Hned na začátku svého funkčního období slovenská vláda jasně deklarovala svoji snahu radikálně změnit současné znění zákoníku práce. Ale ani po uplynutí více než sedmi měsíců od zahájení činnosti vlády občané stále nemají k dispozici návrh jeho novelizace. Prvním konkrétním krokem, který odhaluje zamýšlené změny v pracovněprávní oblasti, je tak zveřejnění klíčových tezí z konce ledna 2011. Přinášíme stručný souhrn nejdůležitějších plánovaných změn zákoníku práce.
Veřejnost zatím nejvíce diskutovala úpravu podmínek vzniku a skončení pracovního poměru. Vláda navrhuje zavést pravidlo, podle kterého by se délka zkušební doby odvíjela od výše platu zaměstnance. Například zkušební doba dělníků by tak byla zkrácena ze současných tří měsíců pouze na jeden měsíc, zatímco vedoucím zaměstnancům s vysokou mzdou by se zkušební doba mohla prodloužit až na devět měsíců.
Při skončení pracovního poměru se navrhuje délku výpovědní doby více vázat na trvání pracovního poměru u zaměstnavatele. V současnosti výpovědní doba trvá dva měsíce, a pokud pracovní poměr trval alespoň pět let, je výpovědní doba tříměsíční. Nová úprava počítá s tím, že výpovědní doba bude delší i při trvání pracovního poměru méně než pět let. Zároveň vláda navrhuje možnost dohodnout rozdělení výpovědní doby na dobu, kdy zaměstnanec bude ještě pracovat a dostávat mzdu a na dobu, kdy již práce nebude vyžadována a bude mu poskytováno odstupné. V praxi by toto pravidlo znamenalo, že by se zaměstnanec se zaměstnavatelem mohli dohodnout na oboustranně vyhovující kombinaci výpovědní doby a odstupného, například při čtyřměsíční výpovědní době by byly možné kombinace 1+3, 2+2 nebo 3+1 měsíce.
Trvalé zavedení flexikonta
Vláda se také pokouší učinit zákoník práce pružnějším. Toho by chtěla docílit především zavedením tzv. flexikonta, které již bylo úspěšně zavedeno v jiných státech Evropské unie. Flexikonto umožní zaměstnavateli, který se dostane do závažných provozních problémů znemožňujících zaměstnanci pracovat, aby zaměstnanci poskytl placené volno. V okamžiku, kdy překážky práce na straně zaměstnavatele odpadnou, bude zaměstnanec povinen odpracovat poskytnuté pracovní volno bez nároku na mzdu. Na Slovensku je zatím flexikonto zavedeno pouze dočasně do 31.12.2012, snahou vlády je však uzákonit tento institut natrvalo.
Také pracovní poměr na dobu určitou by měl získat větší flexibilitu. Současné znění zákoníku práce dovoluje pracovní poměr na dobu určitou uzavřít na dobu maximálně dvou let a v rámci tohoto období ho maximálně dvakrát prodloužit. Zveřejněný návrh novelizace maximální délku pracovního poměru na dobu určitou prodlužuje na tři roky a v průběhu této doby umožňuje až trojí prodloužení. Takto byl ostatně pracovní poměr na dobu určitou upraven do března 2010.
Další připravované změny se týkají pracovní doby. Navrhuje se zavést zcela pružnou pracovní dobu, tedy možnost nebýt trvale na pracovišti, ale pracovat dle vlastních potřeb. Dále vláda navrhuje umožnění dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o tom, že zaměstnanec bude mít nárok na mzdové zvýhodnění za práci přesčas i při práci z domova. Dalším diskutovaným tématem je umožnění dohody zaměstnance se zaměstnavatelem stran zvýšení maximální týdenní pracovní doby ze současných 48 až na 56 hodin, a to i v jiné oblasti než ve zdravotnictví. Tato změna se ovšem týká jen vybrané skupiny zaměstnanců s určitou výší příjmu.
Prorodinná opatření
Návrh novely dále obsahuje několik prorodinných opatření. Jedním z nich je možnost čerpat rodičovskou dovolenou až do pěti let věku dítěte (namísto stávajících tří let). Zajímavostí je také návrh uzákonit tzv. sdílené pracovní místo, kdy se náplň práce jednoho zaměstnance rozdělí mezi více zaměstnanců, kteří jsou vzájemně zastupitelní.
Záměr zmírnit administrativní zatížení je zjevný v případě nároku na vyšší výměru dovolené. Na pět týdnů dovolené ročně má zaměstnanec v současnosti nárok až po odpracování patnácti let, což musí častokrát složitě dokazovat mnoha dokumenty od různých institucí. V případě schválení novely by zaměstnanci měli právo na zvýšení výměry dovolené automaticky po dosažení 33 let věku.
Změny v konkurenčních doložkách
Závěrem je potřeba představit změny týkající se konkurenčních doložek. Jejich záměrem je rozšířit zákaz jiné výdělečné činnosti zaměstnance v průběhu pracovního poměru i na činnosti, které nejsou zcela identické s těmi, které vykonává zaměstnavatel, ale stále mají konkurenční povahu. Vláda se nejspíše inspiruje nedávno přijatou českou právní úpravou a bude se snažit prosadit i to, aby zaměstnanec určitý čas po skončení pracovního poměru nemohl vykonávat stejné činnosti, jako vykonával jeho bývalý zaměstnavatel, anebo aby mu svou činností konkuroval.
Základní teze plánované novelizace sice už známe, ty jsou však pouze prvním krokem v dlouhém procesu, na jehož konci je očekávaná novela. Zákoník práce patří už tradičně k nejdiskutovanějším právním předpisům a zůstává tedy otázkou, do jaké míry bude vláda schopná tyto změny prosadit v Parlamentu, a to i s ohledem na momentálně křehkou parlamentní většinu a neodbytné odboráře.
Advokátní kancelář pro právní a daňové poradenství ve střední a východní Evropě bnt – pravda & partner, s.r.o.; autor: Nina Klocoková, advokátní koncipientka, tel: +421 2 57 88 00 88, bnt - Sovova Chudáčková & Partner, s.r.o., Cintorínska 7, SK-811 08 Bratislava 1, Slovensko.
