Americká ekonomika sice roste, růst však není dostatečný. Nových pracovních míst vzniká méně, než kolik je potřeba na snižování nezaměstnanosti. Stimuly vlády a centrální banky sice pomohly, na vyřešení ekonomických potíží to však nestačilo. Narušené sebevědomí se projevuje jako negativní ekonomický faktor.
Po spíše pozitivním a optimistickém jaru v americké ekonomice přišel „studený červen“ – publikovaná čísla o pomalé tvorbě pracovních míst, pomalém růstu ekonomiky a opět se zvyšující nezaměstnanosti vedla komentátory ke změně slovníku: z „křehkého oživení“ na „permanentní nejistotu“. Po několikaměsíčním poklesu nezaměstnanosti (pod 9 %) a rostoucímu počtu nových pracovních míst (měsíčně přes 200 000) i šéf FEDu Ben Bernanke cítil potřebu na začátku června 2011 upozornit na fakt, že přes všechny dosavadní monetární impulzy zatím nelze mluvit o oživení ekonomiky jako o trvalém faktu.
V květnu 2011 americká ekonomika vytvořila pouhých 54 000 nových pracovních míst, což zdaleka nestačí ani na zaměstnání všech těch, kteří na pracovní trh vstupují poprvé nebo se na něj snaží vrátit. Růst HDP klesl z 3,1 na 1,8 % a dvě třetiny tohoto růstu zařídilo obnovování skladových zásob, jen menší část zařídily nákupy domácností. Dva největší vládní programy na oživení ekonomiky – „šrotovné“ (2009) a daňové kredity na nákup prvního bydlení (2010) – vypršely a i když ve své době svůj účel splnily, z dlouhodobého hlediska USA z ekonomických problémů příliš nepomohly. Kvantitativní uvolňování prováděné FEDem by mělo nyní v červnu skončit a žádná z autorit se zatím výrazněji neozvala, že by po QE 2 mělo přijít další kolo (QE 3) nebo jiná forma intervence centrální banky.
Spojeným státům se tak v roce 2010 de facto podařilo vyhnout se nebezpečí „double dip“ tj. opakovaného ekonomického poklesu a deflace, na trvalé a dlouhodobě udržitelné oživení hospodářství to však zatím nestačí. Stále trvající pokles cen nemovitostí, drahý benzín a rostoucí ceny potravin drží americké spotřebitele v nejistotě a v obavách z budoucnosti. Amerika resp. Američané přitom byli prakticky od konce 50. let 20. století nejoptimističtějšími spotřebiteli na světě a ekonomika USA stojí na nákupech jednotlivců.
Vláda ve Washingtonu se snaží finančně podpořit nejen výše uvedené programy na podporu domácností a jednotlivců ale i infrastrukturní projekty a nabízí spolufinancování velkých projektů s účastí států USA. Z velkých projektů ale s většími či menšími obtížemi běží hlavně financování modernizace železniční sítě, ostatní investice skutečně národního významu – vesmír, armáda aj. – jsou kvůli problémům s vládním deficitem spíše omezovány. Zdravotnictví a vzdělávání patří mezi málo oborů, které i v době krize vytvářely nová pracovní místa, i tady se však již pravděpodobně blíží moment, kdy narazí na limity možností, především na omezené finanční možnosti pacientů a zájemců o vzdělání. Již dnes náklady na nečekané zdravotní problémy patří k největším rodinným výdajům a mnoho čerstvých absolventů školy opouští s dluhy, které budou splácet ještě hodně let.
Mezi světlé stránky patří zlepšená nálada na burze a finančních trzích, kde byly nedávno na burzu úspěšně uvedeny nové firmy jako Linkedin nebo ruský internetový portál Yandex. Nová důvěra v internet a zájem investorů finančně podporovat rozvíjející se technologické start-up firmy je skutečně velký. Také průmyslové investice se zvyšují, hodně firem změnilo plány na přesun výroby do zahraničí a nacházejí nákladově přijatelná místa pro podnikání v USA. Na vytažení celé ekonomiky z problémů to však nestačí.
Někteří ekonomové tvrdí, že vládní ekonomické stimuly nepomohly dostatečně ne proto, že by byly neefektivní, ale proto, že byly malé. Navrhují proto další vládní výdaje. Obavy z dalšího růstu deficitu jsou ale natolik rozšířené, že podobné náměty mají jen malou šanci na úspěch.
Úrokové sazby zůstávají nízké a podle posledních indicií z FED ještě nějakou dobu nízké zůstanou. Zvýšená inflace zatím nehrozí a snížení odhadu růstu HDP na rok 2011 a 2012 směrem dolů (kolem 3 a 3,5 % oproti 4 % prognózovaným dříve) dávají FEDu dost argumentů, aby je držel dole i nadále. 13,7 milionu nezaměstnaných Američanů je jednoznačně nejdůležitějším z nich. Firmy ve velké většině reportují zisky, jen málokterá z nich však svůj hlavní růst staví na tržbách z domácího trhu.
O tom, že cesta Ameriky z ekonomické krize nebude lehká, nikdo nepochyboval. Po jarním optimizmu je ale poslední vývoj přeci jen velkým zklamáním. Protože Spojené státy ve snaze oživit ekonomiku už vyzkoušely prakticky všechny dostupné metody, jsou slyšet ekonomové a analytici, kteří přiznávají, že neví, odkud by další růstový impulz měl přijít. Komentáře o investicích do vzdělání, které Americe zajistí další růst a prosperitu, jsou zajímavé, nicméně v nejbližší době asi z pohledu HDP a nezaměstnanosti příliš užitečné nebudou. Navíc Spojené státy mají již dnes nejatraktivnější univerzity a vědecká pracoviště na světě, těžko se proto definuje čeho více nebo jinak by se mělo na těchto pracovištích dělat.
Amerika je a ještě nějakou dobu určitě bude nejsilnější ekonomikou světa. I když v ní ekonomické oživení stále pokračuje a na podnikové úrovni se odehrává spousta pozitivních jevů, je to především sebevědomí a víra v lepší budoucnost, které patří k základní výbavě každého amerického podnikatele. Vývoj a události několika posledních let však s těmito dvěma charakteristikami Spojených států pořádně zatřásly. Všichni, kdo s USA obchodují, by měly tyto trendy pečlivě sledovat a vyhodnocovat. V nejbližší době asi z Ameriky záplavu dobrých zpráv neuslyšíme, to ale neznamená, že by české firmy měly na americký trh rezignovat.
Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v New Yorku (Spojené státy americké).
