Na základě prvního oficiálního odhadu hrubý domácí produkt v USA za 3. čtvrtletí vzrostl o 3,5 procenta. Jedná se o mimořádně pozitivní a nadějný výsledek vzhledem k tomu, že se americká ekonomika od konce roku 2007 nacházela ve velmi těžké a komplexní hospodářské krizi.
Americký hrubý domácí produkt nepřetržitě klesal od počátku roku 2008, s výjimkou druhého čtvrtletí 2008 (1. čtvrtletí 2008: - 0,7 %, 2. čtvrtletí 2008: + 1,5 %, 3. čtvrtletí 2008: - 2,7 %, 4. čtvrtletí 2008: - 5,4 %, 1. čtvrtletí 2009: - 6,4 %, 2. čtvrtletí 2009: - 0,7 %).
Již v letních měsících se převážná část ekonomů začala shodovat na tom, že by americká ekonomika ve zbývajících dvou čtvrtletích roku 2009 mohla zaznamenat určitý hospodářský růst. Všichni však vyjadřovali názor, že HDP USA za celý rok vykáže zápornou hodnotu. Určitým psychologickým zlomem ve vývoji krize bylo zářijové prohlášení šéfa americké centrální banky Bernankeho o tom, že současná hospodářská krize v USA je u konce a do začátku nového roku přijde období ekonomického zotavení.
Ke stejným závěrům docházely i průběžné ekonomické hodnotící zprávy jednotlivých poboček amerického FEDu. I přes tento optimismus však centrální banka zatím ještě nepřistoupila ke zvýšení základní úrokové míry, která se v USA stále de facto nachází na nulové úrovni. Důvodem je zřejmě ta skutečnost, že i přes masivní kroky fiskální a monetární politiky v ekonomice, zatím stále ještě přetrvávají spíše neutrální inflační tendence a předčasné zvýšení úrokové sazby by přidusilo šance na dlouhodobější ekonomický růst.
Na pozitivní očekávání, již od jarních měsíců a po celé 3. čtvrtletí, reagovaly především americké akciové trhy, kdy burzovní indexy několik měsíců zaznamenávaly znatelný růst a postupně mažou dramatické ztráty z počátku letošního roku. Měřeno nejznámějším burzovním indexem „Dow Jones Industrial Average“, probíhal vývoj současné hospodářské krize v USA následujícím způsobem.
Na konci 3. čtvrtletí 2007, těsně před začátkem krize, Dow Jones dosahoval historických hodnot převyšující 14 tisíc bodů. V březnu 2009, tedy během pravděpodobného dna krize, DJ index klesl pod hodnotu 7 tisíc bodů. Od dubna pak postupně rostl a v druhé polovině října znovu překročil historickou hranici 10 tisíc bodů. V posledním říjnovém týdnu index vzhledem k nervozitě nad dalším vývojem hospodářství znovu začal klesat a dostal se pod hodnotu 9 800 bodů. Na zprávu o nečekaně vysokém odhadu růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí investoři logicky reagovali vstupem na trh a DJ index během jednoho dne vzrostl o 2 %, resp. 199,89 bodů a uzavřel na 9 962,85.
Dosažený výsledek amerického HDP za 3. čtvrtletí je opravdu velmi optimistickým. Na růstu ekonomiky měly velký podíl spotřebitelské výdaje, které jsou pro vývoj americké ekonomiky klíčové. Určitou míru nervozity však vyvolává ta skutečnost, že za růstem výdajů domácností v červenci a srpnu jednorázově stála americká podoba českého „šrotovného“, určeného na podporu nákupu nových vozidel. Program je v USA známý pod názvem „cash for clunkers“. Pro představu o dynamice růstu prodeje automobilů ve 3. čtvrtletí slouží u HDP údaj o výši výdajů domácností za výrobky dlouhodobé spotřeby. Zatímco v minulých obdobích se tato položka propadala mezi - 10 až - 20 %, ve 3. čtvrtletí vzrostla o 22 %.
Prorůstově v ekonomice ve třetím čtvrtletí 2009 (poprvé po 15 kvartálech) také znovu začala působit rezidenční výstavba, která spolu se spotřebními výdaji několik let stála za dynamickým rozvojem hospodářství před počátkem krize. K růstu hospodářství dále během posledního sledovaného čtvrtletí přispěly investice do vybavení nemovitostí, export a jako již tradičně federální výdaje.
I přes nepochybně (zatím především statisticky) prokázaný úspěch dosavadní protikrizové hospodářské politiky americké administrativy, výsledky některých dílčích hospodářských indikátorů za měsíc září 2009 rozhodně ještě nabádají k opatrnosti stran předpovědi dalšího vývoje americké ekonomiky. Kritici současné hospodářské politiky upozorňují na krátkodobé, resp. dočasné působení ekonomických stimulačních nástrojů vlády a centrální banky a především na dlouhodobě přetrvávající problémy na straně soukromé poptávky/spotřeby, která do začátku krize byla motorem amerického hospodářského systému. Spotřební výdaje domácností za září 2009, podle údajů z 30. 10. 2009, opravdu klesly o - 0,5 %, a to po 5 měsících jejich pozvolného růstu (v srpnu např. o + 1,4 %). V oblasti spotřebních výdajů je však třeba doufat, že nadcházející předvánoční prodej a zvyšující se obecná míra optimismu u stále větší části veřejnosti, podaří růst spotřebitelských výdajů znovu nastartovat.
Na obranu časové účinnosti vládních prorůstových opatření je však nutné zmínit, že z 787 mld. USD tzv. Obamova protikrizového a stimulačního balíku byla využita méně než jedna polovina a tudíž jeho potenciál nebyl ještě ani zdaleka využit.
Nezaměstnanost
Velmi vážným problém amerického hospodářství a společnosti i nadále však zůstává (a pravděpodobně bude delší dobu přetrvávat) rekordně vysoká míra nezaměstnanosti a deficitů veřejných rozpočtů. Úředně uváděná míra nezaměstnanosti pravděpodobně do konce roku dosáhne 10 % (celková /včetně částečné/ určitě přesáhne 20 %), v případě federálního rozpočtu na rok 2008/2009 deficit dosáhl 9,9 % HDP a v roce příštím by se měl pohybovat kolem 12 %.
V tomto duchu, i přes zřetelné nadšení z dosaženého výsledku hospodářství, hovořil prezident Obama ve své reakci na růst ekonomiky ve 3. čtvrtletí. Podle ekonomů je pokračující růst nezaměstnanosti a pokles příjmů domácností i po obnovení růstu HDP přirozeným jevem. Firmy čekají s přijetím nových zaměstnanců až na potvrzení stability nového ekonomického růstu a také na skutečný růst zakázek. Dosavadní informace z podnikové sféry navíc ukázaly, že současné pozitivní hospodářské výsledky firem byly dosaženy primárně snížením provozních a prodejních nákladů a ne růstem produkce či vlastních prodejů.
Vývoj míry nezaměstnanosti:
- Nezaměstnanost v roce 2008: leden 4,9 %; únor 4,8 %; březen 5,1 %, duben 5,0 %; květen 5,5 %; červen 5,6 %; červenec 5,8 %; srpen 6,2 %; září 2008 6,2 %; říjen 6,6 %, listopad 6,8 %, prosinec 7,2%.
- Nezaměstnanost v roce 2009: leden 7,6 %, únor 8,1 %, březen 8,5 %, duben 8,9 %, květen 9,4 %, červen 9,5 %, červenec 9,4 %, srpen 9,7 %, září 9,8 %.
Od počátku roku 2008 v USA dochází k nepřetržitému poklesu počtu pracovních míst. V první polovině roku 2008 měsíčně ubývalo více jak sto tisíc pracovních příležitostí, od září to byly již statisíce (září 321 tisíc, říjen 380 tisíc, listopad 597 tisíc, prosinec 681 tisíc). Trend úbytku pracovních příležitostí se ještě více prohluboval během prvního pololetí roku 2009. Za leden ubylo téměř 741 tisíc, za únor 681 tisíc, za březen 652 tisíc, v dubnu 519 tisíc, během května 303 tisíc, v červnu 443 tisíc, v červenci 276 tisíc, v srpnu 216 tisíc a během září 263 tisíc pracovních příležitostí.
Poslední statistiky uvádějí, že na konci září 2009 se oficiálně uváděný počet nezaměstnaných osob v USA pohyboval kolem 15,1 milionů. Od počátku americké hospodářské recese v prosinci 2007 počet úředně vedených nezaměstnaných osob vzrostl o 7,6 milionů osob, přičemž více jak polovina z tohoto počtu osob přišla o práci během roku 2009. Např. v prosinci 2008 přibylo 632 tisíc nezaměstnaných osob, v lednu 2009 508 tisíc, v únoru 851 tisíc, březnu 694 tisíc, dubnu 563 tisíc, květnu 787 tisíc, červnu 218 tisíc. V červenci podle prvotních odhadů celkový počet úředně evidovaných nezaměstnaných klesl o 267 tisíc téměř na 14,5 milionů, avšak v srpnu opět stoupl o 466 tisíc a v září o 214 tisíc osob.
Z národohospodářského pohledu je mimořádně zajímavý a v HSP ne právě sdělovaný údaj o absolutní míře nezaměstnaných osob v USA, tedy včetně osob mimo úřední evidenci. Neoficiální odhady hovoří až o dvojnásobně vyšší celkové uváděné míře nezaměstnanosti. Tuto teorii přímo potvrzuje i hodnota statistického údaje poslední zprávy amerického ministerstva práce, označovaného jako souhrnný parametr míry nezaměstnanosti „U-6“, který v září dosahoval 17 %.
Pro srovnání je vhodné uvést, že v letech 2003–2007 v USA vzniklo 8,3 mil. nových pracovních příležitostí. V roce 2007 průměrná míra nezaměstnanosti činila 4,6 % a v průměru rostly počty pracovních míst o 111 tisíc měsíčně.
Inflace spotřebitelských cen
I přes masivní výdaje vlády a intervence centrální banky (Fed) během 1. pololetí roku 2009 v USA nedošlo ke zvýšení inflačních tlaků. Naopak cena většiny produktů mírně klesala. Značnému tlaku na snížení cen díky krizi celého hospodářství čelila většina obchodních řetězců a prodejců. Mezi ekonomy převládaly spíše obavy z deflace.
Od října 2008 v USA docházelo díky probíhající krizi amerického hospodářství a zvláště pak poklesu cen ropy (a tedy cen energií a pohonných hmot) ke korekci inflačních tlaků, kterým byla americká ekonomika vystavena v první polovině roku 2008. Meziroční míra inflace celkových cen roku 2008 činila: v květnu 4,2 %, v červnu 5,0 %, v červenci 5,6 %, v srpnu 5,4 % a v září 4,9 %. V říjnu meziroční míra inflace celkových cen dosáhla 3,7 %, v listopadu 1,1 % a v prosinci 0,1 %.
Trend marginální, resp. záporné inflace meziročních cen pokračuje i během roku 2009. V lednu CPI celkových cen zůstala meziročně nezměněna, tedy na 0 % a v únoru vzrostla o 0,2 %. Od března 2009 meziroční míra inflace v USA klesá: v březnu o - 0,4 %, v dubnu o - 0,7 %, v květnu o - 1,3 %, v červnu o - 1,4 %, v červenci o - 2,1 %, v srpnu, v září o - 1,3 %. K poklesu meziroční inflace v roce 2009 dochází především z důvodu jejího prudkého nárůstu v první polovině roku 2008 a dále pak díky pokračující recesi v USA.
Vývoj inflace mezi jednotlivými měsíci roku 2009 byla následující: leden 0,3 %, únor 0,4 %, březen - 0,1 %, duben 0 %, květen 0,1 %, červen 0,7 %, červenec 0 %, srpen 0,4 %, září 0,2 %.
Vývoj celkového indexu spotřebitelských cen v USA v minulých letech byl následující: 2004: 3,3 %; 2005: 3,4 %; 2006: 2,5 %; 2007: 4,1 %; 2008: 0,1 %.
Vedení centrální banky USA již nějakou dobu otevřeně hovoří o nutnosti mít připravenou tzv. „Exit Strategy“ ze současné stimulační makroekonomické hospodářské a monetární politiky. Cílem této strategie je mít připravený soubor opatření, které by zabránily nekontrolovanému nástupu inflace, který je automaticky očekáván po obnovení výkonu amerického hospodářství.
Základní úroková sazba
I během třetího čtvrtletí roku 2009, po vlně nepřetržitého snižování základní úrokové sazby v minulých obdobích, vedení centrální banky USA ponechalo základní úrokovou sazbu v rozmezí současných 0,25–0 %, de facto tedy na nulové úrovni. Základní úroková sazba v USA své nejvyšší úrovně během posledních několika let dosahovala v létě 2007, kdy činila 5,25 %.
Rozpočtový deficit
Deficit federálního rozpočtu za období 2007–2008 (od 1. 10. do 30. 9.) dosáhl dle oficiálních odhadů 455 mld. USD (tedy o 293 mld. více než během rozpočtového roku 2006–2007) a představoval 3,2 % HDP (za rok 2006–2007 činil 1,2 % a v letech 2002–2006 tento údaj v průměru představoval 2,6 %).
Výše rozpočtového deficitu za první tři měsíce (říjen až prosinec 2008) rozpočtového roku 2008–2009 dosáhla 485 mld. USD. Deficit za první čtvrtinu rozpočtového roku převýšil deficit za celé minulé rozpočtové období.
Podle předběžných odhadů rozpočtový deficit USA za celý rozpočtový rok 2008–2009 dosáhl hodnoty 1,4 bil. USD, resp. 9,9 % HDP. V absolutním vyjádření, meziročně tak deficit vzrostl o 950 mld. USD. Původně odhadovaná výše deficitu (z počátku letošního roku) měla dosáhnou 1,2 bil. USD, resp. 8,3 % HDP USA.
Podle prozatím předloženého návrhu rozpočtu prezidenta Obamy na rozpočtový rok 2009–2010 by měl deficit federálního rozpočtu dosáhnout 1,75 bil. USD, resp. 12,3 % HDP USA. Zatím poválečný rekord podílu federálního deficitu na HDP byl z roku 1983 a představoval 6 %.
Zahraniční obchod
Deficit obchodní bilance USA v obchodu se zbožím a službami za období celého roku 2008 dosáhl výše 681 mld. USD. Záporné saldo bylo tvořeno deficitem v obchodu se zbožím ve výši 821 mld. a přebytkem v obchodu se službami ve výši 140 mld. Celkové záporné saldo bylo o 19 mld. USD nižší než v roce 2007, tedy o necelá 3 %. Během roku 2008 vývoz i dovoz průběžně meziročně zaznamenával vyšších hodnot než v roce 2007, ke znatelnějšímu poklesu amerického exportu i importu pak zjevně došlo během měsíců listopadu a prosince 2008.
Výrazně klesající trend vývoje salda obchodní bilance pokračoval i během prvních měsíců roku 2009, zvláště pak v období února až června. Deficit obchodní bilance USA v obchodu se zbožím a službami za období leden až srpen 2009 dosáhl 238 mld. USD (zboží - 324 mld., služby + 86 mld. USD), kdy za stejné období roku 2008 výše deficitu dosahovala 491 mld. USD (zboží - 590 mld. USD, služby + 98 mld.). Deficit obchodní bilance se téměř po celý letošní rok ve srovnání s loňskem pohybuje na poloviční úrovni. Vzhledem k probíhající globální ekonomické krizi došlo k poklesu objemu vývozu i dovozu u zboží i služeb.
Rozhodující vliv na dramatické snížení deficitu obchodní bilance však měl rekordní pokles ceny ropy a ropných produktů na světových trzích. Od jarních měsíců 2009 cena ropy opět začala stoupat a do konce června se vůči svému poslednímu minimu zdvojnásobila a překročila hranici 70 USD za barel, v červenci se však tento trend zastavil. Na konci října se cena barelu ropy BRENT pohybovala kolem 76 USD.
V červenci také došlo ke znatelnému skoku ve výši obchodního deficitu. Zatímco v červnu jeho měsíční výše činila 27,5 mld. USD, v červenci 31,9 a srpnu 30,7 mld. USD. Vedle amerického dovozu (především ropa a PH) rostl i export amerických výrobků. V červenci dovoz meziměsíčně vzrostl o 4,7 %, zatímco vývoz o 2,2 %. Ekonomové tento vývoj dávali do souvislosti s pravděpodobně lepšícím se stavem ekonomiky v USA a ve světě (větší poptávka po zboží a současně i jeho přepravě).
Reforma systému zdravotní péče
Mezi další velmi důležité oblasti spojené s hospodářským a rozpočtovým vývojem v USA patří problematika reformy poskytování a financování zdravotní péče. Toto téma se v USA během 3. čtvrtletí zcela jednoznačně stalo dominantním tématem domácí politiky. Počátkem června prezident Obama zahájil masivní vnitropolitickou ofenzívu, jejímž cílem je prosazení změny financování a fungování zdravotnického systému do konce letošního roku. Sněmovna reprezentantů již svoji verzi reformy systému zdravotního pojištění v létě schválila. Senátní verze zákona, resp. několik jejich verzí procházelo schvalováním v klíčových výborech Senátu.
V odpovědi na iniciativu prezidenta Obamy a Demokratů v Kongresu, odpůrci změn v systému zdravotního pojištění v USA (evidentně za podpory zdravotních pojišťoven) v letních měsících zorganizovali značně nevybíravou a místy až hysterickou kampaň. Téma reformy radikálně rozdělilo americkou společnost. Konzervativní část veřejnosti např. zcela odmítá možnost vzniku státní zdravotní pojišťovny, která by byla jednou z možností pro pojištěnce, kteří si nemohou dovolit komerční pojištění či jsou pojišťovnami vzhledem ke svému zdravotnímu stavu odmítnuty.
Odhady nákladů na realizaci reformy se pohybují v rozmezí 800 mld. až 1 bilion (1 000 mld.) USD během následujících 10 let. Otázka reformy zdravotnictví byla jedním z předních témat primárních a prezidentských voleb. Nejpalčivějším problémem této problematiky v USA je existence více jak 46 miliónů Američanů bez jakéhokoliv zdravotního pojištění či finančního zajištění pro poskytování placené (státem či pojišťovnou) lékařské péče a dále pak jak přibrzdit růst dramaticky se zvyšujících nákladů na pojištění a lékařkou péči.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Washingtonu (Spojené státy americké).
