Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci 

Dokument přináší detailní studii o postavení, roli a úloze zahraničního obchodu se službami v Ruské federaci. Uvedeny jsou podmínky a možnosti vstupu na ruský trh služeb v souvislosti s chystaným přístupem Ruska do Světové obchodní organizace (WTO). První část dokumentu je zaměřena na roli služeb v ekonomice a v zahraničním obchodu Ruska, na dynamiku a rozsah zahraničního obchodu se službami, význam a vývojové trendy služeb a rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami.

Obsah

• 1. Role sféry služeb v ekonomice a v zahraničním obchodu RF – Dynamika a rozsah zahraničního obchodu se službami
  • 1.1. Význam a vývojové trendy sféry služeb
  • 1.2. Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami
• 2. Geografická struktura ruského zahraničního obchodu se službami, hlavní obchodní partneři
• 3. Odvětvová struktura zahraničního obchodu Ruska se službami
  • 3.1. Vývojové trendy odvětvové struktury a mezinárodní specializace Ruska ve sféře služeb
  • 3.2. Odvětvová struktura exportu a importu služeb v roce 2006, hlavní obchodní partneři podle druhů služeb
• 4. Obchod se službami mezi RF a Českou republikou
  • 4.1. Základní tendence a struktura
  • 4.2. Charakteristika nejdůležitějších sektorů vzájemného obchodu se službami
  • 4.3. Význam České republiky jako partnera RF v oblasti obchodu se službami
  • 4.4. Perspektivy importu českých služeb do Ruska
• 5. Podmínky připuštění na ruský trh služeb v souvislosti s připojením k WTO
  • 5.1. Ruské závazky v rámci Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS)
  • 5.2. Důsledky připojení k WTO pro ruský trh služeb
• Přílohy
  • Příloha 1 – Ruský trh finančních a pojišťovacích služeb
  • Příloha 2 – Tabullka – Zeměpis zahraničního obchodu RF se službami (mil. USD)
  • Příloha 3 – Tabulka – Struktura exportu a importu služeb Ruska dle odvětví (%)
  • Příloha 4 – Tabulka – Struktura exportu a importu služeb Ruska do zemí SNS dle odvětví (%)
  • Příloha 5 – Tabulka – Struktura exportu a importu služeb Ruska do zemí vzdáleného zahraničí dle odvětví (%)
  • Příloha 6 – Tabulka – Struktura exportu a importu služeb Ruska do zemí EU dle odvětví (%)
  • Příloha 7 – Tabulka – Struktura exportu a importu služeb Ruska do zemí ATES dle odvětví (%)

1. Úloha služeb v ekonomice a v zahraničním obchodě RF

Dynamika a rozsah zahraničního obchodu se službami

1.1. Význam a vývojové trendy sektoru služeb

Radikální tržní přeměny v Rusku, doprovázené strukturální přestavbou ekonomiky a vznikem nových segmentů poptávky, vedly k značnému zvýšení podílu sektoru služeb na tvorbě hrubé přidané hodnoty. Příslušný ukazatel stoupl z přibližně 40 % v letech 1990–1991 na 60 % v polovině 90. let a v současné době činí 65–66 % (64,8 % v roce 2005 a 66 % v roce 2006). Ve struktuře hrubé přidané hodnoty vytvořené v sektoru služeb připadá hlavní podíl na velkoobchod a maloobchod (29–31 % v posledních letech), dopravu a spoje (15–16 %), obchod s nemovitostmi a pronájem (14–15 %), stavebnictví (8–9 %) a finanční služby (5–6 %).

Nejdynamičtěji se v první polovině tohoto desetiletí rozvíjely takové sektory služeb jako stavebnictví (v letech 2003–2006 téměř 1,6x zvýšení), velkoobchod a maloobchod (1,5x zvýšení), poskytování dalších komunálních, sociálních a osobních služeb, finanční služby, doprava a spoje (ve všech uvedených oblastech bylo zaznamenáno přibližně 1,4x zvýšení). Přitom HDP RF doznal v letech 2003–2006 jen 1,3x zvýšení.

Rozvoj stavebnictví byl dán zejména růstem výroby a investic, realizací národních projektů a zvýšenou u poptávkou po nových bytech ze strany obyvatelstva v situaci růstu reálných příjmů obyvatel a rychlého rozvoje hypoték. Podle výsledků dotazování vedoucích stavebních organizací, které začátkem roku 2007 provedla ruská Federální služba pro státní statistiku (Rosstat), byla jako hlavní činitel brzdící stavební činnost uvedena vysoká úroveň daní (42 % dotázaných), vysoká cena materiálů (40 %) a konkurence jiných stavebních firem (35 %).

Značné zvýšení objemu služeb v oblasti velkoobchodu a maloobchodu souviselo především s růstem reálných příjmů obyvatel (1,55x v letech 2003-2006) a v důsledku toho s rozšířením maloobchodního obratu zboží (1,6x ve sledovaném období) a také s řadou specifických faktorů. K nim patřily: pokračující růst vysoce výnosného dovozu rychloobrátkového spotřebního zboží (v letech 2003–2006 vzrostl objem dovozu zboží téměř 2,5x); změny ve struktuře výdajů na spotřební zboží v domácnostech ve prospěch nepotravinářského zboží (z 32 % v roce 1995 na 34 % v roce 2000 a 39 % v roce 2006); výrazná aktivizace činnosti zahraničních řetězců malých a středních prodejen reagujících na zvýšení poptávky; zdokonalení forem a metod maloobchodu v důsledku rozšíření praxe spotřebního úvěrování, prodeje na objednávku, poštou, prostřednictvím televizních prodejen a počítačových sítí.

Podle výsledků dotazování, které začátkem roku 2007 provedl Rosstat, zhodnotili vedoucí obchodních organizací stav konkurenčního prostředí v maloobchodu dosažený v roce 2006 velmi kladně. Zdůrazňovali především snížení množství nepatřičných reklam (1/3 dotázaných), zlepšení celkového stavu konkurenčního prostředí (1/4 dotázaných) a omezení nekalé konkurence (1/6 dotázaných).

Zvýšení objemů dalších komunálních, sociálních a osobních služeb je spojeno s růstem rozpočtových výdajů na tyto účely a s realizací národních projektů, jakož i se zvýšením solventnosti obyvatel vzhledem k těmto službám.

K dynamickému růstu sféry finančních služeb v posledních letech došlo v důsledku značného upevnění finančního systému země na pozadí zvýšení podnikatelské aktivity a reálně disponovaných příjmů obyvatel, což stimulovalo poptávku po rozmanitých bankovních a pojišťovacích službách, z nichž velká část není zatím v Rusku dostatečně rozvinutá (zvláště retailové bankovní služby, operace s kreditními kartami, služby elektronického bankovnictví, životní pojištění, pojištění profesní odpovědnosti a zákonné pojištění odpovědnosti občanů aj.). Významným podnětem pro rychlé rozšíření sféry finančních služeb v letech 2005–2006 bylo posílení komerční přítomnosti dceřiných struktur zahraničních bank a pojišťoven v Rusku, jejichž postavení na domácím trhu se značně upevnilo. Příchod zahraničních finančních institucí do RF vedl ke značnému zvýšení nabídky a sortimentu finančních služeb a v řadě případů také ke snížení jejich ceny. Všeobecně je ruský trh finančních služeb hodnocen zahraničními znalci jako jeden z nejperspektivnějších na celém světě. Důvodem je jednak skutečnost, že se jedná o trh v mnoha ohledech slabě rozvinutý a nenasycený s obrovským potenciálem růstu, jednak je to očekávaná poptávka po různých typech finančních služeb, která se bude v situaci ekonomického vzestupu, diverzifikace a modernizace národního hospodářství neustále zvyšovat. Podrobněji je situace na ruském trhu finančních služeb analyzována v Příloze 1.

Rozšíření nabídky služeb v oblasti dopravy a spojů je, kromě celkového růstu obchodní aktivity v zemi, vysvětlováno prudkým rozvojem moderní sdělovací techniky a telekomunikací, především ve spotřebním segmentu trhu. Výnosy ze služeb v oblasti spojů se zvýšily v letech 2005–2006 celkem o 43 %, z toho výnosy ze služeb přenosného elektronického spojení o 79%, a počet uživatelů mobilních telefonů stoupl 2,2x.

Výnosy z operací s nemovitostmi a pronájmu stoupaly v letech 2003–2006 dost vysokým tempem, avšak v tomto případě působily brzdící činitelé jako dosažený vysoký stupeň nasycení trhu proti solventní poptávce a zřejmě vyhnané ceny nemovitostí, zvláště ve velkoměstech. Poslední činitel vedl mimo jiné ke snížení prostorové mobility podnikatelského sektoru a pracovní síly, což mělo za následek další destimulaci trhu s nemovitostmi a pronájmem.

V letech 2005–2006 stoupaly vysokým tempem výnosy z hotelové a restaurační činnosti. Základem tohoto růstu bylo zvýšení obchodní aktivity v zemi, zvýšení příjmů obyvatel a rozvoj cestovního ruchu. Podle údajů Banky Ruska stouply příjmy z cestování v roce 2006 o 28 % proti roku 2005. Značných změn doznala v posledních letech struktura výdajů domácností na stravování: označíme-li všechny výdaje na stravování jako 100 %, pak se výdaje na nedomácí stravování mimo domov zvýšily z 3,5 % v roce 2000 a 5 % v letech 2001–2002 na 7–8 % v letech 2003–2006.

Tabulka 1

Zdroj: Rosstat.

Růst investic do základního kapitálu ve sféře služeb předstihoval v tomto desetiletí dynamiku investic v zemědělství, těžebním a zpracovatelském průmyslu. V důsledku toho se podíl  sféry služeb na celkovém objemu ruských investic do základního kapitálu zvýšil z 61–62 % v letech 2000–2002 na 64–66 % v letech 2003–2006. Největší objemy investic do základního kapitálu ve sféře služeb (vzaté za 100 %) připadají dnes na dopravu a spoje (okolo 37 %, z toho na spoje 7–8 %, přičemž investice do odvětví spojů stoupaly v tomto desetiletí rychleji,než ve většině jiných sektorů služeb), na podnikání spojené s operacemi s nemovitostmi a pronájmem (26 %,  třebaže reálné tempo růstu investic bylo v posledních letech poměrně nízké), na výrobu a rozdělení elektrické energie, plynu a vody (10 %), stavebnictví (5,5 %), na velkoobchod a maloobchod, opravy aut a domácích potřeb (5–5,5 %, přičemž s předstihem stoupaly investice do maloobchodu a obchodu s dopravními prostředky, do jejich technické obsluhy a oprav, zatímco investice do velkoobchodu se značně zpomalily), na podnikání v oblasti poskytování dalších komunálních, sociálních a osobních služeb (4,5 %) a na zdravotnictví (4 %).

Graf 1

Zdroj: Rosstat.

Podíl sektoru služeb na celkovém objemu běžných zahraničních investic do ekonomiky RF činil v letech 2003–2006 v průměru 54,4 % a v roce 2006 – 55,3 %. Tyto ukazatele jsou výrazně nižší, než  podíl  sféry služeb na celkových ruských investicích do základního kapitálu, což se vysvětluje zvýšeným zájmem zahraničních investorů na investování prostředků do palivo-energetického a hutního komplexu a také do jednotlivých odvětví potravinářského průmyslu s rychlou obchodní návratností.

Na rozdíl od rozdělení celkových investic do základního kapitálu (v němž mají vedoucí postavení doprava, obchod s nemovitostmi a pronájem, výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody), ve struktuře běžných zahraničních investic do sféry služeb dominuje obchod, a to velkoobchod, což souvisí mimo jiné s rychlým šířením aktivity zahraničních obchodních řetězců v Rusku. Po něm následuje oblast obchodu s nemovitostmi a pronájmu, která je vzhledem k vysokým cenám velmi přitažlivá pro zahraniční subjekty působící zejména v oblasti spojů a finanční činnosti (kde byly v poslední době realizovány velké transakce koupě ruských aktiv zahraničními bankami a pojišťovnami).

Tabulka 2

Zdroj : Rosstat.

Podíl sektoru služeb na zahraničních investicích v ekonomice RF, alokovaných ke konci roku 2006, činil 48,1 %, tedy méně než podíl na běžných investicích, protože pro sektor služeb jsou více příznačné přímé dlouhodobé kapitálové investice (zde je podíl sektoru služeb výrazně nižší, a to 36,7 %), než takzvané jiné investice zastoupené obchodními a dalšími úvěry (podíl  sektoru služeb na této položce je 57,4 %). Na velkoobchod připadá 40,3 % všech nahromaděných zahraničních investic ve službách, na podnikání s nemovitostmi a pronájmem 19,2 %, na finanční činnost 14,0 %, na spoje 11,0 %, na dopravu 6,2 % (z toho na potrubní 3,8 %), na maloobchod 3,4 %, nastavebnictví 1,8 %, na výrobu, přenos a rozdělení elektrické energie, plynu a vody 1,3 % (z toho na výrobu, přenos arozdělení elektrické energie 1,2 %), na poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb1,1 % (z toho na činnost v oblasti organizace rekreace a zábavy, kulturních a sportovních akcí  0,7 %), na obchod s autodopravními prostředky a motocykly, jejich obsluhu a opravu 0,7 % a na hotelovou a restaurační činnost 0,7 %.

Struktura nahromaděných přímých zahraničních investic v sektoru služeb se značně liší od výše uvedených ukazatelů u všech druhů investic. V rozdělení nahromaděných přímých investic v sektoru služeb mají nejsilnější pozice obchody s nemovitostmi a pronájmem – 35,6 %, finanční činnost – 22,1 %, velkoobchod a maloobchod, technická obsluha a opravy – 18,0 %, doprava – 12,6 %, spoje – 4,0 %, stavebnictví – 3,0 %. Naprostou převahu co do výše nahromaděných portfoliových investic má finanční činnost, na niž připadá 45,6 % všech takovýchto investic do ekonomiky RF a 60,9 % celkových portfoliových investic do sektoru služeb.

Tabulka 3

Zdroj : Rosstat.

Význam zahraničních investic je nejvyšší při zabezpečení úhrnných investičních potřeb velkoobchodu, odvětví spojů a sféry finančních služeb.

Největší aktivity při investování do ruské sféry služeb projevily v posledních letech společnosti z Velké Británie, Nizozemska, Německa, Lucemburska, Kypru a z řady území offshore (Panenské ostrovy, Bahamy). Podle odhadu znalců představuje značná část zahraničních investic do sektoru služeb RF kapitál, který byl předtím vyvezen z Ruska. V současné době však zároveň, v souvislosti s definitivním sjednáním podmínek připojení země k WTO a “pravidel hry” na domácím trhu služeb, vzrostly objemy investic na straně strategických zahraničních investorů, kteří mají zájem na dlouhodobé obchodní přítomnosti v Rusku. V členění na jednotlivé oblasti služeb realizovaly největší investice v letech 2004–2006 tyto země (mil. USD):

• v sektoru výroby a rozdělení elektrické energie, plynu a vody – Velká Británie (235), Kypr (152), Finsko (43);
• ve stavebnictví – Kypr (328), Velká Británie (109), Lucembursko (103);
• ve velkoobchodu a maloobchodu, opravě autodopravních prostředků , motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby – Lucembursko (17995), Velká Británie (10702), Německo (1881), Kypr (1841), Francie (1282);
• v sektoru dopravy – Velká Británie (153), Nizozemsko (119), Lucembursko (92);
• v sektoru spojů – Lucembursko (3117), Velká Británie (2270), Nizozemsko (2027);
• v sektoru finanční činnosti – Kypr (2312), Německo (1743), Indie (446), Švýcarsko (200), Nizozemsko (114), Irsko (104);
• v sektoru operací s nemovitostmi a poskytování služeb – Kypr (3700), Bahamy (1041), Virginské ostrovy (944), Velká Británie (721), Lucembursko (517);
• v sektorustátní správy a zajištění vojenské bezpečnosti, povinného sociální zabezpečení – Nizozemsko (1000);
• v sektoruposkytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb– Kypr (216), Velká Británie (130).

zpět na začátek

1.2. Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami

1.2.1. Celkové výsledky

Podle platební bilance Ruské federace činil celkový obrat zahraničního obchodu se službami 73,7 mld. USD v roce 2006 a 32,0 mld. USD v roce 2001. Export služeb činil 30,9 mld. USD v roce 2006 a 11,4 mld. USD v roce 2001; import služeb 44,7 mld. USD (2006) a 20,6 mld. USD (2001).

Tabulka 4

Zdroj : CB RF.

Dynamika zahraničního obchodu Ruské federace se službami v letech 2001-2006, stejně jako dynamika obchodu se zbožím, se vyznačovala stabilně vysokým tempem růstu. Tendence ke zvýšení se projevovaly jak v exportu, tak i v importu služeb.

Graf 2

Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami v letech 2001-2006. (mil. USD)

                                                            Export                                 Import                                 Saldo

Zdroj: CB RF.

Obrat zahraničního obchodu se službami se v průběhu let 2002 až 2006 zvýšil 2,4x, přičemž zahraniční obchod se zbožím se zvýšil 3x. Nejdynamičtěji se rozvíjel export služeb. Ten se v sledovaném období zvýšil 2,7x. Import služeb stoupl pouze 2,2x.

Tabulka 5

Zdroj : CB RF.

Dynamika exportně importních operací ve sféře služeb neměla v tomto desetiletí výrazné specifické rysy ve srovnání s rozvojem obchodu se zbožím. Největší nárůst v exportu a importu služeb, stejně jako v obchodu se zbožím, byl zaznamenán v roce 2004. V následujícím období zůstalo tempo růstu exportu služeb přibližně na dosažené úrovni, zatímco dynamika exportu zboží se zpomalila. Naopak v importu došlo u služeb ke snížení tempa růstu (především vzhledem k dosažené vysoké míře uspokojení poptávky v oblasti zahraniční turistiky kvůli částečné změně orientace cestovního ruchu na levnější zájezdy do zemí Asie a Blízkého Východu vlivem zdražení eura), u zboží zase došlo k urychlení tempa růstu v souvislosti s rychlým rozšířením vnitřní poptávky, zvláště spotřebitelské.

Bilance obchodu se službami, na rozdíl od obchodu se zbožím, vykazuje stabilně záporné hodnoty, což je možné vysvětlit nízkým exportním potenciálem v této sféře při zachování potřeby dovozu tradičních druhů služeb a růstu poptávky po pokrokových, intelektuálně a technicky náročných službách.

V poslední době bylo rovněž patrné snížení koeficientu nevyrovnanosti obchodu se službami: příslušný ukazatel (poměr čistého salda k obratu) se snížil z 28,5 % v roce 2001 na 18,3 % v roce 2006. Nahromaděný deficit v obchodu se službami přesáhl 70 mld. USD za léta 2001–2006.

Stále záporná je bilance Ruska v položkách souvisejících s poskytováním turistických, stavebních, finančních, pojišťovacích a většiny typů podnikatelských a profesionálních služeb. V letech 2002–2006 byly mimo jiné výdaje v položce “autorské odměny a licenční poplatky” 5,2x větší než příjmy a import pojišťovacích služeb 3,2x převyšoval export. Rozhodující vliv na vytvoření konečného záporného salda měl vznikající deficit v položce “cestování” (více než 3/4 celkového deficitu v obchodu se službami v letech 2002–2006).

V roce 2006 byla poprvé bilance v položce “služby výpočetní techniky a informační služby” kladná a aktivní saldo činilo 0,02 mld. USD. Stabilně debetní charakter má pro Rusko obchod s dopravními službami, což souvisí s územním faktorem a také se značnými objemy přepravy vlastních zahraničně obchodních a tranzitních nákladů.

V soustavě zahraničně obchodních styků Ruska má výměna služeb druhořadý význam. Z důvodu zatím stále nízké konkurenceschopnosti většiny sektorů ruské sféry služeb, a také nedostatečného využití moderních podnikatelských služeb v zájmu modernizace a zvyšování efektivity ekonomiky RF, činí podíl služeb na celkovém zahraničně obchodním obratu zboží a služeb 14–15 %, a zvláště malý je v exportu – pouze 9 %. Tyto ukazatele (především v exportu) se podstatně liší od příslušné průměrné hodnoty ve světě, která dosahuje 19–20 %.

Graf 3

Objemy ruského exportu a importu zboží a služeb v letech 2002-2006 (mld. USD)

Export                                                                                                  Import

Zboží                                                                                                    Zboží
Služby                                                                                                  Služby

Zdroj: CB RF.

Tabulka 6

Zdroj : CB RF.

V průběhu posledních let se podíl služeb na celkovém exportu země pohyboval v rozmezí 9–11 % a import v rozmezí 21–27 %. Přitom bylo zaznamenáno neustálé a dost značné snižování podílu služeb jak na celkovém exportu, tak na úhrnném importu RF.

Ukazatel zahraničně obchodní kvóty - poměr objemu zahraničního obchodu se službami k HDP – není pro Rusko velký a činí okolo 8 % dohromady u exportu a importu a 3 % u exportu. V poměru k hrubé přidané hodnotě ve sféře služeb činí obrat zahraničního obchodu v službách 15 % a cena exportních dodávek 6 %. Všechny uvedené hodnoty jsou nižší než příslušné údaje v základních skupinách zemí a ve světě celkem. Lze tedy říci, že míra zapojení ruské sféry služeb do mezinárodní výměnu je zatím poměrně malá.

Tabulka 7

Zdroj: Odhad podle údajů World Development Indicators, The World Bank, 2007.

1.2.2. Rusko na světovém trhu služeb

V současné době je úloha Ruska na světovém trhu služeb velmi malá a jeho podíl na celkovém exportu a importu služeb činil v roce 2006 přibližně 1,1 % (export) a 1,7 % (import). Podle výsledků dosažených v roce 2006 se Rusko nacházelo až na 25. místě mezi největšími exportéry služeb a výrazně zaostávalo za Čínou (2,9x), Indií (2,4x) a novými průmyslovými zeměmi a územími v Asii (Korejskou republikou, Singapurem, Hongkongem a Taiwanem).

Tabulka 8

Zdroj : WTO International Trade Statistics.

V exportu služeb má RF nadprůměrný podíl na světovém prodeji dopravních služeb – 1,6 % v roce 2006 (zde má Rusko přírodní zeměpisné přednosti před konkurencí), ale nižší u výnosů v položce “cestování” a u výnosů z realizace jiných komerčních služeb – v obou případech 1,0 %. Přitom v mnoha podpoložkách jiných komerčních služeb je podíl Ruska podstatně menší: například 0,4 % světového exportu pojišťovacích a finančních služeb.

V importu služeb má Rusko výrazně nadprůměrný podíl na celosvětových výdajích v položce “cestování” – 2,7 % v roce 2006, ale nižší u jiných komerčních služeb – 1,6 % a zvláště dopravních služeb – 0,9 %.

Pevné a nadále se posilující pozice Ruska ve světovém importu služeb v položce “cestování” (podíl RF na tomto segmentu se zvýšil v roce 2006 proti roku 2000 o 0,6 bodu) jsou dány růstem příjmů obyvatelstva, upevněním rublu oproti hlavním světovým měnám, schválením programů stimulujících mezinárodní mobilitu ruských občanů (zvláště ve sféře vzdělání a zvyšování kvalifikace) a udržující se  nízkou úrovní vývoje turistické infrastruktury uvnitř země. Dnes zaujímá Rusko 9. místo mezi největšími importéry turistických služeb a zaostává jen za svými partnery z “velké osmičky” a za Čínou.

Podle údajů Světové turistické organizace připadá na Rusko 5 % celkového mezinárodního cestovního ruchu a 3 % všech výdajů cestujících mimo území svého státu. Rusko tak má nejintenzivnější import turistických služeb ze všech zemí mimo skupinu turisticky vyspělých zemí a malých evropských států (z hlediska poměru cestujících k celkovému počtu obyvatel a úrovně ročních výdajů při zahraničních cestách na jednoho obyvatele). Ruští občané cestující do zemí vzdáleného zahraničí utratí zpravidla víc než cestující z jiných zemí stejné ekonomické úrovně.

zpět na začátek

• Geografická struktura ruského zahraničního obchodu se službami, hlavní obchodní partneři