Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci - geografická struktura 

Součást studie o ruském zahraničním obchodu se službami. Kapitola je zaměřena na podrobnou analýzu geografické struktury ruského zahraničního obchodu se službami a informuje o hlavních obchodních partnerech.

2. Geografická struktura ruského zahraničního obchodu se službami, hlavní obchodní partneři

Statistika zahraničního obchodu Ruské federace se službami rozlišuje tyto skupiny zemí: Společenství nezávislých států (SNS) včetně Eurasijského ekonomického společenství (EurAsES); země vzdáleného zahraničí včetně Evropské unie (EU), Asijsko-tichooceánská  ekonomická spolupráce (ATES) a jiné země.

Tabulka 9

* 2005 = 100.
Poznámka: Počínaje květnem 2004 zahrnuje statistika pro Evropskou unii 25 zemí. Od roku 2006 je mezi země EurAsES zařazena Uzbecká republika.
Zdroj : CB RF.

Vzhledem k nesnadné evidenci zahraničně obchodních operací se službami není značná část takovýchto operací rozvržena na jednotlivé země. Proto mohou být skutečné objemy obchodu  se službami s konkrétními zeměmi a skupinami států podstatně vyšší, a tudíž uvedená zeměpisná struktura obchodu má jen přibližný charakter.

V zeměpisné struktuře ruského exportu a importu služeb dominují země vzdáleného zahraničí, jejichž podíl se ve sledovaných letech pohyboval v rozmezí 82–85 %. V této skupině zemí činil obrat služeb 64,5 mld. USD v roce 2006 a zvýšil se tak více než dvakrát, a to hlavně v důsledku rychlého růstu obchodu s dopravními službami v souvislosti s rozšířením obratu zboží a také zvýšení intenzity zahraniční turistiky.

Bilance obchodu  se službami s touto skupinou zemí se v posledních letech vyznačovala větším deficitem. Záporné saldo v roce 2006 dosáhlo 14,6 mld. USD, což je o 4,7 mld. USD (neboli o 47,7 %) víc než v roce 2002.

Největší podíl na obchodu se službami se vzdáleným zahraničím připadá na země EU – 35,7 % v roce 2002 a 47,4 % v roce 2006. Ve srovnatelném vyjádření (tj. 25 zemí EU po celé sledované období) se  obrat zvýšil 2,2x, a to přibližně stejně pro EU-15 a pro 10 nových členských zemí Evropské unie.

Zahraničně obchodní obrat se zeměmi ATES se v sledovaných letech zvýšil téměř o 80 %, avšak jeho podíl na obchodu se službami se zeměmi vzdáleného zahraničí se snížil z 19,1 % na 15,9 %.

Významný podíl připadá na obchod se službami s jinými zeměmi a také na služby, které nejsou rozvrženy na jednotlivé země. Dohromady se jejich podíl na celkovém objemu operací se zeměmi vzdáleného zahraničí snížil z 37 % v roce 2002 na 31 % v roce 2001, přičemž hodnotový ukazatel stoupl o 72,2 %.

Hlavními partnery Ruska v obchodu se službami se zeměmi vzdáleného zahraničí byly v roce 2006 Německo – 8,5 % (v roce 2002 – 8,4 %), Spojené království – 8,3 % (6,8 %), Turecko – 8,1 % (5,6 %), Spojené státy – 8,0 % (9,8 %), Kypr – 5,1 % (3,3 %), Finsko – 4,8 % (6,3 %), Švýcarsko – 3,8 % (3,3 %), Francie – 3,5 % (3,3 %), Čína – 3,0 % (3,7 %) a Nizozemsko – 2,8 % (1,7 %). Na deset největších partnerských zemí připadalo v roce 2006 56 % celkového obratu služeb se zeměmi vzdáleného zahraničí (v roce 2002 připadalo na uvedené země 52,2 %).

Zahraničně obchodní obrat služeb se zeměmi SNS stoupl v roce 2006 oproti roku 2002 o 67,1 %. Na konci výchozího období činil 11,1 mld. USD a jeho podíl na celkovém ruském obchodu se službami se snížil z 18 % na 15 %. Tato situace se vysvětluje v značné míře soustředěním cestovního ruchu na země vzdáleného zahraničí.

V obchodu se službami se zeměmiSNS se v roce 2006 zvýšil podíl zemí EurAsES na 43,5 % oproti 30 % v roce 2002, což mimo jiné souviselo se vstupem Uzbecké republiky do Euroasijského ekonomického společenství.

Rychlé tempo růstu exportních operací, sledované v posledních letech, vedlo poprvé v roce 2006 k vytvoření kladného salda výměny služeb s touto skupinou zemí, které dosáhlo 0,8 mld. USD.

Hlavními partnery v obchodu se službami se SNS byly v roce 2006 Ukrajina – 31,5 % (v roce 2002 – 35,0 %), Kazachstán – 16,5 % (15,7 %) a Bělorusko – 8,1 % (8,4 %). Dohromady na tyto tři země připadalo v roce 2006 56,1 % (59,1%) celkového obratu služeb se zeměmiSNS.

Tabulka 10

* 2005 = 100.
Poznámka: Počínaje květnem 2004 zahrnuje statistika pro Evropskou unii 25 zemí. Od roku 2006 je mezi země EurAsES zařazena Uzbecká republika.
Zdroj : CB RF.

Nejdynamičtěji se rozvíjel export služeb do zemí vzdáleného zahraničí. Ten se v sledovaných letech zvýšil o 133,9 % a v roce 2006 dosáhl téměř 25 mld. USD oproti 10,7 mld. USD v roce 2002.

Rychlým tempem stoupal export služeb do zemí ARES (téměř 2,5x v roce 2006 proti roku 2002) a služeb, které nejsou rozvrženy na jednotlivé země (taktéž 2,5x). Pomalejším tempem, než je průměr pro vzdálené zahraničí, stoupal export do EU (růst 2,2x na srovnatelném základě v přepočtu na EU-25), což bylo dáno již původně vyšší počáteční základnou. Export služeb do zemí SNS v roce 2006 oproti roku 2002 stoupl 2,1x a dosáhl 5,9 mld. USD, což je o 3,1 mld. USD více než v roce 2002. Rychlý růst byl zaznamenán v exportu služeb do zemí EurAsES – téměř 3x ve sledovaném období (což v značné míře souvisí se vstupem Uzbekistánu do EurAsES a se zařazením údajů o něm do celkových výsledků roku 2006 pro tuto skupinu; odhlédneme-li od tohoto činitele, bylo zvýšení pro EurAsES 2,44x).

Struktura exportu služeb se vyznačuje převahou zemí vzdáleného zahraničí, jejichž podíl přesahoval v průběhu sledovaného období 80 %. Téměř polovina dodávek služeb do vzdáleného zahraničí připadá na země Evropské unie, dalších 20–21 % na země ATES a 22–23 % na jiné země.

Na země SNS připadalo v posledních letech 17–21 % všech příjmů Ruska z exportu služeb. Dodávky do EurAsES zabezpečily 3,5 % exportu služeb pro SNS v roce 2006.

Graf 4

Zdroj : CB RF.

Podíl SNS v exportu služeb je vyšší než podíl v dodávkách zboží, což je dáno objektivně velkými objemy realizace ruských dopravních služeb (včetně tranzitních) a značným přílivem občanů zemí Společenství do Ruska. Podobná je situace se zeměmi ATES, jejichž podíl na ruském exportu služeb byl v roce 2006 o 5,4 bodu vyšší než na prodeji zboží. Naopak podíl EU na exportu zboží z RF o 18,3 bodu převyšoval příslušný ukazatel pro export služeb (příčinou toho bylo nadměrné soustředění ruského palivo-energetického exportu na EU a podceňování obchodu se službami s Evropskou unií).

V zemích vzdáleného zahraničí byli hlavními spotřebiteli ruských služeb v roce 2006 rezidenti ze Spojených států – 10,7 % veškerého prodeje služeb do vzdáleného zahraničí (v roce 2002 – 9,1 %), z Německa – 9,3 % (9,6 %), Velké Británie – 8,5 % (8,2 %), Kypru – 5,6 % (4,2 %), Švýcarska – 5,1 % (4,8 %), Turecka – 5,1 % (2,4 %), Francie – 3,8 % (4,0 %), Číny – 3,3 % (3,3 %) a Finska – 3,1 % (4,9 %). Podíl deseti uvedených partnerských zemí činil v roce 2006 54,5 %, zatímco v roce 2002 byl 50,5 %.

Hlavními partnery v exportu služeb do zemí SNS byly v roce 2006 Ukrajina – 25 % všech dodávek služeb do tohoto regionu (v roce 2002 – 23 %), Kazachstán – 18,2 % (16,0 %), Uzbekistán – 8,0 %, Tádžikistán – 7,6 % (3,6 %) a Bělorusko – 6,9 % (8,1 %). Na tyto země připadalo v roce 2006 65,7 % celkového exportu služeb do zemí SNS.

Tabulka 11

* 2005 = 100.
Poznámka: Počínaje květnem 2004 zahrnuje statistika pro Evropskou unii 25 zemí. Od roku 2006 je mezi země EurAsES zařazena Uzbecká republika.
Zdroj : CB RF.

Vysokým tempem stoupal import služeb ze zemí vzdáleného zahraničí. V letech 2003–2006 se příslušný ukazatel zvýšil více než 2x a ke konci období činil 39,5 mld. USD.

Rychlým tempem se v teto skupině zemí rozšiřoval import služeb z EU (především ve sféře turistických, stavebních, finančních a jiných podnikatelských služeb). Ten se v sledovaném období zvýšil na srovnatelném základě (v přepočtu na EU-25) o 10,4 mld. USD, neboli 2,2x. Značně pomaleji stoupal import služeb z jiných zemí (zvýšil se 1,6x) a států ATES (1,3x).

Importslužeb ze SNS převyšoval v roce 2006 1,4x úroveň roku 2002. Pro EurAsES byl zaznamenám růst 1,6x s přihlédnutím k údajům o Uzbekistánu z roku 2006 a 1,4x bez údajů o Uzbekistánu.

Zeměpisné rozložení importu služeb se vyznačuje stabilní a stoupající převahou zemí vzdáleného zahraničí: 83,9 % úhrnného nákupu služeb v roce 2002 a 88,4% v roce 2006. Hlavním důvodem je zejména vysoká konkurenceschopnost z hlediska poměru “cena – kvalita poskytovaných služeb” a také velká nabídka intelektuálně a technicky náročných služeb, které Rusko potřebuje k modernizaci ekonomiky. Uvnitř této skupiny zemí se upevnily pozice EU – v letech 2003–2006 o 6 bodů (v přepočtu na srovnatelném základě EU-25) a podíl seskupení dosáhl 47,3 % v roce 2006. Podíl zemí na úhrnu pro vzdálené zahraničí se zase snížil v sledovaném období o 6 bodů a klesl na 12,5 %.

Na SNS dnes připadá pouze 11,6 % celkového ruského importu služeb oproti 16,1 % v roce 2002 a 19,2 % v roce 2000. Uvnitř Společenství země EurAsES zabezpečily v roce 2006 30,7 % všech dodávek služeb do RF z regionu, tedy téměř o 13 bodů méně než v exportu.

Graf 5

Dynamika podílu SNS na ruském obchodu se službami (% z úhrnu)

Export             Import   

Zdroj: CB RF.

Na rozdíl od exportu má SNS pevnější pozice v importu zboží než v nákupu služeb. Národní sféry služeb jsou v zemích Společenství slabě rozvinuty a většinou nejsou schopny konkurence s dodavateli služeb ze vzdáleného zahraničí. Z jiných skupin zemí také pro země ATES je třeba konstatovat mnohem pevnější pozice v importu zboží RF – 28,6 % v roce 2006, než jako dodavatele služeb na ruský trh – 11,0 %. V tomto případě hraje významnou roli čínský činitel. Čína totiž vykazuje rostoucí konkurenceschopnost ve stále většim počtu sektorů zboží a rychle zvyšuje export do RF, zatímco v obchodu se službami nemá ČLR výrazné přednosti.

Graf 6

Zdroj : CB RF.

Mezi dodavateli služeb ze vzdáleného zahraničí měly v roce 2006 vedoucí postavení Turecko – 10,0 % (v roce 2002 – 7,3 %), Velká Británie – 8,2 % (6,1 %), Německo – 7,9 % (7,7 %), Spojené státy – 6,3 % (10,2 %), Finsko – 5,9 % (7,0 %), Kypr – 4,8 % (2,9 %), Egypt – 3,3 % (1,7 %), Francie – 3,2 % (2,9 %), Švýcarsko – 2,9 % (2,5 %).

Hlavními dodavateli služeb ze zemíSNS byly Ukrajina – 38,5 % (v roce 2002 – 35 %), Kazachstán – 14,5 % (15,6 %), Bělorusko – 9,5 % (8,7 %).

Tabulka 12

Zdroj : CB RF.

zpět na začátek

• zpět na Obsah
• Odvětvová struktura zahraničního obchodu Ruska se službami