Mezi nejvýznamější osobnosti, které se zásadním způsobem zasloužily o vývoj moderní, tj. poválečné evropské integrace patří i Jean Monnet, francouzský ekonom a politik, otec zakladatel předchůdce dnešní EU.
Jean Omer Marie Gabriel Monnet se narodil 9. listopadu 1888 v kraji Cognac ve Francii a zemřel 17. března 1979 poblíž Paříže.
Francouzský ekonom a politik Jean Monnet měl dáno se projevit nejen jako klíčový myslitel, novátor a vizionář na samém počátku procesu moderní evropské integrace, když byl schopen formulovat klíčové teze a principy, na kterých na přelomu 40. a 50. let postavil vlastní politické a institucionální základy, jimiž celý proces odstartoval a přeměnil z roviny akademických úvah v realitu, ale osud mu rovněž dopřál velmi požehnaného věku, během něhož mohl nejen aktivně sledovat, jak se jeho projekt vyvíjí, ale i velmi přičinlivě se jej účastnit.
Jean Monnet se narodil v malebném francouzském regionu Cognac v rodině obchodníků se stejnojmenným ušlechtilým nápojem. Od velmi útlého věku se snažil ve svém životě skloubit praktické činnosti s permanentním vzděláváním.
Velký význam v jeho životě měl studijní pobyt v brtiské metropoli Londýně, během něhož si osvojil základy teorie obchodu a schopnost aktivně používat anglického jazyka jako základního dorozumívacího prostředku světa obchodu a podnikání. V praktických dovednostech jej významně rozvíjel jeho otec.
První známky pan-evropského uvažování se v Monnetově případě začaly objevovat v čase první světové války; zpozoroval, že spojenecké činnosti především mezi Francií a Velkou Británií by měly být lépe koordinovány a předložil v tomto smyslu plán, koordinující spojenecké válečné zdroje na principu vzájemného sdílení kompetencí.
Po skončení války v roce 1919 byl ustanoven generálním sekretářem vzniklé Ligy národů a v této pozici setrval až téměř do poloviny 20. let, kdy se opět navrátil do sféry rodinných podnikatelských, obchodních a finančních aktivit. Až do konce 30. let jako uznávaný mezinárodní finančník přispěl ke stabilizaci měnových systémů v Polsku a Rumunsku, podílel se na vytvoření konceptu rozvojového bankovnictví na americkém kontinentě i pomáhal vytvářet infrastrukturní systém v Číně.
Druhá světová válka jej opětovně vrhla zpět do politické či spíše veřejné činnosti. Velmi intenzivně se věnoval modelu optimalizace a koordinace válečného hospodářství – zprvu ve vztahu Francie – Velká Británie, v dalším průběhu války i v USA. Stal se jedním z nejvlivnějších poradců amerického prezidenta F. D. Roosevelta v oblasti válečného hospodářství a konceptu zbrojní výroby.
V samém závěru války již opět ve francouzských službách se zabýval koncepty obnovy evropského hospodářství po ničivé válce, v nichž použil později definované a rozvíjené principy sdílení pravomocí a spolupráce mezi jednotlivými státy a zeměmi.
Právě v této době formuloval nosnou myšlenku v tom smyslu, že nelze předpokládat trvalý mír v Evropě, pokud jednotlivé státy obnoví svá poválečná hospodářství toliko na bázi národní suverenity a hospodářského izolacionismu a ochranářství. Na popud generála Charlese de Gaullea Monnet navrhl a aplikoval francouzský národní plán modernizace a ekonomického rozvoje.
V roce 1950 se stal autorem myšlenky, prezentované v květnu téhož roku Robertem Schumanem, o potřebě založení společenství evropských států – Evropského společenství, opírajícího se nejen o principy vzájemného sbližování a spolupráce, ale majícího i pevný institucionální základ. V roce 1952 se Jean Monnet stává prvním předsedou vrcholného orgánu nově vzniklého Evropského společenství uhlí a oceli.
V následujících letech se Monnet stal jedním z hlavních iniciátorů klíčových oblastí procesu evropské integrace, konkrétně pak rozvoje jednotného trhu, měnové integrace, zřízení Evropské rady. Navzdory domácí opozici byl horlivým zastáncem členství Velké Británie v Evropském hospodářském společenství i stoupencem přímých voleb do Evropského parlamentu.
V závěrečné životní fázi v již velmi pokročilém věku se věnoval sepsání mimořádně hodnotných pamětí, ve kterých nejen popsal hlavní momenty svého neuvěřitelně plodného a úspěšného života, které rámovaly klíčové události Evropy v průběhu prakticky celého 20. století.
Již tři týdny po své smrti byl šéfy států a vlád Společenství jmenován na summitu Evropské rady v Lucemburku čestným občanem Evropy. Dlužno dodat, že dosud si nikdo další nezaslouží toto ocenění více, než právě Jean Monnet.
Převzato z Měsíčníku EU aktualit vydávaném EU Office České spořitelny, a. s.
