Diskuze o odeznívání ekonomické recese v USA doprovázené zlepšujícími se makroekonomickými údaji a komentáři analytiků pokračuje. V anketě newyorského deníku Wall Street Journal CEO Outlook 2010 se se svými názory a odhady na rok 2010 ke slovu dostali i šéfové největších amerických podniků. Vzhledem k tomu, že většina velkých U.S. firem dnes působí prakticky celosvětově, lze jejich očekávání brát za pohled na vývoj globální, nejen americké ekonomiky.
Vedoucí manažeři amerických společností jsou vesměs opatrní s ohlášením konce recese. Co se nových investic týče, drží se spíše zpátky a velice pozorně sledují údaje o stále nízké spotřebitelské důvěře v USA. Zbavení se špatných aktiv a udržení podnikových financí v pořádku je prioritou většiny podniků, ani pozitivní signály o možném konci recese a obnovení ekonomického růstu zatím firmy nevedlo k většímu náboru nových zaměstnanců.
Oproti minulým krizím si však firmy více uvědomují potřebu rychle reagovat na případný obnovený růst poptávky po svých výrobcích a službách. Hodně z nich proto udržuje vztahy s dříve propuštěnými zaměstnanci, bývalými pracovníky na částečný úvazek a brigádníky: platí jim školení, aby si udrželi kvalifikaci a (malá) část firem jim dokonce poskytuje zdravotní pojištění (dříve dostupné jen zaměstnancům na plný pracovní úvazek a po určité době odpracované pro podnik). Flexibilita v najímání (resp. propouštění) pracovníků je často zmiňovaným slovem. Odvrácenou stranou je v USA vysoká míra nezaměstnanosti, kterou se podle všeho nepodaří rychle snížit.
Pozitivní signály o ekonomickém oživení jsou navíc často doprovázeny protichůdnými informacemi. Např. údaje o železniční a automobilové přepravě jsou považovány za indikátory ekonomické aktivity, proto nikterak dobře nepůsobí nedávno zveřejněný údaj, že největší americká železniční společnost Union Pacific jen v loňském roce odstavila 1 700 lokomotiv a 45 tis. nákladních vagónů z důvodů nízké poptávky po přepravních službách.
Ve stejnou dobu přitom ale investor Warren Buffett udělal největší obchod svého života, když za 75 % železniční firmy Burlington Northern Santa Fe (operuje na západním pobřeží USA) zaplatil 34 mld. dolarů. Tento investor, považovaný za téměř neomylného, tedy v ekonomické oživení očividně věří. Když před manažery BNSF firmy nedávno prohlásil, že jako zaměstnanec dopravní společnosti by raději byl na západě než na východě USA, je možné to chápat jako projev důvěry v obnovení růstu vzájemného obchodu mezi USA a Čínou a tedy i ekonomické oživení USA.
Také maloobchod je sledován s mimořádnou pozorností, což vyplývá ze skutečnosti, že soukromá spotřeba tvoří přes 70 % amerického HDP. Tady údaje příliš pozitivní zatím nejsou, což souvisí se situací na pracovním trhu – nezaměstnaní neutrácí a ti, co zaměstnání mají, jsou zatím ještě hodně opatrní. I když údaje o vánočních útratách např. v New Yorku byly lepší než v roce 2008, o úplném obnovení ochoty Američanů utrácet se ještě mluvit nedá.
Pohostinství, restaurace a hotely stále čekají na návrat zákazníků už od r. 2007, patřily k prvním, koho krize postihla, a podle stejné logiky by měly také patřit k prvním, kdo zaznamená obrat k lepšímu (velké výdaje jako domy a automobily si lidé odpírají déle než drobné radosti v podobě návštěv restaurací, výletů a dovolených). S obnovením agresivní reklamy a marketingu nespěchají ani vydavatelé časopisů pro specifické okruhy čtenářů, prakticky nikdo neočekává, že v roce 2009 zrušené tituly (magazíny pro ženy, gurmány aj.) by se měly na trhu znovu objevit.
Ve světové ekonomice se očekávání vedoucích manažerů prakticky shodují na tom, že budoucnost je v Číně. Účinek stimulačního balíčku čínské vlády má přímé pozitivní dopady na americké firmy v Číně již podnikající nebo jen do ní vyvážející. Opatrnost vyvolávají dva protichůdné názory: riziko inflace v Číně (kvůli růstu cen surovin) vs. riziko deflačního tlaku z nadbytečných kapacit, které se díky penězům z vládního balíčku mohou ještě zvýšit. Část amerických investorů se obává nové bubliny na realitním trhu Číny. I tady je často zmiňovaným slovem nejistota.
Zkušenosti z rozvíjejících se trhů a zemí se do zahraničí expandujícím americkým firmám pro změnu hodily i na domácím trhu. V době klesající poptávky a zájmu o levnější zboží těžily některé firmy ze zkušeností s jednoduchou (tj. levnější) nabídkou pro zákazníky, což je praxe praktikovaná mezinárodními společnostmi na nových trzích s nižší kupní silou (Afrika, Indie...). Vyzkoušely si to např. telefonní společnosti (Verizon – jednodušší a levnější tarify) či výrobci čistících prostředků (Procter&Gamble – menší balení).
Lepší než očekávaný rok měly americké firmy podnikající v těžbě surovin ať už těžící v USA, či v jiné části světa. Velká poptávka z Číny a s tím spojený růst surovin na světových trzích předčil původně spíše negativní očekávání a stojí za růstem zisků těžebních společností. I tyto společnosti se na očekávanou krizi ale připravovaly hlavně tak, že omezovaly těžbu v některých lokalitách, a s náborem nových zaměstnanců jsou stále opatrné. I ony tedy přispěly k růstu nezaměstnanosti, navíc většinou v geograficky odlehlejších oblastech USA. Letošní vyhlídky vidí manažeři z těchto firem spíše optimisticky.
Prakticky celý firemní sektor za jeden z důsledků krize považuje růst pravomocí státu v regulaci podnikání. Např. těžební společnosti, které v roce 2009 odkryly nová veliká naleziště zemního plynu (Mexický záliv), mají obavy, že jim nové předpisy neumožní plně využít potenciál nových nalezišť. Co letos přijde z Washingtonu s určitým napětím očekává nejen energetický průmysl, ale i banky, zemědělci a výrobci potravin (ochrana spotřebitelů) a investiční poradci poskytující poradenství při spojování či nákupu firem (pravidla hospodářské soutěže).
Malé a střední firmy jsou závislé na podmínkách financování, které pro ně nejsou stále příliš příznivé a to bez ohledu na historicky nízké úrokové sazby. Zde je situace stále složitá, většina bank totiž značně zpřísnila úvěrové podmínky. Na rozdíl od velkých firem ale malé podniky nemohou uvažovat o získání kapitálu prostřednictvím burzy. Pro ně se situace zatím nezlepšila.
Je ještě příliš brzy dělat závěry o tom, jak ekonomická krize změnila firemní Ameriku. Některé změny, které asi budou mít nejspíše charakter trvalého stavu, je ale možné odhadnout již nyní. Nejvíce postižený je americký spotřebitel následovaný „obyčejným“ zaměstnancem. Přísnější postoje bank k úvěrování soukromé spotřeby a růst nezaměstnanosti, která nejspíše ještě nějaký čas neklesne, budou mít pravděpodobně dlouhodobé následky v podobě opatrného přístupu amerických domácností k dalšímu zadlužování. Malí podnikatelé měli co dělat, aby přežili poslední dva roky, a ani letošní rok jim zatím optimizmu příliš nenabízí (zhoršené finanční podmínky, pomalá distribuce peněz z vládního balíčku, vysoká nezaměstnanost…).
Velké společnosti z krize vyjdou když ne jako vítězové, pak asi jako relativně nejméně zasažený sektor ekonomiky. Většina firem byla schopna udržet ziskovost (i když za cenu drastických opatření – viz např. GM, který musel být před bankrotem zachráněn americkou vládou a v rámci úsporných opatření zavírá asi devět závodů v USA). U bank a finančního sektoru finální dopady krize ještě nejsou jisté, diskuze o regulačních změnách ještě pokračují.
I když se již objevily hlasy, že ideální dobu již vláda propásla během roku 2009. Část bank již stihla vrátit peníze z vládní pomoci a není v pozici prosebníka, jak tomu bylo na konci r. 2008, legislativním změnám se proto budou bránit s obnovenou silou. Jisté však již nyní je to, že krize finanční a podnikatelskou Ameriku silně změnila. O tom jestli k lepšímu, či horšímu se budou přít další generace analytiků, ekonomů (a politiků).
Evropský trh nebo Evropskou unii na rozdíl od Číny nezmínil žádný z oslovených manažerů. České firmy do USA vyvážející nebo s ní jinak obchodující mohou opatrně počítat s lepšími časy (v závislosti na sektoru ve kterém podnikají). Zároveň by si ale měly být vědomy změn, z nichž mnohé budou mít s velkou pravděpodobností trvalý charakter.
Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v New Yorku (Spojené státy americké).
