Spojené státy přijaly nový zákon na boj s nelegálním internetovým prodejem falešných a padělaných výrobků, pokoutně nabízených léků a dalších nelegálních obchodních transakcí na Internetu. PROTECT Act je další z řady legislativních norem, kterými se američtí držitelé ochranných známek a patentů snaží omezit stále vynalézavější prodejce, kteří se snaží oklamat americké spotřebitele.
Nejnovější zákon na potírání nelegálního obchodu na Internetu se nově vztahuje i na vyhledávací servery a platební firmy. PROTECT Act („To Prevent Online Threat to Economic Creativity and Theft of Intellectual Property“). Podíl výrobků, na které se vztahuje patentová ochrana, se odhaduje na 60 % z celkového vývozu USA a tito výrobci a tyto firmy zaměstnávají přes 19 milionů Američanů. Ti jsou přitom největšími uživateli internetových obchodů na světě. Tyto firmy operují ze zahraničí a pro americké zákonodárce a držitele ochranných známek a práv jsou většinou nedosažitelní.
Oproti předešlému zákonu známému pod akronymem COICA („Combating Online Infringement and Counterfeits Act“), který se zaměřoval především na zastavení provozu nelegálních webových stránek, PROTECT cílí přímo na firmy, které sice v podvodných obchodech nefigurují, nicméně jsou schopny v principu tyto obchody znemožnit: internetové servery (Google, Yahoo! aj.) a úvěrové společnosti (Visa, Master Card, aj.). Google třeba může znemožnit zobrazování těchto stránek ve svém vyhledávači a společnost Visa může zastavit vypořádání obchodů a převod peněz na zahraniční účty. Nově jim federální soud může takový krok nařídit. Stejná práva resp. povinnosti zákon přenáší na reklamní agentury, přes které se podvodné internetové obchody mohou spotřebitelům nabízet.
V realitě má zákon fungovat tak, že ministerstvo spravedlnosti USA může podat žalobu k federálnímu soudu proti tomu, kdo zaregistroval nebo vlastní internetovou doménu, jejímž prostřednictvím se přistupuje k zahraničním stránkám, které nabízejí falešné zboží. Ministerstvo musí dokázat, že stránky primárně míří na americké spotřebitele a škodí americkým držitelům ochranných práv a obchodních značek. Tato část je směřována výslovně na americké internetové firmy (Google aj.) a vydavatele kreditních karet. Vůči těm u komentátorů převládá stanovisko, že splní jakékoliv požadavky federální vlády ve Washingtonu, jen aby měly zajištěn klid od regulačních orgánů. Zákon podporuje reklamní firmy a platební společnosti, aby samy aktivně vyhledávaly a blokovaly obchodování přes nelegální stránky a chrání je, pokud k takovémuto kroku přistoupí i bez soudního příkazu, z vlastního rozhodnutí.
I jednotliví držitelé ochranných známek, kteří se cítí poškozeni, mají právo u federálního soudu žalovat toho, kdo zaregistruje nebo vlastní domácí či zahraniční stránky, kde se nelegální zboží nabízí. Nemají ale právo požadovat žádné kroky od poskytovatele internetu nebo vyhledávacího serveru, jen od zprostředkovatelů plateb a online reklamních firem.
Zákon stanoví, že úsilí, které by Google a spol. měly vyvinout na zastavení podvodného obchodování na Internetu, by mělo být „technicky proveditelné a rozumné“ („technically feasible and reasonable“). Američtí vyšetřovatelé mají právo zabavit podezřelé zásilky a s domácími firmami, které vlastní ochranná práva, konzultovat a ověřovat pravost výrobků vstupujících na území USA.
Nejčastěji zmiňovanou firmou, které se PROTECT dotkne je samozřejmě Google, který je nejpoužívanějším internetovým vyhledavačem v USA a který je nejčastěji obviňován, že prostřednictvím jejího vyhledávače se k Američanům dostává nejvíce informací a nabídek z nelegálních serverů. Google nedávno vyčlenil 500 mil. dolarů na možnou pokutu od ministerstva spravedlnosti USA za to, že jeho vyhledávač roky nabízel nelegální lékárny a prodejce léků na předních místech po zadání některého z klíčových slov. Federální vyšetřovatelé zjišťují, jestli Google vědomě preferoval některé lékárny bez platné internetové licence (ve většině případů z Kanady). Google za rok 2010 na internetové reklamě vydělal přes 30 miliard dolarů, z obav z možných problémů již dříve znemožnil zobrazení nabídek na některé léky (Viagra apod.) bez lékařského předpisu na svém vyhledávači, stejně postupoval i Yahoo! a Microsoft.
Jednou vydaný soudní příkaz má účinek i na další adresy, na které by se prodej nelegálních výrobků mohl v internetu okamžitě přesunout. V takovém případě mají americké firmy nebo ministerstvo spravedlnosti právo na „related actions“ u stejného federálního soudu, aniž by musely znovu od začátku předkládat všechny důkazy.
Novým přesunem zodpovědnosti i na internetové vyhledávací servery a platební společnosti se Spojené státy snaží vynutit si větší spolupráci od klíčových hráčů na internetovém trhu, protože bez vyhledání prodejce na webu a zprostředkování platební operace ztrácí prakticky celá obchodní struktura podvodníků význam.
Kritici upozorňují, že kdyby takový zákon platil před deseti lety, YouTube by nejspíš nevznikl. Nedělal by totiž možná nic jiného než mazal videa, která nejsou ve shodě se zákonem, protože propagují třeba zahraniční servery, které neodpovídají znění zákonné normy. Problémem také může být to, že některé firmy budou příliš horlivé ve snaze zavděčit se federálním úřadům a budou preventivně uzavírat i obchody, které by podle zákona mohly fungovat. Americká Hospodářská komora již vydala svůj seznam tzv. „rouge websites“, které podle ní zákon porušují. U firem jako Google zákon zase může vést k nutnosti měnit vyhledávací algoritmus, který je největším obchodním tajemstvím těchto firem.
Hlavní připomínka je však obecnějšího rázu – kam až to může zajít? Protože se jedná již o několikátou legislativní aktivitu v dlouhé řadě (předešlé akty jsou známy jako NET Act, DMCA, Sony Bono Term Extension Act, PRO-IP Act nebo Anti-Counterfeiting Trade Agreement ACTA), po níž většinou následuje lobování za ještě přísnější, přesnější a propracovanější zákon, si nikdo ze zainteresovaných nemyslí, že jde o poslední zákon, který reguluje obchodování na Internetu v USA. Se stále větším přesunem nákupů amerických domácností na Internet (již kolem 5 % všech útrat) se tak tato oblast dotýká prakticky každého, kdo si na v Americe na internetu koupí byť jen maličkost.
Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v New Yorku (Spojené státy americké).
