 %, výše získaného pojistného by měla dosáhnout 5 miliard USD. Zatím souhrnná výše pojistného šesti společností patřících do holdingu činí méně než 1 miliard rublů, což je cca 0,2 % celkové výše pojistného na pojišťovacím trhu.³

zpět na začátek

Význam zahraničního kapitálu

Aktivizace procesů internacionalizace v ruském bankovním sektoru. Na konci roku 2006 ruský parlament schválil změny v zákonech zlepšující režim vstupu zahraničního kapitálu na domácí trh bankovních služeb. Změny by měly napomoci přítoku zahraničního kapitálu do domácích úvěrových ústavů. Největší obchodní transakce roku 2006 v bankovnictví ukázaly, že k přílivu kapitálu od nerezidentů již dochází.

Schválené změny zákonů „O Centrální bance Ruské federace“ a „O bankách a bankovní činnosti“ zjednodušily postup hromadění kapitálu úvěrových organizací díky prostředkům nerezidentů a přiblížily ho k postupu kumulace kapitálu úvěrových organizací rezidenty. V současnosti nerezidenti, kteří hodlají odkoupit akcie úvěrového ústavu, musí získat povolení Banky Ruska v případě zakoupení více než 10 % akcií. Pokud je odkupováno 1 % až 10 % akcií stačí již pouze oznámení Bance Ruska o chystané obchodní transakci (dříve bylo třeba žádat o povolení  CB i v případě odkoupení méně než 1 % akcií).

Schválené změny neovlivnily formu účasti bank se zahraničním kapitálem na ruském finančním systému: zahraniční banky mohou působit v Rusku přes dceřiné společnosti založené na základě souhlasu CB, kdežto vstup přímých poboček zahraničních bank na ruský trh povolen není. Toto rozhodnutí bylo schváleno za účelem vyrovnání podmínek vývoje bank se zahraničním kapitálem a ruských bank. Poslední změny zákonů svědčí o větší otevřenosti ruského bankovního sektoru pro zahraniční kapitál a o snaze ruské vlády o další zdokonalení ruského bankovního systému. Zachovaná omezení nezabraňují tomu, aby nerezidenti vstupovali na ruský trh a vyvíjeli tu určité bankovní služby.

Činnost CB RF, za účelem osvobození bankovního systému od nepoctivých účastníků a neperspektivních organizací, napomáhá zvýšení transparentnosti bankovního sektoru, kvality poskytovaných služeb a managementu. Postupné zlepšení makroekonomické situace Ruska a intenzivní nárůst operací, který lze pozorovat v ruském bankovnictví v posledních letech, způsobily větší atraktivitu ruského trhu pro cizince. Ukončení všech dvoustranných jednání Ruska o vstupu do WTO je dalším stimulem pro zahraniční investory, které se dříve neodvažovali vstoupit na ruský bankovní trh.

Dle údajů Banky Ruska působilo k 1. prosinci roku 2006 v Rusku 1154 úvěrových ústavů. Z toho bylo 149 bank se zahraniční kapitálovou účastí (na začátku roku 2006 – 136), včetně 51 bank se 100% zahraničním kapitálem a 12 bank se zahraniční kapitálovou účastí přes 50 %. Na začátku roku 2007 množství bank, kontrolovaných nerezidenty (tzn. s kapitálovým podílem přes 50 %), dosáhlo hodnoty 65 (1. ledna 2006 – 52), z nichž 12 patří do 50 největších z hlediska aktiv. Během roku 2006 přešly do kontroly nerezidentů 3 ruské banky, které patří ke 30 bankám Ruska s největšími aktivy; jejich aktiva na začátku roku 2007 se podílela více než 27 % na souhrnné výši aktiv bank, kontrolovaných nerezidenty.

Na ruském bankovním trhu je zřejmé zvýšení aktivity nerezidentů. Podíl bank kontrolovaných nerezidenty na aktivech bankovního sektoru Ruska se během roku 2006 zvýšil z 8,3 % na 12,1 % a podíl na kapitálu z 9,3 % na 12,7 %. Rychle se upevňují pozice těchto bank na trhu retailových služeb: na začátku roku 2007 jejich podíl na celkovém objemu vkladů fyzických osob v bankovním sektoru činil 6,2 % ve srovnání s 3,4 % k 1. lednu 2006. Je zaznamenán též i růst úvěrů fyzickým osobám: během roku 2006 se jejích objem zvýšil skoro 3krát a na začátku roku 2007 tyto operace zabíraly 17,0 % aktiv bank kontrolovaných nerezidenty (průměr v bankovním sektoru bytů 14,7 %). Zmíněné banky k 1. lednu 2007 akumulovaly 19,1 % všech depozitů právnických osob získaných bankovním sektorem (k 1. lednu 2006 to bylo13,7 %). Podíl předmětné skupiny bank na celkovém objemu úvěrů poskytnutých bankovním sektorem nefinančním organizacím se zvýšil během roku 2006 z 7,4 % na 10,0 %. Banky této skupiny jsou dobře zastoupeny též na mezibankovním trhu.

Zdroj: Věstník Banky Ruska, č. 14, 14. března 2007, s. 12–13.

Dle názoru některých odborníků by skutečný vliv na ruské bankovnictví mohl být i větší, o čemž svědčí ukazatele uvedené v tabulce. Problém je v tom, že je těžké zohlednit vliv ze strany bank, kde cizinci vlastní méně než 50 % kapitálu, ale fakticky kontrolují jejích činnost. Například v případě, že zahraniční účastník je strategickým profilovým investorem a ostatní účastníci vlastní menší podíly.

Postupně se v Rusku mění instituciální rámec činnosti bank se zahraničním kapitálem. V 90. letech byly prakticky jedinou formou účasti zahraničního kapitálu na bankovním sektoru Ruska (mimo struktury kapitálu konsorciální Mezinárodní moskevskou banku) 100% vlastněné dceřiné společnosti zahraničních úvěrových ústavů. Dodnes tyto společnosti převažují ve struktuře zahraničních investic do bankovního sektoru, ale od roku 2005 se v této sféře objevily nové trendy. Bylo zahájeno aktivní využití alternativních kanálů průniku cizinců na ruský finanční trh: přes částečné nebo plné odkoupení místních bank a přes portfoliové investice. Rozvíjí se skupina bank se zahraniční účastí s 10-50% podílem. Dnes značný, ale ne kontrolní balík, mají nerezidenti v kapitálu „Sběrbank Rossii“ (18 % na začátku roku 2006), „Gazprombank“ (jedna třetina kapitálu patří německému Dresdner Bank), „Rosbank“ (20 % akcií je prodáno francouzské Sociеte Generale), „Probiznesbank“ (34,5 %), Moskevská mezinárodní banka (23,4 %), „Promsvjazbank“ (15,3 %), „Lokobank“ (11 %), „Vněštorgbank“.

Zatímco dříve se banky se zahraničním kapitálem snažily hlavně vstoupit na ruský trh a oznámit svou přítomnost, teď některé z nich (převážně západní banky s vlastním řetězcem a velkým kapitálem) připraveny odkoupit plnohodnotné hráče ruského trhu, převážně ty, které nabízí rozsáhlé retailové programy a mají velkou síť poboček v regionech. V roce 2006 bylo zaznamenáno několik důležitých akvizic tohoto typu.

Rakouská skupina Raiffeisen International odkoupila 100 % ruské banky „Impexbank“ za 550 mil. USD a v současné době provádí sjednocení s dceřinou společností „ZAO Raiffeisenbank Austria“, která působí na ruském trhu. Francouzská skupina Societe Generale odkoupila 20 % akcií ruské banky „Rosbank“ za 634 mil. USD a uzavřela kupní opci do konce roku 2008 na dalších 30 % za 1,7 miliard USD. Současně již působí Societe Generale v Rusku pod jinými značkami. Působí tu její 100% dceřiná společnost „Bank Societe Generale Vostok“, společnost Rusfinans: jeden z lídrů na trhu spotřebitelského úvěrování, a banka DeltaCredit – na trhu hypotečního úvěrování. V listopadu roku 2006 švédská finanční skupina Nordea oznámila akvizici 75,01 % akcií ruské banky Orgresbank za 313,7 mil. USD. Jako i ostatní zmínění zahraniční investoři, počítá skupina s využitím výhod sítě poboček odkoupeného úvěrového ústavu a tím i získáním určitých segmentů ruského bankovního trhu.

Portfoliové investice do ruských bank (akvizice méně než 10 % akcií a dluhopisů nebo podílů, patřících jednomu zahraničnímu investorovi) se v tomto desetiletí zvyšovaly rostoucím tempem. Současně s 8,3 násobným růstem přímých zahraničních investic do ruského bankovního sektoru (během 2001–2006 až na 8,35 miliard USD) vzrostly portfoliové investice 20,7krát na 17,01 miliard USD. Taktéž portfoliové investice formou účasti na kapitálu (ne zakoupení dluhopisů) se zvýšily z 52 mil. USD na začátku roku 2001 na 13,7 miliard USD ke dni 1. ledna roku 2007, tzn. 264krát. Pokud se na začátku roku 2001 portfoliové investice podílely na celkovém objemu zahraničních investic do kapitálů ruských bank pouze 6 %, pak na začátku roku 2007 to již bylo více než 63 %.

Zdroj: Platební bilance a vnější dluh Ruské federace za příslušný rok.

Když hodnotíme rozsah zahraničních investic na ruském bankovním trhu, je třeba k objemu přímých a portfoliových investic přidat též položku „ostatní investice“, zvláště potom dlouhodobé půjčky a úvěry, jejichž akumulovaný zůstatek se zvýšil z 0,8 miliard USD na začátku roku 2001 na více než 50 miliard USD k 1. lednu roku 2007. Pomocí nich mateřské banky měly možnost kapitalizovat své dceřiné společnosti v Rusku.

Na základě uskutečněné analýzy je zjevné, že dnes zahraniční banky aktivně zkoumají a prakticky zkoušejí možnosti vývoje byznysu v Rusku, včetně retailového. Ruské banky se zajímají o spolupráci se zahraničními partnery, protože pociťují potřebu zvýšení vlastního kapitálu pro rozšíření svých aktivit. Navíc nutnost konkurence s nerezidenty je nutí zvyšovat transparentnost svých činností a zlepšovat firemní řízení.

V praxi se postupně posouvá důraz z regulace relativního podílu zahraničního kapitálu na bankovním systému na získání adekvátní ceny za finanční aktiva akvizovaných nerezidentů. Dle názorů expertů právě v tomto směru vyvíjí úsilí někteří prozíraví představitelé bankovnictví, kteří pomocí požadavků na omezení zahraniční expanze usilují o zvýšení ceny samostatného vstupu na trh Ruska pro strategického investora a tím o vytvoření příznivé konjunktury pro prodej svých finančních aktiv.

Velké zahraniční banky vstupující na ruský trh jsou více konkurenceschopné než ruské. Avšak podíl zahraničního kapitálu na ruském bankovním systému se, dle názoru expertů, bude postupně zvyšovat a během 5–7 let vzroste na cca 30–35 %. Skutečnost, že v Rusku působí stále více bank se zahraničním kapitálem, a to, že tyto banky stále aktivněji kupují podíly na ruských komerčních bankách, potvrzuje vzestup transparentnosti a atraktivity ruského bankovního systému.

Vstup zahraničních bank na domácí trh bankovních služeb zvyšuje konkurenci a způsobuje snížení poplatků za tyto služby pro spotřebitele, což dále zlevňuje úvěry a stimuluje ekonomický růst. Dle některých výpočtů by se v Rusku, při úplném odstranění netarifních bariér pro finanční ústavy se zahraničním kapitálem, cena bankovních služeb pro spotřebitele snížila o 15–18 % a v případě odstranění Х-neefektivity ruských bank  o 21–28 %.

Dalším důležitým aspektem je současný objem zahraničního dluhu nefinančního soukromého sektoru Ruska vůči zahraničním bankám, který představuje cca 3krát větší částku než jejich dluh z úvěrů, získaných od dceřiných zahraničních bank v RF. Dle názoru expertů je rozšíření úvěrování prostřednictvím dceřinných poboček zahraničních bank ruskými společnostmi upřednostňováno před získáváním financí přímo ze zahraničí, jelikož zahraniční investice – přímé i portfoliové – jsou ve výsledku výhodnější pro národní ekonomiku, než zahraniční úvěrování.

Expanze zahraničních společností na ruském trhu pojišťovacích služeb . Ruský trh pojišťovacích služeb byl delší dobu uzavřen pro zahraniční společnosti, avšak v souvislosti s řešením otázky přístupu Ruska k WTO se tento trh liberalizuje.

V roce 2005 se zahraniční pojišťovny přímo podílely na kapitálu 46 ruských pojišťoven, z toho se na 9 z nich účastnili investoři z Německa, na 6 z Velké Británie, na 5 z USA, na 5 z Kypru a na 2 ze Švýcarska. V roce 2006 se zahraniční pojišťovny přímo podílely na kapitálu 53 ruských pojišťoven. Přítomnost řady zahraničních transnacionálních pojišťoven (TP) v Rusku, dle názoru expertů, je spojena nejen se skutečnými zájmy jejich činnosti, ale i s velkou závislostí ruského trhu přímého pojištění na světovém trhu pojištění a připojištění. Hodnota rizik, které mohou být pojištěny vlastními prostředky vedoucích ruských pojišťoven, nepřesahuje (dle přibližných údajů) 5–6 mil. USD. Tzn. že vlastní prostředky a pojišťovací rezerva ruských pojišťoven nejsou postačující pro poskytnutí garancií velkých rizik. Činnost zahraničních pojišťoven může značně diversifikovat trh pojišťovacích služeb v RF, jelikož například pojišťovny v USA nabízejí do 3000 pojišťovacích produktů, kdyžto ruské – méně než 100. V první řadě se to týká životního pojištění, pojištění majetku a odpovědnosti.

* Kvóta se vypočítává a schvaluje Federální službou dozoru nad pojišťovnictvím (FSDP) jednou ročně.
** FSDP příkazem №962 ze dne 07.11.2006 zrušila příkazy №26 ze dne 24. března 2005 a №178 ze dne 2. března 2006, kterými byly schváleny kvóty pro účast zahraničního kapitálu na základních kapitálech ruských pojišťoven ke dni 1. ledna 2005 a 1. ledna 2006. Od 1.ledna 2007 se kvóta pro účast cizinců na kapitálech ruských pojišťoven nebude vypočítávat jednou ročně, ale pokaždé pro schválení rozhodnutí o založení zahraničním investorem pojišťovny v Rusku nebo o jeho účasti na kapitálu již působící ruské pojišťovny.

Zdroj: vypočítáno autorem na základě údajů FSDP.

Zahraniční pojišťovny důsledně upevňují své pozice na ruském trhu, navíc tu již působí vedoucí světové mezinárodní pojišťovny. Největší aktivitu v této oblasti prozatím vykazují evropské firmy. V únoru roku 2007 švýcarská pojišťovací skupina Zurich Financial Services (ZFS) oznámila akvizici ruské pojišťovny Nasta. V rámci první etapy obchodu ZFS odkoupila 66 % pojišťovny Nasta a získala opce na zvětšení balíku akcií do 100 % do roku 2010.⁴ Společně s jinými obchodními transakcemi ZFS dělá tato akvizice ze skupiny největšího zahraničního hráče na ruském trhu obecného pojištění. Akvizice společnosti Nasta dovolí ZFS rozšířit distribuční bázi na důležitém a rychle se vyvíjecím trhu a díky tomu nabyvatel získá hotovou strukturu pro vstup na ruský pojišťovací trh, který ho velice zajímá.⁵

Na začátku roku 2007 prodala jedna z největších ruských korporací AFK Systema svůj podíl (49,2 % akcií) ve velké ruské pojišťovně Rosno německému koncernu Allianz za 750 mil. USD. Díky tomu Allianz, která již vlastnila 47,4 % akcií Rosno, získala kontrolu nad 97 % kapitálu jedné z čtyř největších pojišťoven Ruska. Díky akvizici Rosno německá společnost posílila své pozice jako pojišťovna číslo jedna v Centrální a Východní Evropě a získala strategický důležitý ruský trh.

Při prodeji aktiv pojišťovna Rosno poprvé ohodnotila svoji značku. Dle výsledků výzkumu provedeného poradenskou agenturou V-Ratio, hodnota obchodní značky pojišťovny činí 444,6 mil. USD⁶. Účastníci trhu poznamenávají, že pokud nový majitel Rosno – německý Allianz – rozhodne změnit název společnosti, pro klienty bude velice složité identifikovat pojišťovnu na trhu. Prezident pojišťovny Nasta G. Delba říká, že před prodejem pojišťovna neprováděla odhad ceny své značky, jelikož její hodnota „je zčásti odrážení byznysu pojišťovny“. ZFS neplánuje zánik značky Nasta, protože je žádána klienty, ale může přidat své jméno k našemu názvu“, dodal.⁷

Velkou operací pro vstup na ruský trh pojišťovacích služeb se stala akvizice rakouskou společností Vienna Insurance Group podílů ve dvou ruských pojišťovnách, které vstoupí do holdingu vytvářeného Bankou Moskvy.⁸ Za 15% balík akcií jedné z nich, pojišťovny Standart-Rezerv, Rakušané zaplatili 25–30 mil. USD⁹ (zmíníme tu, že Standart-Rezerv dříve patřil holandskému holdingu TBIH, jehož největším akcionářem je právě Vienna Insurance Group, a byl prodán Bance Moskvy v létě roku 2006¹⁰). Přes investiční skupinu „Russkije fondy“ (Ruské fondy) bylo též odkoupeno 15 % akcií pojišťovny „Solidarnost dlja žizni“ (Solidarita pro život). Obě tyto pojišťovny společně s pojišťovnou „Moskovskaja strachovaja kompanija“ (Moskevská pojišťovna) budou základem pro pojišťovací holding, jehož založení na konci roku 2006 oznámila Banka Moskvy. „Považujeme to za důležitý krok na cestě k vytvoření OAO „Stoličnaja strachovaja gruppa“ (akciová společnost otevřeného typu Pojišťovací skupina hlavního města) a získání do řad akcionářů tohoto nového pojišťovacího holdingu seriozního strategického investora, kterým je největší pojišťovací skupina Rakouska“, je napsáno v prohlášení společnosti Ruské fondy. Holding plánuje využívat zkušenosti evropského gigantu v oblasti nových pojišťovacích technologií.¹¹

zpět na začátek

Přeshraniční obchod Ruska s finančními a pojišťovacími službami

Dle metodologie platební bilance, používané Centrální bankou RF a založené na doporučeních Mezinárodního valutového fondu, finanční služby jsou zprostředkovací služby ve finančnictví a s nimi spojené vedlejší služby (vyjma pojišťovací operace). Sem patří služby (poplatky) za: otevření akreditivů; směnárenské operace s hotovostí; směnárenské bezhotovostní operace (pokud se poplatky vybírájí dle sazebníku); výběr v hotovosti; plnění platebních příkazů; inkaso, nákup a prodej šeků; založení běžných účtů a výdej kreditních karet; správa aktiv, jejich evidence a uložení cenností, cenných papírů; emise eurodluhopisů; využívání programů výdeje vkladních stvrzenek. Navíc do této kategorie služeb patří komise brokerů, ostatní služby s cílem přeměny finančních aktiv a závazků klientů a konzultace ve všech otázkách zprostředkovací činnosti. Pojišťovací služby zahrnují služby poskytované nerezidentům pojišťovnami-rezidenty (a naopak) při uzavření smluv životního pojištění, jiných typů přímého pojištění a přepojištění. Vedlejší pojišťovací služby znamenají zprostředkovací služby pojišťovacích agentů a brokerů poskytované pojišťovnám a jiným klientům; služby výpočtu pojišťovacích rizik a pojistného, odhad ztrát; konzultační služby v pojišťovacích otázkách.

Vývoj tržních vztahů dal podnět k růstu zahraničního obchodu RF s finančními a pojišťovacími službami. Export finančních služeb se zvýšil z 92 mil. USD v roce 1994 na 589 mil. USD v roce 2006 a import ve stejném období z 127 mil. USD na 904 mil. USD. Současně se zvýšil podíl finančních služeb na celkovém exportu z 1,1 % na 1,9 % a na celkovém importu z 0,8 % na 2,0 %. Tyto údaje svědčí nejen o rychlém vývoji obchodu s finančními službami, ale i o zlepšení jejích evidence v Centrální bance Ruska.

Je třeba říci, že zvláštní statistika pojišťovacích služeb byla poprvé zveřejněna CB RF teprve v roce 1998 a se zohledněním obratu zahraničního obchodu teprve v roce 2001. Systemizovaná evidence obchodu s pojišťovacími a finančními službami dle jednotlivých zemí byla zahájena v CB RF od roku 2003.

Export pojišťovacích služeb se zvětšil ze 72 mil. USD v roce 2001 na 377 mil. USD v roce 2006 a jejích import za stejné období z 384 mil. USD na 698 mil. USD. Podíl pojišťovacích služeb na celkovém exportu služeb se za toto období zvýšil z 0,6 % na 1,2 %, kdežto podíl na importu se zmenšil z 1,9 % na 1,6 %. Snížení je spojeno s absolutním snížením plateb nerezidentům v položce připojištění. Náklady na tuto položku, které převládají v ruském importu pojišťovacích služeb, vzrostly z 330 mil. USD v roce 2001 na 1,1 mld. USD v roce 2004 a následně se snížily na 0,6 mld. USD v letech 2005-2006. Zdá se, že toto je způsobeno vstupem velkých zahraničních pojišťoven na ruský trh a přenosem části přepojišťovacích operací přímo do Ruska.

* V roce 2000 bez zohlednění pojištění zahraničně obchodních nákladů.

Zdroj: Platební bilance a vnější dluh RF, CB RF, 2005–2006

Pro zahraniční obchod Ruska s finančními a pojišťovacími službami je příznačné trvale záporné saldo (vyjma ukazatele finančních služeb v letech 1999–2000, které ovlivňovaly následky měnové a finanční krize v srpnu 1998). Vysoký deficit bilance je též následkem značného zvýšení nákladů na import finančních služeb v tomto desetiletí (v letech 2005–2006 v průměru 4krát ve srovnání s úrovní v letech 2001–2002) a současného prudkého růstu aktivit ruských společností s cílem získání zdrojů světového trhu úvěrového kapitálu a uskutečnění IPO na vedoucích zahraničních burzách cenných papírů. Důležitou a dynamickou položkou v ruském importu finančních služeb jsou náklady na zaplacení služeb zahraničních finančních konzultantů a investičních bank (jejichž provize činí 1–2 % dle objemu emise) ve spojitosti s prodejem cenných papírů ruských společností a bank v zahraničí. Dle názoru expertů britské investiční banky Merrill Lynch, by většina ruských společností mohla snížit náklady na alokaci, ale brání jim jejich přílišná pasivita.

Největší přínos pro vytvoření deficitu obchodu s pojišťovacími službami mají operace připojištění, což lze vysvětlit nepostačujícími objemy kapitálů ruských pojišťoven, které usilují zčásti o neutralizaci části svých rizik pomocí obrácení se k vedoucím zahraničním pojišťovacím firmám. V poslední době se celkový objem záporného salda zjevně snížil, a to z 1,34 miliardy USD v roce 2004 na 0,65 miliardy USD v roce 2006 důvodem je zejména dynamický vývoj exportu finančních a pojišťovacích služeb a jak již bylo zmiňováno i snížení počtu plateb v položce přepojištění.

Zdroj: Platební bilance a vnější dluh RF, CB RF, 2003–2006.

Hlavní objem zahraničního obchodu Ruska s finančními a pojišťovacími službami vytváří země vzdáleného zahraničí (zpravidla více než 90 % obratu). Země SNS hrají významnou roli pouze v exportu pojišťovacích služeb – 21–24 % v letech 2003–2005.

Ze zemí vzdáleného zahraničí jsou hlavními partnery Ruska v obchodu finančními a pojišťovacími službami Velká Británie, Německo, Francie a USA. Je třeba mít na paměti, že vedení statistiky těchto služeb není jednoduché, kvůli čemuž velký podíl těchto služeb není zařazen do jednotlivých zemí.

Poznámka: 1 – obrat; 2 – export; 3 – import.

Zdroj: Vnější obchod službami RF, CB RF, 2006

Poznámka: 1 – obrat; 2 – export; 3 – import.

Zdroj: Vnější obchod službami RF, CB RF, 2006

Celkový export pojišťovacích a finančních služeb se v letech 2001–2006 zvýšil více než 7krát a dosáhl výše 1 miliard USD. Toto činí 3,2 % celkového ruského exportu služeb, přičemž v roce 2000 to bylo méně než 1,5 %. Podíl pojišťovacích a finančních služeb na světovém exportu však tvoří ne více než několik desetin procenta. V zásadě je hlavní přírůstek příjmů v této oblasti způsoben celkovým rozšířením zahraničního obchodu RF. Zvyšuje se tak zejména export finančních služeb souvisejících s exporetem zboží a pojištěním zboží. Pojištění zboží se v roce 2006 zvýšilo 13krát ve srovnání s rokem 2001 a tvoří 44 % všech příjmů z exportu pojišťovacích služeb. Příjmy z připojištění (více než 100 mil. USD, neboli 27 % všeho obchodu pojišťovacích služeb v roce 2006) a „jiné typy přímého pojištění“ (74 mil. USD neboli 20 %) do značné míry odrážejí expanzi ruského pojišťovnictví na trzích SNS.

Výhledy zahraničního obchodu Ruska finančními a pojišťovacími službami do značné míry závisí na výsledných podmínkách vstupu RF do WTO. Pokud bude ruský trh otevřen pro zahraniční banky a pojišťovny více než je tomu v současné době (právě o tom se již Rusko domluvilo se svými hlavními partnery), bude činností zahraničních investorů import finančních a pojišťovacích služeb částečně omezovat.

Příloha 2

• Tabulka – Zeměpis zahraničního obchodu RF se službami (mil. USD)

Příloha 3

• Tabulka – Struktura exportu a importu služeb Ruska dle odvětví (%)

Příloha 4

• Tabulka – Struktura exportu a importu služeb Ruska do zemí SNS dle odvětví (%)

Příloha 5

• Tabulka – Struktura exportu a importu služeb Ruska do zemí vzdáleného zahraničí dle odvětví (%)

Příloha 6

• Tabulka – Struktura exportu a importu služeb Ruska do zemí EU dle odvětví (%)

Příloha 7

• Tabulka – Struktura exportu a importu služeb Ruska do zemí ATES dle odvětví (%)

zpět na začátek

1. Věstník Banky Ruska, 14. března 2007, č. 14, s. 7–10.
2. Podíl Číny do roku 2015 bude činit 11 %, Brazílie 3 %, Indie 1 %.
3. Zveřejněné plány rozšíření činnosti nové pojišťovací aliance vyvolávají pochyby. Skupině sotva postačí 150 mil. USD na to, aby do pěti let mohla získat značný podíl trhu. Investice do takového ambiciózního projektu by měly být řádově větší. Není též jasné, proč by pojišťovny, které patří do holdingu, měly začít pracovat lépe než dříve. Pro získání 10 % trhu je třeba buď odkoupit odpovídající společnost, například Rosgosstrach, která stojí minimálně 2 miliardy USD, anebo dosáhnout toho cestou vlastního vývoje, což se nám nezdá možné.
4. Společnost Zurich Financial Services byla založena roku 1872. Společnost působí ve více než 120 zemích. V Rusku je Zurich zastoupená od roku 1996 dceřínou společností Zurich (donedávna se jmenovala Zurich-Rus) s pobočkami v několika městech.
5. V roce 2006 Nasta získala cca 230 mil. USD pojistného. Společnost zaměstnává 3 tisíce lidí, další 3,5 tisíce agentů působí na částeční úvazek. Na základě výsledku prvního pololetí roku 2006 Nasta obsadila 23. místo dle výše aktiv v žebříčku „Interfax-100. Největší pojišťovny Ruska“. Většinu pojišťovacího portfolia pojišťovny tvoří smlouvy pojištění aut. Švýcarskou společnost zajímá možnost pracovat s rozsáhlou klientskou sítí.
6. Pro porovnání: v roce 2005 mezinárodní poradenská společnost Interbrand Group vypracovala žebříček nejdražších ruských značek. Jedinou pojišťovnou v tomto seznamu byla pojišťovna Ingosstrach. Cena její značky se odhaduje na 163 mil. USD, což odpovídá 15. místu. Viceprezident pojišťovny Ingosstrach Ilja Solomatin říká, že tento výzkum byl proveden nezávislé na přání společnosti. „Během roku hodnota naši značky se zvýšila o dalších 10 mil. USD. Avšak toto je virtuální aktiv a odhad jeho ceny je vždy subjektivní“, říká. Ale účastníci trhu poukazují na to, že pojišťovny často dělají odhad ceny značky jako nehmotného dlouhodobého majetku, který ovlivňuje cenu společnosti.
7. Kadušin A. ROSNO ohodnotili jako značku // http://www.b-online.ru/articles/a_26563.shtml
8. Vienna Insurance Group – jedna z největších pojišťovacích skupin v zemích Centrální a Východní Evropy. Mimo Rakouska skupina přes dceřiné společnosti aktivně působí v Bělorusku, Bulharsku, Gruzii, Lichtenštejnsku, Německu, Polsku, Rumunsku, Rusku, Srbsku, na Slovensku, v Maďarsku, na Ukrajině, v Chorvatsku a v České republice. Dále existují pobočky v Itálii a na Slovinsku. V Rakousku, Bulharsku, České republice, na Slovensku a v Rumunsku Vienna Insurance Group obsazuje první pozice na trhu.
9. Pojistné pojišťovny Standard-Rezerv v roce 2006 dle údajů Federální služby dozoru nad pojišťovnictvím činily cca 5 miliard rublů, což odpovídá 16. místu v žebříčku všech společností. Za stejné období MSK získala 4,3 miliard rublů pojistného – 19. místo v žebříčku. Celková výše pojistného v těchto dvou pojišťovnách činí 9,3 miliard rublů, což odpovídá ukazatelům účastníků trhu, patřícím do Top-10. Pojistné pojišťovny Sovita v roce 2006 pouze z povinného zdravotního pojištění přesáhly 11 miliard rublů – páté místo mezi pojišťovnami v tomto segmentu.
10. Společnost Vienna Insurance vstoupila na ruský trh v roce 2005, když oznámila vytvoření společné pojišťovny s MSK (hlavní akcionáři: vláda hlavního města a Banka Moskvy), podíl Rakušanů činí 25 %. Od roku 2006 Společnost Vienna Insurance vstoupila na ruský trh v roce 2005, když oznámila vytvoření společné pojišťovny s MKS (hlavní akcionáři byly Magistrát hlavního města a Banka Moskva), podíl Rakušanů činí 25 % Od roku 2006 byla společnost spřízněna s pojišťovnou Standart-Rezerv. V březnu 2006 Vienna Insurance odkoupila 40 % akcií mateřské společnosti TBIH – izraelského holdingu Kardan, které na konci roku vyměnila za 60 % TBIH.
11. Opakovaný zájem rakouské společnosti o ruskou pojišťovnu Standart-Rezerv je vyvolán novými výhledy, které se otevírají po jejímu vstupu do holdingu, kontrolovaného Moskvou. Úspěch jakékoli pojišťovny na ruském trhu do značné míry závisí na firemní klientele. Zda se, že když společnost TBIH prodávala Standart-Rezerv Bance Moskvy, nemohla získat dostateční množství firemních zakázek. Teď společnost vstoupí do holdingu a Banka Moskvy zajistí stálý nárůst počtu firemních klientů.

• zpět na Obsah
• Podmínky připuštění na ruský trh služeb v souvislosti s připojením k WTO