Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci - obchod se službami mezi Ruskem a ČR 

Součást studie o ruském zahraničním obchodu se službami. Kapitola se zabývá obchodem se službami mezi Ruskou federací a Českou republikou, analyzována jsou základní tendence a struktura vzájemného obchodu. Charakterizovány jsou nejdůležitější sektory, význam České republiky jako partnera Ruska v oblasti obchodu se službami a perspektivy importu českých služeb do Ruska.

4. Obchod se službami mezi RF a Českou republikou

4.1. Základní tendence a struktura

Zahraniční obchod se službami mezi Ruskou federací a Českou republikou se v posledních pěti letech značně zvýšil. Celková hodnota vzájemné obchodní výměny v oblasti služeb  vzrostla v roce 2006 oproti roku 2002 téměř 3x a dosáhla hodnoty 627,5 mil. USD, z toho export služeb stoupl 3,3x a dosáhl 164,0 mil. USD a import stoupl 2,9x a dosáhl 463,5 mil. USD.

Tabulka 19

* V procentech oproti minulému roku.
Zdroj: CB RF

Zvýšení hodnotových objemů zahraničního obchodu se službami v posledních pěti letech je dáno podstatným růstem jak exportu, tak importu služeb. Přitom však v letech 2005–2006 se rozvoj vzájemného obchodu se službami zpomalil, což bylo obzvlášť nápadné v importu, kde v roce 2006 bylo zaznamenáno záporné tempo růstu.

Import služeb se snížil o 8,7 mil. USD oproti roku 2005 v důsledku prudkého snížení výdajů v položkách “finanční služby” a “autorské odměny a licenční poplatky”.

Mezi specifika zahraničního obchodu se službami mezi Ruskou federací a Českou republikou v porovnání s obchodem se zbožím patří stálé pasivní saldo, které v roce 2006 činilo 299,5 mil. USD a 2,6x převýšilo úroveň roku 2002. Současně koeficient krytí importu exportem stoupl z 29,8 % v roce 2002 na 35,4 % v roce 2006 v důsledku rychlého růstu exportních operací.

Podíl exportních operací na celkovém obratu služeb činil v roce 2002 23 % a v roce 2006 – 26 %; podíl importu služeb činil obdobně 77 % a 74 %.

Tabulka 20

Zdroj: CB RF.

Exportslužeb do České republiky stoupl v roce 2006 oproti roku 2003 o 117,1 %, export zboží – o 140,4 %. Vysoké tempo růstu vykázaly činnosti spojené s cestováním, dopravními a stavebními službami. Export služeb v uvedených položkách se zvýšil o 91,7 % (cestovní ruch), 86,9 % (doprava) a 99,3 % (stavebnictví). Ještě rychleji stoupal export v položce „autorské odměny a licenční poplatky“ (stoupl více než 200x, avšak od velice nízkého základu), export služeb výpočetní techniky a informačních služeb (7,8x), jiných podnikatelských služeb (2,5x), služeb spojů (2x). Příjmy z položky „státní služby“ se zvýšily téměř 70x. Export finančních služeb se snížil o 26,2 %.

Značné tempo růstu exportu přispělo k diverzifikaci ruských služeb poskytovaných České republice. Připadalo-li v roce 2003 na operace mimo oblast dopravy, cestování a stavebních služeb 26,1 %, pak v roce 2006 již 34,4 %. Podobná je situace v celkovém exportu ruských služeb, kde na příslušné položky připadalo obdobně 24,0 % a 32,2 %.

Import služeb z České republiky do Ruské federace vzrostl oproti roku 2003 o 126,7 % a import zboží o 81,5 %.

Tabulka 21

* 2004 = 100.
Zdroj: CB RF.

Pozitivní dynamika se projevila ve všech sektorech. Obzvlášť vysoké tempo růstu je zaznamenáno v položce autorské odměny a licenční poplatky (126x), u služeb výpočetní techniky a informačních služeb (32x), pojišťovacích služeb (20x), kulturních a rekreačních služeb (4,2x), dopravních služeb (3,6x) a stavebních služeb (2,8x).

Struktura obchodu se službami mezi Ruskem a Českou republikou má svoje specifika a je určována hlavně změnami v položkách cestovní ruch, doprava a stavební služby. Ty činí téměř tři čtvrtiny objemu obchodu se službami mezi Ruskou federací a Českou republikou.

Operace spojené s cestováním, stejně jako v celkovém ruském obchodu se službami, představují nejvýznamnější položku v bilanci služeb. Na ně v roce 2006 připadalo 20,8 % exportu a 53,8 % importu služeb.

Druhou nejdůležitější položku vzájemného obchodu se službami (na rozdíl od celkového ruského exportu a importu služeb, kde jsou na druhém místě dopravní služby) představují stavební služby. Na ně připadalo v roce 2006 24,2 % exportu a 17,1 % importu služeb.

Tabulka 22

Zdroj: CB RF.

Relativně méně významný než pro celkový zahraniční obchod Ruska je pro jeho obchod s Českou republikou import a export dopravních služeb – v roce 2006 do 20,6 % v exportu a 6,5 % v importu. Poměrně větší roli hraje položka „službyvýpočetnítechnikya informační služby“: 9,0 % (export) a 3,1 % (import).

Příjmy v položce „jiné podnikatelské služby“ zabezpečují cca 20 %, což přibližně odpovídá obdobným operacím v ruském exportu služeb celkově. Podíl výdajů souvisejících s „jinými podnikatelskými službami“ však byl v posledních dvou letech podstatně nižší (6,7 % a 8,8 %) než příslušné ukazatele v celkovém ruském importu služeb (16,6 % a 18,9 %).

Významnou položkou importu služeb jsou „autorské odměny a licenční poplatky“: 9,5 % v roce 2005 a 6,4 % v roce 2006.

Ve struktuře ruského exportu do České republiky prakticky chybějí pojišťovací služby, především spojené s pojištěním zahraničně obchodních nákladů, jakož i finanční služby a kulturní a rekreační služby. Slabě jsou zastoupeny služby spojů a operace v položce „autorské odměny a licenční poplatky“.

zpět na začátek

4.2. Charakteristika nejdůležitějších oblastí služeb ve vzájemném obchodu

Doprava

Obrat dopravních služeb v zahraničním obchodu s Českou republikou činil v roce 2006  63,8 mil. USD  a oproti roku 2003 stoupl o 141,1 %.

Tabulka 23

Zdroj: CB RF.

Operace s dopravními službami mají kladné saldo (9,6 mil USD v roce 2003 a 3,6 mil. USD v roce 2006).Jejich export činil  v roce 2006 33,7 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl o 15,7 mil. USD.

Tabulka 24

Zdroj: CB RF.

Na rozdíl od celkového ruského exportu dopravních služeb připadá největší podíl na exportu do České republiky (42,5 % v roce 2003 a 62,1 % v roce 2006) na osobní přepravu. Příjmy z této položky dosáhly v roce 2006 20,9mil. USD a oproti roku 2003 stouply o 172,7 %.

Graf 14

Struktura exportu služeb v oblasti osobní přepravy podle druhů dopravních prostředků

Zdroj: CB RF.

Základním druhem dopravy vytvářejícím devizové příjmy RF v oblasti osobní přepravy je letecká doprava (přes 20 mil. USD v roce 2006, neboli 96 % všech příjmů z poskytování služeb České republice v oblasti osobní přepravy).

Na nákladní přepravu ve struktuře exportu dopravních služeb připadalo v roce 2006 5,5 % a v roce 2003 – 15,8 %, příjmy v této položce s však snížily téměř o 1 mil.USD (o 34,6 %), což je pravděpodobně způsobeno slabou konkurenceschopností ruských nákladních dopravních prostředků. Hlavní objemy služeb připadají na podniky železniční (48,4 % v roce 2006 a 43,3 % v roce 2003), letecké (36,1 % a 18,9 %) a automobilové dopravy (15,4 % a 9,2 %).

Podle výsledků roku 2006 činily příjmy z položky „pomocné a dodatečné dopravní služby“ 10,9 mil. USD, tedy téměř třetinu celkového exportu dopravních služeb (v roce 2003 – 7,5 mil. USD a 42 %). Nejpevnější pozice zde udržují podniky letecké dopravy.

Import dopravních služeb činil v roce 2006 30,1 mil. USD oproti 8,4 mil. USD v roce 2003.

Tabulka 25

Zdroj: CB RF.

V importu dopravních služeb jsou hlavní objemy soustředěny v položce „osobní přeprava“ – 67,1 % všech nákladů v roce 2006 a 53 % v roce 2003. V struktuře importu služeb v oblasti osobní přepravy převažuje letecká doprava – 99,4 % v roce 2006 (87,4 % v roce 2003), na železniční dopravu zase připadá 5,6 % (12,6 %).

Graf 15

Struktura importu služeb v oblasti osobní přepravy podle druhů dopravních prostředků

Zdroj: CB RF

Výdaje na import služeb v oblasti přepravy nákladů nejsou velké: 8 % všech plateb za dopravní služby v roce 2006. Ve struktuře nákladních přeprav dominuje železniční doprava: více než 97 % výdajů ve sledovaných letech.

V roce 2006 výdaje v položce „pomocné a dodatečné dopravních služby“ činily 7,5 mil. USD, neboli 25 %  celkových plateb v importu dopravních služeb (v roce 2003 příslušné ukazatele byly 3,3 mil. USD a 39,2 %).

Cestovní ruch

Obrat služeb v této položce činil v roce 2006 283,6 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl o 81,1 %.

Tabulka 26

Zdroj: CB RF.

V důsledku větších objemů importních operací vykazuje tento segment obchodu se službami stálé záporné saldo (215,2 mil. USD v roce 2006  a 120,9 mil. USD v roce 2003).

Export služeb v položce „cestovní ruch“ činil 34,2 mil. USD a v průběhu sledovaných let stoupl o 16,4 mil.USD (růst o 91,7 %).

Tabulka 27

Zdroj: CB RF

Ve struktuře exportních operací souvisejících s cestováním připadlo nejvíce příjmů na obchodní cesty (60,9 % v roce 2003 a 55,3 % v roce 2006). Příjmy v této položce činily 18,0 mil. USD v roce 2006 a ve sledovaném období stouply o 74,0 %. Příjmy v položce „osobní cesty“ se zvýšily o 119,4 %.

Import služeb mezinárodní turistiky činil v roce 2006 249,4 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl o 110,7 mil. USD (o 79,8 %).

Tabulka 28

Zdroj: CB RF.

Největší část výdajů v importu služeb v položce „cestovní ruch připadá na osobní cesty ruských občanů do České republiky (soukromé a podnikané v rámci organizovaných zájezdů). Jejich podíl činil v roce 2006 87 % (růst výdajů o 94,4 % oproti roku 2003).

Počet zájezdů ruských občanů do České republiky dosáhl v roce 2006 ukazatele 200 tisíc a oproti roku 2004 se zvýšil o 26,6 %. V tomto ohledu zůstává ČR pozadu za takovými státy EU jako Finsko (2294 tis. cest v roce 2006), Estonsko (1254 tis.), Polsko (848 tis.), Litva (836 tis.), Německo (739 tis.), Itálie (364 tis.), Španělsko (308 tis.), Francie (279 tis.), Řecko (256 tis.), Velká Británie (215 tis.) a Bulharsko (209 tis.). Podle počtu zájezdů ruských občanů je Česká republika na 16. místě mezi zeměmi vzdáleného zahraničí a její podíl činí 1,3 %.

Tabulka 29

1)  Řidiči autodopravních prostředků a posádky námořních, říčních a leteckých lodí, čety železničních  služeb.
Zdroj: Rosstat

V celkovém počtu cest do České republiky připadal největší podíl na organizované turistické zájezdy – 68 % v roce 2006 (66,4 % v roce 2002) a také osobní cesty – 14,5 % (14 %). Po nich následovaly služební cesty – 12,5 % (15,2 %) a obsluhující personál – 5 % (4,4 %). Oproti roku 2004 se zvýšil podíl organizované turistiky a současně se poněkud snížil podíl služebních cest.

Průměrné výdaje Rusů na jeden pobyt v České republice činily v roce 2006 1247 USD a 1520 USD v roce 2004, tedy méně než výdaje na pobyt v Itálii – obdobně 1609 USD a 1718 USD, Francii – 2137 a 2030 USD, Velkou Británii – 2439 a 2539 USD, ale poněkud více než výdaje na pobyt v Bulharsku – 1197 a 1464 USD.

Stavebnictví

Obrat stavebních služeb činil v roce 2006 118,9 mil. USD a 2,5x překročil úroveň roku 2003. Deficit z operací v daném sektoru obchodu se službami činil 39,7 mil.USD v roce 2006 oproti 8,4 mil. USD v roce 2003.

Objem prací provedených ruskými stavebními firmami na základě smluv s objednateli z České republiky dosáhl v roce 2006 39,6 mil. USD, zatímco v roce 2003 činil 19,9 mil. USD. Import stavebních služeb se zvýšil na 72,3 mil. USD oproti 28,3 mil. USD v roce 2003.

Jiné podnikatelské služby

Položka „jiné podnikatelské služby“ je významnou a diverzifikovanou položkou ve vzájemném obchodu Ruska a České republiky.

Ke kategorii jiné podnikatelské služby patří operativní leasing a taképodnikatelské , profesionální a technické služby. Obrat  těchto operací  v roce 2006 přesáhl 74,4 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl o 120 %. Záporné saldo činilo  6,9 mil. USD. 

Export jiných podnikatelských služeb v roce 2006 činil  33,8 mil. USD, v roce 2003 – 13,5 mil. USD.

Tabulka 30

* 2004 = 100.
Zdroj: CB RF.

Ve struktuře exportu jiných podnikatelských služeb připadalo v posledních letech 99 % na podnikatelské, profesionální a technické služby. Export v této položce dosáhl v roce 2006 33,5 mil. USD, v roce 2003 – 13,4 mil. USD (růst o 149,6 %). Nejvýznamnější objemy operací připadaly na reklamu a marketing. Export vsledovan ých letech stoupl z 3,4 mil. USD na 9,8 mil. USD, a jeho podíl na celkových příjmech z prodeje podnikatelských, profesionálních a technických služeb se zvýšil z 23 % na 29 %. Export služeb v oblasti stavitelství, inženýrských služeb a technických služeb činil v roce 2006 6,1 mil. USD (růst o 61,4 %), a jejich podíl se v celé této skupině snížil z 28 % na 18 %. Největší nárůst je zaznamenán v poradenských službách, z jejichž realizace se zvýšily příjmy 15,9x a jejichž podíl se zvýšil z 2 % na 14 %.

Operace nezařazené do jednotlivých položek obchodu se službami (jiné služby), zabezpečily v roce 2006 9,2 mil. USD exportních výnosů (růst o 129,6 %), neboli 27,5 % úhrnného ukazatele pro celou skupinu podnikatelských, profesionálních a technických služeb.

Import jiných podnikatelských služeb se v roce 2006 rovnal 40,7 mil. USD, v roce 2003 – 20,3 mil. USD. Největší podíl na tomto segmentu služeb (99 %), stejně jako v exportu, měly podnikatelské, profesionální a technické služby.

Tabulka 31

*  2005 = 100.
Zdroj: CB RF.

Import podnikatelských, profesionálních a technických služeb činil v roce 2006 40,5 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl více než 2x.

Vysoké tempo růstu je zaznamenáno v oblasti právnických služeb; služeb v oblasti auditu, účetnictví a optimalizace zdanění; poradenských a PR služeb a služeb v oblasti výzkumu a vývoje.

Klíčovou položku v importu dané skupiny služeb tvoří služby v oblasti stavitelství, inženýrských a technických služeb. Na ně připadalo v roce 2006 téměř 43 % všech výdajů. Na reklamu, marketing a průzkum veřejného mínění připadalo ve sledovaných letech až 12,5 % importu podnikatelských, profesionálních a technických služeb. Významnou položkou zůstávají  také „jiné služby“. Jejich podíl dosahoval v různých letech 22 až 35 %.

zpět na začátek

4.3. Význam České republiky jako partnera RF v oblasti obchodu se službami

Přes značný růst vzájemného obchodu se službami mezi Českou republikou a Ruskou federací v tomto desetiletí je podíl České republiky na celkovém objemu ruských zahraničně obchodních operací se službami zatím velmi malý. V celkovém obratu služeb činil v roce 2006 0,8 %, v exportu 0,5 % (36. místo), v importu 1,0 % (21. místo). Podíl České republiky na celkové výměně služeb mezi Ruskem a zeměmi EU-25 dosahoval v roce 2006 2 % obratu, 1,4 % exportu a 2,5 % importu služeb.

Pevnější pozice v celkovém ruském exportu služeb do zemí EU-25 má Česká republika v osobní dopravě (2,4 % v roce 2006), v položce „obchodní cesty“ (1,8 %), ve stavebnictví (3,6 %) a v počítačových službách (5,6 %).

V celkovém ruském importu služeb z EU-25 je Česká republika zaměřena na prodej služeb v oblasti osobní dopravy (3,8 % úhrnu EU v roce 2006), na poskytování cestovních (3,2 %, zvláště turistických), telekomunikačních (2,9 %) a stavebních služeb (4,8 %), služeb životního pojištění (17 %), počítačových služeb (4,1 %), služeb v oblasti auditu, účetnictví a optimalizace zdanění (6,0 %), kulturních a rekreačních služeb (6,4 %).

Tabulka 32

Zdroj: CB RF.

4.4. Perspektivy importu českých služeb do Ruska

Podle názoru mnoha ruských expertů bude tempo ekonomického růstu Ruské federace v dohledné době činit 5 až 7 % ročně. K udržení tohoto tempa je potřebný příslušný vývoj zahraničně ekonomických styků Ruska.

Vedoucí postavení ve struktuře ruského importu služeb bude udržovat položka „cestování“, především turistika. Podle řady odhadů přesáhne do roku 2020 roční tempo růstu počtu ruských rezidentů navštěvujících země vzdáleného zahraničí 6 %. Avšak podíl výjezdové turistiky na celkovém objemu importu  bude postupně klesat vzhledem k rychlému růstu importu dalších služeb. Hlavní proud ruských turistů zamíří stejně jako dříve do zemí, v nichž platí bezvízový nebo zjednodušený vízový režim, a také do zemí se stlačeným kurzem místní měny. Z toho vyplývá, že evropské země, mimo jiné Česká republika, sotva mohou počítat s prudkým růstem počtu ruských turistů. Je zde však perspektiva růstu obchodních cest úměrně rozvoji dvoustranných ekonomických vztahů a také perspektiva zvýšení počtu ruských občanů přijíždějících do ČR za vzděláním, a to za předpokladu zabezpečení příslušné reklamy a zachování konkurenceschopných podmínek.

Česká republika by měla aktivněji podporovat mobilitu v oblastech vzdělání a vědy, protože v ruském rozpočtu se počítá s přidělováním značných grantů univerzitám a výzkumným centrům za účelem organizace zahraničních stáží, konferencí, seminářů atd. Kromě toho se značné částky přidělují na účely studia nejnovějších zahraničních zkušeností v oblasti podnikání a státního řízení pomocí seznamovacích cest a stáží. Podle některých informací však mají ruské organizace v mnoha případech potíže s účelným vynaložením státem přidělených prostředků na mezinárodní činnost ve vědě a vzdělávání.

Přes očekávaný nárůst dovozu zboží do RF bude tempo zvýšení celkového importu dopravních služeb relativně malé, protože ruská vláda vynakládá v současné době značné úsilí na přeorientování nákladní dopravy a rozvoj dopravní infrastruktury včetně výstavby potrubí, přístavů, letišť, pro zvýšení počtu vlastních lodí a letadel. Proto pro perspektivy importu dopravních služeb z České republiky bude rozhodující především oboustranný proud leteckých cestujících, který je závislý na počtu letů, a také železniční a automobilová nákladní přeprava.

Ve sféře stavebních služeb mohou české společnosti počítat se získáním ruských objednávek na výstavbu objektů infrastruktury v oblasti dopravy a obchodu a také průmyslových podniků, zakládaných zahraničními investory, především ze zemí EU. Oblast výstavby obytných domů pro více rodin a objektů bytového a komunálního hospodářství včetně objektů zásobování elektrickou energií, plynem a vodou zůstane téměř úplně pod kontrolou ruských společností, zejména s ohledem na monopolní postavení firem operujících na ruském trhu, a to i přes vstup RF do WTO. Nicméně existující plány na reorganizaci Ruské akciové společnosti Jednotného energetického systému (RAO JES) počítají s prodejem akcií generujících společností, tj. tepelných elektráren. Pro zahraniční investory, mimo jiné i české, to otevírá určité perspektivy v oblasti  rozvoje ruské elektroenergetiky včetně výstavby nových energetických bloků a elektráren. Pro české investory a stavební firmy vzniká v Rusku dost široké pole působnosti také v souvislosti s prudkým rozvojem zahraničních velkoobchodních a maloobchodních řetězců a podniků na technickou obsluhu a opravy technicky náročných zahraničních výrobků.

Mezi dalšími službami mohou i nadále budit největší zájem českých společností takové druhy podnikatelských, profesionálních a technických služeb jako stavitelské, inženýrské služby a služby v technických oblastech, poradenské služby, reklama a marketing, služby v oblasti auditu, účetnictví a optimalizace zdanění. Přitom je třeba mít na zřeteli, že právě import podnikatelských, profesionálních a technických služeb se v Rusku v poslední době rozvíjí nejrychleji.

Naopak perspektivy růstu importu počítačových a informačních služeb, mimo jiné z České republiky, se nám jeví jako nepříliš slibné, a to vzhledem ke značnému potenciálu Ruska v této sféře. Kromě toho absence velkých bank a pojišťoven v ČR objektivně snižuje zájem ruských společností o import finančních a pojišťovacích služeb z České republiky.

zpět na začátek

• zpět na Obsah
• Odvětvová struktura zahraničního obchodu Ruska se službami
• Podmínky připuštění na ruský trh služeb v souvislosti s připojením k WTO