Do Washingtonu se ve dnech 28. a 29. listopadu 2011 sjel bezprecedentní počet bruselských zástupců, počínaje van Rompuyem, Barrosem, Ashtonovou, přes Oettingera, de Guchta, Šemetu až po několik Generálních ředitelů odborných DG. Samotnému summitu USA-EU totiž předcházela Energetická rada a po summitu následovala Transatlantická ekonomická rada.
Energetická rada USA – EU (28. 11. 2011)
Americkou stranu reprezentoval tandem Clintonová – Chu, stranu EU Ashtonová – Oettinger. Jednání se soustředila na témata připravená příslušnými třemi pracovními skupinami.
Pracovní skupina pro energetickou politiku
Došlo k dohodě nad vytvořením společných standardů pro energetickou účinnost kancelářského vybavení (ENERGY STAR) a na zřízení dvou center (Arginne National Laboratory v USA a Společné výzkumné centrum v Ispře/IT) zabývajících se interoperabilitou a nabíjením elektrických vozidel z přenosové sítě. Obě strany se také shodly na potřebě výměny zkušeností v oblasti nekonvenčního plynu (břidlice) či CCS technologií a na podpoře nejvyšších standardů v oblasti jaderné bezpečnosti.
Technologická pracovní skupina
Rada identifikovala čtyři prioritní výzkumné oblasti (ze současných devíti), a sice materiály pro výrobu čisté energie, chytré sítě včetně ukládání energie, jadernou fúzi a „fuel cell technologies“. V budoucnu by mělo docházet k posílení vzájemné výměny vědců mezi laboratořemi ministerstva energetiky USA a výzkumnými pracovišti v rámci 7. Rámcového programu EU.
Pracovní skupina pro energetickou bezpečnost
Z pohledu energetické bezpečnosti byly diskutovanými tématy nedávno podepsaná dohoda o tranzitu plynu mezi Tureckem a Ázerbájdžánem, Ukrajina (kterou Rada vyzvala k provedení nezbytných legislativních reforem), Rusko (které Rada vyzvala k realizaci transparentních investičních reforem), Nigérie (na kterou Rada apelovala k větší transparentnosti v těžebním sektoru a k boji za zlepšení životního prostředí v oblastech zasažených těžbou), a Libye (u níž rada očekává opětovný nárůst dodávek ropy a zemního plynu do Evropy a rovněž větší transparentnost).
Summit USA – EU (28. 11. 2011)
Šlo o první summit po Lisabonu. Vedle prezidenta Obamy se na americké straně účastnili mj. Clintonová, Geithner, Obamův ekonomický poradce Sperling či poradce pro národní bezpečnost Donilon; na straně EU byli přítomni především Barroso, van Rompuy a Ashtonová. Zhruba čtyřstránková společná deklarace byla dohadována dlouhé týdny. Níže zmiňujeme nejdůležitější body z jednání (které se doplňují s příslušným COREU).
Hlavním tématem byla ekonomika. Obama chtěl „update“ o situaci v Evropě; zdůraznil přitom, že USA jsou v oficiálních komentářích zdrženlivé (společné prohlášení skutečně zmiňuje ze strany USA pouze přivítání přijímaných opatření v EU). Během rozhovoru přitom doporučil přijetí širších opatření – nad rámec národních úrovní; jednotná měna potřebuje jednotnou hospodářskou politiku. Van Rompuy poděkoval za podporu a zmínil, že prosincová Evropská rada bude rozhodující a že si Evropa plně uvědomuje vážnost situace. Je nutné přijmout jak okamžité kroky, tak dlouhodobější opatření. Barroso ubezpečil, že EU najde kompromis; „demokracie je prostě pomalejší než trhy“.
Dle Obamy je zkušenost z krize v roce 2008 taková, že jak se jednou důvěra ztratí, je těžké ji dostat zpět; je tu riziko nákazy. USA a EU mají největší podíl na světovém hospodářství. Soukromě v tomto ohledu vyjádřil své obavy; evropské vlády musejí přijmout potřebná opatření a uklidnit trhy. Snad si všichni uvědomují závažnost situace. Pokud jde o transatlantickou ekonomiku, Obama zdůraznil význam TEC a vytvoření Skupiny na vysoké úrovni pro růst a zaměstnanost (viz níže).
Pokud jde o Čínu a Tichomoří, Obama podal informaci o své nedávné návštěvě. Je optimistický ohledně problému čínské měny, má pocit, že Čína musela na jednání cítit tlak. Zdůraznil význam koordinace postupu USA a EU vůči Asii. Dle van Rompuye EU pohled USA sdílí a vyšle stejné poselství již na nadcházejícím summitu EU – Čína. Dle Barrosa Pacifik není alternativa k Atlantiku, ale komplementární příležitost; máme přitom různé nástroje – EU nemá letadlové lodě, ale máme například dobré vztahy s ASEAN. V reakci Obama zmínil, že ASEAN vypadá velmi chápavě; jsou si vědomi rostoucího významu a síly Číny, pro mnoho asijských zemí je důležitá rovnováha vztahů s Čínou a dobrých vztahů s USA.
V debatě o klimatické změně Obama zmínil závazky EU, současně připomněl, že EU a USA nejsou zcela zajedno. Závazky musejí být hodnověrné a zároveň vynutitelné. V kauze ETS (v letecké dopravě) doporučil Obama opatrnost; chce se vyhnout konfrontaci, požadoval více prostoru pro manévrování. Barroso odpověděl, že ohledně změny klimatu musíme mít cestovní mapu pro další období. Co se týče ETS, legislativa byla schválena všemi 27 členskými státy; obsahuje přitom prvky flexibility, ekonomický dopad je obecně leteckými společnostmi nadhodnocován, v praxi jde o 2 USD navíc za jednu letenku přes Atlantik. Dle americké strany je tu problém načasování, letecká ETS vstupuje v platnost na začátku roku 2012, zatímco americká EPA (Environmental Protection Agency) pracuje s rokem 2013. O nalezení řešení byl požádán zástupce poradce prezidenta pro mezinárodní ekonomické záležitosti Froman.
Další část jednání se odehrávala během oběda. Obama ocenil práci Energetické rady; budoucnost energetiky vidí v břidlicovém plynu, i když si uvědomuje ekologické problémy, ty se však dají řešit technologicky. Obě strany současně ocenily nalezení dohody o PNR (Passenger Name Records).
Následovala debata o zahraniční politice, v níž hrály prim obě dámy. Clintonová ocenila práci týmu Ashtonové, zejména v severní Africe a ohledně MEPP; Ashtonová vyzdvihla celkově výbornou vzájemnou spolupráci. Situace v Egyptě je dle Clintonové nepřehlednou, musíme všechny strany vyzývat k pořádku a klidu a nezapomínat přitom na hospodářskou situaci v zemi. Dle Ashtonové transformace nebude jednoduchá, armáda se nechce vzdát moci, je třeba posílit roli soukromého sektoru. Ve věci Sýrie vítá Clintonová roli LAS, role Turecka zůstává nevyjasněna. Ashtonová se obává možnosti občanské války; chválí LAS, ale i zde musíme postupovat diskrétně; generální tajemník LAS si je plně vědom závažnosti situace v zemi, zúčastní se nadcházejícího zasedání FAC. Clintonová dále ocenila roli EU v Libyi, jak na bilaterální úrovni, tak v rámci OSN. Podle Ashtonové se nový premiér zdá být konstruktivní.
Pokud jde o MEPP, USA musejí trvat na tom, aby Izrael dával Palestincům peníze, které jim patří. Ashtonová souhlasí, Izrael si musí uvědomit situaci změněnou tzv. Arabským jarem. Rovněž u Íránu děkuje Clintonová EU za její roli; musíme jít kupředu se sankcemi avšak rovněž s diplomacií. Podle Ashtonové musí Teherán upřímnost svých úmyslů prokázat. Obama souhlasil, že výzvy směrem k Íránu zůstávají bez odezvy a zmínil nové americké sankce. Připomněl přitom iniciativu USA v rámci MAAE. Ashtonová upozorňuje na nedávnou schůzku náměstků ministrů ZV zemí BRIC; Rusko posiluje pozici vůči Libyi a Sýrii. Ashtonová dále zmínila, že EU je připravena postoupit v přijímání Srbska, Tadič si vyslechl, co musí udělat, rovněž Kosovo se však musí více snažit; Clintonová souhlasí. Na závěr se přítomní dotkli Ukrajiny. Dle Obamy je třeba společně vyvíjet tlak; to, co se děje s Tymošenkovou, je nepřijatelné. Van Rompuy toto připomene na summitu 19. prosince 2011 v Kyjevě. Clintonová ještě připomněla strategický význam Ukrajiny s tím, že musíme společně zabránit návratu Ukrajiny na oběžnou dráhu Moskvy.
Transatlantická ekonomická rada (TEC) (29. 11. 2011)
Byly projednány velmi konkrétní kroky v prohloubení hospodářské spolupráce mezi USA a EU. Jednání za USA spolupředsedal zástupce poradce prezidenta Obamy pro mezinárodní ekonomické záležitosti Froman, a za EU komisař pro obchod de Gucht. Oba ocenili pokrok, který byl na jednání i během celého tohoto roku dosažen.
Účastníci summitu potvrdili, že TEC slouží jako hlavní pilíř transatlantické spolupráce a že upevňování pozic v obchodě a investování přináší oběma ekonomikám potřebné inovace. Spolupráce a aktivity obou stran by mohly v budoucnu vést k vytvoření určitého typu dohody o volném obchodě, či plnohodnotné klasické FTA. Bude ustanovena skupina a poté se rozhodne, jakou formu tyto rozhovory budou mít. Na jednání byly zmíněny společné specifické iniciativy, které nyní zahrnují pokračující úsilí obou stran snižovat cla, omezovat dlouhotrvajících bezcelní bariéry a vzájemně spolupracovat při přípravě regulačních opatření.
Byla ustavena Pracovní skupina na nejvyšší úrovni pro ekonomický růst, pracovní příležitosti a investice. Ta by měla předložit dočasnou zprávu o konkrétních závěrech v polovině příštího roku a následně závěrečnou zprávu ke konci roku 2012. Měla by identifikovat oblasti, které vedou k dalšímu posílení obchodních a investičních vztahů USA – EU.
V oblasti regulací a inovací TEC vyzval americké a evropské regulační úřady, aby zavedly společné praktiky v oblasti regulačních principů a implementovaly nejlepší praktiky ve specifických sektorech. TEC rozpracoval rozvoj transatlantického trhu s elektrickými vozidly, což bude podle Američanů v nadcházejících desetiletích kritickým sektorem pro vytváření nových pracovních příležitostí a místem pro inovace. TEC rovněž potvrdil ucelený pracovní plán pro e-mobilitu, elektrické vozy a odpovídající infrastrukturu za podpory hlubší spolupráce mezi regulačními agenturami. Plán práce se zaměřuje na rozvoj společných globálních pravidel kompatibilních transatlantických standardů. Plán již přinesl první výsledky, zahrnuje nové iniciativy zaměřené na prohloubení regulační spolupráce na mnohostranných fórech jako je např. Hospodářská komise OSN pro Evropu. TEC rovněž ocenil podpis Společného prohlášení o bezpečnosti v oblasti dodavatelských řetězců (J. Napolitano a S. Kallas). V prohlášení se uvádí, že USA i EU mají podobné výzvy a musí být neustále aktivní vůči možným teroristickým útokům a zneužívání dodavatelských řetězců. Byla rovněž dohodnuta dlouho očekávaná iniciativa týkající se bezpečnosti obchodu v přístavech.
TEC přivítal, že USA a EU ukončily přípravné práce na vzájemném uznávání programů obchodního partnerství, konkrétně Obchodní partnerství celní správy USA v boji proti terorismu (US Customs – Trade Partnership against Terrorism, C-TPAT) a operační ekonomické programy EU (AEO Programs). Reciproční výhody by měly vstoupit v platnost od července 2012. Byla dohodnuta společná procedura při vývoji nových regulací a standardů elektrických vozidel a moderních rozvodných sítí („smart grids“). Byl dohodnut pracovní plán, který rozpracuje koherentní a slučitelné standardy pro elektrická vozidla a „smart grids“ a podpoří je pro využití v relevantních mezinárodních fórech.
Byla projednána strategie obchodní politiky zaměřená na další snižování bariér a zlepšení investičního a inovačního prostředí mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa. TEC bude podporovat standardy, které budou eliminovat vytváření nových bariér v oblasti obchodu a investic, především v klíčových rozvíjejících se technologiích a inovačních sektorech, jako jsou nanotechnologie a produkty na bázi bio a „Cloud Computing“. To je téma, kde byl rovněž zahájen společný informační dialog (e-přístup). TEC rovněž podpoří vlády jiných zemí, aby se připojily k vytváření nejlepších praktik, které povedou k ekonomickému růstu a vytváření pracovních míst. TEC vyzval Pracovní skupinu na nejvyšší úrovni v oblasti investic, aby začátkem roku 2012 dokončila práci na tvorbě společných mezinárodních investičních principů a zapojení otevřených investičních politik třetích zemí.
V oblasti cel se USA a EU dohodly, že si navzájem budou uznávat programy bezpečných obchodů, celní procedury by měly být jednodušší. Dohoda by měla vstoupit v platnost v červnu roku 2012. Pracovní skupina bude analyzovat následující oblasti:
- konvenční bariéry v obchodu se zbožím – cla a netarifní kvóty
- snižování, odstranění nebo prevence vytváření bariér obchodu se zbožím, službami a v oblasti investic
- příležitosti pro zvýšení kompatibility regulací a standardů
- snížení, odstranění nebo prevence nežádoucích netarifních bariér obchodu v příhraničních oblastech ve všech kategoriích
- zvýšení spolupráce v oblasti rozvoje pravidel a principů o globálních záležitostech společného zájmu a rovněž k dosažení společných ekonomických zájmů ve třetích zemích.
TEC potvrdil důležitost informačních a telekomunikačních technologií (ICT) v dnešní globální ekonomice a potřebu pro otevřenou a nediskriminační politiku, která umožní další rozvoj digitální ekonomiky. Bylo rovněž schváleno společné porozumění v „Budování mostů mezi USA a EU v oblasti standardních systémů“. Jde o podporu spolupráce v oblasti standardizací s ohledem na minimalizaci nezbytných regulačních odlišností, jak lépe na obou stranách nastavit přístup k regulacím, který napomáhá rozvoji transatlantického obchodu. Bylo oceněno opětovné zavedení transatlantické regulační spolupráce v automobilovém sektoru. TEC vyzval k pokračování aktivit v oblasti e-zdraví a zavedení nejlepších praktik pro malé a střední podniky, spolupráce byla v letošním roce úspěšně započata, na příštím setkání TEC by měly být představeny konkrétní výstupy.
Závěr
Americká média tentokráte summitu věnovala relativně dost prostoru; zejména v porovnání s rokem 2010, kdy byl Summit USA-EU zcela zastíněn Summitem NATO. Bylo to zejména z důvodu dluhové krize v Eurozóně. V zahraničně-politické agendě nedošlo k zásadním rozepřím, a tak vše zastínila ekonomická témata. Summit USA – EU se uskutečnil v době finanční krize v Evropě a pokračující stagnace americké ekonomiky. USA a EU se přitom podílejí z více než 50 % na celosvětovém HDP, žije zde přes 12 % světové populace, jsou to největší partneři, co se týče obchodu a investic. Celkový vývoz z USA do zemí EU v roce 2010 činil 406 mld. USD, dovoz z EU 496 mld. USD. Obchod se zbožím představuje 30 % světového obratu a 40 % světového obratu v oblasti služeb. Celkové US investice v EU představují 1,6 bil. USD, což je téměř polovina všech US investic v zahraničí, naopak investice EU činí 1,5 bil. USD a představují téměř 65 % všech zahraničních investic v USA. Více než 15 mil. pracovních míst je tak na obou stranách Atlantiku svázáno s transatlantickým ekonomickým partnerstvím.
Nejvýrazněji pak rezonovalo mediální prohlášení prezidenta Obamy, který vyzval evropské lídry k urychlenému a ráznému vyřešení současné krize. Zároveň vyjádřil připravenost Evropě v jejích snahách pomoci. Toto vyjádření o možné americké pomoci pro Evropu vyvolalo otázky o možné finanční injekci ze strany USA. Mluvčí Bílého domu však na tiskové konferenci takovou variantu jednoznačně popřel s tím, že američtí daňoví poplatníci na záchraně eurozóny nebudou participovat.
Pokud jde o věcnou stránku, během jednání bylo cítit, že je Obama ze situace v eurozóně nervózní. Ne náhodou hbitě využil situace, když americkou veřejnost upozornil, že vytvářet nové pracovní příležitosti v USA bude nyní vzhledem ke krizi v eurozóně a vzájemné propojenosti mnohem obtížnější. Ekonomika bude totiž zřejmě hlavním tématem nadcházející prezidentské kampaně a zhoršení hospodářské situace USA a případný nárůst nezaměstnanosti může významně ovlivnit Obamovy šance na znovuzvolení.
Uvidíme proto, jak bude probíhat turné Geithnera po Evropě v nadcházejících dnech. Eurozóna se totiž shoduje na potřebě dalšího zapojení MMF do záchranných operací a Spojené státy se dostanou pod tlak ohledně navýšení prostředků MMF.
Za nejhmatatelnější výstupy lze označit dosažení dohod o PNR, bezpečnosti obchodu v přístavech a elektromobilitě. Záleží, jak bude probíhat práce Skupiny na vysoké úrovni pro růst a zaměstnanost, která má za rok předložit výsledky své práce. O vytvoření transatlantické zóny volného obchodu se mluví dekády a současná ekonomická situace odbourávání bariér příliš nenahrává; současně má tato agenda obrovský potenciál a nabízí velmi konkrétní možnosti další spolupráce.
Jednání byla americkou stranou (i představiteli EU) celkově hodnocena jako úspěšná, ambiciózní, probíhala v přátelské atmosféře a měla pracovní dynamiku; šlo přitom o reálnou diskuzi.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Washingtonu (Spojené státy americké).
