Nedávno zveřejněné upravené odhady Mezinárodního měnového fondu (MMF), týkající se dalšího vývoje španělské ekonomiky, uvádějí ve většině ukazatelů ekonomického vývoje horší data, než při posledním hodnocení z dubna 2011. Odhad růstu HDP snížil MMF o půl procentního bodu z 1,6 procenta HDP na 1,1 procenta HDP.
Veřejný dluh Španělska, který v roce 2010 představoval 60,1 % HDP, dosáhne dle MMF v roce 2011 hodnoty 67,4 %, v roce 2012 pak 70,2 % HDP, přičemž v delším horizontu bude tento procentní podíl stoupat, i když nijak drasticky. Do roku 2016 by podle odhadu MMF měl stoupnout na 77,4 % HDP. Schodek státního rozpočtu dosáhne na konci roku 2011 podle MMF hodnoty -6,1 % HDP, v roce 2012 pak -5,2 % HDP. Původně stanovený záměr španělské vlády dosáhnout koncem roku 2013 schodku ve výši 3 % HDP nebude podle MMF dosažen ani po roce 2016, kdy by se měl neustále pohybovat okolo 4 % HDP.
Mezi největší vnitřní problémy, se kterými se španělská ekonomika potýká, patří podle MMF celkově nižší, než původně odhadovaný růst ekonomiky, s tím spojené menší fiskální příjmy, nízká vnitřní poptávka a nezaměstnanost.
Údaje o nezaměstnanosti jsou stále velmi alarmující, podle posledních údajů je bez práce 21 % obyvatelstva, což představuje cca 5 milionů lidí, koncem roku 2011 by se hodnota měla zastavit na 20,7 %. Nezaměstnanost mezi mladými přitom dosahuje až 45 %. Výhled do budoucna je velmi neradostný, nezaměstnanost by měla klesat velmi pozvolna, ještě koncem roku 2016 by se měla týkat 15 % procent obyvatelstva.
Pokles vnitřní poptávky je pro španělskou ekonomiku dalším velmi obtížně řešitelným problémem. Prakticky ustala investiční činnost, veřejné investice jsou velmi redukovány a investice soukromého sektoru se zastavily takřka úplně. Poměrně značně klesly úspory obyvatelstva, což je dáno ani tak vyššími výdaji, ale spíše poklesem reálných příjmů domácností. To se například odráží v prodeji nemovitostí, který klesá již šestý rok, v porovnání s rokem 2010 dokonce o 38 %. Prodej automobilů v září 2011 klesl na úroveň roku 2003.
Sama španělská vláda už přiznává, že původně stanovený cíl v růstu DPH nebude v roce 2011 dosažen, za II. čtvrtletí 2011, za které jsou známy konečné údaje, vzrostl HDP pouze o 0,2 %. Aby se růst ekonomiky alespoň přiblížil původní metě, která byla stanovena na 1,3 % HDP, musel by růst dosahovat za III. a IV. čtvrtletí alespoň 2 %, poslední odhady přitom udávají hodnotu 0,1 % HDP čtvrtletně.
| 2011 | 2012 | |
|---|---|---|
| vláda | 1,3 | 2,3 |
| MMF | 0,7 | 1,1 |
| španělské nevládní ekonomické zdroje | 0,5–0,9 | 1,2–1,6 |
| ratingové společnosti (Standard & Poor's, Fitch) | 0,5–0,8 | 1,0–1,6 |
Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila Španělsku rating z AA na AA- , negativní výhled. V odůvodnění uvedla nízký růst ekonomiky, vysoké daňové zatížení (Španělsko má nejenom vysokou daňovou kvótu v případě podnikové sféry, dosahující 30 %, což je páté nejvyšší v EU, ale i v případě fyzických osob, přes 45 %, zatímco průměr v EU je 37 %) a vysoké zadlužení soukromého sektoru. Standard & Poor’s přitom uvedla, že rating se v budoucnu může opět snížit v případě, že budou přetrvávat negativní tendence ekonomického vývoje (což se dá očekávat). Ve svém hodnocení uvedla, že reálný růst španělské ekonomiky může v 2012 klesnout až na 0,5 % HDP, především v důsledku nízké vnitřní a zahraniční poptávky.
Jiná ratingová agentura Fitch přitom již dříve snížila rating Španělska o dva stupně, z AA1 na AA-, což sice stále znamená tzv. velmi malé riziko, ale snížení o dva stupně je špatnou zprávou pro Španělsko a odrazí se především na podmínkách, za jakých bude emitovat své dluhopisy a jak tedy bude pro Španělsko drahá dluhová služba. Španělsko opustilo elitní klub států s ratingem AAA v roce 2009, od té doby zaznamenává v hodnocení ratingových agentur neustálý pokles.
Ratingové agentury zároveň snížili klasifikaci solventnosti španělského bankovního sektoru. Standard & Poor’s snížila rating deseti bankám, Fitch dalším šesti. Sníženo bylo hodnocení dvou největších španělských bank Santander a BBVA, (hodnota akcií banky Santander zaznamenala za rok 2011 snížení o 20 %). Důvodem horšího hodnocení bankovního sektoru jsou neuspokojivé výsledky ekonomiky a přetrvávající negativní následky krize na trhu nemovitostí, velký vliv mají turbulence na finančních trzích. Bankovní sektor Španělska je celkově hodnocen Standard & Poor’s na 4. stupni ve škále 1 – nejlepší, 10 – nejhorší (evaluace rizikovosti sektoru). To staví španělský bankovní sektor na úroveň ČR, nebo Mexika, Slovenska či Izraele. Agentura zároveň uvedla, že stabilizace španělského bankovního sektoru se v příštích až 18 měsících nedá očekávat.
Ratingové agentury snížily v poslední době hodnocení i některým autonomním oblastem Španělska. Ty představují z hlediska stabilizace veřejných rozpočtů a zadluženosti státu specifický problém. Centrální vládě se celkem daří udržovat schodek státního rozpočtu na přijatelné výši, autonomní oblasti jsou však rizikovým faktorem, který může celé rozpočtové úsilí vlády zmařit. Na vysvětlení je třeba uvést, že Španělsko je velmi decentralizovaný stát, jednotlivé územní celky (celkem 17 autonomních oblastí, které se dále dělí na 52 provincií), hospodaří značně nezávisle s vlastními rozpočty a mají diferencovaně nezávislý daňový systém, přitom jsou dotovány ze státního rozpočtu. Mají sice stanoven max. přípustný deficit jejich veřejných financí, (limitovány jsou i výše rozpočtových výdajů), ale v pololetí tohoto roku již překročily v souhrnu limit na celý rok 2011, který byl stanoven na 1,3 %. V červenci 2011 činil jejich rozpočtový schodek v průměru 1,2 %.
Některé autonomní oblasti, především jedna z nejdůležitějších Katalánsko již oficiálně připustila, že stanovené limity nedodrží, s mimořádně nepříznivou rozpočtovou situací se potýká rovněž Kastillie-La Mancha, Extremadura a Baleáry. Ve svém důsledku bude na státním rozpočtu, aby rozpočty autonomním oblastem dorovnal. Problémem ale je, že prostředky nejsou a získat je lze pouze vyšším zdaněním. Autonomní oblasti budou tudíž muset samy ještě více, než činí doposud, škrtat výdaje, protože vyšší rozpočtové příjmy očekávat nemohou, v důsledku nepříznivého ekonomického vývoje už teď zaznamenávají propad příjmů jejich rozpočtů v průměru o 3,5 %.
Po Andalucii, Kanárských ostrovech, Katalánsku, Murcii a Valencijské autonomní oblasti snížila ratingová agentura Fitch nejnověji také rating Madridu, Asturie a Kantábrie a to na AA- (podle Fitche má ES zatím rating AA), dále Fitch snížil rating velkým městům, jako je Barcelona, Coruňa a Vigo.
Po uplynutí třetího čtvrtletí roku 2011 je stále více jasné, že španělská ekonomika nedosáhne výsledků, plánovaných na rok 2011. Vzhledem k celkové situaci na mezinárodních trzích, počínající recesi hlavně v Evropě a přetrvávajících turbulencích na mezinárodních finančních trzích, ale hlavně v důsledku vnitřního ekonomického vývoje je perspektiva ekonomiky Španělska nepříznivá nejenom z krátkodobého hlediska, ale i v horizontu několika příštích let.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Madridu (Španělsko).
